Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (17)

plakát

Ženy (2008) 

film jsem tu měla dlouho, předlouho, ale pořád na něj nějak nezbýval čas - udělala jsem si ho včera a vůbec jsem nelitovala. Možná by si zasloužil jen tři hvězdičky, tu čtvrtou má za to, že je to film o ženách, kde nehraje jedinej chlap - a já si toho všimla až za půlkou! Tak dobře je to natočený, prostě si toho nemusíte vůbec všimnout :) Na konci se sice jeden objeví, ale ten se vlastně ani nemůže počítat

plakát

Nezvratný osud 2 (2003) 

dvojku jsem viděla jako první a moc se mi líbila - spousta smrtících scén je tak rychlá a nečekaná (přestože každej ví, že je na řadě), že se na to dá říct opravdu jediný - osud. Musím říct, že si s tím dost vyhráli, do dneška mám před očima, jak chlapeček plaší holuby a v následující chvíli je z něj placka...respektive je rozprsklej po okolí. A Rory, jak jím prolítne plot jen chvilku po tom, co řekne Clear, aby uklidila jeho byt, než do něj přijde jeho máma...no mazec!

plakát

Listopadová romance (2001) 

Jeden z mých oblíbených romantických filmů. Přestože je děj plný humorných částí, happy endu se nedočkáme. Napravení workoholika, áno, láska s velkým L, áno, a co šťastně až do smrti? Kdepak, listopad skončí a Keanu zůstane v parku s šálou kolem očí, zatímco Charlize odchází. Na podstatnou část filmu doporučuju mít po ruce spoustu kapesníčků, protože i když se zdá, že Sara je bojovnice, ten nejdůležitější boj, bojovat nehodlá.

plakát

Twilight sága: Rozbřesk - 2. část (2012) odpad!

Ačkoli kniha je skvělá, film je absolutní propadák. Nejenom, že se autorům povedlo příběh rozdělit na nesmyslném místě (v knize je lehce rozeznatelný skok v příběhu, kde by to nepůsobilo tak uměle), ale ještě ho úplně zmatlali! Proto jsem nedokázala uvěřit, když se v titulkách objevila autorka jako spolupracující. Co?! Jak u toho mohla sedět a dopustit, aby přidali scénu, která spoustu lidí přesvědčí o to, že je čas odejít z kina? Když pomineme fakt, že je příběh předělaný, tak film je dost odfláknutý i zpracováním. Nevím, jestli tak moc chvátali, aby už byl v kině, nebo si prostě řekli "stejně je to trhák, tak proč se nějak snažit?", ale opravdu udělat polovinu filmu jako animaci, vytvořit počítačově dítě, "domalovat" dům...to už bylo prostě moc. Takže přestože normálně slovo "odpad" nepoužívám ani u filmů, který se mi nelíbili, tak tady je na místě. Prostě hnus.

plakát

Pianistka (2001) 

Pravdou je, že přestože si ho rozhodně nehodlám pustit znova, v paměti mi zůstane navždy. A to jen díky svému konci. Celý příběh je dost napjatý, Erika je v podstatě politováníhodnou osobností, její život je nevyrovnaný, plný kontroly, hádek, zvrhlých choutek, kázně, a pořád dokola. Její neschopnost se nějak citově přiblížit k muži, jí zmaří začátek slibného vztahu. Její život s matkou nepřináší ani jedné nic pěkného, přesto spolu zůstávají. A na závěr, když už to vypadá, že příběh nebude mít žádné zakončení, přichází bonbónek v divadle...kvůli tomu nepochopitelnýmu závěru, při kterým člověk neví, jestli se má smát, jestli je to vtip, nebo jestli se přehlídl, dávám tu jednu hvězdičku.

plakát

Já jsem ty a ty jsi já (2006) 

Téma středoškolských trablů a lásek může znít otřepaně, přece jen je to klišé odpoledních rodinných filmů. Tahle komedie je ale moje oblíbená a vůbec mi nevadí, sledovat ji znovu a znovu... Nejvíc se mi líbilo, jak si oba hlavní herci poradili s životem toho druhýho. Když se z Woodyho stane Nell, hned je to vidět, ale ne tolik jako v opačným případě. Kevin Zegers by zasloužil ověnčit cenama - jeho ztvárnění holky v klučičím těle je natolik povedené, že se od filmu nedají odtrhnout oči, aby vám něco neuteklo. Nemyslím, že by výkon Samaire byl o něco slabší, jen mi přijde, že zahrát drsnou holku, je poměrně snadný, zahrát jemnýho kluka, aby působil jako holka nikoli jako gay, je už tvrdší oříšek. Takže: kdykoli znovu, i když je to ohrané téma.

plakát

Jedna ruka netleská (2003) 

Nečum na mě, nebo ti useknu ruku! Film je tak nabitej hláškama, že si je člověk prostě musí zapamatovat. Opět se ukázalo, že je Ivan Trojan skvělým hercem, jeho manželka zase úžasně ztvárnila matku, která ve snaze dopřát dětem jen to nejlepší, izoluje sebe i děti do sterilního světa bez vjemů zvenčí. Macháček zaperlil jako vždy a příběh je natolik absurdní, že se klidně mohl stát - u nás.