imanicornyt

V první řadě nutno podotknout, že tenhle snímek je jak zpracováním, tak i samotným prostředím originální a unikátní, a to je vždy pocta sledovat. Pokud si z tohohle filmu něco odnesu, tak to ale bude spíš vyobrazení jednotlivých osobností a vývoje jejich způsobů uvažovaní pod nátlakem různých vztahových situací. Bylo zajímavé sledovat, jak se jednotlivé příběhy prolínají a do jakých psychických zákoutí to dostává hlavní postavy. Celý tenhle výtvor je ještě efektivně podtržen umístěním občas až černobílého děje do pestrobarevného zábavního parku a změny osvětlení během hlubokých konverzací tomu taky jedině pomohly. Velmi si cením i obsazení a myslím, že se vyplatí dát tomuhle kousku šanci.

Tenhle snímek je moje srdcovka už od chvíle, kdy jsem ho poprvé viděla jako malá holka, a věřte nebo ne, za všechny ty roky stále neztratil svoje kouzlo. Vždycky mě mrzelo, že podobných filmů není více, ale upřímně i to je jeden z aspektů, který ho dělá tak unikátní a nenahraditelný. Námět je zkrátka dokonalý a navíc neohraný, soundtrack je tak jemný a miloučký, že mi nahání husí kůži už dlouho a animace samotná je prostě mistrovský kousek. Docela mě mrzí, že jak se prozatím zdá, Henry Selick nad svojí režijní kariérou po tomto filmu zlomil hůl, ale i tak doufám, že nám v budoucnu představí další originální kousek zpracovaný ze sbírky svých neuvěřitelných fantas-magorických nápadů.

Mrzí mě, že je tenhle kousek tak nedoceněný. Rozhodně neznám lepší rodinou komedii a už řadu let se k ní moc ráda vracím. Scénář, obsazení i provedení je naprosto geniální. Hlášky ani po letech neomrzí, právě naopak, s každým zhlédnutím si jich cením ještě více. Není těžké najít minimálně kvalitní a zábavný road movie, ale tenhle film je zkrátka nenahraditelný a nikdy nezklame. Malé osobní doporučení na závěr; vřele doporučuji sledovat s českým dabingem. Přestože obvykle preferuji filmy v originálním znění, ostatně jako většina filmových fanoušků, v tomhle případě dabing celou věc mnohonásobně vylepšil.

Od filmu jsem upřímně očekávala trochu více. Winona Ryder to svým hereckým výkonem zachránila, ale co si budeme nalhávat, i ona měla na víc. Ohledně obsazení Wese Bentleyho do role Ewana bych pochybovala; do role se sice hodil, ale ve výsledku působil jako přehnaně neempatický člověk, který sice umí číst ze scénáře, ale emoce se u něj projeví jen zřídkakdy. Dohromady ale, světe div se, vytvořili ideální dvojici a i přesto, že některé scénky byly zdlouhavé a občas působily až amatérsky, výsledek je koukatelný. Provedení filmu (včetně kamery a hudby) je ucházející, i když scénář sám o sobě mi přijde poutavější než vzniklý film. I tak ale musím říct, že pro zábavu na večer by se tento výtvor dal použít.

Jak tak pročítám názory ostatních, dovolím si nesouhlasit. Samozřejmě pomyslná hranice uspokojení co se týče kinematografie se u každého nachází jinde, co si budeme nalhávat, ale mně osobně nepřijde, že by film byl špatný. Je to velmi slušně zpracovaný kousek a není nudný nebo dokonce nekoukatelný. Ani scénář není zbytečně zdlouhavý a já bych z něj rozhodně nic nevyškrtla. Dobré herecké obsazení, místy gradující napětí i nečekané dějové zvraty, nápad neotřepaný a výsledek opravdu dobrý.

Bezpochyby nejlepší epizoda Černého zrcadla. Ať už jde o scénář, prostředí ve formě až nechutně růžového a na oko šťastného dystopického světa, nebo dokonalé herecké obsazení a ještě dokonalejší herecké výkony, tomuhle dílu zdaleka nic nechybí (a to myslím naprosto doslova, protože scénku s přednastavenou češtinou jsem upřímně nečekala, ale doteď si ji ráda pouštím znovu a znovu). Upřímně si myslím, že jediná negativní věc na Nosedive je míra, v jaké reflektuje naší potencionální blízkou budoucnost. I tak jsem ale pětihvězdičkové hodnocení nerozvažovala příliš dlouho.

Abych pravdu řekla, tenhle film mě stál opravdu hodně slz. Bryce odvedla s režií svého prvního celovečerního filmu úžasnou práci a řadě lidí tím otevřela oči v pohledu na moderní otcovství. Velmi oceňuji nejen provedení, ale i samotný nápad, protože na tohle téma moc dokumentů nenajdete, nebo minimálně já osobně o žádném nevím. Kombinace inspirujících a dojemných příběhů a upřímných názorů od otců v různých životních situacích s různými osudy udělala z "Dads" nezapomenutelný snímek a já už teď vím, že se k jeho sledování ještě mnohokrát vrátím. Vřele doporučuji!

Po dokoukání tohohle jedinečného díla mě jako první napadlo: "Co jsem to k čertu právě viděla?" Nutno podotknout, že je velmi těžké Slunovrat jakkoli kategorizovat nebo přirovnat k jinému filmu, protože je jak myšlenkou a dějem, tak zpracováním jedinečný a nenahraditelný. Zhlédnout tenhle kousek mě přiměla samotná estetika jednotlivých scén a hlavně originální nápad udělat z kontroverzní švédské slavnosti hororový snímek. Ari Aster nám tak jako jeden z mála režisérů dokázal, že to skutečné peklo se může odehrávat i za bílého dne a já mu to nemůžu mít za zlé. Ve výsledku se jedná o zajímavý kousek. Je to zase trochu jiný šálek čaje, než se na filmové scéně obvykle objevuje, ale nemůžu říct, že by to byl přešlap vedle.

Tenhle film se zaryje do srdce každému, kdo nějaké má. Řada, troufám si říct většina z nás na Eltona Johna shlížela jako na "dalšího extravagantního hudebníka", který zkrátka měl svůj osobitý styl, ale co víc, uměl (a stále umí) zpívat. O to více bylo šokující a důležité vidět příběh, který se za jeho globální slávou schovával. Herecké výkony v první řadě Tarona Egertona, ve kterém jsem objevila i potenciál, který ještě za dob Orla Eddieho nebyl, byly zkrátka neuvěřitelné a je vidět, že byl schopen ztvárnit Eltona podle sebe. Kdyby se ho pokusil více kopírovat, z pokusu o dobrý film by nakonec vznikla jen parodie. V neposlední řadě výstup půvabné Bryce Dallas Howard v roli Eltonovo tyranské a bezcitné matky dal vzniklému dílu tu správnou notu a Bryce nás s každým novým filmem přesvědčuje, že je v ní víc talentu, než jsme se domnívali. Výsledkem je nádherný večerní film, který má svojí sílu a sem tam z vás vyždíme i nějakou tu slzičku.

Klasická Kingovka, která snad nikdy neomrzí. Tento snímek s velkým potenciálem v mých očích hodně předčí originál z roku 1990, ale aspoň, že jsme se dočkali. Je mi jasné, že legendární knihu o 1092 stránkách s bezchybnými zápletkami, narůstajícím napětím a všemi svými dokonale popsanými nechutnostmi se nevejde do jednoho, ani do dvou filmů a asi to tak má být, ale co z knihy ve výsledku vytěžili ve filmu vrhá dobré světlo. Když se na výsledný kousek dívám zpětně, trochu mě mrzí, že vypadá jen jako "horor pro puberťáky", ale nakonec se nelze zavděčit všem, nebo ano?