Jehan

Naprostá lahůdka!

Velmi dobrá adaptace velmi dobré knihy.

Ač milovník starých francouzských filmů, které s potěšením díky svému archívu a ČT vídám opakovaně, musím se nechtě přiklonit na stranu těch, kdo v tomto snímku vidí překomplikovanou samoúčelnou hříčku s podivnými hrdiny a nesmyslným dějem nedějem. Ne snad, že by muselo v každém filmu o něco jít. Ale tohle je fakt pakárna.

Panoptikum magorů a trapáků obého pohlaví a jejich pomatených skutků. Brzič se snaží to udržet v kupě, ale scénárista se, žel, ožral buď stoličnou vodkou po přijetí stranického úkolu nebo hořčákem během studijní jízdy ze Smíchova do Berouna (a zpět) aerodynamickým šedomodrým osobákem a vyprdnul ze sebe dementální ohlas zvuku kolejí a pneumaticky uzavíratelných dveří. Píčovina doprovázená Hapkovým hvízdavým motivem, který skladatel vymyslel po deseti rumech v bufetu nádraží Praha střed (do vlaku už jít odmítl), kam ho násilím zatáhl režisér, jenž měl kdysi na víc.

Český Mastroianni Vala (intelekt, skvěle střižený oblek, temná košile a světlá kravata, sluneční brýle, šarm na krájení) v bugatce? Černobílá noir detektivka s žertovnými prvky made in Czechoslovakia? Herecká první liga ve filmu, který není debilní? Galerie dobového designu? Hudba Zdeňka Lišky? Ano! Ach, filmový bože, ano! Kdeže jste, šedesátá léta? Scéna? Vránová v černém roláku (oho!) unesena Tatraplánem po předchozí fackovačce. Nebo Řehoř s Pentaconem Six. Nebo Lohniský v dramatickém saku s ďábelským kloboučkem v šetsettrojce. Prachař a jeho brýle. Lipský s patkou a flastrem na čele (černé polo pod sakem, no to mě podrž!). Počítače. Volhy. Půllitry! Cokoliv. "Vemem to hopem"! Kafe!!! Frťánky!!!! Jo a ještě něco. Všimněme si, jak Exnerův šarm a elegance kontrastují s burantsvím a zupáckými manýry kriminalistů z českých detektivek let 70. a 80.

Prima film s výborným obsazením. Pro mě jako bonus kraj, kde žiji a který mám moc rád. A krávy jsou tu pořád.

Béčková slátanina. Angažmá Colina Firtha a Bena Kingsleye byla pro mě hlavní důvod se na to podívat; a posléze důvod k zamyšlení nad tím, do čeho se to občas připletou i prvotřídní herci. Měl jsem pocit, že tito dva nemají podobné sračky zapotřebí. Ale třeba měli zrovna volno a chtěli se trochu vyblbnout v pseudohistorických kostýmech a ve slabomyslném scénáři.

Pozoruhodná interpretace staré legendy zasazená pro změnu do historicky dramatické epochy konce římské dominace (a tím i vyspělé, tehdy už křesťanské civilizace) v Británii a nástupu germánských nájezdníků toho nejhrubšího zrna. Co furt máte? Vždyť je to poctivě natočený film se spoustou sympatických hereckých výkonů a děj taky celkem odsejpá. Zimmerova muzika nemá chybu. Clive Owen je prototypem uvěřitelného ušlechtilého idealistického hrdiny bez bázně a hany (jak moc tento typ hrdiny chybí v současné kinematografii!) a ta jeho parta taky není k zahození. Ovšem z filmu jako monument vyčuhuje i jeho sok, impozantní Stellan Skarsgard, pragmatický bezohledný barbar, ale žádný idiot a už vůbec žádný posera, který při pohledu na vznešeně heroického Artuše pronese: "Konečně muž, který stojí za zabití." A vynikající herci v rolích Artušovy party. Skutečně reprezentativní sestava! Takže u mě dobrý film. A vedle srágor jako Poslední legie přímo vynikající.

Neuvěřitelná slátanina, kterou povýšili Bogart a Bergmanová na klasiku.

Mistrovský kousek bez ohledu na to, jak si autor předlohy představoval velikého Phila (jeho představám odpovídal Cary Grant), což je ostatně vtipně glosováno výrokem "nejste moc veliký". Bogart, ač postavou klučík, zahustil tento film testosteronem do té míry, že by mu tělesnou výšku a šíři ramen vytýkal jen zapšklý nemrcouch. Jde snad o příběh, jehož zmatenost připustil sám Chandler? Ne, jde o atmosféru. O charisma. O krásné ženy v mezních situacích a skutečné chlapy. A všechno ostatní. Díky za tento film.