ill

NAPLNO SI UŽÍVÁME BOŽÍ PŘÍTOMNOST, HALELUJA! Za šustivého zvuku oběživa padajícího do plastových kyblíků pohotových přidržovačů. BÝT CHUDÝ NESTOJÍ ZA NIC, HALELUJA! Aneb Skyline jinak ???

I přes nespornou sílu námětu a formální zpracování poskytující divákovy exotické občertvení téměř všech jeho smyslů, táhne film dolů atmosféra, mírně se rozmnělnující v dírách logiky a kauzality. I přesto rozhodně stojí v několika okamžicích za vaši shovívavost a v konečném verdiktu za vaši pozornost. Silné tři.

Sympaticky nekorektní ...

Mám rád filmy, které mi dají něco nového. Fakta. Mám rád filmy, které vyvolávají řadu otázek. Je možné bojem proti jednotlivci ovlivnit system? Je vykradení banky pod maskou boje proti kapitalismu akceptovatelné? Do jaké míry ospravedlňuje boj za svobodu názoru a slova smrt nevinných civilistů? Kdy se prorevoluční ataky mění v osobní vendetu? A hlavně :) – co dělá lahev Coca-Coly (pomyslného to symbolu Amerického kapitalismu) na stole bojovníků proti imperialismu? Baader Meinhof Komplex je jedním z nejlepších filmů co jsem (minimálně) tento rok viděl. Marně vzpomínám na něco podobně sofistikovaného z pseudodemokratické země za velkou louží. Tleskám. Až mě bolí ruce.

Vy všichni vyčítající mu eko-aktivistickou agitaci, či průhlednou strunohru na divákovi emoce jste nic nepochopili. Jeden z nejsmutnějších filmů co jsem kdy viděl a labutí píseň našeho Domova. Technicky i obsahově dechberoucí. (HD, Glenn Close)

Překvapivě nejen z porevoluční nostalgie.

Film naprosto neumí pracovat s divákovými emocemi. Herci by i hrát chtěli avšak lapeni v okovech impotentního scénáře vrhajícího je zcela nesmyslně v čase i prostoru a nutícího jim iracionální chování a dialog nemají šanci. Rádoby artové (dlouhé) záběry taktéž (ve většině případů) postrádají smysl a zcela zbytečně ředí již tak dost řídké napětí. Jediným oku a duši lahodícím faktorem zde zůstává uhlazený, aristokratický look hlavní hrdinky. A to je dost málo.

Nad jiné vynikající. Bezpochyby.

Poměrně zajímavě působí kontrast mezi zobrazením tehdejší doby a jejích reálií s ryze moderní kamerou a dynamickým střihem doby současné. Příběh je děsivý ve své uvěřitelnosti a to je i hlavní devizou tohoto příjemně plynoucího snímku.

Nemastné, neslané a nepřirozené souboje se se souboji v Ong-bak nemohou vůbec srovnávat. Navíc choreografie je až na scénu s několika protivníky nudná. Narozdíl od výše zmíněného. Scénář - naivní až infantilní a emocionální náboj směrem k divákovy - nula. 60% za celkovou vizuální stránku. 87% ? Zřejmě chyba numerického algoritmu této databáze.