Lenka.Vilka

Lehce zmatený začátek je jasným výsledkem postprodukce, kde to stříhání jde vidět nejvíc. Víme proč, ne? Ale naštěstí se se to od čtvrtého dílu zlepší, a od šestého dílu až do konce, jsem si sledování užívala neskutečně. Jako jo, nejdřív jsem se bála, že to bude vážně průšvih, ale jsem ráda, že se výsledek povedl. A co říct ke konci? Jiný by nedával smysl. Není to o konci, ale o tom, jakou cestou k němu dojdeme. A i přes toho slona v místnosti, čísla ze světa mluví jasně. U nás evidentně nepochopeno. 90% ♡

No, sakra! Konec jsem čekala přesně takový a jsem ráda, že jsem ho dostala. Jenom jsem nečekala, že mě to až takhle rozebere...

Tak tohle bylo opravdu hodně. Všeho, všech, deprese jak sviňa a za těma veselejma věcma zase jenom v druhym stupni deprese. Ale scéna na téma: "Oni se neperou, to je jenom uklidňující psychologický cvičení", moc hezky shrnula, o čem tohle všechno bylo. Nejenom tady, ale celý seriál...

Název dílu dokonale odpovídá jeho obsahu. Zatmění všeho, myslí, emocí, duší, spravedlnosti. Sice nebylo žádným překvapením, že to dopadne právě takhle, ale působilo to správně napínavě a emotivine. Což bylo to podstatné :)

Všechny části dobrý. A zakončeno slzavim údolim...

Ano, naděje umírá poslední a s velkou pravděpodobností se blížíme pravdě. Ale sorry, všechno tohle dost přemlátila scéna: Holky, já jsem silnej chlap, pusťte mě k těm dveřím. :D :D :D  to můžu. Všude a vždycky  ;)

Beru zpět to o domácích přezůvkách z minula, protože tohle bylo dokonalý. Všechno směřuje do centra a jak se tam různý lidi dostanou a jak se tam sejdou a mihnou, to je taková klasika...

Když přijde na seriály, tak si ty pomalu vedené užívám. Takže tady si to užívám extrémně, protože třetí díl zpomalí ještě víc. A po tom druhém by mě ani snad nenapadlo, že to jde víc. Ale jde  :)

Já na začátku dílu: "Ok, takže si vybereme nejslabší článek a to postupně rozebere celou rodinu. Dobrý!" Já na konci dílu: "OK, tak ne, pojistíme si to s každým? Ještě lepší!"

Nahoru dolu, nahoru dolu. Tenhle díl se ale moc povedl. Takže skoro čekám, že další bude stát za starou bačkoru. Optimista ve mě pomalu umírá...