Daertelon

Ten příběh je skvělý, i když mohl být vyprávěný trošku lepším způsobem, barvitěji, plánovaně. Zvraty a drama popsané především v tvářích dechberoucích herců. Lahoda. Lze dát filmu, kde se popere Helen Mirren s Ianem McKellenem, něco jiného než pět hvězd?

Rozhodně to nebylo takové zklamání, jaké mohlo být! Kingsman se ve všech filmech drží stále stejné (vysoké) úrovně výpravy, scénáře, efektů, herectví, akce, humoru i brutality. Oceňuji velmi kreativní přístup k výkladu dějin, který je sice k popukání a fakt se z některých vysvětlení historických souvislostí směju ještě teď, ale přijde mi i mírně zhoubný v době, kdy mladá generace o historii ví prd. Tak například - kam se nám podělo Raukosko-Uhersko? Bylo redukované ad absurdum kvůli méně znalým divákům? To bylo trochu trapné. Jinak ale bezva, zápletka nikterak šokující, přesto zajímavá, akce plná napětí a skvělých bojových scén, dobří herci, sexy svaloušů tak akorát, jako prequel velmi vydařené. Kdyby to byl první díl celé ságy, asi bych tomu přistupoval jinak.

Přeživší špetku matrixovské autenticity udusanou tunou komercionalismu, povrchnosti a prvoplánovosti, navrch umlácenou ostentativním až militantním feminismem, to celé zabalené do konzumně přívětivé schránky nostalgického "och" s pokrokářsky líbivým "ach". A hranolky k tomu, prosím. A my, co jsme na Matrixu ujížděli kvůli neobyčejnému příběhu, propracovanosti, charismatické výpravě a originálnímu, autentickému, až místy absurdnímu vizuálu, říkáme jen "eeeech...". Zklamání ale není zase tak odporné - některé prvky nám zůstaly jako ostrůvky tvrdé skály v rozbouřeném moři moderního kinematografického trendu. A nemůžu opomenout, že pokračování alespoň nekope do původního příběhu tak, jako jiné příklady z posledních let. Ale znova na to asi koukat nebudu.

Člověk se celý film nemůže zbavit pocitu, že to už někde viděl, že ty lidi zná, že ten příběh už tu byl. A ono fakt že jo. Je to vlastně klišé nejdivočejší ráže, nápodoba desítek stejných a podobných příběhů, zpracování zápletky, kterou známe nazpaměť. A přesto to má něco do sebe, je to emotivní, silné, zajímavé a napínavé. Herci předvádějí skvělý výkon, přes to, že si asi jsou dobře vědomi toho, že účinkují v tisíckrát recyklovaném "béčku". Prostě jim to baštím a film jsem si dost užil, byť asi nemám, co bych tomu vyloženě pochválil.

Strašlivě plochý, nudný, nezáživný, těžko uvěřitelný příběh, který sleduje nejkratší trajektorii z bodu A do bodu B a nedá nic navíc. Z geniálních herců se dalo vytřískat mnohem víc, mohlo to být super, kdyby dostali víc prostoru jejich postavy. Přeepičtělý vizuál, nadstandardní efekty, přetmavený filtr, na tom se dobrý film nedá postavit, a tady bohužel zbytek naprosto schází. Přitom jsou tam nastíněné dost dobré vzorce, které mohly fungovat. Trochu zklamání.

S jedničkou nesrovnatelné. Zatímco první díl vypráví poměrně jednoduchý, nechci říct až obyčejný, příběh, tady se dostává do nové dimenze. Zvládli to skvěle, příběh uchopili a nepustili, ztvárnění na výbornou. Napětí se dá krájet, oči jsem neodtrhnul, zajímalo mě, co bude dál, se zatajeným dechem. Nápady bezvadný, akorát mi trošku přišlo, že se slepý nechová jako slepý, obzvláště v malých nuancích (sleduje hořící dům, dívá se lidem do očí apod.). Ale fakt bezva, super drasťák na večer.

Viz POMO, víc netřeba říct.

Původní příběh, herecké obsazení a výprava můžou být sebelepší, ale beznadějný scénář to nezachrání. Nezáživné, poměrně emocionálně nedoladěné, nemožné se vcítit do žádné z postav. My de facto o těch lidech nic nevíme, čímž nemyslím jejich historii, postrádám tam jakoukoliv introspekci, pocity, vhled dovnitř. Je to tak ploché, že se to člověka dotkne asi jako průměrný videoklip.

Jako fanoušek originálního Deníčku musím bohužel říct, že film absolutně nevyužil potenciál. Landsmanův humor se ztratil kamsi do hlubin stereotypní české romantické komedie, která už fakt nemá divákovi co nabídnout. Ačkoliv příběh kopíruje (v rámci možností filmové stopáže a plátna) Deníček dobře, beztak je tam fokus na jiné linky než které já vnímám jako ty podstatné. Dítě je tu jaksi abstraktní pojem, je to věc, o kterou je potřeba se postarat, věc, která vydává zvuky a tropí neplechy. Ale zapomíná se na jeho osobnost, na dítě jako takové, na to, že je to člověk. Nepůsobí opravdově, jestli je mi rozuměno. Ramba se nevymotá z pozice vyčerpané matky, Hejlík zase z figury naprostého pozérského blba, nakonec je jediný, kdo má alespoň trochu rozvinutý charakter, jen Dominik. V důsledku toho celý film působí strašně na sílu, s účelem "podojit z té vyzáblé krávy ještě decku mlíka". Když se ale rozsvítí světla v sále a na plátně běží jména herců, říkáte si "safra, o čem to bylo?" Strašlivě, strašlivě prázdný film se špetkou původně geniální srandy.

Ačkoliv jde o velmi netradiční, až bizarní příběh, styl, jakým je podaný, vlastně ničím extra nevyniká. To ale nevadí, protože je to nakonec zajímavé, napínavé, neprvoplánové. Není to nic, co "se musí za každou cenu líbit", naopak, hledá si to vnímavého diváka v moři konzumentů. Až na první díly, které se jaksi plouží, moc dobré.