Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (666)

plakát

Hlavní zprávy (2013) (pořad) odpad!

Horší než na Nově i Primě...

plakát

La La Land (2016) 

Moderní, leč tradiční muzikál. Více než Mamma Mia a jde o důkaz, že mu nic takového nestojí v cestě…

plakát

Pasažéři (2016) 

Neuvěřitelné pokrytectví od “feministicky inklinovaného” současného Hollywoodu, že něčemu takovému dá zelenou. Ne, není to parodie, satira či něco podobného. Jo, ten vizuál je krásný, pro vesmír mám slabost. Ovšem příběh je trochu jiný, než trailery ukazovaly. Film napíná a slibuje vyvrcholení, ale co. V poslední půlhodině se probudí klišé, které tu bylo milionkrát a ze závěru si akorát budete dělat prdel. Herecká dvojice je nadstandardní a většinu času to nenudí, ale celkové vyznění je prostě humus.

plakát

Heuréka – město divů (2006) (seriál) 

Asi tak, jak by si americká vyšší střední třída představovala Oblast 51. Bohužel kojenecký instinkt tehdy sotva narozené Primy Cool to ke vší smůle odhodil po první sérii.

plakát

Jmenuju se Earl (2005) (seriál) 

Skvělá ptákovina, která je chytřejší, než na první pohled vypadá. A hlavně velmi originální a svým způsobem i poučná. Zřejmě samotný námět paroduje a to trefně. Škoda, že Prima Cool to už dlouho nedávala... vlastně na to ani nespoléhám.

plakát

Martial Law - Stav ohrožení (1998) (seriál) 

Kdyby zde nehrála roli určitá míra nostalgie, nedal bych tolik. Ale když si vzpomenu na crossover, kde Sammo spolupracoval s Cordellem Walkerem (Honor Among Strangers), nemůžu jinak.

plakát

Tučňáci z Madagaskaru (2014) 

Tyhle tučňáky prostě miluju, dobrovolně bych to na veřejnosti nepřiznal, ale vezmu si to do hrobu (televizní speciály a seriál ignoruju). Sice už nejsou karikaturou z klasických/kultovních mafiánských filmů jako v nejlepších scénách hlavní série, i když překvapilo mě, že jsou tu je na každý díl aspoň jeden odkaz/narážka. Pokud nepočítám stíny původní hlavní čtyřky (jinak jsem si na ně ani nevzpomněl) a mezititulkovou scénu, jsou tučňáci jedinými společnými postavami, ale kvůli tempu a smršti gagů (to jsem fakt nečekal) nevadí absence marxistických opičáků ani Mr. Chewa. Navíc jsem měl vždy slabost pro blbinky utahující si z bondovského a akčních filmů klišé, což je zde brilantně schované pod tím nebezpečně infantilním obalem, takže se pobaví děti i dospělí bez toho, aby řešili aspekty určené těm druhým, když to má svou myšlenku. Taky navíc spousta chytrých kulturních i popkulturních narážek (např. 'product placement' Cheezy Dibbles) a fyzikální zákony je třeba vůbec neřešit. Ke konci se to zmagoří až moc, ale jinak pro mě Tučňáci splnili zbytek, čeho Madagaskary nebyly schopné, takže s nostalgickými slzami v očích děkuju. P.S. Společně se Scratem i Timonem a Pumbaou (tedy podle mého názoru ještě před nimi, whatever) si tyto legendární postavy jednou zaslouží čestné místo v muzeích animace (narozdíl od tolik přeceňovaných Mimoňů).

plakát

Noční zvířata (2016) 

Neskutečně povrchní melodrama (doslova), jehož psychologický vývoj postav z obou světů má sice něco do sebe a vzájemně dobře symbiotizují, ale přestože ne úplně jasný konec předkládá divákovi dvě (možná tři) teorie, vyznívá zde průhledná myšlenka jak z rádoby o třídu dvě horšího filmu, což docela dost mrzí (aspoň pro ty, kdo se dokáží hlouběji zamyslet i zhruba se vžít do situace). Amy Adams mám hodně rád a nezklamala mě, Jake Gyllenhaal je taky ve dvojroli skvělý, Taylor Aaron-Johnson jakbysmet. Jenže ten režijní art, rádobyhloubka a snaha vizuálně šokovat s přibývajícím časem klame a je to vidět. Sice efektivně zaplňuje naprosto slepý dojem a hluchou otázku k zamyšlení, ale padá s tím, že po přemýšlení o poslední scéně a zpětném sesumírování nemá vlastně čím překvapit a své řekne už před polovinou filmu, potom se tón scénáře jen paranoidně nafukuje. Takže děkuji za málo a na 'shledanou'.

plakát

Alicia (1994) 

Jako pohled do temné stránky církve určitě dosti kontroverzní, ale nemám rád formy umění, kde se šokující, možná až naturalistický či surrealistický námět stává z pohledu diváka (mě) perverzně úchylnou exhibicí samotnou o sobě. Asi dostanu zprávu, že do toho nemám co kecat, když jsem mladý a nerozumím tomu, přitom je v tom pravděpodobně něco víc. Ale možná je to pravda. Vizuální stránka i hudba jsou perfektní. Nemám ovšem sebemenší chuť to zkusit znovu, ergo za mě jen 1*.

plakát

Pětka statečných (2002) (seriál) 

Viděl jsem možná... 20 epizod? Aspoň do určité míry anti-mentorismus, který netlačí na pilu, ale mlátí s ní jako s kladivem. Cartoon Network 2. pol. 90. let a začátkem tisíciletí se vyznačoval inovátorskou rebélií. Vyráběl většinou něco, co by se dalo považovat za pořady pro dospělé velice chytře převlečené za cartoony pro děti, zcela úmyslně. Rodiče buď vtáhnou více než děti či naopak rozčílí. KND není výjimkou, ale přehnalo se to tady. Je tam spousta odkazů na kultovní filmy a zajímavě napsaný svět, ale nadsázku většinou špunti postřehnou jednou za uherský rok. Pro ty jsou tu cool postavy a relativně mnoho křičení. A teda - pro koho to je? Děti si mohou vzít příšerný příklad (občas seriál dá najevo, že to tak nemyslí, ale měl by častěji, prostě srozumitelně předvést premisu cílovce) a dospělé může rozbolet hlava, aspoň s obvyklým pohledem na věc. Některé epizody jsou o vztahu hlavní postavy s otcem, ale na prominutí to nestačí. Poslední epizoda odhalí nepříjemnou pravdu o Delightful Children of Down the Lane, čímž celý seriál nehezky pohřbí. Navíc se mi zdá, že je mostem mezi 90-kovou a 00-tou érou toonů. Když se vrací na scénu jakoby 80-kový trend merchandize-driven akčních animovaných seriálů, ale většinou bez srdce i hraček, naopak s cool dětičkami a uječeností do menší či větší míry. A s nesmyslnými online flash hrami na webových stránkách svého kanálu. V té poslední dekádě přišla další animovaná renesance (ty Gravity Falls, Adventure Time, Steven Universe, i restart Kačerů apod.) i paradoxně přes samé hollywoodské natahování a rebootování, ale budu radši, když o tomhle animáku neštěkne pes.