Kimon

Říkáte, že je to nuda? Nebo dokonce odpad? Jo, jo, ... když dnešní průměrný mladý divák vyžaduje zcela výhradně jen krev, násilí a ohnivé plameny a hororové výjevy (a přitom vysoce hodnotí animované dětské pohádky). Když se mu toho nedostane v dostatečné míře, prohlásí o filmu, že je to nuda a DOKONCE ODPAD! Pak mi zbývá vysvětlení, že takový divák je ještě nevyzrálá lidská osobnost, která není ani dítětem a ani vyzrálým dospělým člověkem a nemá tudíž právo hodnotit. Noční volání jistě není filmovou špičkou, ale slušné hodnocení si dle mého jistě zaslouží.

Po technické stránce opravdu dokonalé. Obraz dokonalý, človíček si připadá, že ty "skutečné" příšery natáhnou z plátna chapadlo a sežerou vás či sežehnou plamenem. Ale co naplat, když obsahově je tento paskvil zcela na druhé straně mého hodnocení v mínusu. Promiňte mi ctitelé tohoto žánru, ale já tohle považuji za škvár měnící vnímání toho našeho skutečného světa. Především u mladých dikáků, tedy téměř dětí. Myslím si, že takto dokonalá technika filmování by se dala využít i na tvorbu něčeho smysluplnějšího. Výmluvy typu "divák to žádá", u mě neobstojí. Pěkné vizuální zpracování, které je v dnešní době počítačů bohatým tvůrcům přístupné, nemohu považovat za důvod k vyššímu hodnocení.

Pěkný napínavý film z nádherného horského prostředí. Bohužel, jen ten konec po návratu na horskou chatu mi opět připoměl, že se dívám na americký film. Prostě ti amíci si ty povznášející oslavné a hrdinské konce filmu nemůžou odpustit. Nemuselo to být až tak okázalé.

Otřesná výpověď jedné z mnoha válečných dramat nesmyslné války. "Válka je vůl" volá do světa hudební skupina Synkopy 61, a má jistě pravdu. Opravdu drsný film znázorňující zvěrstva války, při kterém vám v jistém okamžiku (vlastním tělem bránil průjezd tanku) ztuhne krev v žilách. Jasný důkaz, že kvalitní film s jistým poselstvím, pro lidi celého světa se dá natočit i bez megalomanských finančních rozpočtů, pouze s inteligentní hlavou a několika průměrnými herci a jedním tankem. "Napsal si někdo, na starej kůl, prostinkej nápis, válka je vůl. Před kůlem stojím, čepici smekám, v očích mám slzy a pak si klekám. Modlím se za ty, kteří ten kůl, nevidí a nečtou, že válka je vůl." .... tolik Synkopy 61.

Jo, ... tonoucí se stébla chytá. To platí i pro válečnou vřavu. K odvrácení svého zániku se uchýlí k nepravostem nejenom Salmon Sorwitsch svou loajalitou k německému národu, ... přesto, že je Židem v koncentráku, ale i velmoc - Říše německá paděláním britských a amerických bankovek. Film je nádhernou ukázkou charakteru lidí a jejich projevu ve vypjatých situacích.

Chutný a úsměvný příběh z Divokého západu. Chutný jako italské špagety. I červeného kečupu (rozuměj krve) na špagetách bylo dostatek. Sabatova přesná muška se o to postarala. Lehký odpočinkový film na víkendové odpoledne.

Nu, obecně, ... co se týká všech Fantozzi, myslím, že tak nízké hodnocení vychází z toho, že se mnoho hodnotících cítí být v jeho roli (jako by se to stalo jim) a nedokáží být "nad věcí". Ano, souhlasím, že Fantozzi je blb k pohledání a mohlo by nám ho být líto. Ale takový je přece život. Smějme se tedy ne Fantozzimu, ale tomu co dělá. Vždyť je to přece jenom komedie. Pokud se setkáme s takovým člověkem ve skutečném životě, asi se smát nebudeme. To dá rozum a cit. Ne?

Ano, lidstvo, ta masa lidí je neuvěřitelně manipulativní a žádoucí vůdčího vzoru. Stačí jeden jediný šílený zakomplexovaný maniak toužící po moci a vhodná doba, kdy obyvatelstvo nějakým způsobem strádá a zrůdný fašismus je na světě. Tento film mě osobně působil v určitých okamžicích zpomalování oběhu krve. :-) . "Krve by se ve mě nedořezal". :-)) Chraň nás Bůh před takovými nelidskými, psychicky narušenými zrůdami jako byl Hitler. Kdo uvidí tento film, pochopí víc. A kdo nepochopí, nepatří do demokratické společnosti.

Film si mě získal před mnoha lety především skvělou hudbou Bee Gees. Ti dávají filmu dodnes punc originality, i když obsahově film hodně pokulhává. Ale co na tom, hudba všechno spraví. Vychutnejte si ji, pamětníci.

Je to dávno, co jsem měl možnost tento film vidět a do paměti se mi zapsal nesmazatelným způsobem. Nyní v srpnu 2008 ho ČT2 reprízovala, ale bohužel jsem neměl možnost ho vidět ještě jednou a oživit si příběh vynikajícího klavíristy jménem 1900. Detaily příběhu mi z paměti za ta léta odvál čas, ale ten Rentonem zmiňovaný klavírní souboj zůstal a vzpomínám na něj jako na něco nepřekonatelného. Pokud se mi opět naskytne příležitost, rád si zase připomenu příběh toho zvláštního člověka.