Sandai

Hlavní hrdinkou je krásná křehká dívka plná humanismu, lásky, ekologie, pacifismu a milující vše živé. Příběh je zasazen do postapokalyptického světa, kdy člověk zničil svět a příroda mu to vrací. Naušika nakonec vše zvládne a svým láskyplným přístupem všechno zachrání a vyřeší. Zní vám to hnusně? Mě teda ano, ale výsledek je pro mě naprosto neuvěřitelný. Tato kombinace sci-fi, pohádky a fantasy s humanisticko ekologickým podtextem a spoustou fantazie se Hajao Mijazakimu neuvěřitelně povedla.

Výborný film plný leteckých bojů nádherných a křehkých dvou-tříplošníků. Letecké souboje vypadají hodně věrohodně a místy až běhá mráz po zádech, když si člověk uvědomí, že to odpovídá realitě. Film bohužel trochu sráží romantické scény, které jsou docela dlouhé a zbytečně film protahují.

Hlavní plus filmu je celkem málo známá krvavá válka. Největší mínus je přílišný nacionalismus. Film je evidentně natočený pro domácího (japonského) diváka a proto si s nějakou objektivitou hlavu neláme. Heslem filmu je : My Japonci překonáme všechny nevýhody a všechny porazíme, jsme všem morálně nadřazeni. Film už vůbec neobstojí ve srovnání se starším něměckým snímkem Železný kříž. Úplná katastrofa je, že se nám to prezentuje jako film podle pravdy.

Film není ani kung-fu ani parodie. Sice se snaží, ale zbytečně. Jak film kung-fu tak parodie vypadají úplně jinak. I když si pomohli vykrádáním scén z jiných filmů (u parodií běžná věc) tak si nijak nepomohli, prostě to nezvládli. Koukat na tenhle film je ztráta času.

Tento film není ani western, ani komedie ani parodie. Zkouší to všude, ale nikde neuspěje. Přesně podle hesla : Příliš psů zajícova smrt. Jeden ze slabších filmů Terence Hilla.

Trapný a zoufalý pokus vykrást Borata. I přes těžké kopírování mu nesahá ani po kotníky. Potom se přidá průhledné a nechutné PR na Francii. Prostě je to hnus.

Celkem slušný a zábavný animák, ale kvalit původních "pětiminutovek" nedosahuje.

Pohled na válku ze strany těch zlých. Film se úspěšně vyhýbá všem ideologijím a dívá se na válku pohledem jednotlivce. Neřeší se vůdce, nadřazená rasa, ale jenom obyčejná lidská touha přežít. Dobro, zlo, chytrost, omyly jsou rozloženy na obě strany, ale příběh je osud německého vojáka a jeho kamarádů. Hodně realistický film, který si na nic nehraje.

Po všech stránkách špičkový film. Klaustrofobie a hrůza z utopení je patrná na každém kroku. Divák silně vnímá jak se cítili všichni ponorkáři během 2. SV. Jednoznačně nejlepší ponorkářský film a perfektní film vůbec. Kdyby si tvůrci odpustili poslední zbytečnou bombardovací scénu poplatnou "vyšší spravedlnosti", byl by film bez chybičky.

Půjdu proti názoru většiny, ale mě se ten film líbil. Kdo čeká hodně velkých bitev, osobních soubojů a děsí se ruské "široké duše", bude zklamán. Kdo se spokojí s dobrým filmem, který má dvě dějové linie, pár skvěle udělaných bojových scén, dobrý zvuk a doprovod, bude příjemně překvapen. Název Stalingrand je silně zavánějící. V tomto filmu o něj vůbec nejde. Jde o dva příběhy, které se k sobě postupně přibližují.