Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (16)

plakát

Tajemství (2006) odpad!

Jarošíku, ty ses snad zbláznil, ty magore.

plakát

Equilibrium (2002) 

Pejsek s kočičkou vařili dort. Před tím si pravděpodobně uvařili trochu párna. Nikoho střízlivého by totiž nenapadlo namíchat Orwella, Bradburyho a Matrix. Třetí jmenované se může zdát jako kazící prvek, který z potenciálního dalšího filmového 1984 udělá jakousi nestravitelnou kejdu. Tenhle mix ale funguje perfektně a dává filmu potřebnou vlastní identitu a ukazuje, že Wimmer nepřišel servírovat cizí recept (i když na dědečky žánru skrze film párkrát pomrkne). Režijně se může zdát snímek odfláknutý, film totiž provází ponuré scény se záběry bez nápadu. Jsou ale dost potřebné jako příloha k jídlu, která zde podchycuje antiutopickou atmosféru světa bez citu (jsou jasným záměrem). Nápadité záběry s množstvím barev si Wimmer šetří až na důležité části filmu, které jsou potom o to víc vtahující (takový aperitiv několikrát skrz jeden chod). Za akční scény by se nestyděl snad ani Bay, celý pokrm je totiž posypán velkou dávkou gun-fu bullet hellu. Bale je legenda a jeho výkon byl už snad jenom taková třešnička na dortu jestli se chápeme. Pejsek s kočičkou vařili dort a já ho sežral celej. 90%

plakát

Ed Wood (1994) 

Do tohoto filmu jsem šel s hlavou absolutně prázdnou a odešel s plnou myšlenek. Ke komentáři jsem se dokopal až 10 dní po zhlédnutí. Na rozdíl od jiných filmů, o kterých bych po takové době nebyl schopen říct ani 5 vět, my Ed Wood dost utkvěl hlavě a jsem si jistý, že nějaké scény si budu pamatovat do konce života (Lugosiho monolog na ulici, Ed sám v kině). Všechen respekt Timovi za režii. Dobovost snímku neskutečně vtahuje a černobílost tomu dává obrovskou stylovost (scéna u jezera s chobotnicí a plno dalších by podle mě na barvě tolik nevynikli). Depp absolutně žije svojí rolí a s každým dalším jeho počinem si u mě utvrzuje pozici kvalitního herce. Ale vedle Deppa stojící Landau za mě vrhá velký stín na všechny ostatní herce, zahrál jeden z nejlepších výkonů, co jsem kdy viděl. Oscar je tady rozhodně zasloužený. Rozhodně si nemyslím, že je třeba Woodovo filmy před zhlédnutím vidět, vlastně ani o něm cokoliv vědět. Příběh bere všechno hezky od začátku a chronologicky, takže se v tom nebudete ztrácet a Ed vám určitě přiroste k srdci i když jste ho předtím vůbec neznali. Co mám u filmů hodně rád je, když nesou nějakou hlubší myšlenku. Ty najdeme většinou u artových filmů, to označení bych pro Eda Wooda nepoužil, ale i tak je tu toho dost a zároveň je film pořád „přístupný“ širšímu publiku, což se zas tak často nevidí. Konkrétní myšlenky bych tu nezmiňoval, ty ať si v tom každý hledá sám, v tom je ta krása. 90%

plakát

Modelář (2020) 

Tenhle film bych přirovnal k vánočnímu stromku. Má koule a září. Původně jsem ani komentář psát nechtěl, ale když jsem se den po zhlédnutí nachytal, že nad filmem pořád přemýšlím a že si říkám, že bych si ho hned pustil znovu, tak jsem musel. Začal bych u vizuálu. Ten je perfektní, na tuzemský film dosti nevídaný. Jedno z témat filmu: drony, nejsou jen před kamerou, ale také za a dostáváme díky nim nádherné záběry, Zelenka si vybral krásné lokace (za zmínku stojí noční Praha nebo náměstí v Tel Avivu z úvodní scény). Obsazení snad nemohlo dopadnout lépe. Hádek je sázka na jistotu, nepamatuji si, že by mě kdy zklamal. Postavu milého podivína, který se dokáže až přehnaně ponořit do situace a dokáže o sobě plno věcí skrývat mu sedla stejně dobře, jako podobně dvoutvářový charakter v Kleci. Vedle Hádka překvapivě válil i Mádl, kterého charakter byl inspirovaný raperem Adamem Svatošem, který nemá zuby. Kvůli postavě Plecha se tedy musel učit mluvit “bez zubů“ a rapovat. Dialogy s ním zní velmi věrohodně (naštěstí ne parodicky, k čemu mohlo dojít) a i to rapování Mádl zvládá dobře. Do téhle chvíle jsem jmenoval “zářící“ části onoho vánočního stromku. Teď o těch koulích. Příběh se točí okolo chemika (Pavla), který se vrátil z Izraele a společně s kamarádem (Plechem) provozují malou firmu, ve které pomocí dronů točí na zakázky. Díky tomu se dostanou mezi různé sociální vrstvy a do různých kšeftů (ať už legálních či nelegálních). Zároveň je Pavel posedlý starými kontroverzemi okolo George Bushe a jeho vlády z té doby. Průběhem filmu odkrývá pravdu okolo těchto kontroverzí a snaží se hledat oporu v českém justičním systému (kde by čistě teoreticky mělo být možné jmenované soudit). Dál nechci pokračovat abych případně nespoiloval. I z téhle malé části je ale poznat, že film má možnost toho dost komentovat/ukázat a že bude dost politický. A Zelenka se nebojí! Připravte se na řešení témat jako: moralita, justiční systém, váha lidského hlasu, smysl demonstrací, zločiny proti lidskosti a mnoho dalšího. Nechci řešit, jak přesně se ke každé věci film staví, nebo jak je komentuje. Důležitá je hlavně jedna věc, film si nese myšlenku a to se na české scéně opravdu často nestává. Ne vše je ale na jedničku, vytknout by se dalo pomalejší tempo a některé uzavřené uličky v příběhu. Jako celek by mi film padal do kategorie solidních 4*, ale když vezmu v potaz, že jde o český film a to o čem se film nebojí mluvit, musím prostě tu jednu * přidat. Víc takových domácích filmů! 85%

plakát

Grandhotel Budapešť (2014) 

Film tak jedinečný, asi jako toaletní papír v socialistickém Československu. Jméno Wes Anderson v pozici režiséra a scénáristy značí, že Buda-pešť bude-smršť těch nejoriginálnějších záběrů, nejvtipnějších situací a nejnapínavějšího vypravování. Anderson si hraje s formou celého filmu, průběžně přehazuje formáty podle doby, kdy se příběh odehrává, taktéž přechází z barevna do černobíla. Symetrie scén je všudypřítomná a cit pro detail je snad v každém snímku. Fiktivní zasazení dává filmu naprostou volnost ve vytváření zázemí scén, 30. léta jsou z filmu ale pořád cítit a dost věcí je stejných jako z historie, jenom jsou přejmenované (např. SS přejmenované na ZZ tj. Zig-Zag pobaví). Snímek je tak napěchovaný hvězdami, že by i Mléčná dráha přišla zkrátka. Dřív už jsem řekl, že si Anderson s formou filmu „hraje“. Stejné slovo ale nemohu použít když mluvím o onom hvězdném obsazení. Herci totiž nehrají. Oni jsou. Každý jeden z nich padl do své role, jako štrůdl do úst příslušníka Zig-Zag. Paradoxně se snímek tolik nevěnuje samotnému hotelu, jako spíš jeho rezidentům/sloužícím a příběhům okolo nich. Řekl bych, že snad více jak polovina filmu se ani v hotelu neodehrává. Samotný příběh je docela zamotané klubko, ale schopný vypravěč ho divákovi rozmotává tak chytře a plynule, že ho bez problému pochopí i pomalejší jedinci (např. příslušníci Zig-Zag). Film složený ze snímků, který každý vypadá jako dílo vytažené z té nejlepší galerie, doprovází bezchybná hudba, jako vytažená z těch nejlepších orchestrů. Tenhle guláš smíchaný z těch nejlepších ingrediencí v konečné fázi vytváří u diváka nekonečný pocit euforie a jediné, co vás na něm naštve je, že jednou skončí. 95%

plakát

Maják (2019) 

Kdyby byla nápaditost měnou, Robert Eggers by byl miliardářem. Nechte dva lidi dost dlouho samotné na malém ostrově a můžete si být jisti, že je ponorková nemoc přivede k absolutnímu šílenství. Černobílá 1:1 forma, odvolávající se na počátky filmu, je absolutně bezchybná. Záběry jsou originální a vynalézavé, práce se světlem v každém záběru je taktéž skvělá. Herecké výkony jsou absolutně fenomenální, nejsem si jist jestli hrál lépe Pattinson nebo Dafoe, ale oba ze sebe vydali všechno, co mohli a někdy ještě víc (hlavně u monologů). Černobílost a výborná tajemná hudba vytváří skvělou mysteriózní atmosféru, která je na místě, když divák postupně odkrývá tajemství onoho malého ostrova a i jeho dvou nešťastných osadníků. Jak už bylo řečeno, ponorková nemoc je na místě a postupně hlodá do mysli obou správců majáku, zároveň čím šílenější jsou tím šílenější je i režisér a tím více podivuhodných záběrů a haluze se objevuje. Ke konci filmu už nelze poznat, co je realita a kdo je ještě při smyslech (včetně diváka). Všechny tyto aspekty vytváří hypnotizující zážitek, kvůli kterému se nebudete moct odtrhnout do poslední minuty. Přiznám se, že po dokoukání jsem si hned chtěl film pustit znovu. Rozhodně jde o nejlepší film roku a určitě i o nejoriginálnější film své doby. 100%

plakát

Drahokam (2019) 

Po hidden gemu ve formě Good Time přichází Uncut Gems a bratři Safdieové zase válí! Adam Sandler na místě židovského klenotníka Howarda, který nikdy nemá dost, vyvrací svou pověst notorického Bčkaře (možná i Cčkaře). Rozhodně jde o jeho zatím nejlepší roli a je vidět, že pauza od tuctových komedií mu prospívá. Jak už bylo řečeno, Howard nikdy nemá dost, zároveň také rád riskuje a to je smrtelná kombinace. Tato smrtelná kombinace rozpoutá absolutní shitstorm nervů a zoufalosti, který se už pomalu stává trademarkem filmů bratří Safdieů. Navíc je zde všudypřítomný chaos, charaktery řvou jeden přes druhého, navzájem si vyhrožují a nadávají. Tohle prostředí je pro diváka stejně rozrušující jako pro Howarda. S postupem filmu čekáte, jestli tyto situace povedou k tomu, že Howardovi rupne v bedně nebo že se zhroutí. Pokaždé, když si myslíte, že nemůže být hůř přijde další problém. Ze začátku jsou hlavním problémem půjčky a sázky, dále se ale starosti přelévají i na osobní život a rodinu. Howard nezvládá pořádně řešit ani jednu rovinu problémů a přestože je vykreslen, jako ne zrovna nejlepší člověk, divákovi je pořád líto, co se mu právě děje i když si za to dost možná může sám. Celé tohle fiasko končí grandiózní půlhodinkou, kvůli které ani nemrknete. Poctivá filmařina! 85%

plakát

Godless (2017) (seriál) 

Godless? More like God-bless! Seriálové zlato zářící jak to z El Dorada! Nenechte se oklamat, sice jde o seriál, ale všechny jeho aspekty převyšují kvality většiny filmů. Fakt, že o režii i scénář se staral pouze jeden člověk (tj. Scott Frank) zní absolutně nereálně. Tak perfektní příběhouvou linku jsem opravdu dlouho neviděl, zároveň je to snad první příběh s flashbacky, který opravdu funguje. Na začátku je člověk představen základní premise příběhu, přičemž flashbacky pouze dokreslují detaily a příběhy jednotlivých charakterů. Každý charakter, který je za celou stopáž seriálu alespoň 5 minut na scéně, je do detailu napsaný a perfektně odehraný (Jeff Daniels a Jack O'Connell táhnou!). A nejen charaktery jsou precizně napsány, u dialogů mezi nimi je to stejná situace, jejich kvalita se vyrovná i těm nejlepším Tarantinovkám. Postupně s dalšími díly jsou představovány nové vedlejší linky příběhu, jedna zajímavější než druhá a všechny se pak zase sejdou v dokonalé finální epizodě. Z pohledu režie nelze nic vytknout, nádherné pouštní krajinky zachycené z těch nejzajímavějších úhlů vás donutí seriál hltat ještě víc. Výborná dobová hudba zde sedne asi jako hvězda na sheriffovu hruď. Jako mínus by možná mohlo být viděno pomalejší tempo, ale všechny dříve zmíněné plusy vás celou stopáží pronesou jako to nejrychlejší spřežení z celého západu! Nikdy jsem nebyl zrovna fanda do westernů, ale u tohoto seriálu je absolutně jedno, jaký žánr máte rádi, protože vás vcucne ať chcete, nebo ne. Čistý skvost! 95%

plakát

Last Christmas (2019) 

Příjemné překvapení! Rozhodně nejsem cílovka podobných filmů a rozhodně jsem se po zhlédnutí nestal, ALE pořád můžu s klidem říct, že jsem si ho určitě užil. Rozhodně se nejedná o prvoplánovou tuctovku, jak by se zprvu mohlo zdát. Emilia Clarke si doslova zahrála sama sebe, tedy alespoň svojí “public“ personalitu (z rozhovorů, BTS, socek, atd.) a asi hlavně kvůli tomu hrála dost přesvědčivě. Většina zbylého obsazení je ale buď nevýrazná nebo se jedná o “šablonové charaktery“ (jestli jsou postavy špatně napsané nebo odehrané se nedá určit). Příběh postupně se stopáží vyjíždí ze zajetých kolejí a přesně v momentech, kdy si film jede vlastní cestou, jsem si ho užil nejvíc. Dokonce bych i řek, že si film nese hlubší myšlenku, ale asi se už moc koukám na psychologické a artové filmy. Hudba rozhodně sedí, tady prostě došlo na jednoduchý výběr těch největších Vánočních klasik. Vánoční atmosféry je tu na rozdávání a vlastně jí i film sám rozdává. Ne všechny vtipy jsou on-point a dost z nich je i předpovídatelných, to ale rozhodně neznamená, že se nezasmějete. Jako celek to rozhodně funguje a mnohokrát i překvapí přesahem svého žánru, pro fanoušky této části kinematografie je to určitě must see film. 70%