S120

Především za krásnou Patricii Rhombergovou dávám čtyři hvězdy. Dějově to pravda trochu pokulhává, ale na současné filmy podobného zaměření to má stále solidní náskok. Navíc jsme odstíněni od "čtyřprocentní menšiny" a různých "filií" což se dnes taky moc nenosí - díky bohu za to.

Již z oficiálního textu distributora je patrné, že toto dělali lidé pro které asi letopočet začíná rokem 1990. To, že bychom těžko v naší zemi hledali obec, která by po staletí patřila do Rakousko-Uherské monarchie to je ještě možná pravda, vždyť ona monarchie existovala jen 51 let, což má i k jednomu století hodně daleko - nevím, jak do ní tedy mohla spadat tato obec několik staletí. Ale řekněme, že je to jen velmý amatérský omyl, nicméně již v té samé větě hned další hovadina. Na tom, že obec prošla za cca 75 let dvacátého století X státními útvary není na dvacáté století v Čechách nic zvláštního. Nevím, proč bychom podobnou obec hledali jen těžko. To je zatím jen popis tohoto díla. Pokud má někdo rád alespoň trochu historii, tak ať to raději nesleduje, celé je to plné takovýchto hovadin a nesmyslů, které navíc jsou doplněny rozhovory s pozoruhodnými lidmi (současnými, bývalými obyvateli té oblasti), jejichž výpovědi jsou mnohdy tak věrohodné jako popis tohoto díla. Zde se ten odpad úplně nabízí! Kdo platí tohodle (silně proněmeckého) režiséra to teda nechápu .... Každopádně průměrný student toho už po osmi třídách základky ví o historii asi 10x tolik co on.

Zajímavý film z doby první světové války, kdy Anglie napadla Osmanskou říši a pokusila se o invazi na poloostrově Gallipoli. Snímek sám o sobě příliš ničim nenadchne, setkáváme se s mladými australskými "fanatiky", kteří chtějí za každou cenu bojovat a připojit se k britskému válečnému stroji. Celý film nemá velký spád, je zbytečně roztahaný a ani dějově to není moc velká podívaná. Vše vynahradí až úplný závěr, kdy je konečně hlavní hrdina nasazen do akce a může si válku osahat z blízka. Takže díky závěru filmu se dá snímek hodnotit pomětně pozitivně.

".. a já ji tolik miloval. To neříkáte vy, to říká Bárta" :-) Tak toto je pro mě spolu s Dobytím severního pólu a Dlouhým, širokým a krátkozrakým vrchol divadla Járy Cimrmana. Od začátku do konce velký nával humoru.

Tak toto je nesmrtelný památník těm stovkám vyhlazených sovětských vesnic a milionům obětí z řad Rusů, Bělorusů, ... Celý film je natočen velmi, ale velmi působivě. Herecké výkony sice nejsou úplně nejpřesvědčivější, ale vše je bohatě vyváženo dějem, výbornou kamerou a v neposlední řadě dobrou režijí. V celém díle je minimum komunistické agitace, dokonce snad jako v jediném sovětském válečném filmu zde máme možnost vidět Rusy hromadně zabíjet německé zajatce. Film vtáhne diváka do děje takřka od prvních minut zejména oním vyvražděním chlapcovy rodné vesnice a nenechá ho odpočinout až do té památné scény, kdy Florja míří na Hitlerův obraz.

Tak tohle dílo je opravdu hodně velký krok do prázdna. Je to tragedie snad po všech stránkách. Sovětští vojáci jsou bohové. Za těch nekonečně dlouhých 358 minut jich padne snad 5 a to ještě před smrtí stihne každý z nich předvést takovou pózu, že se člověk musí fakt smát. Ony zmiňované masové scény jsou opravdu natočeny naprosto katastrofálně, nechce se ani věřit, že je to filmováno v roce 85, úrovní to zapadá tak do let třicátých. Režisér Ozerov se sice kdesi chvástal, že on skutečně bojoval u Moskvy a že to tedy je věrohodné, ale potom, co jsem viděl toto, tak fakt nevím u jaké zbraně bojoval - možná nosil generálovi ve 20 km vzdáleném stanu čaj a nebo dělal politruka u moskevské domobrany a o frontě slyšel jen ze Stalinových projevů.

Jirka Grossmann v roli občana, který byl nucen emigrovat z Rakouska do ČSSR aby se vyhnul bídě kapitálu je naprosto kouzelný. Vtip těchto Návštěvních dnů je opravdu nápaditý, to dnes bohužel již nikdo nedokáže.

Tak gudaulin to opravdu vystihl naprosto přesně. Co se týče druhé světové války, tak je určitě škoda, že jsou zmíněny jen notoricky známé bitvy, kde přinést něco nového je hodně těžké. Marně jsem čekal, že by se v tak velkém množství dílů dostalo na největší bitvu druhé světové války - na operaci Bagration, při které Rudá armáda prakticky rozmetala skupinu armád Střed a nastoipila rozhodující postup na západ. O tom, že by se dostalo na velkolepý úspěch Wehrmachtu v Kyjevském kotli jsem ani neuvažoval. Místo toho jsem sledoval nepodstatné bitvy spojenců v Tunisu apod. Co se týče dílů z první světové války, některé považuji za poměrně zdařilé (například o bitvě u Tannenbergu), jinak byly vybrány opět ty nejznámější bitvy a opět jen ty, kde vyhrály (nebo se za vítěze mohly považovat) státy Dohody - až na ten Tannenberg. Celkově seriálu asi neprospělo ono pojetí jako souboj vojevůdců, protože mnohdy se na rozhodujících momentech popisovaných bitev nepodílel jeden vojevůdce a tak například u Stalingradu, kde jde v seriálu o souboj Čujkova a Pauluse se nakonec stejně o Čujkovovi příliš nemluví ...

Nemám rád styl Dietla a jeho seriály, ale toto byla ta pověstná výjimka v jeho tvorbě. Velmi pěkné a koukatelné dílo, kterému dominuje dvojice Munzar a Haničinec. Zejména druhý jmenovaný v roli nejprve burana, pak fašisty, revolučního gardisty a posléze komunisty podal svůj životní výkon a vytvořil prototyp klasického člověka, který je na všechno levý, a tak se dá na politiku a který následně dokáže škodit a ubližovat vždy a všude. Seriál nabídl životní roli i Jirkovi Krampolovi, Uršule Klukové či Zdeňku Řehořovi

Staří Nightwish v čele s Tarjou to byla bomba. Tento koncert pak považuji za jejich vůbec nejpodařenější kousek. Pro fanoušky tohoto stylu muziky to bude určitě moc příjemné pohlazení na duši.