Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Horor

Recenze (2 010)

plakát

Šestiraňák (2004) 

Jeden Gleeson, druhý Gleeson a skvělé dialogy. Nakonec mě to i bavilo, ale necítím z toho nějaký nádech osobitého projevu McDonagha, ba naopak velkou inspiraci jinými velikány filmotvorby, z nichž kraluje Tarantino. 65%

plakát

The Den (2013) 

Podobných filmů, které využívají strachu z toho, co vidíte na síti, či že sledujete celý film jakoby z chatovacího okna vyšlo v posledních 10 let několik a přijde mi, že už ani samotní tvůrci neví, jak to oživit. Každý je líný natočit něco inovativního, co by žánr opravdu posunulo, a tak jsme svědky toho, kolik hrozně podobných filmů tu máme. Ten už tradiční úvod, kdy se poprvé dostáváme s hrdinkou někam, kde jí to není příjemné a situace se pořádně ozvláštňuje a my prozkoumáváme, kdo je na "druhé straně kabelu" jsou rozhodně tím nejlepším, co projekt nabízí. Jenže jak se to rozjede, tak přijde velké ouvej, že chybí veškerá snaha o originalitu a já už jen čekám, až uvidím něco, co už jsem vlastně viděl jinde. V celé té gradaci mi chybělo napětí a nějaká nepříjemná atmosféra, co je mi po tom, že někoho na obrazu ve variaci na omegle uškrtí?! Vztah k těm postavám byl minimální! Ve finálním aktu už to sklouzne, k upřednostnění lepší efektnosti a snaze přejít si hranu, až pak k nelogickým situacím, které rozvláční celý příběh. Tenhle žánr potřebuje restart a nikoli točit další darkweb movies! 30%

plakát

Máš ji! (2018) 

Hrozná volovina, že by člověk ani nevěřil, jak někdo může takhle vyplňovat život, avšak ona je to ryzí pravda! Celý ten ústřední nápad je boží a nabízí tolik možností, že bych chtěl vidět film, kde se budou celou dobu nahánět, kde budou před sebou utíkat přes celá města, převlíkat se atd. Zkrátka to, co nám nabídl úvod filmu a následně i ten samotný závěr, jehož emoční propis je nejlepší, co jsem dostal! Potenciál neuvěřitelných rozměrů, který limituje snaha dostát reálnému předobrazu. Jenže já bych dal nevím, co za to vidět to šílenější a daleko větších rozměrů! Malinko se to celý rozhodlo jít cestou otázky Kdy už je to dětinské a trapné?. Všichni herci se snaží a v čele s Rennerem odvádějí vskutku výbornou práci. Má to svůj humor, který mi úplně nesedí... Držela se ve mě myšlenka, že oni touhle hrou naprosto promrhali život, ALE pletl jsem se. Je v tom cosi více, jak říkají i v samotném filmu "keep in touch", takže můžete celý život být s pocitem, že jsou vaši nejbližší někde poblíž, tedy nikdy nejste sami. Třeba někdy někoho napadne udělat ještě odvázanější a velkolepější variaci. 60%

plakát

Kapky (2022) 

Při první zmínce o "větších" filmech, které nás čekají v měsíci březnu se Netflix ani nemusel moc snažit, aby mě tohle drama zaujalo. Perfektně ujetá synopse, která slibuje tu onu příběhovou archu, kterou tahle streamovací síť měsíc, co měsíc chrlí jednu za druhou. Tedy drama, kde nechybí dávka absurdna a ve výsledku je to vlastně dosti střelená podívaná. Jenže se ukazuje, že i tahle až robotická výroba může někdy narazit. Jsem až v šoku, že je tomu v případě, kdy si roličky střihnou i docela známější jména, která si jejich fanoušci zkrátka najdou. Celá ta původní premisa se zlodějíčkem, leč ne úplně originální, je asi i fajn. Ale jak to krásně dramaticky začne, tak to jako obratem ztratí veškerou šťávu a sklouzne to k prázdnému řečnění a točení se v kruhu. Zoufale tomu chybí malinko živějších dialogů a dávka energie. Obsazení je tak komorní, že pokud to není film z covidem zasažené doby, tak proto jediná výmluva musí být malinko experimentální proud. Není, to na škodu, ale ty herecké výkony jsou pak to jediné, co máte, a proto musí být špičkové od každého. Letos Akademií nominovaný Jesse Plemons je podle mě jeden z nejdivnějších herců, které aktuálně máme. Hraje často hodně podobné charaktery a mě ten jeho styl nesedí, až začínám mít pocit, že je těm filmům spíše ku škodě. Proti němu tu je "ostřílený" Jason Segel, jehož mám i docela rád, ale viděl jsem ho jen v komediálních rolích a nutno říct, že tam patří. Inu pak do třetice Lily Collins, která je pro mě jen jako kulisa a prostoru má jednoznačně nejméně a s ním i  nejhůře nakládá (avšak po Emily in Paris jde o logický reklamní tah). Ale nechci svést vinu jen na herce, obzvláště ne v tomhle žánru, tady to ty výkony nevytrhnou. Problém je scénář, který si autoři totálně vycucali z prstu a nedokázali pochopit, jak prázdně a mdle to bude ve výsledku vypadat. Když se oprostíme od premisy a hereckého snažení, tak nemáme ale vůbec nic. Zkrátka zůstane je prázdno, které Vás unudí. I na 90 minut to působí brutálně zdlouhavě a bez špetky čehokoli poutavého. Samotné finále se pak jeví sterilně a zvraty mají takovou pointu a sílu, jako když se na konci filmu hlavní hrdina probudí v posteli, že se mu film vlastně jen zdál. Vadí mi tu toho tolik, že se mi hnusí i ten světlý filtr, z kterého jen srší, že to stálo o nějaký ten miliónek navíc. Sečtu-li to, tak příběh prostý a okoukaný, obsazení takřka jalový a projev filmu děsná podprůměrnost. Prosím vraťte se o pár kroků zpět a vraťte mi zase poctivě šílený netflixovinky, tady Kapky mi tenhle pojem pošlou k kvalitativním úrovním, jakým jsou hodna německá dramatická provedení. 20%

plakát

Hříšné noci (1997) 

Moje první setkání s aktuálně hodně oblíbený režisérem PTA. Nutno říct, jakou odvahu tady měl, když si spojil několik hereckých hvězd za cílem natáčet porno. A ve výsledku jde o krásně osobitý a z hlediska audiovizuálna dokonalý film, které spolu s dobovými kostýmy, na mě krásně fouklo atmosférou 70. let. V podstatě velmi prostá dějová struktura, kterou pohání skvělé herecké výkony (v nichž spatřuji nemalý pocit hořkosti z (ne)slavné budoucnosti Heather Graham). Ono se to nezdá, ale právě ten nejtěžší krok spočívá v tom pozvednout pornofilm na velikost velkofilmu, ubrat na explicitnosti ale aby to tam přesto zůstalo. Nakonec se to téhle partě se povedlo dovést až k branám filmovým oceněním. Opět jeden z těch děl, kde velkou část toho kouzla tvoří hudební doprovod, jenž je zda zkrátka dokonalý! Celý to je sice náležitě ujetý, ale mě si to krásně získalo. Kdyby to mělo přeci jen trošku svižnější stopáž (závěrečná třetina už je holt moc vleklá), tak bych se vůbec nebál i tu pátou přiklepnout. 80%

plakát

Živí mrtví: Počátek konce - Série 1 (2015) (série) 

S úspěchem TWD tomu je 5 let a máme tu první spin-off seriál! Fanoušci původní show to hodně kvitovali, protože hlavní seriál začal stagnovat a kvalita i poutavost klesala. Takže si každý rád připomněl tu úvodní depresi z nového světa. No a zatím se to na mateřský seriál ani zdaleka nechytá.. Důvodem je lenivý styl, kterým tvůrci apokalypsu tady uchopili. Všechno jde hrozně pomalu. Sice je fajn vidět ten kus příběhu, který nám v podstatě kvůli Rickově kómatu neukázali, ale jak je to vláčné tak to nemá ten správný drive. Chybí tam chodci prostě! Hlavní postavy se taky zatím neukázali v nejpoutavějším světle, ale budiž příslib jistého Victora Stranda, jehož charizma za dvě minuty zastínilo postavy i s náskokem pěti epizod ;). Ale vzestupnou tendenci to má, takže se jede dál! 40%

plakát

Černé zrcadlo - Sklapni a tancuj (2016) (epizoda) 

Před pár lety nastal takový trend, hlavně tedy mezi mladší generací, že všichni měli na svém notebooku svoji webkameru běžně pořád něčím přelepenou. Dost možná příčinou byla tahle show (nebo spíš obecné haló ohledně sledování lidí přes webkameru). Příběh je výborný a táhne to chemie mezi hlavní dvojicí, kdy obzvláště mladému supertalentu Alexovi Lawtherovi věštím velkou budoucnost. Jeden z nejreálnějších příběhů, který tenhle seriál, kdy napsal..

plakát

Cesta do hlubin študákovy duše (1939) 

Tak teď už vím, odkud učitelé berou ty svoje opakující se (ne)trefné kecy... Moc by mě zajímalo, zda bude o film zájem i mezi dnešním studentstvem, a pak taky pokud tomu tak bude ještě i u nadcházející generace. Ale obava z čistě hybridní doby, kdy i filmový mainstream je rychlá akce a typický humor, je těžký soupeř. S milým překvapením mi to sedlo daleko lépe než starší Škola základ života. Neubráním se paralel s klasickými situacemi ze svého života za lavicí (i přes rozdíl neuvěřitelných 75 letech!). Pohrát si s školským tématem a předat ho s takovou parádou, že zkrátka nestárne, to je úžasné! Nebylo by to ale nic bez onoho hvězdného obsazení, kde nikdo není na škodu, ba naopak všichni do toho pasují. Ale pozor třicetiletí herci jsou malinko nelogická hloupost, která mi to sráží. Vrcholem je dvojice Pešek-Hrušínský, oba jsou úplně jiní, ale krásně zobrazují ten svůj archetypický předobraz, že jsou ve finále ikonickými postavami filmové tvorby vůbec. Škoda, že si to celou dobu jen romanticky zobrazuje školské etudy a nemá to ambici ukázat poctivější příběh. 75%

plakát

Černé zrcadlo - Zkušební verze (2016) (epizoda) 

Perfektní hra s divákem v střídání realit! Snad jen škoda, že hlavního hrdinu hraje takový blb. Nemám toho herce rád a vadí mi zatím ve všem, co jsem viděl. Tady mi ani tak nevadil, když šlo do tuhého, tam se o všechno staral zbytek příběhu, ale jak je v pohodě, nebo dokonce sám na scéně, tak má tendenci si hodně hrát na otravného všudybyla, přitom on tu krásně lidskou stránku má (viz. vztah s mámou a úvod s tou holkou). Úplně nemusím, když Vám film jasně ukáže cestu, kterou jde, ale přitom jste si nevšimli, že jste před nějakou dobou stáli na pomyslném rozcestí a jasně Vám ukázali, že je možné jít na vícero stran. Nevím, jestli je tohle přirovnání úplně ideální, ale zpětně si říkám, jak dokonale přesné je. Nutno říct, že ono porovnání s Počátkem je dokonale trefné! Jenže se neubráním dojmu, že ta inspirace je až do očí bijící, těch společných bodů lze najít opravdu hodně. V svých nejlepších momentech se daří dokonale dávkovat hororové prvky, že to sice není třeba tolik strašidelné, ale atmosférický to je a spolu třeba s pavoukem i patřičně nepříjemné.

plakát

Černé zrcadlo - Pád střemhlav (2016) (epizoda) 

Že odstartuje třetí série, takhle by mě ani ve snu nenapadlo... Zatím suverénně nejlepší epizoda seriálu a s tím, že její překonání bude v mých očích už opravdu hodně těžké. Společnost fungující tak, že jste hodnoceni na každém kroku, ať už na síti, či v reálném životě a (ne)překvapivě všichni chtějí pětikval. Pokud máte vysoké hodnocení, tak se máte lépe. Můžete si koupit lepší dům, používat lepší služby atd. Takže výsledkem je, že naše hlavní hrdinka žije život jak přední influencerka na IG, tedy poněkud uměle. A společnost to vítá a každý kdo má nízké hodnocení je pro nic za nic zatracen. Když naše hrdinka, Bryce Dallas Howard, touží po nejlepším životě, tak vlastně zapomíná žít. A při cestě za touženým elitářstvím ztrácí sama sebe. Už dlouho jsem neviděl tak brilantní okno do samotné ČSFD! Není zajímavý ten kdo miluje Vykoupení z Věznice Shawshank, Forresta Gumpa a Zelenou míli, ale ten kdo si dokáže prodat ten svůj obraz. Každý jsme unikát, každý si můžeme milovat kultovní Pokoj, komedie s Jirkou Langmajerem nebo třeba i tu novou verzi Zrodila se hvězda. Pakliže budeme hodnotit lidi jen na základě prvního dojmu a vzhledu, pak společnost selhala a sociální sítě získaly moc, kterou jim nesmíme dát!