Smileface

Gejša, umělkyně v plovoucím světě. Žena, která pouhým pohledem dokáže zastavit jakéhokoliv muže ale pro níž je láska přílišným luxusem. Film pojednává o jedné z nich, které se podařilo lásku najít a nikdy o ni nepřestala bojovat. Film je pomalu plynoucím životním příměhem, který vás po celých 144 minut příjemně ukolébává.

Vždycky jsem měl rád veverky, ale teď je přímo zbožňuji, zvláště tu jednu...

Konečně po dlouhé době špičková sci-fi "ze staré školy". Pro pochopení děje rozhodně nemusíte vidět všechny díly seriálu Firefly na který Serenity navazuje i když k lepšímu prožitku to určitě pomůže. První půlka filmu je trošku slabší, na konec ovšem nastane takový spád, že budete připoutaní ke křeslu až do závěrečných titulků. 90%!!!!

Oscarový film o životě bez patetických scén. Jeho autentičnost mohu odsud ze střední Evropy jen těžko posoudit každopádně je velmi poutavý.

Rodriguezova povídka poráží ostatní rozdílem třídy. První povídka je zase o něco horší než zbylé dvě. Celkově nuda pro sobotní odpoledne. O tom že Tim Roth přehrává není sporu.

Po prvním díle Pakárny jsem si říkal že to bude celé stupidita. Po děkolika dílech jsem zjístil že jde opravdu o stupiditu, ale po čertech zábavnou.

Já nevím, nějak byl pro mě tento film zklamáním, řekla bych, že ve mě nezanechal tak nějak vůbec žádný dojem - ať už pozitivní nebo negativní. Přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel...

Klasická Van Helsingovská zábavička bez špetky inovace. O třídu lepší než první díl a o třídu horší než inteligentní blockbustery typu Ostrov. Pro děti a slabší jedince varování: Neskutečně drastické. Pro intelektuálně založené: Duté a prázdné jako Klausův Topol.

Je to trošku směšné, všechny ty hrátky s vytáčením, počítače bez GUI, hackování, blikající světýlka bez zjevného významu atd. Film byl natočený vpodstatě těsně před obrovským skokem v počítačové technologii a těch dvacet let je na něm opravdu znát, vypadá starší než je. Scénář je zajímavý, některé myšlenky aktuální a hercké výkony úměrné věku a zkušenostem herců.

Příměhy jako Crash nemají začátek ani konec, jen zobrazují část života lidí, jejichž osudy shodou okolností spojují nehody, jenž se staly v jediný den. To, co je naopak rozděluje je rasa i pohled na svět. Postavy jsou perfektně vykreslené a děj logicky a nenásilně pospojovaný. Film si neklade za cíl řešit problematiku rasismu, má spíše popisný charakter s cílem vyvolat v lidech dojem, že ač jsou jednotlivé příběhy dost ojedinělé, podobné se lidem stávají každý den. A proč *****? Takové citlivé, výborně zpracované a skvěle zahrané sondě do duše lidí snad ani jiné hodnocení nelze dát..