Kosir

Mádl mně byl vždycky sympatičtější než Kotek. To hovořím o jejich společných začátcích. Možná proto, že mně ho bylo líto. Takovej snaživej srandovní vejlupek vedle perspektivního rychle dospívajícího mladého muže. Vodrovnal mě ovšem s Issovou, když přemlouvali bábu s dědkem (proti rumu s griotkou však nic nemám). Tam se projevila jeho(jich) svazácká snaživost, hodná Kunderova žertu. Nasrali se někam, kam nepatřili, nechali se vojebat, zblbnout, prostituovali za prachy. Od té doby je nedokáži vnímat jenom jako komedianty, nýbrž i trapné politické agitátory. Snad i proto mě Pojedeme k moři vůbec neoslovilo. Nějaké nápady tam jsou, ale celkově to je dost infantilní a schématické. Tajemno, jen vzdáleně připominající banalitu obsluhy fotoautomatů z Amelie z Montmartu, má sice překvapivou pointu, ale cesta k ní je nudná a příliš dlouhá. Kotek dospěl a už se zařadil a pomalu splývá, zatímco Mádl se pokouší vymanit z rolí srandovního vejlupka, nekorektní ambicióznost ale vláčí s sebou. Je naprosto samozřejmé, že Mádlovy vedlejší aktivity nejenže někomu nevadí, nýbrž jim může fandit. To chápu, nechápu ale, když někdo hodnotí vyloženě slabý snímek v závislosti na tom, kdo v něm hraje, nebo ho vytváří, a koho bezmezně obdivuje. (Což se netýka jen téhle slátaniny.) Kolik by asi musely dostat hvězd některé Fričovy, Vávrovy, Kachyňovy, Formanovy filmy, když tenhle podprůměr dostal tolikrát bůra? To by na filmy jiných nestačily všechny hvězdy na vlajce EU. :-)))

Další kousek, kdy rádoby akční děj spíš nudí, jen proto, aby se závěr pokusil šokovat diváka, který už ví o jaký šok půjde.

Nastala inflace podfukářů. Už se pomalu nedá narazit na film, u kterého bych šel z kina s pocitem, že jsem viděl něco ohromujícího. Místo toho mě až do konce (pokud to vydržím a nevypařím se) ohromuji gagy, mající soudržnost mýdlové bubliny s koncem uspokojivým jako pavouk Kingova To. Nemám sílu, abych se takovejm bublinám věnoval tak důkladně jako Matty. Ale skláním se před jeho komentářem.

Nejsem fanda Rosamundy. Když se mohl dostat do budoucnosti, proč si neodhupnul třeba do starého Egypta?

Nemělo by se zapomínat, ani přepisovat minulost. To je, vedle komplexnosti, hlavní klad. Dokument je edukativní, jen mně občas vadily prostřihy na autentickou kameru, a to ze dvou důvodů. Jednak jsem si sporadicky všiml, že se tytéž záběry opakují ve více dílech, jednak některé záběry byly výsostně ilustrativní, protože nebyl zřejmý přímý vztah k právě probírané materii.

"Akce se odehrává kdesi ve východní Evropě" praví první věta propagující úchylárnu bez štávy. Do východní Evropy patří i Oděsa, ale to už není "kdesi." Tvůrci asi soudí, že celý svět je nevzdělaný jako průměrný sebestředný Američan. V návalu zhnusení jsem dal odpadlíka, ale pak jsem se přesvědčoval aspoň o jednu hvězdu. Tu by si "Train" zasloužil ta to, že tady udatný amík nezmydlí celou rusko(ukrajinsko)jazyčnou mafii jako v dexterovce Korektor, nýbrž je tomu téměř naopak. Protože však Equalizer byl natočen přeci jen profesionálněji, a také byl vhozen do koše, zůstal jsem u prvotního impulzu.

Olda šetrný s tlustým bratrem Vinetoulem se na americkém středozápadě rozhodnou páchat dobro a za pomoci boží se pokusí očistit rodnou zem od zámořských vetřelců, protože ubližují jedný šlapce téhož etnika. Padouchům, pracujícím pro zahraniční centrálu se před tím podařilo obsadit a málem tiskem falešných babek zruinovat FED. Jsou nenažraní, přestože se koupou v doláčích, ještě nepravoslavně vykořisťujou nezletilé dívenky, co se v městě ocitly aby si splnily americkej sen. Tihle gengsteři jsou ale tak retardovaní, že se jeden diví jak mohli přečůrat tamní administrativu a na výplatní listinu dát polovinu policejního sboru ve státech. Pravda, tlusťoch je spíš na obtíž, ale nakonec by se to bez něj neobešlo. Kdyby se však ta slátanina obešla bez poslední poslední čtvrthodiny, stálo by to za to, takhle finale akorát nasere.

Nijak mě to neuhranulo. Ten fór vraha co se přizná k budoucí vraždě, kterého kněz znal od počátku, odhalit až v úplném závěru mě však držel u obrazovky

Dostal jsem se k tomu omylem. Tvůrce oceňuji za snahu udržet (byť infantilně) napětí, ale z mnoha důvodů si to nic jiného než hodit do koše nezaslouží. Jde o typické americké klišé, kdy čestný státní úředník a jeho neposlušný syn zachrání celý svět. Když jsem ještě tak úplně netušil co je kdo zač, tak mně napadla ještě jedna zlotřilost. Jak by se asi v Česku zachoval v tak zoufalé situaci nějaký náš ministr typu Kubiceho nebo chcete-li Chovance. Prezidenti a ministři USA mají podle tamních scénáristů úžasné nadání vypořádat se se vším co se jim postaví do cesty, protože jsou nejlepší z nejlepších, rozhodní, neváhající a jejich sexy mozky žádné nebezpečí nezastaví. Nakonec se potvrdilo, že ministři tam se moc neliší od našich, protože jsou připraveni provést jakoukoli špatnost kdykoli a jakkoli.

Bída!!! Nemám slov.