Paolo123

Dnes neprávem zapomínaný film, jenž třicet let před Tmavomodrým světem zobrazil silný příběh československých letců v bitvě o Británii. Kamera, režie, scénář, herecké výkony (podle mého soudu asi nejlepší role J.Hrzána),vše na jedničku.

Má smysl tyhle normalizační ideoškváry vůbec hodnotit optikou filmové tvorby ? Snesou snad tato pseudodílka jakákoli kritéria ? Je jen smutné, že se nejen pražští, ale bohužel i brněnští tvůrci - celá řada herců působila na tamějších scénách - k něčemu takovému propůjčili. Paradoxní je to zejména u M.Donutila, jenž měl tehdy rok po natočení veleúspěšné a hojně v kinech navštěvované Balady pro banditu...

Nejhorší je, že šmejdi jedou dál. Jen se přebarvili. Mé příbuzné, klientce domova seniorů, vnutili v jisté pražské prodejně zdravotních potřeb pantofle za bratru lidovou cenu 2200,-. Výsledek ? Nosit je nemůže, bohužel je poškodila, než jsme jakkoli stačili zasáhnout, a zbyly jí jen oči pro pláč. Prodejna a bohužel i doprovázející pečovatelka ( s ní jsme však ještě neskončili...) jsou vysmátý a v poho. Paní to chtěla, tak co...Jako že ji přemlouvali ? Ale jděte, k tomu se vám nikdo nepřizná.... Prostě jde o to, abyste co nejvíc na hraně zákona využili krajní nouze a slabosti dotyčné (ho) a namastili si kapsu.Šéf platí za výsledky, ne za charitu! A sociální ? Budˇ chtěla mít klid, nebo v tom jede s nimi.... Nikoli jen samota, ale slabost a její zneužívání na druhé straně dělá a bohužel bude stále dělat film S.Dymákové děsivě aktuální i za padesát let!

Tématu a zpracování neumím nic vytknout. Detaily jako že Jan Zelenka-Hajský je ztvárněn starší, než jaká byla skutečnost, mne nechávají klidným. Film o našich národních hrdinech je i velmi dobře natočený. Alespoň je to můj názor. Oproti Atentátu J.Sequense jsou i nějaké věci a postavy dotažené - viz Zelenka-Hajský nebo skupina Jindra - autoři se tady víc soustředili na hlavní aktéry a přípravu útoku na Heydricha. Chybí zde postava generála Moravce, ovšem v Sequensově filmu se zase nesmí říct, o koho jde, takže je to vlastně jedno. Film věcně, bez patosu líčí dobové události, je vlastně docela minimalistický, kteréžto pojetí opět odpovídá době. Odboj BYL minimalistický, jakkoli zároveň hrdinský. Tady se prostě nevedla partyzánská válka a ani nemohla. A třeba postava A.Mihulové nebo vykreslení kněze Petřeka (jediný, co mi trošku vadí, že se neřekne, že byl pravoslavný - proč ?) jsou exkluzivní, abych neadoroval jen dva ústřední herce, zcela důstojné nástupce R.Jelínka a L.Mrkvičky ve výše uvedené klasice.

Spíš televizní, ovšem solidní fim.. Není tak hrozný, jak se někomu zdá.L.Baarová byla ve svém věku schopna se zamilovat do kohokoli, kdo měl moc. Mladá žena hledící mužům do rozkroku. Moc ji přitahuje. Goebels gentleman ? Proč ne ? Ďábel JE gentleman. Skvělá je S,Stašová v roli ambiciozní matky, jež si plní sny bez ohledu na důsledky. Lepší masku A.Hitlera ve filmu jsem neviděl. Zaujme i scéna vyhnání sestry L.Baarové Zorky a ukazuje na duchovní klima komunismu a jeho bezohlednost zcela shodnou s nacismem.

Takže abych měl jasno - holka se v Paříži seznámí s Američanem, jenž cestuje po Evropě, souloží s ním, pak je oba nenapadne nic ,,lepšího", než přibrat další holku do trojky a první v pořadí se diví jak divous, že že ji ta druhá prostě vyšachovala. Sama si přitom klidně ,,odskočí" jinam, ale to jí přijde v pohodě. Ona může, její přítel nikoli. A do toho všeho bere koks. Dějové softporno, nic jiného to není. I to bych pochopil. Proč ale to vydávat za umění a zařadit film do běžné distribuční sítě ? Kdysi prý takové filmy promítali v pornokinech.Ty ale v současný době, kdy je možný si prakticky cokoli stáhnout na netu , nejsou potřeba, takže hurá za běžným divákem. Film mohl být i o dobrou polovinu kratší, některé dialogy jsou, zvláště ke konci vysloveně nudné. Snad jen obě hlavní ženské postavy jsou u tohoto jinak banálního a omšelého příběhu koukatelné. Ještě střih bych označil za pozoruhodný, jinak nic víc. Nejsem puritán, film jako takový NEODSUZUJU, jen považuju za zbytečný dělat z něho kdovíco a rvát regulérní péčko do distribuční sítě. I když jeden důvod se přece najde. Vzhledem k věkové skladbě nás, návštěvníků kin, se někdo může poučit v technice milování. legitimněji než sjíždět porno na počítači.Kdo to však nepotřebuje, neodnese si z filmu nic moc dalšího krom občas zajímavé filamřské techniky a pocitu, že vztahy jsou holt složité a za blbost se platí (viz hlavní hrdinka).

Solidní film. Čekal jsem, že výročí varšavského povstání si Poláci nenechají ujít. To není v jejich povaze. Sakra, PROČ už dávno nevznikl film o Pražském povstání ? Film bez patosu, jenž by na hlavu porazil Vávrovo dost zkreslené Osvobození Prahy? K filmu samotnému. Místy z něj příliš křičí snaha zaujmout určitou věkovou skupinu. Proč ne, je to dobře natočené. Po shlédnutí filmu Varšavské povstání si člověk uvědomil, že SKUTEČNĚ se do povstání zapojily hlavně mladí do třiceti let. Ono to tak opravdu bylo, bytˇ samozřejmě pomáhali všechny možné věkové skupiny. Jen filmu Město 44 tak trochu vyčítám tři věci. 1.Zjevné chyby ve scénáři. Někdo téměř zemře, pak je OK, ohluchne a zase OK,Nepochopitelné je ale hlavně zabránění sebevraždy hlavního hrdiny ze strany Němce ve vypálené nemocnici. Tomu máme jako věřit ? A ten druhej Němec, znásilnil tedy hl.hrdinku nebo ne ? 2. Přece jen trochu příliš chybí historické postavy. Aspoň na polské straně být měly. Urputná snaha vše líčit jen jako příběh ,,obyčejných" povstalců je trochu na škodu věci. Poláci vědí, ale film jde do světa, takže aspoň pár základních info být mohlo. 3.Poláci historické velkofilmy umějí. To je jasné. Ale pořád happy and hlavních postav ve stylu hollywoodských spektáklů je už trochu nuda. Věcné a uvěřitelnější pojetí se skonem hlavní mužské postavy by tady bylo víc na místě. Ale celkovému vyznění filmu to vše zase tak moc neublížilo.

Oproti jiným názorům si myslím, že Poláci válečné filmy, narozdíl od českých tvůrců, prostě umějí a zadruhé se válečným tématům nevyhýbají. Možná na ně mají víc peněz, já nevím, ale je to, jak to je. Samotný film je solidní, ač poněkud řemeslně odvedená práce. Tři hvězdy místo původně uvažovaných čtyř dávám za poněkud nevěrohodný závěr. Logické by bylo, kdyby hlavní hrdina zůstal na bitevním poli a ne že téměř vstane z mrtvých po ráně bodákem do zad. Jinak ale hodně dobrý film. Nejen pro Sarkastica. Nevím, zda to dotyčný myslí vážně,ale měl by si nejprve něco přečíst o polských dějinách a hlavně o tom, jakou roli v nich hrála a stále ještě hraje katolická církev. Nemusí být člověk katolík, nemusí být věřící, může katolickou církev nemít rád. Fajn. Je to osobní postoj. Ale pohled na dějiny musí být, přátelé, pokud možno objektivní. Film je historický, událostí se drží poměrně přesně a přesně takhle je to v Polsku i s církví. Ona SKUTEČNĚ téměř vždy stále na straně polského národa a kněží se aktivně zapojovali do odboje proti totalitám všeho druhu. Co by byla např.Solidarita bez podpory kněží ? Co by byl bez jejich podpory protinacistický odboj ? Je to asi mimo naše chápání, ale v Polsku je dějinná role církve prostě jiná, než jsme ochotni si z druhé strany Krkonoš a Beskyd připustit.

Divadlo na plátně. Proč to nepřiznat, mám rád Dejvické, M.Krobota obzvlášť, ale už tady byly a jsou lépe přenesené divadelní kusy na plátno. Za všechny jmenuji Příběhy obyčejného šílenství. tam se to vyloženě povedlo. Vím, že Díra není divadelní hra, ale ona tak prostě vypadá. A to v tomto případě problém a škoda zároveň. Dík někt.hereckým výkonům a kameře nicméně 3 hvězdy. takže přece jen tu a tam třetí hvězda přijde....

Zdánlivě solidní, ale v závěru nevěrohodný, a tudíž film jak slabý čaj.