Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (1 030)

plakát

Utawarerumono: Tusukuru-kódžo no karei naru hibi (2018) 

Menší komická epizodka z dob, kdy Kuon ještě byla malá a žila v Tusukuru s ostatními. Svým způsobem zbytečná epizoda, bez který by se člověk v klidu obešel, kdy se tu neřiká naprosto nic nového. Jen se autoři pokusili o menší vtip z tohohle prostředí, který ještě ani nebyl moc vtipný. Ale trochu mě pobavila naštvaná Kuon a Eruru, takže za menší snahu alespoň jedna hvězda.

plakát

ReLIFE - Kankecuhen (2018) (série) 

Tohle měl být velice špatný pokus o vtip? Nevím, jestli autoři tohoto anime měli tohle v úmyslu nebo prostě dostali možnost natočit jen čtyři poslední díly, ale tohle je naprosto odbyté a urychlené. Jak už jsem zmiňoval u první části, tak jsem si nakonec přečetl mangu a po shlédnutí těchto čtyř dílů jsem byl velice zklamaný, kdy je tu příběh silně akcelerovaný, aby prostě tomu byl konec. Proto mnoha momentům chybí dramatičnost a procítěnost, kdy především jsou nejzajímavější vnitřní boje jednotlivých postav (hlavně u dvou ústředních postav a ještě jejich dohlížitelů). K tomu ještě ono zakončení, které je trochu zpřeházené, vyjde tak nějak nalehko a není tam dost podstatných informací a událostí. Co se týče animace, tak se mi to trochu zdálo horší, ale nevím jestli to bylo otázka kvality nahrávky nebo skutečná podoba. Na druhou stranu hudba mě celkem překvapila, ale ta už toho moc nemohla zachránit, když byl příběh silně vykastrovaný.

plakát

Sword Gai: The Animation (2018) (seriál) 

12 dílů a vesměs se tam nic moc zajímavého neodehrálo, protože to připadá spíše jako jedno velké intro. Tak nějak se tu seznámíme s postavami, co se tam vlastně děje a ještě něco o historii některých těch zbraní. Ona historie je místy opravdu vtipná - když pominu kompletně smyšlené příběhy - tak ona historie například kladiva, kde autoři smíchali antické Řecko, koloseum a rytíře dohromady, což akorát poukázalo na typickou japonskou nevědomost. Co se týče postav, tak některé je jsou celkem zajímavé, ale hlavní hrdina Gai, u kterého by se čekalo hodně, je silně iritující. Chápu, že je to trochu jinej pohled, ale takhlenc opravdu ne - rčení, že jen blbec se nepoučí z vlastních chyb, je tu na místě. Dále drama si tu člověk moc neužije, protože si člověk nedokáže skoro s ničím vytvořit pouto a v otázce akce je to jen lehký odvar, kdy sice je tu dost soubojů, ale všichni se tak nějak chovají jako berserkrové, takže to nemá žádnou eleganci. Animace a hudba je slušná.

plakát

B: počátek (2018) (seriál) 

První čeho si člověk všimne na tomhle anime je animace, která je opravdu slabší. Na druhou stránku to ale silně kompenzuje velice povedený soundtrack. Další věc, které si všimne je pak chaos a trochu silnější prostředí. Chaos ve smyslu kombinace různých prvků dohromady, kdy tu máme fantasy, thriller, drama, sci-fi a akční, což ještě nesourodě kontrastuje s technologiemi, dobou a prostředím. A silnější prostředí, že se autoři nebáli choulostivějších etických otázek a trochu ladění do goru. Po příběhové stránce, pokud by se autoři zaměřili na krimi laděné trochu v sci-fi prostředí (s tajným vládním programem), tak by z toho anime vzešlo mnohem lépe, než když tam zamíchali onen prvek nadpřirozena. Po dramatické stránce je tu právě docela dost zajímavých momentů a je tu několik geniálních postav, takže to nepůsobí nudně. Dále je tu také trochu humoru, který je ale místní, protože je to spíše ohledně každodenních návyků, které mohou být viděny všude, než něco vynuceného, aby se vysloveně člověk zasmál. Nejvíc to ale zabíjí konec, který je největším klišém boje vlastních ideálů oproti osudu. Na druhou stranu se mi líbil onen výsledek scény konfrontace Flicka a Rosse, kde byl jasně viděn vnitřní boj mezi pomstou, zásadami, základními podněty zachování se a manipulace.

plakát

Violet Evergarden (2018) (seriál) 

Tohle anime pro mě bylo velikým překvapením, kdy jsem od něho příliš neočekával a nakonec z toho byl velice zajímavý zážitek. Příběh se odehrává ve smyšleném světě, ale dobově by se to dalo přiřadit k období první světové. Právě proto mě překvapilo, že si to autoři až příliš neudělali podle své fantasie, ale spíše se drželi skutečné dobovosti s možná jen co nejmenšími odchylkami (např. prostetika, ženský voják aj.), které se dají ale pochopit, protože prohlubují více příběh. Celé dílko je pak vede na silné emocionální úrovni, kdy zaprvé vnímáme pocity z následků války na obyvatelstvo a zadruhé tragický příběh hlavní hrdinky. Ta, poté co si projde bezduchým zabíjením ve válce, kde sloužila jenom jako nástroj bez emocí, se snaží pochopit, co jsou emoce a jak žít svůj život bez nejbližší osoby. Největším paradoxem je ještě to, že se stane pracovnicí pošty, kde píše dopisy za jiné lidi, kde se vyskytují různé typy emocí. S každým novým zákazníkem a další novou postavou v jejím okolí si postupně odnese něco nového nebo naopak ostatním dopomůže díky své dětské emocionální logice pochopit jednotlivá životní uvědomění. Proto se příběh trochu nese v žánru slice of life, kdy je tu nejedno životní moudro. Vše je navíc doprovázeno nádhernou animací s ještě lepším hudebním zpracováním.

plakát

Overlord - Season 2 (2018) (série) 

Oproti první série, je toto o dost slabší. Důvodem je hlavně rozdíl v otázce zaměření, kdy první série se věnovala tak nějak poznávání hlavního hrdiny, nového světa a postav v jeho okolí, kdežto tato druhá série se zase zaměřila na vysvětlování postav z daného světa - královská rodina + vojáci, podsvětí, nejvyšší dobrodruzi a další blízké postavy z Nazaricku. Příběh pak oproti první série je ještě hnán do větší absurdnosti, kdy síly Nazaricku v porovnání s nej z normálního světa jsou příliš přemrštěné a tak si člověk říká, že tam nemůže ani najít nějakou dramatičnost. Sice se tu zjeví pár dalších ultra zajímavých postav, které by mohli mít velikou sílu, ale tyto se tu jen mihnou a nehrají v této sérii nějakou zásadnější roli. Doufám, že se to časem zlepší. Dále bych pak zmínil vtipnost, která se tu drží v pozadí, protože tu příliš není prostor pro hlavního hrdinu, takže si jí člověk užije pomálu. V závěru zmíním ještě opět animaci, která se drží svého jako předtím a trochu zklamání v hudbě, která působí úplně stejně jako v předchozí sérii.

plakát

Symfonie z jiného světa (2018) (seriál) 

Další příběh z oblíbené tématiky "objevení se v jiném světě". Bohužel tohle člověk nemůže brát nějak akčně nebo dramaticky, ale spíše takovou oddechovku v podobě dobrodružství s mnoha RPG fantasy prvky. Dalšími body, které tohle anime shazují (především v mých očích) je zpracování animace postav a prostředí (kdy především u postav je vidět silně nelidské tvary těla nebo obličejové stařectví u celkem mladých postav) + odchylování od příběhu mangy, kdy tu docela dosta věcí vypadá strašně jednoduše, ale ve skutečnosti tam bylo trochu víc dramatu za nima. Hudba je pak kapitolou samou o sobě, která by potřebovala zlepšení - především nejvíc je iritující ED. Tohle je celkem slušným zklamání a proto radši doporučuju mangu, kde si to člověk alespoň o trochu víc užije a také se v klidu může pokochat, než při neustálém rychlo-vyskakování událostí a titulů.

plakát

Kokkoku (2018) (seriál) 

Další z těch děl, které zezačátku zaujme velice slibným potencionálem, ale v průběhu děje se tento pontencionál nehorázně zabijí nezáživností a nevhodným zpracováním. Zpočátku jsem si myslel, že to trochu bude lítání mezi dvěma světy, krimi, mysteriózna a otázky morálky, jenže jsem se dočkal pouze nudného blouznění fanatického kultu, zmatku v příběhu a snaze o udržení si zdravého rozumu. Ano - místo drama a akce, které od počáteční špičky postupně upadá do mínusu a v závěru už máme jen nahodilé nerozvedené podstatné informace a nemastně neslaně neříkající nic. Z tohohle počinu si toho člověk neodnese mnoho. Animace je celkem dobrá a po hudební stránce je to trochu lepší.

plakát

Logan: Wolverine (2017) 

V tomhle díle je vidět, že z Wolverina vyždímali poslední zbytky šťávy, které ještě zbývaly. Celý film se tak nese ve velmi pochmurné náladě a věk už si vybírá svou daň - jak na značce, tak i na hercích nebo Wolverinovi a ostatních postav. To vše pak má nahradit nová generace, která samozřejmě nebude pravděpodobně tak dobrá, jako počátky z roku 2000. Svým je tenhle díl určitou poctou, takže se tu člověk dočká alespoň důstojného odchodu na odpočinek. Co se akce týče, tak tam samozřejmě není co kritizovat - vše je hezky provedeno (někdy až příliš krvavě). Je tu dokonce i několik obtížných situacích, kdy se hlavní postava musí rozhodnout jak pokračovat dál a neustále mu hlodá v hlavě, jak jeho akce ovlivní ostatní kolem sebe. Co mi tu ale zásadně chybí je určitej úvod, kdy je člověk hozen do vody a musí si spoustu věcí domyslet nebo to tu není objasněno a člověk se ani neodvažuje hádat, protože by silně střílel od boku. Beru to samozřejmě v rámci hrané filmové tvorby - jak jsou na tom komiksy a seriály samozřejmě nevím. Po příběhové stránce je to trochu takové zvláštní, protože i když je to emocionální a občas dramatické, tak některé situace mi přijdou trochu nelogické (např. ony ozbrojené složky společnosti a jejich bojové akce), vyzní vniveč nebo závěr, kde mohli autoři ještě ukázat pár scén, co se stalo za hranicemi. Obecně je tu ucelená ústřední myšlenka, kterou se autoři snaží dosáhnout a daří se jim to, jenže to okolo toho už tak dobrou práci neodvedlo.

plakát

Wonder Woman (2017) 

Ani špatný, ani dobrý. Ale co se týče DC filmů, tak zatím druhý nejlepší počin po "Man of Steel". Tenhle film je zajímavý, že jako jeden z mála se zaměřuje na první světovou válku a ne druhou, když už se autoři zaměří na minulost. Na druhou stranu ona několikrát omýlaná řecká mytologie sice sama o sobě není špatná, ale zde nepůsobí zrovna moc věrohodně, kdy si jí autoři upravili v rámci svých potřeb (což v tomhle případě mi moc nesedí - ono vyhlazení Bohů a dalších jiných aspektů). Navíc ona kombinace dvou naprosto rozdílných období - západní fronta první světové a antické Řecko zrovna není úplně košér (trochu mi to připomíná Percyho Jacksona). Kdyby se autoři zaměřili na čistě jedno období - v tomhle případě antické Řecko, tak by z toho mohla být lepší podívaná ve stylu např. "Tróji" či "300" apod. Takhlenc to naopak vypadá kolikrát kontroverzně a nelogicky - i když u filmů s hrdinami člověk zrovna zdravou logiku nemůže moc brát v potaz a navíc se tu bavíme o DC a ne Marvelu. Akce vypadá velice dobře (především ona bitka na pláži byla perfektní), efekty, kostýmy, dobovost a hudba se jim velice povedla, ale jako obvykle to trpí na naprosto nezáživný příběh, kde se vlastně něco děje, ale člověk z toho na konci nemá zrovna uspokojící pocit zadostiučinění, kdy chybí dramatičnost a napínavost (např. srovnání jedné z posledních scén s letadlem plným bomb a naproti tomu skoro tatáž situace v prvním Kapitánovi Amerika - naprosto rozdílné emoce. Neříkám že tu emoce nejsou, ale nejsou zrovna správně podtrženy.).