Lachtaan

Rudou volavku jsem loni opětkoval, třebaže bych na ni dneska v porovnání s velmi obdobnou Annou shlížel asi dost kritičtěji. Každopádně francouzsko-rusko-americká špionážní jízda s velmi půvabnou hlavní hrdinkou a mým oblíbeným Cillianem Murphym mně velmi svižně utekla a téměř nestačila nudit nebo nutit mě nad některými pasážemi kroutit hlavou.

Opět jsem viděl horor, který mě neděsil z celých cca 95ti procent, ovšem jako fantasy thriller funguje se všemi výbornými výkony (má múza Rebecca Ferguson) a dokonalými vizuálními triky Doctor Sleep téměř na výbornou. Kvůli této kinonávštěvě jsem konečně dohnal slavné Osvícení, tudíž mohu tvůrce pochválit, jak si potrpěli na nejrůznějších odkazech na film, jehož by Flanaganův snímek měl být sequelem. Už jen pro občasnou recyklaci některých scén se nejedná o klasické pokračování, ale jako vzdání holdu jednomu hororovému kultu a vysvětlení množství nejasností z nepříliš jednoduchého osmdesátkového zážitku ‘fakčí’ skvěle. Normálně by tenhle koncept šel zcela mimo mé preference, myšlenka astrálního cestování a dvě a půl hodiny bez nudné minuty mě ovšem dost potěšily. [ČSFD projekce CineStar Černý Most 13.11.2019]

Ještěže se mohu ohnat zaběhlou větou “Proti gustu žádný dišputát”, a tak nemusím jako většina ostatních Shining oslavovat v tak vysokých číslech. Vůbec bych jeho ‘neopojení’ v mých očích nesváděl na letitost tohoto kultu, vždyť stále všude omílám, jak mile rád doháním filmy napříč prakticky celým minulým stoletím. Spíše v téhle unylé jízdě za ztrátou rozumu nevidím jediný element, kvůli nemuž bych se k jednomu z nejslavnějších děl pana Kubricka kdy vrátil.

Jestli v něčem bez debat asijská produkce válcuje zbytek světa, je to její čirá čarokrásná hudba, kterou stavím i nad soundtracky velikána Hanse Zimmera, které jsem ochotný poslouchat den co den. Asijské filmy vynikají mimochodem také svou jedinečností v rámci výpravy, v případě Tygra a draka ve stylu bojových umění, na něž jsem koukal s otevřenou pusou. Jinak jsem ale v tomto snímku neshledal žádný dokonalý epos, o kterém se tu spousta uživatelů snaží básnit. Ten fantasy nádech mě ponechával poněkud sterilním.

Kdybych si právě kvůli plánu zajít do kina na animák, který mi v trailerech svým vzhledem připadal jako od mého milovaného Burtona, nedopřál minulý týden původní dvojici černých komedií, asi by mi předělávka tolik nehřála u srdce a ve finále bych ji odsoudil jako prapodivný film, který neví, zda má být trochu bizarním nebo až přespříliš dostupným pro děti. Neříkám, že některé úseky mi přepálené nepřišly, na druhou stranu veškeré vtípky na úkor zesměšnění současného světa přišly vhod a ten smích se u mě několikrát zastavil. Addamsova rodina si mě získala jak ve hrané, tak i animované formě. [viděno v Cinema City Slovanský dům 7.11.2019]

Herecká špica v kabátě kamerově naprosto precizně nasnímaného srdceryvného příběhu, který nesmí utéct všem nadšencům pro rychlá i pomalejší auta. Životopisný snímek, který nenudí jedinou sekvencí a je bez debat tím nejlepším, co jsem z letošní tvorby doposud zhlédl. Howardovi Rivalové dostali velmi silnou konkurenci v rámci závodních filmů. Zážitek, na který budete vzpomínat ještě u sledování filmu následujícího! [ČSFD projekce CineStar Černý Most 5.11.2019]

Svou vyprávěcí technikou a na celkové pochopení příběhu hodně těžký western, který možná místy zbytečně mate a semtam i trochu zadrhává, jinak ale svou temnotou poskytuje trýznivý zážitek, jež si oblíbí každičký příznivce tohoto filmového stylu. Z Dakoty Fanning nám vyrostla krásná a zdatná herečka a Guy Pearce se asi z rolí odpudivých záporáků již nikdy nevymaní. Jdou mu totiž nadmíru dobře.

Devadesátky opět zasáhly tím nejsprávnějším směrem. Exkluzivní thriller s nádechem právnického prostředí opředený především šibalskými úsměvy Ala Pacina, kterému stačilo se zatvářit jeho osobitým lišáckým způsobem a bylo hotovo. Poté si stačilo dát pět a pět dohromady a i bez znalosti synopse filmu vám lehce dojde, že se v Pacinově případě nebude jednat o obyčejného vedoucího advokátní kanceláře s normálními úmysly a klasickou lidskou mocí. Keanu Reeves také perfektní, Charlize Theron k sežrání.

Mě tenhle pořad vlastně vůbec nikdy nelákal, ale z nudy jsem si letos pustil jeden z úvodních večerů a hle, vskutku mě tento koncept baví a v přítomnosti suprově sehrané moderátorské dvojice ty dvě hodinky hezky utečou a na většinu choreografií se příjemně dívá. Nehledě také na ten nejdůležitější fakt v podobě toho, že letos soutěží spousta známých osobností, které jsou mi sympatické či jejich práci přímo sleduju.

Až si bude někdo zase stěžovat na zhýralost českého YouTubu, nechť si pustí pořad Honest Guide. Pro nepříznivce či nepříliš zdatné uživatele anglického jazyka je tento superedukativní, superzajímavý i mnohdy skvěle lidsky vtipný návod, jak si patřičně užít nejen Prahu, spíše přístupný na Streamu, já si jej ale pro krásně srozumitelnou angličtinu dopřávám bez titulků a s tím, že trávím většinu svého nynějšího života v Praze, shledávám všechny poskytnuté informace nesmírně cennými.