jirikzaboj

Každý filmový remake má všeobecně těžkou úlohu a rozhodují i malé krůčky o jeho případném (ne) úspěchu. Dvakrát tolik, když se jedná o jednu z nejslavnějších muzikálových adaptací. Na druhou stranu si může nové West Side Story obhájit svou existenci právě tím, jak moc slavný je a jak dlouho už se hraje v různých verzích v divadle po celém světě. Je to fenomén už přes více než 60. let a filmová aktualizace mi dává perfektní smysl. Spielberg to převzal s grácií a naservíroval precizní a propracovanou podívanou, která je na řemeslném vrcholu. Je to rychlejší , svižnější a ještě o kus barevnější. Ubralo se na naivitě poetických dialogů a přidaly se větší opodstatnění postav a jejich osudovosti. Zmodernizována hudba a dynamické tance v prostředí sutin New Yorku a jeho industriální době filmu taktéž sluší. U některých písniček bylo ubrán9, u některých zas přidáno, ale ty klasické nám zůstaly a Steven má pravdu, na ty se nesahá! Ve výsledku se jedná o velkou poctu Wiseove adaptaci, ale také o našlapanou novou verzi, která stojí minimálně za pár zhlédnutí. Frame po framu je radost sledovat, jak funguje každá scéna sama za sebe a jak snímek umí dýchat v každém okamžiku neskutečnou atmosférou.

Velký potenciál, co se hlavního plotu týče. Ale tak trochu (možná účelově) natočeno skromně. Vykřesal bych z toho osobně trochu více emocí a zápletek. Soundtrack moc fajn, to se dalo čekat. Herci taky v pohodě. Jen mě to po celou dobu příjemné stopáže nechalo chladným, jako by si tvůrci úmyslně nechávali odstup a jen se soustředili na rehab hlavní postavy a zapomněli na divácký zážitek a ending reward, který by do téhle žánrovky zapadal.

Naprostá muzikálová klasika, která změnila celý muzikálový průmysl v divadle. Nádherná Bernsteinova hudba spojená s texty Stephena Sondheima, propracované dialogy společné práce J. Robbinse a Roberts Wise. Chytře převzatý narativ Romea a Julie. Kostýmy, výprava , barvičky, herci. Není divu, že se dodnes drží v topce ocenění akademie. Nejoblíbenější píseň America a I feel pretty

V tak syrový a realisticky podaný thriller jsem nedoufal. Ostatně jsem si myslel, že půjde o naprosto zaměnitelnou a generickou béčkovou výplachovku, ale dostalo se mi řemeslně velice autorskému filmu. Není zde jen nabourání do sociálního okénka humanismu, ale taky bourání do Jessieho Plemonse a prezidenta spojených států. A už vím, že být válečný fotograf je řehole. Garland mě přesvědčil, že u tohohle bych být nechtěl. THIS IS AMERIC

No konečně se hýbe děj po pěti epizodách dopředu. Už jsem skoro nedoufal. Pěkné využití apokalyptického světa s myšlenkou dne obnovy, větší odkrytí 200 let historie a mysteriozita okolo vault’s. Scéna s démony na mostě naprosto dechberoucí, ani jsem nedutal. Prosím , ať už to dokonce jen šlape na plné obrátky! Pátý díl mě vrátil do hry a už mě to zase zajímá.

Hrůzostrašné. No words needed. Snad jen, že bych to preventivně pouštěl všem dezolátům a popíračům války na Ukrajině. Ono by to ale ve výsledku stejně nemělo cenu, protože ukrajinská kinematografie je na takovém vrcholu, že si sama zboří velkoměsto, pozabíjí vlastní lidi, děti a pak režisér řekne STOP a maskérky jdou házet na komparzisty bomby, aby to vypadalo co nejrealističtěji. Pořád mi vrtá hlavou, jak může být Rusko velmocí, když je ta mentalita tak hloupá a naivní.

Tak moc bych si přál ten film nadhodnotit a pochválit. Už jen kvůli toho, že Sydney Screamy si tenhle projekt vysnila, vyprodukovala a zahrála si v něm hlavní roli s velkou grácií. Bohužel dala přepsat námět absolutnímu no name scenáristovi a výsledek je slaboučký, nečitelný a hrozně nudný. Fajn výprava, ale moc jednoduchá návnada pro hororovou atmosféru. Docela zklamání po zajímavém traileru. Sweeney si v takových béčkách přeju i nadále, ale musí to být zábava. Tohle se bere příliš vážně a občas mi přišlo, že ten film neví , čím chce vlastně být. Finální scéna byla cool, ale jako samostatná výpovědní hodnota na mě nezafungovala.

Precizní novinařina obalená ve filmovém kabátku, jejíž největší síla tkví v tom, že to je pravda. Odvyprávět to ale není nikdy jednoduché, protože se jedná o komplexní skandál a může se snadno stát, že se celý příběh rozsype jako domeček z karet. Srozumitelně napsaný scénář podporuje vlídná režie a profesionalita všech herců na place. Speciální obdiv patří Marku Rufallovi, takhle přirozeně jsem ho hrát snad nikdy neviděl a v jistých scénách mi lezl mráz po zádech, jak moc s jeho postavou soucítím a jak moc mi samotnému na tomhle případu záleží. V sekvenci Silent Night to na mě celé dolehlo a začal jsem si uvědomovat tíhu toho zjištění. Jako ateista si mohu dovolit církev kritizovat ze spoustu věcí. Ale zneužívání je zdaleka ta nejodpornější věc, která z toho vzešla jako jev, který se netýká zdaleka jen Ameriky, ale celého světa. O to víc k úsměvnému pláči je, jak moc se tyhle skandály snaží tutlat a to třeba povýšením kardinála Lawa, který o tom věděl úplně vše.

Možná nejsem úplně cílová skupina, ale původní béčko z osmdesátých let mám docela rád a pokud tvůrci nazývají film reimaginací, tak mám od něj jistá očekávání. Tady nefunguje vůbec nic. Atmosféra šílené Floridy nevyužitá. Barové bitky téměř nulové. Postavy nezajímavé, bezduchý příběh a schizofrenní kamera, která si hraje na něco víc, než je. A k tomu všemu je to totální nuda, přičemž anotace zmiňuje adrenalinovou nabušenou jízdu, která mě asi úplně minula a to jsem dával celou dobu pozor na to, kdy se to konečně rozjede. Jedno z největších zklamání za fakt dlouhou dobu. Snad Gyllenhaal s Amazonem upeče v budoucnu něco solidního a nezasekne se na klasické streamovací kvantitní brakové vlně.

Přestože scénář nabízí poměrně jednoduchou a béčkovou premisu, tak jde o poměrně zábavný film, který nabídne několik žánrových vrstev a docela se je podařilo režijně všechny zpracovat. Začne to jako zábavná akční komedie s ranařem Daltonem, v polovině nálada dramaticky zhoustne. Pro potřeby příběhu proběhne i romantika a ve chvíli, kdy se postava Patricka Swayzeho dozajista vyčerpá, tak nastupuje charismatický Sam Elliot a dodá nejen hlavní postavě, ale celému příběhu nový cool náboj. Výborné hlášky, zábavné bitky, sexy ženy, neony a synth rock music. Co víc bychom chtěli od osmdesátkového bijáku? Jen škoda toho až přehnaného závěru, který skočil až moc zbytečně do krimi/thrilleru.