mokrasek

Film o zkoušce síly charakterů lidí v nelehké době.

Velmi solidně zahraný film s vtipem i pointou.

Jednoznačně moje srdeční záležitost.

ﻍﻈﻕﻮﺞﺖﯡﺇﻍﻈﻕﻮﺞﺖﯡﻍﻈﻕﻮﺞﺖﯡﺇ ﻍﻈﻕﻮﺞﺖﯡﺇ ﻍﻈﻕﻮﺞﺖﯡﺇ ﻍﻈﻕﻮﺞﺖﯡﺇ ?

Nemohu se ubránit dojmu, že tento životopisný film je zavádějící a zkresluje některé skutečnosti. M.T. , vykreslovaná jako bojovnice proti terorismu, ve skutečnosti podporovala diktátory Pinocheta, Suharta a bojovala proti Mandelovi. Prožívala zděšení, když padala Berlínská zeď. Pro své autoritářství si vykopala hrob, byla sesazena svojí vlastní stranou za nesmyslné rozhodnutí tzv."daně z hlavy". Kázala vodu, pila víno, když chtěla, aby každý Brit žil jen za 53 liber týdně, ale sama se tím neřídila. Poškodila obyčejné lidi zničením veřejného sektoru. Nepochopila, že není zásadní vůdcovství, ale jeho obsah. Stala se symbolem sociálního a kulturního rozvratu. Asi proto ji měl Václav Klaus tolik rád. Promiň Meryl, ale film byl pro mě i s Tebou nezáživným.

Jestliže jsi nešťastný, starý chlap, kterého něco žere a když se manželství stane reklamou na normálnost, zakřič si, zakuř si trávu, sveď mladou holku, prostě udělej NĚCO. Film s několika silnějšími momenty, setkání obou mužů v garáži, nebo když je krev rudější, než okvětní lístky symbolu A.K., je nejen pro nás-realisty s romantickou duší. Vítejte u Veselého kuřátka.

Bombová záležitost, kterou si rád uchovám ve své paměti.

Film s absolutně nezajímavou, nepřesvědčivou dvojicí lidí bez špetky hereckého umu, založený na jedné písni, je pro mě žalostně málo.

Proč kvůli prachům musíte zkazit komiks, který jsem v dětství tolik miloval???

Studený čumák je znepokojující, poutavý, založený na skutečném příběhu, tento film není pro slabší, tento film je pro oko náročného diváka. Masterclass při budování a udržování napětí.Temná fúze horroru a komedie přes pár gore i úsměvných scének provádí diváka experimentem lidského chování. Co to způsobí, když se namíchá mírný muž středního věku se sériovým vrahem – „zneviditelňovačem“? Přece studená ryba. Na konci vás čeká mrazivý výsledek. Klíčová moc tvůrce filmu přesně dosahuje sledovaného záměru – cítit se tak, jak to chce on. Jsou tam scény, které se vracejí do mé mysli jako flash efekt z LSD. Co udělalo ze seriózního, pokorného, utiskovaného „tuláka po hvězdách“ a tichého přizdisráče řádící bestii s narušenou hranicí příčetnosti? Peníze, šikana, bezvýchodnost situace(?), disfunkční rodina se vzpurným teenagerem a znuděnou, nenaplněnou manželkou, chovající se v posteli jako studená ryba(?), „energetický upír“ s veselou až nechutnou povahou, hyper-přátelský, leč psychopatický tyran-zabiják Murat s jeho zvráceně perverzní, mravně otrlou cyničkou Aiko(?)… Ano, je to jeden z těch filmů, po kterém se budete cítit možná otupěle, leč určitě stojí za shlédnutí. Není radno se trápit, rozpitvávat, co tím autor myslel. Film nabízející pohled do bizarního a hrůzného zákoutí lidské mysli, vyvolá nejspíš zmatek komu fandit… Sono, spolu s Takešim Kitanou a Takashi Miikem, je jedním z nejvíce vzrušujících mistrů tohoto žánru, zasloužícího si možná zařazení do „své“ (nové?) kategorie pro udílení Oskarů. Každopádně film strčí do zadku kdejakou velesqělou americkou sračku.