julyberda

Docela jsem se bála si tuto verzi mého milovaného muzikálu pustit. Bylo to především kvůli Angele Lansbury. Viděla jsem její provední písně "The worst pies in London" na youtube a připadala mi příliž "rozjuchaná" (nenapadá mě pro to lepší výraz) pro roli v tak temné hře jako Sweeney Todd. Bála jsem se, že to vezme hře veškerou její důstojnost a stane se z toho jen fraška s velkým množstvím černého humoru. Kupodivu Angela Lansbury byla skvělá a její herecké vyjádření Mrs. Lovett mi sedlo. George Hearn byl také výborný, ačkoli neměl svou roli tak prošláplou jako v novější verzi verzi s Patti LuPone. Jinak proti hereckému obsazení nemám výhrady, až na žebračku, která nevzbuzovala strach (jako na koncertě) ani soucit (jako ve filmu). Jen se občas za strašného řevu proběhla po jevišti a kazila dojem. Ale za skvělé kostými a kulisy zůstanu na 5*.

Columbus se tolik snažil, aby ten film nebyl urážlivý, až jsem se urazila, za jak snadno urazitelnou mě to považuje.

Odmítám jakkoliv komentovat činy paní Réty. Nerozumím světové ekonomice, ekologii ani reklamám. Budu tedy mluvit o filmu jako takovém. Začala bych tím, že kamera se ustavičně třepe a z hudby (drsné severské) mně akorát bolela hlava. To je po stránce technické. Po stránce obsahové to bylo ještě otřesnější. Film mluvil o třech tématech: plýtvání látkou, jedech v oblečení a tvrdé pracovní podmínky v zemích třetího světa. Pouze první z nich však dostatečně rozvinul. Co se týkalo těch jedů, několikrák zoopakovali větu "je to škodlivé", aniž by se namáhali říct, jaké konkrátní chemikálie v látkách našli, co způsobují a proč se do oblečení přidávají. Téma pracovních podmínek pro jistotu, aby se nikdo neurazil, shrunuli do mikromonologu jedné dělnice, která si postěžovala na své problémy s nájmem. A vrcholem vší dokumentaristické hlouposti byly mimozní scény typu: paní pobíhá po továrně a všechny informuje, že to dělníci dělají špatně (A co dělají špatně?) nebo děti tančící v Rétiných výtvorech. (Tento film u nás v kině vyvolal davový záchvat smíchu). Zdá se mi to nebo je festival Jeden svět naprosto o ničem.

Poezie obyčejného života, fantastický herecký balet všech zúčastněných, satira tak trefná až je to odporné, silný osobní film, krása která nadnáší lidskou duši jako vítr igelitový pytlík. Rozhodně jeden z nejlepších filmů všech dob.

Až mi bude sto, chci být stejná, jako tenhle Geri. (Akorát furt ženská).

Tak milý, vtipný film jsem už dlouho neviděla. Bill a Andie byli dokonalými hereckými figurkami ostřílených tvůrců. Nemluvím jen o režisérovi, ale také o kameře, hudbě, scénáři... Bravo! Takhle má vypadat romantická komedie.

První polovina patřila k nejkrásnějším animovaným kouskům od Pixar vůbec. Měla překrásnou hudbu, animaci a především skvěle prezentovala myšlenky knihy. 5* Pak se ale hlavní hrdinka vydala najít malého prince a s příběh upadl do tradičních pohádkových klíšé (zloduch kradoucí hvězdy, dětinsky absurdní akční scény, ničení děstkých duší v děsivé školní továrně...). Myslím, že Exupery psal o něčem jiném. Dokonce i animace se zhoršila (zobrazoval Malého prince alá Pixar je dost nevkusné). Konec mě ale usmířil natolik, že dávám 4*.

Nesnáším děvčata, co se chovají jako tahle Ariel. To jejich ustavičné mávání vlasy, to slintání po pomádových krasavcích, se kterými v životě nepromluvily ani slovo, to sobecké zacházení s přáteli, to hromadění cetek, no prostě fuj. Animace pěkná, hudba chytlavá, hlavní hrdinka koza. Andersen se neměl dostat do ruky tomuhle studiu.

Nejvtipnější film roku 2016.

Bez nápadu.. Muž, který se snaží pomocí hromady papírů zaujmout svoji vyvolenou, by toho mohl vymyslet i víc, než jen vlaštovky. I kdyby snad jeho výtvory měly být trochu uhozené, v animovaném filmu si to přece můžou dovolit.