Chasm

Snažím se ubránit nutkání srovnávat Atonement s Pride & Prejudice - především proto, že by to bylo jako srovnávat Iana McEwana s Austenovou - ale ne úplně se mi to daří... A jestli mi P&P přišel jako vizuálně krásný snímek, ovšem v tom nudném období přelomu 18. a 19. století se "stiff" společností a zdlouhavými námluvamy, potom je Atonement ve všem lepší a naprosto předčil má očekávání... Určitě zde hraje roli můj rozdílný postoj k autorům literárních předloh - McEwan je můj idol, zato v Austenové jsem, něžně řečeno, zalíbení nenašel (i té Pýchy a předsudku jsem zvládl přečíst jen úvodních pár desítek stran - a to z donucení), ale Atonement mě nadchl od první minuty (především skvělou kamerou a hudbou) a jen zvolna mě ono nadšení opouštělo hodiny po závěrečných titulcích... 95%

Hodně jsem se těšil na tento film, především proto, že jsme se s klukama často bavili o tom jednom finálovém zápase NCAA 1966 a řikali si, jak rádi bysme u toho byli.. :-) No, takže nostalgie určitě působila, ale hodnocení neovlivnila... FIlm je pravda plný scénaristických klišé, které uvidíte v každém sportovním filmu - bez nich to totiž upřímně řečeno moc dobře nejde... A i s tématikou rasismu, které se nemohl vyhnout, se vyrovnává úspěšně - žádný zlom, ale pro mě 85%

Připomělo mi to von Triera. Je fakt náročný na to koukat - hrdinka si vyžírala už od dob střední školy to nejhorší z lidských vlastností od všech ve svém okolí - a když to člověk sleduje s ní, až je mu kolikrát špatně... Každopádně po filmové stránce prakticky dokonalé... 90%

Od Michaela Claytona jsem čekal opravdu hodně, s tolika oscarovými nominacemi a spoustou velkých jmen (kromě herců a Gilroye třeba Soderbergh nebo Minghella) a musím říct, že se má očekávání nenaplnila... Úvodní monolog Wilkinsona a závěr filmu jsou silné momenty, ale mezitím se vše děje pomalu, až nezáživně, za což bych vinu přikládal Gilroyovi jako režisérovi, protože scénář je velice propracovaný, charaktery postav vykreslené mrazivě věrohodně... 70%

Velmi dobře podané "oldschool" krimi s výtečným Phoenixem. Zvládnuté akční scény, temná atmosféra i super hudba mě sice nedonutili dát pět hvězdiček (scénář je opravdu trochu ohraný), stejně jsem ale byl příjemně překvapen... 75%

Nebudu psát, že je Ben Affleck lepší režisér než herec, protože to by nebyla (upřímně) žádná velká pochvala... Gone, Baby, Gone je opravdu skvěle natočené drama co Vás chytne už na začátku monologem Caseyho a pravděpodobně nepustí (stejně jako mě) ani po pár hodinách po dokoukání....85%

Velmi pravděpodobně nejlepší počin České televize... Věci jako Sama doma, V pravé poledne, Lednice, je v ní zima a tak dále už jsou u nás doma skoro jako modlitba před jídlem, heh...

Wow! Tak příjemnou a inteligentní komedii jsem neviděl už hodně dlouho... Nadchly mě úvodní titulky a od té doby mě film těšil, bavil a nepustil... Ellen Page je úžasně přesvědčivá, Öscara jsem jí moc přál... + převelice příjemný soundtrack. 95%

Od začátku nasazená vysoká kvalita vydržela jen prvních osm dílů a po scénáristické stávce seriál bohužel upadl do průměru... Snad se to nebude ještě zhoršovat... Update: 2. série opravdu je ještě horší...

Po dvou sériích docela zklamání... Nejvíc mě mrzí, že seriál opravdu měl potenciál být něčím dokonalejším, námět první série byl zajímavej, ale ta americká seriálová režie to vše strhla do průměru... A samozřejmě: dlouho mě něco tak moc neiritovalo jako až šablonovitá americká stupidita hlavních Hrdinů + a co to bylo v druhý sérii za kiks: holka co jí zčernaj oči a tim zabije všechny v okolí??? To už má docela daleko k pohádkám o evolučním vývoji + Hiro Nakamura a jeho rozhovory s Andem(popř. otcem) jsou nesnesitelný... 50% --- Update: Bohužel třetí série je ještě horší, což jsem rozhodně nečekal, ale musím hodnocení snížit. Hrozná práce scénáristů; pořád někdo umírá (vždy se ale dovíme, že doopravdy neumřel), všichni už mají tolik schopností, že se v tom ani autoří nemůžou vyznat a postavy tedy jednají naprosto nesmyslně, a všichni jsou něčí bratři, matky a otci.... Děsný... 30%