Recenze (3 037)
Tuláček (1997) (seriál)
Sice byl Tuláček chronologicky první, my se k němu dostali až později a na Vydrýska nebo třeba Méďy zkrátka neměl. Zpětně bych si raději pustil některý z původních Večerníčků, než kterékoli Chaloupkovo dílo.
Vydrýsek (2002) (seriál)
Ty hrané Večerníčky už neskýtaly takové kouzlo, ale i pro nás konzervativní jedince dokázal Václav Chaloupek stvořit milá nekomplikovaná dobrodružství.
O loupežníku Rumcajsovi (1967) (seriál)
Večerníček, co zapříčinil, aby si celé Československo zapamatovalo jméno města Jičín. A také malebný název lesa Řáholce.
Bob a Bobek - králíci z klobouku (1979) (seriál)
Když se řekne jméno Kajetán, celému národu se vybaví pan Tyl a naše hymna. Jen mně se díky klukům ušatým vybaví hroch Kajetán z jednoho z jejich nezapomenutelných dobrodružství.
Říkání o víle Amálce (1975) (seriál)
Víla Amálka se stala neodbouratelným slovním spojením i pamětihodným seriálem pro nejmenší, já se ale raději odkláněl k trochu jiným pohádkám.
O zvířátkách pana Krbce (1977) (seriál)
Pan Krbec a jeho strašidelní společníci v čele s kultovním Ruprechtem patří se svými příhodami mezi mou osobní topku mezi všemi viděnými Večerníčky. Vlastně paradoxně na všechny kousky, které mi nějakým způsobem naháněly hrůzu, vzpomínám nejraději.
Štaflík a Špagetka (1971) (seriál)
Z té škály animačně obdobných Večerníčků (Rákosníček, Malá čarodějnice, Kubula...) dost možná nejslabší kousek, stále ale krásně nostalgický. S klidem na duši můžu říct, že i Štaflíka jednou budu pouštět mým dětem, už jen proto, abych je odradil od odpadních pořadů, které jsou pro tuto věkovou skupinu vyráběny v dnešní době.
Matylda (2000) (seriál)
Na kachně Matyldě se již dost podepisuje doba, ve které vznikla, protože jen málo seriálů pro nejmenší po novém tisíciletí se dokázalo vydrápat ke kvalitám těch postarších. A také asi proto, že si její příběhy tolik nepamatuju, nijak výjimečné nebyly.
Pohádky z mechu a kapradí (1968) (seriál)
Možná ještě víc, než samotný seriál, mi bavilo hrát kvarteto s jeho motivem, které jsme se sestrami mastili jako diví. Jiřina Bohdalová a její hlas naprosto nenahraditelní.
Rákosníček a hvězdy (1975) (seriál)
Zrovna na Rákosníčka a jeho konkrétní působení si již úplně nevzpomínám, na ten naprosto bezkonkurenční hudební podtext a rybník Brčálník se ale samozřejmě zapomenout nedá a jen ty zasluhují zelenému mužíčkovi plnou palbu v hodnocení.