Redi

Krásný film, zvláštním způsobem dojímavý... přemýšlím, kdy se ze mě stal takový sentimentální sráč :)

Tuhle tématiku mám rád, a tak se trochu rozepíšu, jak skvěle(?) jsem se u filmu bavil (to podstatné je v posledních čtyřech rádcích:)). Ne úplně špatný survival film na jedno použití s místy dementním scénářem (a tunou blbých keců), nad kterým jsem se ale aspoň i dobře pobavil, a proto využiji tento prostor na jeho menší rozbor. No kdo by nepohřbil mrtvého průvodce i s jediným nožem v partě? Co s jediným nožem...s jedinou užitečnou věcí...no ok, měli ještě sirky, k těm se ještě dostanu. Proč si v plném vyčerpání po dnech bez jídla/pití a po těžkém úrazu na zdraví nevybrat místo kusu pečeného kojota (i když by člověk bez vody neměl jíst, ale to neřeším, protože to není všeobecně známý fakt) radši žvejku? WTF? No, ony postavy byly celou dobu na ty žvýkačky nějak vysazené, to je taky pravda... když přišla řeč na žvýkačku poprvé, tak se tomu chlapíkovi snad zastavil celý svět, jak se mu při slově "žvýkačka" rozzářil celý obličej. Jedno se musí ale těm galánům nechat a to, jak byli šikovní v rozdělávání ohně jen s deseti sirkama, a to hned několikrát - jako fanoušek Survivoru si tuhle poznámku nemohu odpustit, protože vím, jaká je s americkýma měšťákama a rozděláváním ohně realita, a tady to bylo hotové science-fiction. S deseti sirkama by byl obdivuhodný výkon rozdělat oheň jednou, když už by k tomu nepotřebovali celou krabičku. V "rozboru" scén, nad kterými jsem se opravdu docela pobavil, bych snad mohl i pokračovat, ale bude stačit, když zůstanu u těchto perliček. V ohledu zmršeného scénáře a blbých keců je tento snímek tedy i k pobavení, takže má i jakousi přidanou, byť nechtěnou, hodnotu, když už si člověk uvědomí, jak na něj koukat. Nějaké drama taky bylo, ale nic nervydrásajícího, i když se to snažilo seč mohlo, stejně jako se snažila průměrná herecká dvojka tvořící nijak zajímavé charaktery. Ze začátku to aspoň táhl Will Patton, ale ten moc dlouho nevydržel. Pokud tedy člověk zrovna neujíždí na survival tématice, nad krásami kaňonů a Yvonne Strahovski, tak si může z mého hodnocení odečíst hvězdičku a tohle s klidem vynechat, obzvlášť pokud viděl 127Hours, potom je to úplná zbytečnost - ve filmu přišla řeč i na samotného Arona Ralstona = malé bezvýznamné plus.

Dlouho jsem se u filmu takto nepobavil. Jak bývá u povídkových filmů zvykem, jsou tam skvělé a horší povídky. Občas se zadaří, že i ty horší jsou parádní a tvoří skvělý film jako celek, ale to se může stát snad jen v případě, že je celá tvorba jediného tvůrce... a to je i tento případ, a tak se taky stalo. To kličkování mezi komedií a thrillerem/dramatem, kdy je to v jednu chvíli napínavé a dramatické... a z ničeho nic zápich do bránice (a naopak), to nemělo chybu. Damián Szifron do hledáčku! (Kino Hvězda; 22.10.'14)

Výborně natočené odlehčené krimi se špetkou romance a s několika šváclíma postavama. Film se tváří trochu zamotaně, kdy se člověk může ptát "kdo, co, proč, s kým?", ale když to prokoukne, tak zjistí, že to má jen naprosto o ničem děj, a to je nějvětší kámen úrazu. Nicméně... příznivci skvělé režie a kamery by neměli film ponechat bez povšimnutí, protože už jen díky tomu je zábava na něj koukat... to provedení je opravdu lahůdka. Soundtrack bych si nejspíš neposlechl, ale do filmu ladí. Pokud však budu chtít něco víc, tak šáhnu znovu po o rok starším sesterském filmu Chungking Express.

Film ještě nezačal, a už tak zkraje byl velice poučný... a poučení zní: "Když půjdeš na film o neslyšících, zjisti si, jestli má film titulky nebo navštiv rychlokurz znakové řeči!". Ještě nikdy jsem se necitíl jak blbec, sotva začali úvodní titulky, kde je divák obeznámen s faktem, že je film jen se znakovou řečí bez titulků. Podpásovka. Nějaké němé filmy jsem už viděl (konkrétně tři) a byly výborné, tak jsem se s tím smířil. Tohle už však tak výborné nebylo, i když se tomu porozumět samozřejmě dá, a kde nedá, tam člověk zapojí svou kreativitu, vymýšlí vlastní scénář a třeba se i zasměje. Po Nymfomance, a v tak krátkém intervalu, jsem však už 'potrat po domácku' vidět nemusel. (Kino Hvězda; 15.10.'14)

Před několika lety, kdy byla krátce po jedničce Sin City ohlášena dvojka, jsem si říkal, že by nemuseli, protože jednička je takový krásný a originální nášup, který stejně nic nepřekoná a bude to jenom horší... a dost lidí to zatratí, pokud to nebude lepší. Ale za ty roky čekání jsem se s tím smířil, a i když je Sin City: A Dame to Kill For vkutku slabší, tak jsem si už předem nad tím povznesený stejně film užil a překousnul i pár přešlapů. Stále badass, stále (i více... aby ne s novou posilou) sexy, příběhy slabší, některé scény by být nemuseli, nebo měly být lépe natočeny (párkrát jsem si musel vzpomenout i na tu Millerovu sólosra*ku The Spirit) a nemuselo to být tak moc barevné. Ve finále nejsem ale zklamaný. Kdyby v roce 2005 bylo tohle místo jedničky, byl bych z toho tak odvařený jako tehdy právě z ní? Nebyl by to tak propastný rozdíl, jako u pokračování Třístovky.(Kino Hvězda; 6.10.'14)

Mike Cahill svým druhým filmem nezklamal, což jsem po Another Earth ani nečekal, ale naopak ještě předčil mé očekávání, a proto se zněj pro mě stává nejatraktivnějším filmařem za posledních pár let a už se nemůžu dočkat jeho další tvorby. Jen doufat, že se nenechá zlanařit do komerčního hollywoodského bijáku, jako třeba D. Aronofsky. Během filmu jsem měl v sobě tolik myšlenek, pocitů a postřehů, které jsem chtěl ze sebe tímto ventilovat, ale protože jich bylo tolik, bude to muset počkat až na podruhé zkouknutí, které je nevyhnutelné. Ze závěrečné výtahové scény v Indii jsem trochu vyměkl a skoro uronil i slzu :) což mimochodem nebyl jediný silný moment filmu. Absence romantického žánru v popisu je nepochopitelná. (Kino Hvězda; 3.10.'14)

Nuda s nesympatickýma postavama... k tomu ještě Cassel... prostě FAIL!

Druhá část je trochu drsná, ale realita je holt někdy krutá. Máme tu na druhou stranu méně sexu a já se musím ptát... proto tady ten propad v hodnocení? Jinak si to nedokážu vysvětlit (samozřejmě je to blbost a nemyslím si, že je tady většina tak povrchní), protože část druhá za jedničkou krom toho nijak nezaostává... snad jen, že ubylo metafor, které mě celkově fakt bavili a kompletu dávaly něco víc, což je ale přímou úměrou k menšímu počtu kapitol. Už během první části jsem si říkal, jeslti si to Seligman a Joe nakonec rozdají, takže konec (tím myslím úplný konec...cca poslední 3 vteřiny) mě naprosto nadchl, až jsem se musel smát. Nicméně v obou částech mi hodně chybělo více tvrdé hudby, která se k tomuto tvrdému filmu výborně hodí a dodávala by mu ten správný říz, jak můžeme vidět v úvodu jedničky (Kino Hvězda; 17.9.'14)

Čekání se vyplatilo a do kin doletěla režisérská verze. Očekávání byla naplněna... bylo to téměř výborné. Jen si Lars mohl odpustit to své celoživotní album kokotů, jehož prezentace trvala déle, než by musela, až už jsem se musel dívat radši do stropu než na přehlídku kokotích prototypů. Klobouk dolů před herečkou a herci, protože spřáhnout se v tomto s Larsem, to chce mít fakt koule. Nejvtipnější kapitola: 3. "Mrs. H". Nejdrsnější kapitola: 4. "Delirium". (Kino Hvězda; 16.9.'14)