waits

V první půlce má Foster, hádám, téměř stoprocentní sympatie diváka. Na festivalech se při poměřování burgru na obrázku a burgru skutečného kdysi dokonce tleskalo..Schumacher ale v závěru o tohle všechno Fostera připraví, podá ho jako člověka, který jde přes čáru až příliš a původní našláplý vynikající portrét muže, na kterého je toho prostě moc, se podivně zvrhne. I tak je ale tenhle Shcumacher nadprůměr.

"Tati, Petr říkal, že se u nich v noci zase střílelo" "To víš, Toníku, jsme na hranicích, kousek od Američanů'" . Ten film není vyloženě nudný, i když věty jsou deklamovány často jako na divadlě, pečlivě a amatérsky. Ale je to prostě film (pozor spolier...předpokládám, že tady děj každý beztak ohodne), ve kterém školák nepionýr skočí na záškodníky, načež jeden z pionýrů zahraje na trubku.a druhý zvolá:"Ukázal nám, jaký je, Patří k nám!'. A pak již následuje deklamování pionýrského slibu..Prostě jedna velká agitace, prodchnutá moralistními řečmi k nesnesení, do toho se zpívá o krásné zemi pionýrů (jejich hlavním zájmem je sběr papíru). Nevím, jestli se u tohohle děti tenkrát pobavili a nějam je to nasměrovalo. Když rodiče chtěli, asi ano. K dívání jen jakožto studijní materiál.

Zase z dnešního pohledu taková legrácka, nová, úderná pěst dělnické třídy (mladičký Chudík, nesnesitelně usměvavý Bek) likviduje bezskrupolozní ,ale neschopné agenty (otrlý vrah při zatýkání zbaběle vypískne). Film není statický, jakoby se tam ve zmateném sřtřihu něco děje, je přívětivě krátký, no tak co. Divák si doplní některé glosy herců, třeba: "V Sovětském svazu se jezdí na tábory i k moři"..dovětkem "..a taky na Sibiř do gulagu". Při Filipovského komentáři k čihoštskému zázraku ale mrzne úsměv na rtech. Velká legrace, pane Čechu,a to prosím tři roky potom, co Troufala umlátili soudruzi v kriminálu k smrti. Za film dvě, za tohle pomyslný prostředník všem zúčastněným.

Nejen v 64, ale ještě i v osmdesátých letech bych dal pět, ani bych nemrknul. Přece jen kouzlo mírně vyprchalo..Není ovšem důvod se na tuhle ještě trochu neurovnanou a stylově ještěš ne úplně klasickou Leonovnku nevidět. Clint je prostě člověk na svém místě a je jedno, jestli v běhu vyprávění vypadá jako vypočítavý cynik nebo jako chlap se srdcem na svém místě, Morriconeho hudba k ději padne jak prdel na hrnec a hlavní padouch je skutečným padouchem.

Muzikál (muzikálová top třída Webber/Rice), ve kterém se vůbec nemluví, jen zpívá. Weberova hudba je skělá a výsostně muzikálová, člověk by tedy čekal, že se s ní popasují jen profesionální zpěváci. Nejsem obvykle nijak nadšen s pokusů herců zpívat, ale Banderas mě úplně dostal, herecký i pěvecký výkon na plný počet. (Jasně, když si poslechnete třeba Evita New Broadway Record z roku 2012 s Ricky Martinem, rozdíl poznáte..ale i tak!). Madonna není žádná velká zpěvačka typu Kate Bush, ale pěvecké party zvládla a co se týče herectví, řekněme, že nepokazila tolik, kolik mohla. Film mě bavil od začátku do konce.

Vlastně jsem těch dílů viděl docela dost, tehdy holt nebyla taková konkurence. S odstupem času je toho moralizování příliš, s dětí mi není sympatické ani jedno (nejstarší syn J.T. a dcera Deyna mi pili krev už kdysi) a jediní, na které se dá dívat jsou Frank a Cody. Tohle rychle zestárlo.

Nicholson i Freeman snad neumějí hrát špatně, to je jasné, ale..Čekal jsem, že mě film s takovým tématem a obsazením dostane do kolen, a on jen tak (morbidně) příjemně plynul a na konci lehce tuknul na dojemnou strunu. A já byl tak připraven nechat se zavalit mnohem větší moralitou, pokud bude podaná zajímavě:). Režie je příliš odtažitá, scénář nepřekvapivý a slovy postavy "i kaluž má větší hloubku." Škoda.

Jak se nám tahle hra hodila při lyžařských zájezdech do Laponska! S trudomyslností věru nebyly problémy, a to jsme, prosím, neměli sebou míč...Stačilo patřičnou situaci okomentovat glosou "Pravdu má náčelník" nebo "Když to srovnám s tím výletem na Kokořín" a bylo veselo. Součást moji cimrmanovské Top 5 (vedle Záskoku, Hospody na mítince, Vraždy v salonním kupé a Vizionáře). Oblíbené obsazení Dobytí pak Svěrák, Smoljak, Kašpar, Brukner.

První hra, kterou jsem kdysi od Cimrmanů slyšel (na praskající LP) a jako řadu jiných ji znám v podstatě nazpamět. Čistokrevná divadelní klasika. "V případě, že tento pán je princezna Zlatovláska, tak myslím, že Rudolf nepřijel"

První půlka je hodně svěží, samozřejmě, když přivřeme oči nad tím, že řada forů je louhována do zblbnutí (ano, i tady se Fantozzi lekne své..vnučky). Některé záseky jsou povedené (Peníze jsou jen pro bohaté), v druhé půlce ale ztrací Fantozzi dech, děj je posmutnělý, melancholický a celé to vyznívá dost rozpačitě. Na konci jsem téměř, ovšem, pravda, to by stalo asi i tak, viděno totiž na notebooku v hotýlku přes běžkařským závodem La Sgambeda.