JimmyII

Kaufmanova možná trochu hyperbolovaná autobiografie, v níž si předpovídá i budoucnost. Se všemi neurózami, hypochondrií, psychózami, uměleckým selháním, osobním selháním, až k obávané, neodkladné a zároveň očekávané smrti. Scénář je nedostatečným zrcadlem Kaufmanovy hlavy, režie se pak snaží zachycený obraz předat divákům. Po technické stránce všechno v naprostém pořádku (spousty odkazů na jiné umělecké kategorie, ale i citace různých filmových stylů, jako např. německého expresionismu), obsazení je skvělé, ale po stránce obsahové... Jestli Kaufman mystifikuje, dostal nás, jestli je to skutečné, pak je mi ho líto. Je totiž geniální.

Shyamalan jako by úplně nevěděl, co se zajímavým příběhem. Scénář tak osciluje mezi komorním, psychologickým thrillerem a velkolepým, globálním survival dramatem. Pár opravdu napínavých scén tu je, ale celkově nejsou nijak zakotveny, navázány na zbytek, což je škoda. A Wahlberg se s tím jakž takž popral, ale Zooey Deschanel, byť roztomilá, se spíš hodí do podivínských a poetických nezávisláků. Stalo se vůbec není špatný film, ale mezi těmi Shymalanovými patří k tomu slabšímu - celkem tedy za 3 a 1/2.

Geniální a kultivovaná satira Barryho Levinsona nenechá nit suchou na politice, jejím zákulisí, filmovém průmyslu, Albánii a Jimu Belushim. V hlavní roli výborný Dustin Hoffman, ve vedlejší roli úchylný Woody Harrelson.

Příjemná romantika notně opepřená břitkými a chytrými dialogy z pera Oscara Wildea, které tenhle film povyšují. Vůbec celá ta linie s Tomem Wilkinsonem a ostatními starými Brity nemá chybu!

Kdyby nebylo té srandovní příšery na konci (a ani mi nevadí, jak vznikla a co dělá, ale jak vypadá), možná by mě Jeunetův Vetřelec bavil ze všech nejvíc. Je tu ale zmíněná příšera a místy přílišná hollywoodskost, která čtyřce brání zastínit jedničku s dvojkou. Než Fincherův počin mě ale Vzkříšení přišlo mnohem lepší.

Fincher vtiskl Vetřelci svůj nezaměnitelný otisk, atmosféra by se dala krájet (je snad hustší než v jedničce), oholená Ripleyová je správně zoufalá i drsná zároveň, Charles Dance je jí skvělým partnerem, vězeňská kolonie je náramně atraktivní... co do těchto atributů, Fincherův Vetřelec mě bavil téměř nejvíc, co ale šíleně sráží jeho kvality jsou zoufalé triky. Když je vetřelec rozanimován v počítači, vypadá mnohem hůř než triky od Karla Zemana, což je v r. 1992 co říct.

Cameron uchopil vetřelce po svém, vzniklo tak akční sci-fi, kde vojáci válčí s haldou dobře viditelných vetřelců. Tenhle odlišný přístup mi nesedne a moc se mi nelíbí, ale Cameron je moc velký profík, abych šel s hodnocením níž, i když následující dvě pokračování mě vlastně bavila víc (a dostala 4*), jenže nejsou ani zdaleka tak konzistentní a jednotné jako Vetřelci. A to je hlavní devíza tohoto filmu, posledního důstojného pokračovatele vetřelčí série.

Šíleně smutná slátanina Paula W. S. Andersona, kterého jsem do té doby považoval za "dobrého béčkaře". Ale co je moc, to je moc... Při psaní scénáře musel Anderson buď v jednom kuse fetovat nebo souložit s Millou Jovovich. Nebo oboje. Námět na tenhle crossover měl totiž slušný potenciál, triky i akce povětšinou ujdou, i herci jsou správně béčkově zábavní, ale ten scénář... To je vážně extrémní blbost. Škoda.

Avatar je Cameronova obžaloba lidstva. Kromě toho, že přinesl velkolepé vizuální orgie a technickou revoluci, dokázal Cameron napsat epický příběh, který se bez nadsázky vyrovná Homérovi, Tolkienovi a jiným vypravěčům. Byť je základní dějová kostra až smutně neoriginální a klišovitá, Cameron vytvořil komplexní pompézní svět, který nemá jedinou chybu, logickou či příběhovou, všechno zde má svůj smysl a řád. Do tohoto chvályhodně originálního a původního světa pak Cameron zasadil svoje poselství o nenasytnosti lidstva, o jeho sobectví a nerespektování věcí, kterým nechceme nebo nemůžeme rozumět. Poselství o tom, že lidstvo se hrne do záhuby a že příroda, respektive soužití s ní, je silnější než technologie a válcování přírody. Avatar je především podobenstvím o věčném boji starého a nového, chcete-li o boji spirituálního a přírodního Východu s hédonistickým Západem. V komerčně přitažlivém a dechberoucím filmu pro celou rodinu je tedy něco víc, co lze vstřebat, pokud chceme, nebo si můžeme jen užívat krásný film, který dovede strhnout jak po emocionální, tak po audiovizuální stránce. Tak i tak je Avatar dosud největším filmem 21. století a Cameronovým veledílem. Viděno ve 3D. EDIT: Dobře, je to v prvé řadě vizuálně kulervoucí pohádka a příběh je trochu levičácký, ale stejně to ten existenciální přesah má, byť hodně bagatelizovaný...

Špičkově natočené nadupané sci-fi mě hodně nažhavilo na seriál, tak doufám, že se to celé vyvine stejným směrem, jako úvodní film. Ten má všechno, co má správná sci-fi mít - je akční a napínavý, promyšlený, zároveň dramatický a emotivní, vše namícháno v ideálním poměru a servírováno v atraktivním moderním balení.