Sidarius

Na 2001: Vesmírnou odyseu jsem měl políčeno opravu velmi dlouho, ale čekání se vyplatilo, protože jsem jí měl možnost shlédnout v kině (včera ve Světozoru). No a co o tomto kultovním filmu napsat, abych se zbytečně neopakoval? No hlavně to, že jsem již dlouho tak nekroutil hlavou při čtení komentářů zde na ČSFD (a to negativních i pozitivních zároveň, což se mi zde běžně nestává). V prvé řadě si vůbec nemyslím, že by film byl zdlouhavý a nedával smysl. Ano, některé záběry byly opravdu na hraně (a některé až za hranou) délky, ale díky hudbě a technickému zpracování (které je naprosto dokonalé i dnes, natož na tu dobu) se daly bez problémů snést a skvěle podtrhovaly atmosféru (a navíc jsem na ně byl připraven a upřímně jsem to čekal horší :-D). Zkrátka jsem se nenudil a buď si vychutnával to, že probíhá děj, a nebo jsem si prostě jen užíval ten vizuál a hudbu a měl čas nad jednotlivými útržky děje přemýšlet. No a absence akce? Přijde mi, že většina dnešních sci-fi trápí opačný problém, a že by se měli od Kubrika učit, že to jde i zcela bez ní, a že kvalita filmu je o něčem úplně jiném! Nepřijde mi ani, že by film nedával smysl, v podstatě až do závěru, který ale nelze bez knihy přesně pochopit, ať se snažíte sebevíc. To také považuji za největší chybu filmu, kvůli které nemohu dát plné hodnocení. Přijde mi, jako by malíř namaloval perfektní (byť místy zbytečně roztažený) obraz a v pravém horním rohu udělal spletenec barev a čar, aby nad ním každý musel přemýšlet a mohl si dosadit co chce (trochu prvoplánově, ale OK). Dobrá, proč ne, ale pak nechápu, proč je k tomu obrazu vytvořen i "komix", který díky textu celý ten spletenec popisuje a dává mu smysl (ukazuje, co je "za ním")? Připadám si pak jako divák zcela podveden, protože jsem neměl šanci posledních dvacet minut "správně" rozklíčovat, protože mi k tomu chyběla znalost knihy, která vyšla až po filmu (ano, jen týden, ale tisíce diváků tak ani neměla šanci)! Za tuhle podpásovku dávám "jen" čtyři hvězdy, protože film má pro diváka konec, který si musí domyslet sám, aby pak zjistil, že je to dávno vymyšlené, jen to v tom filmu není ani naznačeno. Dokázal bych to pochopit, kdyby to skutečně bylo na nás, na divácích, ale takhle je to z mého pohledu dost ne fér. Přitom spousta námětů na přemýšlení je tam i tak, takže důvod mi uniká. Odkazů a inspirací tímto filmem je asi nejvíc v historii filmu (a to nejen ve sci-fi) a spousta skvělých sci-fi filmů by bez tohoto ani nevzniklo nebo by nebylo takových. Technická stránka dokonalá a i dějově nemám (až na ten konec) co vytknout. Každá část má svůj smysl (a monolit je perfektně spojuje) a putování s Discovery je rozhodně nejlepší část celého filmu (ale nepřeceňoval bych jí, nezapomínejte na Karla Čapka!), ale na pět tomu prostě chybí alespoň náznaky vysvětlení věcí, které vidíme v závěru a na které si musíme přečíst knihu. Knihy dle mého mohou doplňovat universum, psychologii postav, rozšiřovat vedlejší dějové linie, ale vysvětlovat konec (a věci v něm ukázané)? Zkrátka nepovažuji za správné vytvořit konec, který má sice určený smysl, ale v rámci filmu jako takového ho moc nedává (a to jsem si díky poměrně dobré znalosti sci-fi žánru většinu věcí domyslel "dobře")! Škoda... PS.: Double SPOILER - Všichni jsou mrtví Dave dostalo další rozměr :-).

O tomto filmu už jsem slyšel poměrně dost a dlouho dopředu (díky poměrně pravidelnému sledování ČT24, jako jediného televizního programu, na který se dá koukat), takže když mě má žena přemlouvala, ať na to jdeme do kina, tak nemusela vyvinout ani příliš úsilí (a to jsem na český film nešel do kina ani nepamatuji). Původní plán, že uvidím zajímavě natočený film mladého nadšence (kterého jako herce moc nemusím), který chce dělat filmařinu pořádně (a ví moc dobře, že to se tady naučí jen těžko, a tak neváhá odjet studovat film za oceán) se naplnil jen částečně, protože já k lásce pro film a zajímavě natočenému filmu dostal i milý příběh, úžasné herce, velkou porci neumělých emocí a hlavně pointu, kterou jsem čekal jen na půl (a o to víc mě ta druhá půlka pointy překvapila). No co víc dodat, snad jen zamyšlení, zda to šlo udělat za daných podmínek lépe? Možná ano, ale rozhodně ne o moc! Nejnovější český film, kterému jsem dal 5 hvězdiček, jsou s největší pravděpodobností Pelíšky (1999) a byť u nich to bylo 100% a tady to vidím tak na 90%, tak i přesto si Pojedeme k moři a hlavně Mádl mých 5 hvězdiček zaslouží, protože odvedl skvělou práci a jasně dokázal, že to jde i bez patosu a komerce a oživil mé umírající naděje na budoucí kvalitní český film! Troška, Olmer a bohužel i Poleďňáková a jimi podobní by se měli jít už zahrabat někam k moři a přenechat filmařinu mladé generaci, která naštěstí (na rozdíl od nich) nezapomněla na Formanův odkaz!

Troufám si tvrdit, že Volný pád je jeden z nejlépe hodnocených filmů, který plně pochopila jen hrstka diváků (alespoň soudě dle komentářů zde na ČSFD). Dále bude komentář obsahovat drobné SPOILERY! - Film má totiž dvě roviny, kdy i ta základní (z lehce psychicky narušeného člověka se kvůli déle trvající a hromadící nepřízni osudu a jednorázovému bodu zlomu stane silně psychicky narušený člověk) je brilantně natočená a zahraná a divák si jí prostě užívá, protože "ten magor má vlastně úplnou pravdu". Poselství v sobě ale ukrývá až ta druhá rovina, která se skrývá jak v dějové linii D-FENSe, tak v dějové linii (zde v komentářích právě dost kritizované!) Prendergasta. To právě ta podobnost jejich postav (oba pracovali aktivně na zajišťování bezpečnosti občanů USA, aniž by to kdokoliv ocenil, oba "přišli" o dceru a celkově se s nimi osud příliš nemazlí a mají vážný problém se sebeúctou a tím pádem i s uznáním ze strany svého nejbližšího okolí) je na celém filmu to nejzajímavější. Volný pád nám ukazuje, že není zdravé v sobě hromadit frustraci, a že je třeba se ozvat a "bojovat" za své postoje, názory a práva, pokud jim opravdu věříte. D-FENS je ale proto záměrně ukázán jako člověk, který má své psychické problémy (sklony k agresivnímu prosazování svých postojů a tužeb), protože jeho "cesta" vede jen jedním směrem a není z ní návratu. Kdyby to byl normální člověk, znamenalo by to, že film ospravedlňuje všechny, kteří vezmou zbraň a začnou s její pomocí prosazovat svoje názory (a většina z nich o dost krvavěji, než D-FENS), protože k tomu přeci mají důvod. Celý film by pak taky ztratil dost ze své realističnosti, protože normální člověk by ty věci neudělal (a opět tedy nechápu kritiku v mnoha komentářích). D-FENS očividně snášel většinu těch věcí, proti kterým bojoval poté, co mu definitivně ruply nervy (samozřejmě, že ne kvůli té zácpě, ale kvůli tomu všemu, co se mu stalo předtím, ta zácpa byla jen zcela logický a uvěřitelný spouštěč, ta pověstná poslední kapka). Zkrátka až poté se naplno projevila jeho psychická labilita, kterou byli schopni do té doby odhalit jen jeho nejbližší (manželka, matka, možná i šéf v práci). Ostatně právě díky tomu je zcela logické, že ho žena opustila (matka z něj měla strach a šéf ho propustil), protože uviděla, co v něm dřímá. D-FENS ale díky tomu ukázkově reprezentoval to, co se občas prožene hlavou spoustě lidí v dnešním světě, ale nemají "koule" na to, to udělat. On to díky své úchylce a bodu zlomu zvládl, ale tak, že byste s ním osud rozhodně neměnili. Jeho příběh ale inspiroval druhou postavu tohoto dramatu, která si díky D-FENSovi konečně uvědomila, že jeho pasivita je špatná, možná ještě horší, než ta přehnaná "aktivita" D-FENSe. Zvolila ale jako řešení cestu, která je "správná" a nevede jednosměrně do pekel. Prendergast nám zkrátka ukázal, že to jde i bez sebedestrukce a dokonce i se stejným vtipem, jaký předvedl D-FENS. Nemění to ale nic na tom, že postava D-FENSe byla sice trochu šílená, ale nikoliv zlá, což ale zjistíme (spolu s Prendergastem) až na úplném konci, stejně, jako genialitu tohoto tragického hrdiny (dárek pro dceru vymyslel znamenitě). A co vy, máte už uzavřenou vysokou životní pojistku nebo půjdete raději tou druhou cestou?

Je pár filmů, u kterých doopravdy lituji relativně omezené škály na ČSFD :-/. Dal jsem totiž pět hvězdiček horším filmům (ale takhle bych mohl pokračovat až k odpadu, takže změnou laťky to nevyřeším), a tak bych rád dal tomuto filmu něco na víc – no a jediné, co mi zbývá, je tedy komentář... Celý film staví na charakterech, a to nejen ústředních postav. Vše ostatní jsou jen Hollywoodské kulisy, což nepopírá ani režisér, ani film sám. Není to ale špatně, protože charaktery jsou napsány i zahrány naprosto dokonale! Není moc lepších příkladů archetypů, které mohu svým hráčům uvádět v rámci her na hrdiny, než v tomto filmu. Chaoticky dobrý Bud a zákonně dobrý Ed by mohli být součástí učebnice přesvědčení podle AD&D (a že jsem vždycky věděl, že lepší kombinaci hrdinů jen těžko pohledat). Je tu navíc i několik posunů v přesvědčení některých postav, ale nechci spoilovat ;-). Samozřejmě nejsou to jen charaktery, celý scénář je velice dobře napsaný, stejně tak dialogy, hudba, výprava i kostýmy, vše skvěle doplňuje atmosféru. Málokdy se mi stane, že bych filmu nemohl nic vytknout, ale L. A. Confidential je pro mne skutečně bezchybný! Trochu tedy nechápu toho Oscara pro Kim, myslím, že by si ho zasloužili jiní, ale třeba měla nějaké kompro na členy Akademie ;-).

Neschvalitelná zajímavost: Liam Neeson hrál ve filmu Rob Roy postavu Roberta Roye MacGregora. V Epizodě I Hvězdných válek pak představuje Qui-Gon Jinna – učitele/mistra Obi-Wana, kterého hraje Ewan McGregor. Dá se tedy říci, že lepšího mentora si představitel Obi-Wana nemohl přát, neboť Rob Roy byl nejvýznamnější představitel klanu MacGregorů. Neesonovi postavy z obou filmů navíc spojuje mnoho shodných prvků.

Zajímavost: Skutečný a filmový původ Lamberta/Connora a Conneryho/Ramireze je celkem paradoxní. Herec rodilého a čistokrevného Skota Connora MacLeoda je potomek Belgičanky a Francouze narozený v New Yorku (a vyrůstající v Ženevě) a naopak herec rodilého Egypťana (žijící dlouho minimálně v Japonsku a Španělsku) Ramirez je rodilý čistokrevný Skot. Dle vzhledu by to možná nebylo tak poznat, ale dle přízvuku je to poznat hodně silně, takže rodilý Skot mluví jako tatar a rodilý Egypťan jako Skot. Paradoxní záměnu ještě umocňuje podobnost Conneryho příjmení s křestním jménem hlavního hrdiny.

Zajímavost: Joseph Mallord William Turner (1775 – 1851) byl anglický romantický krajinář, který založil základy impresionismu. V mnoha jeho dílech zachycuje plachetní bitevní lodě. Jeden z jeho nejslavnějších obrazů "The fighting Temeraire" dokonce znázorňuje slavnou plachetní bitevní loď taženou parníkem na vrakoviště. Obraz ukazuje kontrast nového a starého, nástup nového věku.

Ano, je to jeden velký úlet a příběh a dialogy nejsou zrovna umělecké dílo. Ale je to také revoluční (v mnoha významech) snímek plně odrážející dobu, v které vznikl. No a hlavně je to poměrně zábavný filmový komiks plný hlášek a zajímavých nápadů. On ostatně i ten příběh má v porovnání s dnešními ehm "komiksovými" filmy v zásadě smysluplný děj a ani těch logických lapsů není zdaleka tolik, jako dnes ;-). Ano, triky a kulisy jsou dnes překvapivě daleko lépe zvládnuté, každopádně jako milovníka Karla Zemana nemohu opovrhnout ani tímto snímkem, který má také některé efekty a kulisy zvládnuté na jedničku (a mnohdy vypadají skutečněji, než dnešní počítačové efekty). Naše Jessie je o něco lepší, ale to byla čistá parodie a komedie, zatímco tady režisér očividně zamýšlel něco jiného. Erotiku ve sci-fi prostředí? Podivnou fantasmagorii? Jeden velký nadhled nad tehdy současným světem? Možná od všeho trochu, každopádně to vše tam je a doteď to funguje! PS.: Chápu, že hlavní tahák je Jane Fonda coby Barbarella, ale mne tedy nejvíce uchvátil Velký Tyran!

Po přečtení zdejších komentářů jsem na film šel s tím, že pro mne bude zajímavý (jako sci-fi fandu), ale že to nebude nic převratného. No z kina jsem odcházel nadšený, protože mé očekávání bylo výrazně překonáno. A vůbec nevadilo, že plno věcí bylo téměř od začátku jasných (ale o to víc jsem chtěl vědět, jak to přesně je). Navíc po dlouhé době jsem měl u nového filmu pocit, že efekty a akční scény doplňují příběh a ne naopak, jako tomu bohužel v současné době často bývá (naposled jsem měl takový silný pocit u Iron Man 3). Hodně se tu píše o tom, jak Nevědomí přišlo po tolika podobných filmech, že už ničím nepřekvapí. No nevím, já si při koukání nevzpomněl na jediný film, který by kopíroval, spíše se mi vybavilo spousta sci-fi povídek z 80. a 90. let ;-). Hlavně pak "Co z nás dělá lidské bytosti" od Stephen R. Donaldson z roku 1985 ;-). Vsadím boty, že to Kosinski četl, protože hlavní nosná myšlenka příběhu byla naprosto stejná (a v žádném jiném filmu jsem jí zatím neviděl). Samozřejmě tam bylo plno prvků z jiných příběhů a některé nové jako bonus. Dohromady to ale fungovalo úžasně, včetně hudby, efektů i akčních scén (které se mi ve spoustě filmů už pěkně zajídají, protože se snaží stále překonávat jiné filmy, sebe i hranice, takže jim je podřizován příběh filmu). Na závěr si neodpustím jednu radu (nejen pro zdejší hodnotitele), méně filmů a více knih, zvláště v oblasti sci-fi, ať nežijete v nevědomí ;-).

Hudba, výprava, herci a i ten příběh, který není ani tak o samotném ději, jako spíš o principech (pomsta, věrnost, čest, láska a spravedlnost) jsou vskutku epické. Škoda, že akční scény (kterých je poměrně dost a jsou důležitou složkou celého filmu) nejsou příliš přehledné, jinak totiž filmu nejde moc co vytknout. Děj je sice dost předvídatelný, ale je tam několik velmi překvapujících momentů (hlavně jedno nečekané sebeobětování). PS TIP: Na velice povedeném sborníku písní s názvem The Celtic Circle (cd1) můžete nalézt píseň I Will Find You v delší a propracovanější verzi, která rozhodně stojí za poslech!