Dinsberg

Nezlomnost lidského ducha i v bezvýchodné situaci. Aneb naděje vždy umírá poslední. Robert Zemeckis, přestože má na kontě i lepší filmy, vede Toma Hankse ve dvou a čtvrt-hodinové one man show, která bere dech. Robinsonovský komplex ostrovní izolace už zažil bezpočet variací, ale žádná z nich tak ostře nekontrastuje s dnešní uspěchanou dobou. Doubou, kdy čas jsou peníze a ztráta několika minut se rovná nenávratnosti astronomických investic. A náhle se dostáváme do prostředí, kde čas je absolutně podružným faktorem. Prostředí, kde měsíc neznamená vůbec nic a roky se počítají jako dny. Proč raději nezvolnit tempo, protože hrozí nebezpečí, že se jednou ohlédneme a zjistíme, že nám život proklouzl mezi prsty. To nikdo nedopusťte!

Film, která atmosférou připomíná derby pražských S. Plno emocí v kotlích, ale na hřišti rostou rampouchy. Jediný záchvěv vyvolalo kočkování mezi Marlonem Wayansem a Siennou Miller. Ti jediný dokázali vyvolat mezi sebou i ve mě nějakou chemii. Stephen Sommers vzdává několikrát hold Bayovi a jeho robotí sáze. Jen si nejsem jist, jestli je to vhodný zdroj inspirace třeba i pro komixovou adaptaci. Ať žijí megalomani.

Na tomhle filmu jsem žel bohu byl kdysi v kině s rodičema a nemohl jsem tehdy pochopit, proč se většinu filmu táta ošíval v sedačce. Nezbývá než velebit padesát let (tehdy) starý filmový originál.

Tady byly maximálně odbourány prvky, které se mi na TS líbily. Charismatický záporák (Bolo Yeung) a sexy představitelka kladných rolí (Cynthia Rothrock). Ještě se ubralo se na choreografii a nastoupily pseudotriky. Nezbývá než žasnout, na co se dají sehnat peníze.

Převratnost, ryzost a neokoukanost je jejich heslo? Ale kde že. Režisérské duo Neveldine-Taylor vsadilo na neutichající akci s jedním z největších současných filmových drsňáků Jasonem Stathamem. Jen potřebovali nějakým způsobem ospravedlnit nasazené nepolevující tempo akčních sekvencí. Spásná myšlenka v podobě drogy, která rychle spotřebovává adrenalin, dost možná vznikla prvoplánově. Nicméně vyšla přesně jak si to oba tvůrci přáli. A je nanejvýš dobře, že akci udrželi v rozumných mantinelech a nesnažili se napodobit Válku světů nebo Den nezávislosti.

Barbra Streisand je univerzální umělkyní, která plní své sny od doby, kdy prohlásila, že bude známou zpěvačkou. A to jí bylo devět. Od té doby vyrostla, ale část té dětinskosti v ní dřímá dál. A i když není prototypem sexbomby, dokáže jí být s takovou samozřejmostí, že vycíděné dlouhonohé blondýny nemají proti jejímu charismatu naprosto žádnou šanci.

Western bez vůně či zápachu. Po shlédnutí se dostavil pocit prázdna. Tu díru měli vyplnit herecké hvězdy formátu Jeffa Bridgese, bohužel mnohem víc se blýskl v Tronovi. Matt Damon se po Bournovi jakoby vzpamatovává. Veškeré dějově vypjaté momenty jsou zde jenom popsány některou z postav a to způsobem odpovídajícím recitování básniček v hodinách literatury. Duo Coen má za sebou mnohem lepší filmařské kousky.

I po letech působí filmově zobrazované šestileté šílenství na generace, které jej nemohlo zažít. Utlačovaný se změní na utlačovatele a morálka, kterou se Češi vůči Němcům pyšnili, vzala za své stejně jako Hitlerova třetí říše. Válečné běsnění i poválečný divoký odsun Němců ze Sudet, který znepřátelil rodiny žijící v pospolitosti mnohdy více než století, vhání slzy do očí. A ne pro samotný akt, ale pro snadnost přijetí role vykořisťovatele. A kvůli ní dokázal soused zabít souseda jen proto, že to cvok s knírkem označil za správné. Proto raději osobně vždy upřednostním morálku před etikou. Komu to není jasné, ať hledá ve slovníku cizích slov.

Jako by tvůrci kličkovali mezi požadavky producentů a diváků. Fantastická první půlhodina je vzápětí pošlapána pasáží o motýlích mužích. Závěrečná pointa sice překvapila, ale nepotěšila. Rozhodně se cení vizuál, který perfektně odpovídá žánru, ale dějová linka děla ze snímku tuctový thriller, který má stejnou konzistenci jako Vitacit ve vodě.

Film, který nehledá odpovědi. Naopak jen klade otázky. Jsme opravdu jen loutkami zvrhlého systému? Opravdu je systém tak křehký? A opravdu stojí za to ho zničit? Pro někoho může být těžko stravitelný, pro anarchisty dobrým vodítkem, jak zničit fragilní rovnováhu. Tak proč se jen neusadit a nevychutnat si tu "zkázu".