Recenze (204)
Mamas & Papas (2010)
Mamas & Papas bohužel trpí klasickými nešvary povídkového filmu. K tomu, aby byl funkční, je potřeba každé linii věnovat péči srovnatelnou s celovečerním filmem. Alice Nellis v tomto případě bohužel natočila jen dva výtečné filmy (neplodný pár + interupce), které nastavila dvěma zbytečními přídavky. Přesto si celý její počin zaslouží poklonu za odvahu zkusit v rámci české kinematografie něco jinak. http://chromy.blog.idnes.cz/c/133559/Co-trapi-Mamas-Papas.html
Poste restante (2009) (seriál)
Tuhle zvrácenost že napsal Marek Epstein?
Pevné pouto (2009)
Mám bohužel alergii na západy slunce, vodopády, levitující cokoliv a přetaženou stopáž... takže nic pro mě.
Ženy v pokušení (2010)
Vejdělek prostě moc dobře ví, po čem divačky touží. http://chromy.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=129372
Prokletý ostrov (2010)
Na můj vkus příliš maniodepresivní film. Navzdory 137 minutové stopáži překvapivě svižně plyne, ale diváka neustále dezorientuje někdy až přehnaně kýčovitými flashbacky.
Doktor od jezera hrochů (2010)
Kdyby Troškova komedie tak nuceně neupozorňovala na loga sponzorů, mohlo by se zdát, že vznikla na počátku 90. let. Doktor od jezera hrochů totiž trpí všemi neduhy čerstvě porevolučních snímků, které se ještě nedokázaly vypořádat se sebereflexí společnosti a neobratně do obrazu zařazovaly product placement (i když mu možná tehdy říkaly jinak). Nejnovější filmový počin Zdeňka Trošky tak nechtěně vypadá jako retro nebo parodie, přestože se snaží tvářit současně. http://chromy.blog.idnes.cz/c/126020/Troska-divakum-naordinoval-lecbu-sokem.html
Pouta (2009)
Radim Špaček toho v Poutech z éry reálného socialismu ukazuje možná více, než by si někteří pamětníci přáli vidět. http://chromy.blog.idnes.cz/c/122981/O-socialismu-bez-lasky.html
Imaginárium Dr. Parnasse (2009)
Imaginarium nabízí tolik fantazie, že před ním musí Avatar se všemi svými vymoženostmi zezelenat závistí. Gilliam má pořád v zásobě spoustu nápadů a dokáže vytvořit poctivou podívanou i bez použití 3D efektu.
Nějak se to komplikuje (2009)
Divácké nadšení je v tomto případě přímo úměrné s věkem. Film o lásce za zenitem je překvapivě snesitelný i pro teenagery, ale prospěla by mu kratší stopáž.
Život je boj (2009)
Život není boj... je příliš naivní, sentimentální a nekonfliktní.