mi-ib

Příběh bych hodnotil spíš na 3*, ale za originální výtvarné ztvárnění a pár dobrých nápadů přidám ještě jednu hvězdu navíc.

Velmi pěkné a vtipné i pro dospělého diváka a věřím, že se to musí líbit i dětem. Paradoxně příhoda Velký zlý lišák mi přišla nejslabší, ale i tak velmi příjemná a místy opravdu vtipná. Ve zbylých dvouch příhodách hrají prim kačer a králík, které bych přirovnal k neřízeným střelám hromadného ničení.

Mně snímek přišel velmi nezábavný a přeplácaný. Nějaké vtípky a grafické řešení se povedly, ale jinak jsem byl rád, že už film končí. Nejvíce o kvalitě snímku vypovídá fakt, že pointa musí být úplně na konci přímo vyslovena, protože ději se povede pointu přes veškerou snahu jen mírně naznačit a já jsem si ji musel hodně domýšlet. Podle mého názoru prvoplánový útok na Oscara a zasazení do černošské komunity taky bije do očí. Nejsem rasista a proto mi to vadí, protože i pozitivní rasismus je rasismus.

Krásná atmosféra místa, ale ta se často neobjevuje. Drtivě největší část stopáže zabírají dialogy, které působí strašně neautenticky a místy nesnesitelně smrdí inkoustem.

Jde vlastně o pěkný příběh a i vcelku dobře vystavěný s gradací, která udrží diváka v pozornosti, ale sráží ho to indické pojetí, které bylo místy až groteskní vč. neodmyslitelných tanečků, které dokud Indové alespoň v těch vážných snímcích neoželí, nedokážu jejich filmy brát na stopro vážně.

Před dvaceti lety určitě více šokující než dnes. Pro mě se to odehrává v neatraktivním prostředí a s absencí sympatických postav.

SPOILERovité: Hlavní poselství - žijeme si nad poměry na úkor divoké přírody a její rozmanitosti - není nic nového. Působivých dokumentů na toto téma již bylo natočeno spousty. Hlavní rozdíl, který tento snímek nabízí, je postava Davida Attenborougha a přímo osobní apel takto vážené osobnosti. D.A. sice říká, jak žít zelenější způsob života, ale to zde již bylo taky mnohokrát. Bohužel ještě nikdo neřekl, jak přinutit lidstvo, aby touto cestou šlo. Jde tudíž do menší míry o originálně zpracovaný eko dokument, který možná donutí k zamyšlení několik ignorantů, ale pro mně nepřinesl žádnou velkou přidanou hodnotu oproti podobně zacíleným dokumentárním filmům.

Zápletka je čistě komediální. Nesmíte nad ní přemýšlet moc do hloubky. Situace z ní mě asi dvakrát dostatečně pobavily. Avšak většinu času jsem byl spíše zaražený z toho, že na místě, které by mělo scénáristu dovést do slepé uličky, protože děj přestává dávat smysl, on bezohledně pokračuje. Průměrná komedie možná, ale že by měl tento snímek aspirovat mezi nejlepší snímky dle hodnocení imdb? Troufám si tvrdit, že z pohledu diváka převážně západní kinematografie, rozhodně ne.

To na co film odkazuje a je aktuální i v dnešní době je špatné a víc to nehodlám hodnotit. Pokud se odkáži jen k samotnému filmu, tak musim napsat, že mě příliš nevtáhl. Některé momenty jsem z podstaty nechápal.

"Nemůžeme se rozhodnout, kdy se narodíme, nebo kdy zemřeme. Ale můžeme si určit, jak svůj život prožijeme." Viděl jsem už několik filmů na téma vážných onemocnění hlavních hrdinů. Také několik Indických. A tentokrát se mi znovu potvrdilo, že Indové tohle téma ještě neumí. Celkově to působilo často prvoplánově a neoriginálně. Nedokázal jsem se úplně ztotožnit s hlavními hrdiny. Přesto je to celkem příjemný snímek a doma jim to zřejmě žerou. Každopádně je zde vidět další progress v Indické filmové tvorbě, která se stále více blíží té "západní".