Tygger

Úplně bizarní dílo.. Drží si to kvalitu výpravy a soundtracku z Mandaloriana i úctu ke Star Wars kánonu, ale samotný příběh o Boba Fettovi je povrchní a o ničem - není tam ani jedna zajímavá postava s hlubším charakterem a vývojem, jen se postupně dějí věci. To bizarní na tom ale je, že po 4 dílech seriálu o Boba Fettovi najednou následují dva díly seriálu Mandalorian, z nichž ten druhý je z většiny přerušen krátkým filmem o Lukovi.. Celé to působí jako obrazově líbivá přehlídka akčních figurek, kde je jenom tolik příběhu, aby opodstatnil jejich angažmá.

Dark je ze začátku výtečnou záhadnou detektivkou o mizení dětí v malém městečku, kde jsou všichni nějak propletení a každý skrývá svoje tajemství. Natočené je to nádherně a účelně, spousta výjevů se zvláštní šedožlutou paletou se podobá obrazům od Simona Stålenhaga, a dokresluje to výborný soundtrack. Němci někde vyhrabali tunu zajímavých a schopných herců a asi jsem nikdy neviděl tak padnoucí casting starších a mladších verzí postav - skoro vždycky mi bylo jasné, na koho se dívám, i když ho najednou hrál někdo jiný. Přidejte k tomu [SPOILER!!!] cestování v čase tak zapletené, že se vám z něj začne (za mě podnětně) trochu vařit mozek, a je to náběh na dokonalý seriál... Jenže! Během druhé a třetí série se ten ambiciózní propletenec začne drolit pod vlastní vahou. Na obranu tvůrců - je vidět, že měli vše naplánované před první sérií, jelikož to do sebe nepřestane zapadat a jde o jeden ucelený příběh (což bohužel není samozřejmost) - ale prostě mi čím dál míň záleželo na tom, co se tam děje. Místo pomalejšího vykreslování psychologie postav s trochou záhad, se čím dál víc a zběsilejším tempem řeší samotné cestování v čase a postavy se stávají jen náhodnými figurkami, jejichž motivace převážně je, že jim někdo řekl, aby něco udělali, protože už to udělali, a nezbývá čas ukázat, jak to prožívají. I mou největší kratochvíli - dedukování a kreslení příbuzenských vztahů - mi ve třetí sérii zkazili naservírovaným diagramem, a poslední díly jsem sjížděl spíš, abych to už měl za sebou. Nicméně úplný konec, ač přišel dost narychlo, se mi líbil a hezky to uzavřel.

Výměnu těl mezi holkou a klukem už jste možná někde viděli, ale v Kimi No Na Wa se koncept z roztomilé komedie vyvine přes průzkum kontrastu života v moderním Tokyu a tradičním horském městečku do velkolepého vyvrcholení, kde jde o život, to všechno pevně zakotvené ve vztahu a emocích hlavních postav. Postavy jsou lidské, animace je nádherně živá, výjevy z města i přírody jako opravdové, každý záběr i symbol má smysl a všechno se to vzájemně podporuje. A kdyby se někdo ptal, tak jsem rozhodně nebrečel! ..už dvakrát..

Začíná to jako líbivě natočená pocta všech vyšetřování v rodinných sídlech od Agathy Christie, postupně se představuje úžasně obsazená sada podezřelých, ale brzy je jasné, že nejde o normální detektivku. V několika zvratech se pokaždé změní představa, o čem to všechno vlastně bude. Rozhodně jde o originální hru s žánry a já se většinu času náramně bavil. Velkým bonusem pro mě byl Craig v roli jižanského detektiva s plnou hubou prázdných klišé a rozmazlený pitomec Chrise Evanse. Nicméně, stejně jako u The Last Jedi mi přijde, že Rian Johnson vždycky rozpracuje nějakou zajímavou myšlenku či směr, kam se příběh nebo postava ubírá, načež na to asi zapomene a vydá se zase jinam. V důsledku to na mě pak působí, že jsem zrovna viděl SKORO dokonale promyšlenou skládačku a MÁLEM z toho byl geniálně originální film.

Museli mě trochu nutit, jelikož další americká kýčovina o Santovi mě fakt nelákala. Jak jsem se ale mýlil! - za prvé to dělali Španělé a za druhé, jde o nejlepší animák za dlouhou dobu! Ač je to vlastně "Santa Claus: Origins", hlavní postavou je rozmazlený floutek, kterého otec poslal na ostrov s neslavnou pověstí, aby tam oživil poštovní kancelář (trochu Zaslána Pošta od Pratchetta). A právě zběsilá sekvence při příjezdu do města, kde všichni bojují, kradou a stařenky nejspíš schovávají mrtvoly, mě přesvědčila, že se do toho filmu zamiluju. Barvité postavy jsou vtipně stylizované a expresivní v originální 2D animaci s 3D stíny. Jinak jde v podstatě o celkem klasický a předvídatelný charakterový vývoj, ale s touhle dávkou vtipu, šarmu a dojetí to ani trochu nevadí. Prostě dokonalá pohádka s jasnou linkou a poselstvím, u které se budou bavit maličká dítka i dospělstvo.

Jeden z nejpovedenějších dílů Doktora, Vánoční speciál s Vánoční atmosférou, který představí padající vesmírnou loď, létající žraloky, originální timey-wimey koncept, zmražené lidi a krásné vánoční písně, a nějak tohle všechno do sebe postupně zapadne v dojemný osobní příběh zahořklého starého může, skvostně zahraného Michalem Gambonem (Brumbál). Jen doporučuju se soustředit předně na emocionální linku místo přílišného dumání nad aktuální logikou cestování v čase, ale na to už musíte být u Doktora zvyklí.

Jó, možná by si to zasloužilo i druhou hvězdu, jenže se to platilo z mých daní a stupňuje to mou frustraci z shitových vánočních pohádek, dělaných jen proto, aby si v nich mohlo zahrát co nejvíc lidí. Abych to jenom nehanil - Kotkův Vašek a princezna jsou snesitelní, kostýmy (kromě hvězdných) jsou pěkné a hudba funguje. Hraje v tom několik skvělých herců, kterým však nezbývá, než se bez jakékoliv hloubky pitvořit, jak si scénář zrovna vymyslí. Není tu žádná hlavní postava ani smysluplný příběh s přehledným poučením pro děti, jen série událostí poskladaných za sebe, aby to nějak dopadlo. Námět o padlé hvězdě možná potenciál měl, ale většina postav (obzvlášť hvězdy) se chová nepřirozeně a jejich motivace jsou nepochopitelné. Proč by měl kdokoliv zájem o Sokolova Siria, když od prvního záběru vypadá a chová se jako idiot? Proč si on chce vzít tu nejhloupější hvězdu, co našel? Proč je královna zničehonic v pohodě s tím, aby si princezna vzala vesnického učitele? Proč se ve škole učí a pak zpochybňují moderní poznatky o vesmíru?!