Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Sci-Fi
  • Komedie

Recenze (43)

plakát

Quarry (2016) (seriál) 

Cinemax a král oldschool režie Greg Yaitanes, spojili po ultimátní bombě jménem Banshee znovu síly, tak co z toho mohlo vylézt menšího než největší seriálová pecka letošní sezóny? asi nic. předem musim napsat, že naprosto uznávám argumenty typu "forma tady vítězí nad obsahem", ale co naplat, když ona forma je natolik zdrcující, že i velmi dobrá zápletka zůstane chtě nechtě ve stínu? to pak ani nejde chápat jako kritiku. celá story se točí okolo ex-mariňáka, kterej má problém se po dvou turnusech do Vietnamu vrátit do normálního života, s čimž mu paradoxně spíš pomůže jedna nabídka, která se těžko odmítá. je pravda, že zápletka místama ztrácí dech, celá série působí jako ticho před bouří, ale právě tyhle hlušší místa dávaj vyniknout fenomenálním hercům, třeba čtvrtá epizoda, kde Marshall-Green a Jodi Balfour vpodstatě nezmizí z obrazovky a přestože kamera jenom výjimečně opustí místnost, zachovává si to atmosféru celou dobu. akční scény patří podle očekávání k nejlepším vůbec, autohoničky na jeden záběr, full contact přestřelky a rvačky s minimem střihů, ve finálovým díle se dokonce dočkáme snad pětiminutový bitevní sekce bez jedinýho sřihu, neskutečný. všechno opět okořeněný brutálním násilím a přestože se v něm kamera nijak extra nevyžívá, tak neuhne před ničim. k hercům, jak už sem zmínil, nemam jedinou výtku, hlavně ustřední dvojice, doplněná záhadným Brokerem a extravagantním Buddym, si to dává naprosto neskutečně. postavy sou napsaný realisticky a zajímavě nejednoznačně, moc se mi líbilo, že hlavní hrdina není žádnej nepřemožitelnej bouchač, ale spíš takovej ten buldočí typ, kterej i když leží s rozbitou hubou, zatne zuby a pokračuje dál. dobový zasazení už sem vychválil dost, dodám, že se dočkáme všeho co na sedmdesátkách milujem , užasný káry, rasový napětí, noční kluby, perfektní soundtrack. a nedá mi to abych nevypíchnul další podobnost s Banshee, a to sou naprosto přestřelený vedlejší figury, který je radost sledovat, třeba minimalistickej bodyguard Karl nebo excentrickej zabiják Buddy se vrejou do paměti skoro okamžitě. kolem a kolem, špičková záležitost ńa 5*, doufám, že nám Cinemax přes údajně dost malej diváckej ohlas, dopřeje další sérii.

plakát

Zákon gangu (2008) (seriál) 

Jelikož sem v tom až po uši, tak zatim jenom krátce: v první řadě NEUVĚŘITELNEJ casting! kdo je u tohohle schopnej napsat do komentáře něco jako "nic moc herci" nebo "banda nesympatickejch týpků" by měl přeprat zbytky mozku na stodvacet, pověsit na šňůru a před vrácením do lebeně párkrát proboxovat, protože o herectví neví ani hovno. kéž by měli všichni tvůrci seriálů takhle šťastnou ruku. přiběhově (aspoň prozatím) nic objevnýho, ale strhující forma a atmosféra natolik převažuje, že ani nemam zájem se v dějovým podhoubí nějak důkladně probírat, prostě nasávám pach (vůni!) chlastu, kundy a spečenejch gum a na ksichtě mam úsměv jak lečo. nicméně přes veškerý nadšení, bych si představoval lepší a přehlednější akci, v době kdy kabelovky válcuje Greg Yaitanes nebo Cary Fukunaga, se už hned tak s nějakou klipovkou nespokojim. uvidíme dál, sem někde v půlce třetí série, tak snad jednou dojde i na míň vidláckej koment.

plakát

Strom života (2011) 

předem musim říct, že nemam v oblibě filmy který se snaží odpovědět na všechny otázky světa. přes veškerou výpovědní hodnotu je pro mě film, myšleno jako médium, pořád hlavně zábava. a "zábava" nebo "děj" jsou slova který Terrence Malick asi nemá ve slovníku. technicky bez chyby, ale sedlácky řečeno "nuda k posrání". pro většinu "normálních" diváků naprosto nekoukatelný.

plakát

Živí mrtví (2010) (seriál) 

Upřímně, sere mě na tom spousta věcí. sere mě děravej scénář, oslí můstky, iracionální chování a psychický veletoče oblíbenejch charakterů a samotná existence těch neoblíbených, serou mě výplňový díly v kterých se nic nikam neposune a jenom se mlátí pantem, serou mě pitomý cliffhangery a nejvíc mě sere Rickův syn. Jenomže, v konečným důsledku to vlastně vůbec nic neznamená, jelikož ty zásadní momenty to dokáže prodat takovým stylem, že se na ně prostě a jednoduše vyplatí počkat. Po těch letech už regulérní závistlost a seriálová jistota.

plakát

He Never Died (2015) 

pro mě ohromný překvápko. milej malej příběh o nesmrtelný mýtický postavě otrávený životem (jako vždy přesnej Rollins), který (ač hrozně hrozně nechce :D) obrátí zvyklosti naruby fakt, že si při jednom ze svejch úletů upíchnula dcerku :), kterej šikovně balancuje na hraně několika žánrů a dokáže naprosto nepředvídatelně měnit feeling jednotlivých scén. je až neuvěřitelný jak to při tak minimalistickým podání dokáže zabavit, asi hlavně díky hercům, jak dcerka, tak potenciální Henryho nápadnice sou absolutně přirozený a dávaj si to úplně s přehledem. poslední cca třetina navíc brutálně přitvrdí takže k úplný spokojenosti chybí fakt hodně málo. jediná věc, sem jinak velkej fanda Stevena Ogga, ale tady má takovou divnou roli a ty jeho hysterický výlevy na konci sem mu moc nežral - jinak samotný závěrečný "rozhřešení" se mi íbilo moc.

plakát

Adam Chaplin (2011) 

Na to, že je to vpodstatě amatéřina, až neuvěřitelně povedenej splatter s klasickým revenge motivem. hlavní protagonista Adam, připomínající mix Loba a Jackieho Estacada v touze po pomstě za upálení jeho milovaný uzavře pakt s jakýmsi démonem, kterej mu propůjčí potřebný fyzický dispozice a eště ho stíhá otravovat pseudovtipnýma hláškama. celý je to zasazený do postapo světa zřejmě po nějaký ekologický katastrofě, aspoň soudě podle toho, že vpodstatě všechny postavy sou nějak pokroucený, zmutovaný, porostlý nádorama nebo rovnou ztratili lidský tvary - s výjimkou hlavního hrdiny, kterej je zas jak z přehlídky od Gucciho :D. bavilo mě to hodně, ale je znát, že rozpočet nebyl zdaleka dostačující, skvělý momenty totiž střídá vatovitý vykecávání, který brzdí tempo a dost ubližuje celkovýmu dojmu. mimochodem, moc sem nepochopil co mělo znamenat intermezzo s Mikem Carrerou, jakkoliv sem si užíval jeho fatalitky i nasraný huhlání zpoza oteklejch rtů. nicméně kdo se přenese přes oněch pár nudnějších pasáži bude odměněnej vpravdě šťavnatým závěrečným masakrem, kdy Adam drtí hadráky po desítkách, samozřejmě super-předimenzovaným stylem, kdy po každým direktu vycákne aspoň 30 litrů krve :D rozhodně všechny palce nahoru a sestříhat to na 60 min, dal bych absolutorium.

plakát

Studený jak kámen (1991) 

Už asi po deseti minutách mi bylo jasný, že to bude bomba. Bosworth má čelo o velikosti fotbalovýho hřiště, nad nim háro vyčesaný až do nebe, buchty mu samy skákaj do postele a každejch cca 30 vteřin má přestylizovanej nástup doprovázenej burácejícíma kytarama. Herectví je pro něj sice velká neznámá, nicméně to mi u filmů tohohle typu nikdy nějak nevadilo :). Na druhý straně pak stojí parta skvěle obsazenejch a jako brousek drsnejch motorkářů v čele s tentokrát zarostlým a pokérovaným Henriksenem a jako vždy psychopatickým a vyfetovaným Willem Forsythem. Zápletka je klasicky klišoidní, stejně jako obsahuje snad všechny archetypy podobnejch filmů, to znamená šášovskej side-kick na obou stranách barikády, romantická podzápletka s kočkou hlavního záporáka a závěrečná destrukce všeho a všech, hlášky maj smrtonosnou kadenci a oblíbeným kombem "krev a kozy" se nešetří. pro milovníky devadesátkovejch oddychovek je tohle naprostá esence zábavy.

plakát

Dům tisíce mrtvol (2003) 

utimátní halloweenská freakshow a zaroveň až neuvěřitelně vyzrálej debut jednoho muzikanta, šílence a horovýho maniaka v jedný osobě. Zombie má nakoukáno jako málokdo, nebojí se míchat žanry jak se mu to zrovna hodí, vyprávět příběh a zároveň oslavovat svojí lásku k hororu a filmu jako celku, což se projeví nejenom milionem odkazů na sedmdesátkový klasiky, ale taky ikonickým hereckým obsazením (Sid Haig vládne), nápisama na tričkách, a citacema slavných scén. špinavej buranskej grindhouse vizuál, spousta scén umocněných používáním barevnejch filtrů, syrový násilí a pořádná nálož morbidního humoru. a teď si vezměte, že tohle všechno, je vpodstatě jenom předkrm před druhou várkou, příznačně nazvanou Devil's Rejects!

plakát

Vetřelec ³ (1992) 

asi nejdepresivnější z Alienů. temná atmosféra která se zažere do těla, umocněná syrovou Fincherovou režií, planeta plná ztracených existencí a pokračující trápení odevzdaný Sigourney, která čelí nejtěžšímu rozhodnutí svýho života. úctyhodná porce nezapomenutelných scén - pohřební řeč Charlese S. Duttona prolínající se se zrozením xenomorfa patří k nejlepšímu co sem v životě viděl, závěrečná naháněčka je pak kapitola sama pro sebe. jedinou skvrnkou sou poněkud nevyrovnaný triky. i když sem velkej fanoušek následujícího Ressurection, sem přesvědčenej, že tady měla série skončit. PS: rozhodně doporučuju prodlouženou verzi, staví celej film do úplně jinýho světla.