Oblíbené filmy (10)
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
Co k tomu ještě říct, co už tu nebylo řečeno? Prostě naprosto převratnej film. Viděl jsem ho nejmíň desetkrát v originále a pak teprve česky. Při vší úctě k překladateli - tohle se nedá přeložit. Přes velkou snahu se spousta slovních hříček vytrácí a některý souvislosti, narážky a vtipy přijdou vniveč. Tarantinova genialita je hlavně v dialozích a Pulp Fiction česky je prostě poloviční. Jestli můžete, rozhodně si to dejte v originále! " It´s between you, me and Mr. Soon-will-be-living-the-rest-of-his-motherfucking-life-in-agonizing-pain rapist here ".
Poslední pokušení Krista (1988)
Asi vůbec nejhlubší film, co jsem viděl. Nikdy jsem docela nepochopil, co církvi vadí na tak jednoznačně prokřesťanským díle. Jsem ateista, ale v době, kdy jsem to viděl prvně, to na mě mělo obrovskej vliv a možná ještě větší ten humbuk, co klér kolem toho vyvolal. K NIM jsem teda patřit nechtěl. No nic. Dávám dvacet sedm hvězdiček a ani o jednu míň...
Sedm (1995)
12 opic (1995)
Nejlepší film pana Gilliama, skoro nevěřím, že ten samej člověk natočil Brothers Grimm. Inu co. Ani nespočítám, kolikrát už jsem tohle megadílo viděl, a stejně nedokážu na sto procent říct, že mám jasno v těch časovejch posloupnostech. Bradley Pitt i kdyby už nikdy od tý doby nic nehrál, má u mě navždy velký plus za toho bezvadnýho magora, co tady vystřihnul. Madeleine Stowe je v nejlepších letech a Willis? Tak takhle by hrál, kdyby ho někdy před dvaceti lety nezaškatulkovali a nezahodili klíč, kterej jen jednou našel Gilliam a někde kolem toho klíče prošel i Tarantino. Absolutní klenot, kterej nemá chybu, to je 12 Monkeys. GERMS!
Blade Runner (1982)
Docela legrace projít si komentáře k tomuhle filmu. Hned se pozná kdo má radši Ridleyho a kdo Tonyho, komu je dvacet a komu už dlouho ne, koho fascinujou neustálý holubice a komu připadaj trapný. U mě je Blade Runner za pět kusů, protože mý odpovědi jsou: Ridley, už dlouho ne, trapný.
Kmotr (1972)
Kmotr II (1974)
Crash (2004)
Nádhera. Zážitek. Při jedný scéně se mi zastavilo srdce, tak tu si budu pamatovat navěky... Bravo Haggis!