Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (1 016)

plakát

Šokugeki no Sóma - San no sara (2017) (série) 

Musím uznat, že je tu pár napínavých momentů a zase spousta chvílí oslintané klávesnice, ale oproti předchozím sériím už tomu trochu něco chybí. Už to nemá úplně ty správné grády, momenty překvapení a vyslovené požírání každého detailu na receptech. Samozřejmě je to neustále zajímavé, kdy Soma tentokrát začne nahlodávat samotné členy top ten a konečně se také člověk dozví identitu zbývajících členů, ale jaksi mi tam chyběla trocha víc pozornosti na Rindou a Momo, které mi připadaly z nich nezajímavější, ale třeba se ještě dočkám v druhé polovině série, která bude vysílána v jarní sezóně. Dále to vzali trochu jiným směrem, než čistě kompetitivním a to v podobě rozkrývání temné minulosti a politiky (Což nevím, zda tomu úplně nejlépe prospělo. I když na druhou stránku, konec posledního dílu pěkně zamotal vším.). Proto bych tuhle sérii rozdělil na dvě části, kdy první polovina je za 5* a druhá už o stupeň nižší za 4*. Po animační i hudební stránce se to drží svého standardu.

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

Na tomhle dílu je vidět, že v mnoha ohledech je neoriginální a spousta věcí je předvídatelných. Připadal jsem si, jako bych si prožíval situace z první trilogie, akorát v moderním provedení (návštěva Yody, boj s císařem, ničení hvězdy smrti, Ben Kenobi apod.). Souboje, i když tu jsou v různých podobách, tak si člověk moc neužije, protože je na tom ubrané volume a dramatičnost je tu velmi nízká. Na druhou stránku si člověk užívá spíše ono prostředí, které je vyvedeno do sebemenšího detailu - fauna (obzvláště u těch jakoby opeřených "tučňáků" se člověk pobaví), flóra, jednotlivé mimozemské bytosti, design technologií a členitost terénu. Po příběhové stránce je to ledabylé, kdy zaprvý je tu to, co jsem vytknul a zadruhé některé situace jsem přímo přehnaně umírněné, aby se na to mohlo dívat i mladší publikum. Dalším problémem je, že lidé, kteří krom sledování filmů nevědí nic dalšího o tomto univerzu, se mohou ztrácet v příběhu a chybět jim určité klíčové informace, které se udály mezi 6. a 7. dílem (ale možná se to napraví v možné budoucí vsuvce - jako tomu bylo s klonovými válkami, povstalcema nebo Rogue One). Tenhle díl neurazí, kdy se příběh zase o něco natáhne, ale nic světoborného to není, kdy je tu spíše kladen důraz na pocity odbojového ducha.

plakát

Starship Troopers: Záchrana Marsu (2017) 

Tady na tomhle filmu je vidět, že se jde vydat i jiným směrem než zlepšením a to úplně opačnou stranou. Předchozí počítaový počin měl nějakou hlavu a patu, byl napínavý, klasickou hrdinskost a spoustu zajímavý akce, i když měl ještě v mnoha směrech prostor pro zlepšení. Tentokrát se bohužel ale zlepšení nekonalo, ale největší domrvení. Ano je pořád na co koukat, co dokáže počítačová grafika a najde se tu jeden nebo dva momenty (proto jedna hvězda), ale co týče zbytku, tak tam už jde jenom kritika - naprosto příšerné dialogy, žádné napětí, vše předvídatelné, politické machinace neprosto nepropracované, spousta faktů naprosto ignorováno (kdy jsem si říkal, co mají postavy za inteligenci - i na to, že je to pěší pěchota), hudba nepřináší nic nového a cokoliv, co by člověka poutalo, tu naprosto chybí.

plakát

Gekidžóban Sword Art Online: Ordinal Scale (2017) 

Začíná to už být zvykem, že v období mezi sériemi se hodí film, který trochu připomene, co se zde v předchozích sériích událo. Tentokrát to není rozšířená rekapitulace seriálu, ale další příběh s prvky připomenutí jednotlivých postav a některých událostí, které se staly. Příběh se tentokrát neodehrává ve virtuální realitě (i když částečně taky), ale v augumentované realitě, kdy se opět vrací kostlivci z noční můry SAO, které změnilo životy mnohých - nejen samotných účastníků, ale také jejich rodin. A tak jedna velká tragédie přináší tragédii další, která tentokrát ohrožuje skutečný svět a kdy touha po nemožném budí v lidech jejich nejtemnější stránky. Příběh jako takový byl super, jen je škoda, že měl "pouze" dvě hodiny, protože tohle by si zasloužilo seriál sám o sobě - klidně i v klasické 12-ti a ne 24-ti dílové metráži. Z tohoto důvodu je tu vidět, že se časově spěchá a proto některé scény se mohou zdát trošičku uspěchané (i když zase ne úplně uspěchané jako v jiných případech) a tak trpí v tomto ohledu napínavost, která by mohla dosahovat ještě jiných výšin. Napínavost tu samozřejmě je a má určitou kvalitu, ale ještě by mohla mít nějakou tu špetku navíc. Animace je trošku jiná oproti předchozím počinům - přijde mi taková trošku plynulejší a ostřejší (trochu viditelný vliv počítačové animace), ale na druhou stránku bych možná vytknul takový menší trn v oku a to šíleně duhové barvičky v některých efektech, které tam opravdu nemusely být. Po hudební stránce nevím jestli to dát za vinu kvalitě nahrávky, kterou jsem sledoval nebo je to tak opravdu, ale přišlo mi skoro veškerý (krom konce) zpívání takové upotlačené na pozadí, kvůli ostatním efektům, zvukům a melodiím, že tomu nebylo moc rozumět. Rozhodně ale musím pochválit nazpívání jednotlivých melodií, které člověk zná z předchozích dílů a taky pár dalších super tracků. Každopádně už se těším na oznámenou třetí sérii (tuším, že to bude ta část pod názvem "Sword Art Online - Alicization" **** MENŠÍ SPOILER: Mělo by to být z dalšího tajného projektu s trochu jiným typem ponoru a AI.****) a jaké další události se v tomto univerzu odehrají.

plakát

Gekidžóban sóšuhen Overlord: Fušiša no ó (2017) 

Film, který obsahuje první první půlku seriálu. Není to žádný shrnutí, ale skoro úplně ty samé záběry a události. Rozdíl je pouze v tom, že některé události jsou zkrouhnuté, vynechané nebo naopak některé jsou upravené nebo rozšířené.

plakát

Transformers: Poslední rytíř (2017) 

Už po minulým díle jsem si říkal, že tohle prostě už sledovat nebudu (jak moc to kleslo na dno), ať natočej kolik dílů chtěj, ale bohužel mi to nedalo a hecnul jsem se na to podívat. To jsem si dal. Takový chaos jsem dlouho nezažil - přišel jsem si jak epileptik na houbičkách několikrát přeždímán v pračce. Dejme tomu, že jsem ještě tak nějak pochopil celkem akční kameru v dvojce, ale zde už je to naprosto něco těžce sledovatelného a řekl bych i odbytého. Navíc tuto hrůznost prohlubuje strašně akcelerovaný příběh, který vás už od začátku nenechá ani na chvilku se zorientovat a chrlí na vás několik různých příběhů v různých zvratech, že to ani vše nestíháte postřehnout, nenechá vás to jednotlivé situace vytrávit a většina z nich je naprosto nevhodně umístěna. Je vidět, že i do těch dvou a půl hodin se snažili narvat strašně moc a takhlenc dopadlo. Jediným světlým okamžikem na této příšernosti jsou Bumblebee a především nová postava v podobě Cogmana, která tam chrlila jednu lepší hlášku za druhou.

plakát

Isekai wa Smartphone to tomo ni. (2017) (seriál) 

Další tragická postava, která nedokáže zvládat dívky kolem sebe a nechá se od nich v pokleku poučovat kvůli každé drobné ecchi situaci (jak špatně už se na tohle trapný klišé kouká - ale hold Japonci a jejich kultura). Klišé je taky ona reinkarnace ve fantasy světě, kam si hlavní hrdina bere (díky dobré vůli Boha) svůj smartphone s lokálním upgradem a schopnost používat jakoukoliv magii (sice tohle klišé mám celkem rád, ale jeho zpracování je příliš "über"). Díky speciální magii může vytvořit nebo dokázat vlastně cokoliv a zde je největší kámen úrazu, protože zde vytvoří kdejakou pikačovinu nebo v různých vážných situacích je vyřeší lusknutím prstu. Když už mluvím o luskání prstu, tak onen oblíbenej "slip" (uklouznutí) je tak bolestivě předvídatelnej a v některých situacích to naprosto zabíjí jakoukoliv vážnost. Drama si tu člověk prostě neužije a romantiku vlastně také moc ne, protože kvůli tomu, co jsem psal v první větě. Co se týče konce, tak jsem byl celkem překvapen, že to skončilo jinak, než klišovitě, ale zase tam trochu prozradili moc a hlavně pak ještě ta nová postava, která tam byla příliš násilně vpravena a navíc ona záhadnost s otevřeným koncem, kdo to vlastně je. Animace by v mnoha ohledech potřebovala vylepšit - nedetailnost, podivné tvary občas, místy typický ichtylní japonský design. Po hudební stránce nic, co by stálo za vyzdvižení.

plakát

Isekai šokudó (2017) (seriál) 

Nějak jsem se zapomněl a ani jsem nevěděl, že jsem už shlédl poslední díl. Přesně tohle se vám může stát, protože respektive se to vede v duchu příběhu o naprosto ničem. Nehledejte tu žádný drama, ani "silně" hlubokou myšlenku, protože to tu není. Naopak je to spíše oddechová záležitost, na kterou se příjemně kouká a obzvláště např. když si člověk dává oběd a chce mít něco na pozadí. Sice jsem si zprvu říkal, že ta kombinace fantasy a dveří do našeho světa - konkrétně do restaurace Nekoya, se mi zdála trochu podivná, ale zase na druhou stranu, pokud by tam byly jen pouhý klasický zákazníci, tak by tomu něco chybělo. Sice je tu sem tam nějak ten příběh z pozadí každé postavy, která zde navštěvuje, ale nic do hloubky a ani vám to moc neutkví, protože to vlastně ani není nějak podstatné. Romantiku tu žádnou nečekejte, i když tu má menší potenciál. Celé je to o tom, že fantasy postava objeví dveře do neznámého světa - zjistí, že je to restaurace - nají se - získá svoje nejoblíbenější jídlo, které jen tak nezmění a které popíše do různých chuťových poznatků - "zaplatí" - a za týden znova atd. Animace je velice příjemná, i když má menší nedostatky ve fyzice a hudební stránka je taková pohodovka jen tak pro podkreslení nebo aby něco hrálo (i když se mi celkem líbilo zpracování intra - mělo to takovou kouzelnou atmosféru a pocit vítanosti).

plakát

Strike the Blood - Season 2 (2016) (série) 

Vesměs to pokračuje v tom duchu předchozí série, jenže problémem je určitá nekonzistence příběhu, kdy se přeskakuje z různých příběhů a mnohdy chybí zásadní informace, aby člověk mohl pochopit to, co se tam zrovna odehrává - ale zase to není tak, že by to nebylo koukatelné, jen je člověk o něco ochuzen. Každopádně to má své plusy v podobě nových postav - Gajou ("otce" Nagisy a Koujoua), Grendy (bez spoileru), Hisano ("babča" Nagisy a Kojoua), Yume (bez spoileru), Ibliz (další královský upírek z jiné frakce), dalších tří holčin z Lví organizace a především Kisaki, která je celkem vtipná (konukrence Lví organizace), nebo nečekaných situací v podobě nečekaných kombinací na souboje a zjištění informací o jednotlivých postavách. Největším problémem a hlavně asi důvod proč to takhlenc utrpělo je délka série, která má pouze 8 dílů, což je oproti původním 24 slabé (jsem sice rád za každý díl navíc, ale je to spíše braný jako OVA, než skutečné "druhé pokračování"). Animace se drží při starém (trochu zklamání ze špatného zpracování detailů ohledně jednotlivých částí těla) a po hudební stránce průměr.