Grogan

Docela pěkný díl se slušným výkonem Pavla Zedníčka, pohodovou atmosférou svatby, kde se pomalu stahují mraky nad osobou ženicha a pěknou scénou ve spálené kolně, kde exceluje Oldřich Vlach jako natvrdlý strážník ("Já byl ve službě, tak mi to nechutnalo"). Jediné mínus na konci je natvrdlost pana Brůžka, při tom Adamírově shrnutí se tváří jakoby pan rada právě objevil Ameriku, i když je všechno jasné a jednoduché.

Jeden z mých oblíbených dílů s duem travičských podvodnic, které svůj trik neustále vylepšují a kriminálka se k němu dostane spíše náhodou. Na Las Vegas si cením oproti jiným kriminálkám realističnosti v jedné oblasti (nemyslím všechnu tu supertechnologii, zázračné stopy a podobně, to bude z 90% solidní fikce) a tím je fakt, že někdy je ukázáno, že se pachatele chytnout nepodaří, nezjistí se, kdo to byl nebo jako v tomto případě si pachatel připraví obranu, se kterou se mu podaří u soudu vyhrát (zde žalobce ten soud dokonce předem vzdá). Vždycky mi vadilo v jiných detektivkách, jak se v poslední chvíli, když to vypadá, že vrah unikne, najednou objeví nějaký zázračný důkaz. Ve Vegas to bývalo taky, ale na druhou stranu, máme zde i ten protipól, který spoustě detektivek zcela chybí...

Názor uživatele ben666 bych v podstatě mohl celý opsat, mám tuhle epizodu hodně rád, ale 5 hvězd jí dát nemohu, na můj vkus je tam až moc dějových děr a nejasností - třeba, kde ti kluci vzali tolik pozemských zbraní (tolik toho SG-11 sebou přece neměla) a uniforem, jestli je Apophis vzal do armády po porážce od Tau'ri, tak jak to, že neví, jak vypadá tým SG-1 (nepřátelé na život a na smrt jejich Boha) nebo alespoň neznají jména jako O'Neill a Teal'c, jak Apophis plánoval infiltrovat SGC, vždyť by potřeboval kody k iris a ten od SG-11 už musel být vyřazený, taková banda fanatiků a jedno video je přesvědčí, že Apophis je skutečně mrtvý? co všechno prozradila Apophisovi SG-11 - jeden moment nám říkají, že nakonec začali mluvit, pak, že odmítli cokoliv zodpovědět (a tahle verze se mi líbí víc, protože ta první naznačuje, že jiné SG týmy by na rozdíl od superodolné SG-1 při mučení nepřítelem mluvit začaly). Slušné 4 hvězdy.

Jedna z nejlepších epizod cyklu, kde máme pohodovou atmosféru léta, i když nám tady došlo (zdánlivě) k závažnému činu. Máme tady jasně daný okruh podezřelých, každý ze 3 kriminalistů komunikuje s tím svým jinak - Souček si ho skoro oblíbil a vypadá to, že už není tak hr jako pár dílů nazpět, pan Brůžek profesionál s kouskem štěstí, no a pan Bouše, co nerozumí básním, ten by toho svého nejraději na místě zatknul už kvůli tomu psaní básní. Pak přijde starý Mrázek a všechno je najednou úplně jinak. Z kriminalistického hlediska je ten konečný zvrat trochu neuvěřitelný, ale byla to pohodová podívaná a to je pro mě hlavní.

Díl zajímavý, i když na můj vkus až moc divadelně teatrální, všechny ty cool efekty, dramatická nasvícení a podobně se mi osobně do Poirota moc nehodí. Při prvním zhlédnutí jsem si říkal, že ten Cartwright je nějak moc chytrý oproti dřívějším přitroublým sidekickům, ale zdál se to být dobrý přítel Poirota, tak jsem nečekal, že se vrah vyklube zrovna z něj. Zajímavý fakt, že vlastně většina úmrtí byla na odvedení pozornosti od té jedné, Poirot klasicky perlil ("nejhorší by bylo, kdy sklenici s jedem vypil Hercule Poirot") a na konci i projevil emoce. Podezřelí jsou tady méně výrazní než v jiných dílech, ale nijak moc to nevadí. Jeden velký fail ohledně zápletky tu ale je - vrah si nazkoušel vraždu náhodné osoby, aby viděl, zda bude někdo předpokládat, že došlo k vraždě. Vražda prošla jako přirozené úmrtí, ale jen díky tomu, že jed náhodou vypil starý reverend (ne s úplně nejlepším zdravím), což se ale nedalo předpokládat. Kdyby sklenici s jedem vypil někdo z mladších účastníků párty, tak by jistě nějaké podezření vzniklo.

Skvělá parodie na CSI, škoda, že George Eads nehrál přímo jednoho z vyšetřovatelů, pěkně by si zparodoval roli, kterou on sám hrál dlouhých 15 let. Jinak ta zrzka se zdála být jasnou parodií na postavu Catherine Willowsové, kdo měl ale být ten druhý kriminalista, tam ta stylizace snad ani nebyla. Tuna výborných hlášek a překvapivá vyřešení zápletky s Teddym a Courtney. ("To není možný. Ona lhala, chtěla mě okrást, manipulovala se mnou... Courtney, já na tebe počkám!")

Nakonec dávám 4 hvězdy, ale jsou poslabší a zasloužilo se o ně hlavně tradičně povedené finále, kde Poirot vysvětluje okolnosti zločinu. Atmosféra dílu je povedená, herecké obsazení na Poirota velmi slušné (Curry, Hannah), ale můj hlavní problém oproti mnoha jiným dílům je dávkování informací divákovi - normálně mívám pocit, že je dostáváme nějak průběžně (i když si Poirot leccos nechává pro sebe), ale tady mi přišlo, že vždycky nadhodili nějaký útržek informace a jen málokdy to rozvinuli dál, místo toho se skočilo na další útržek, takže až do finále jsem v ději měl solidní zmatek. Tady Poirot vysypal ohromné množství informací a jako tradičně bychom se mohli ptát, kde to všechno zjistil (což se ale stává i v jiných dílech). Sebevražda pachatelů byla trochu melodramatická a podzápletka s jeptiškou, která ve zmatku utekla, aby pak skonala v poušti, mi už přišla jako naprosto zbytečná (i když tahle podzápletka byla vlastně zbytečná celá).

Tak SG-1 poprvé zachránila svět, za asistence Bra'taca, který se s nejlepšími bojovníky Tau'ri nijak nemaže a hezky přebírá velení nad celou operací, po mnoha letech se konečně postaví proti svým bohům. Na Zemi zatím plukovník Samuels testuje novou hračku a je si jistý, že s tou smázne Apophise z oblohy, ale pěkně mu ztuhnul úsměv, když raketa jen narazila do štítu. Taky by někoho mohlo napadnout, že Goa'uldi můžou mít ještě lepší vybavení než nějaký radar. Pěkná scéna, kdy po záchraně Země posádka letounů v atmosféře neočekává nic jiného než smrt, ale jsou spokojeni, protože Země je celá. Naopak ten poslední kousek s Danielem už mě moc nevzal, to jeho věčné umírání mi přijde spíš úsměvné.

Tématika paralelních vesmírů je velmi zajímavá, zde máme vesmír, kde je více věcí odlišných než v naší realitě, bohužel ne zrovna v pozitivním smyslu. Tahle epizoda celou tu tématiku mnoha světů, které se v mnohém liší a v něčem i shodují, moc pěkně uvádí. Naše hlavní postavy jsou tu představeny v zajímavých polohách, které jsou leckdy i podobné situaci v našem vesmíru, ale okolnosti je vedou k odlišným rozhodnutím (Teal'c se zdá být na pochybách ohledně Goa'uldů i zde a snad by se i přidal na stranu lidí, kdyby mu Jack neodpálil planetu), Jack je tu jako tvrdý velitel, který neváhá odpálit celou planetu, pokud existuje možnost, že to zastaví invazi na Zemi. Skvělé akční scény (Hammond a Walter bránící koridor, Carterová a její odpálení útočníků i za cenu vlastní smrti). Mezitím vším pobíhá náš Daniel Jackson, který má tu drzost od lidí zde požadovat, aby zahodili poslední šanci na záchranu kvůli záchraně nějakého paralelního vesmíru (ovšem jeho, to je to důležité), nejdivnější je, že oni to jsou vskutku ochotní udělat. Já dobře vím, proč jsem tu postavu nikdy neměl moc rád, hrozně často na mě působí jako egoista, který nutí lidi, aby se chovali tak, jak to vyhovuje jemu a kdyby ne, tak tam snad bude poskakovat jako čertík z krabičky, dokud ti lidé radši nerezignují.

Taková pěkná poklidná epizoda, která skutečně nutí k zamyšlení - ty kopie měly všechny vzpomínky, pocity, vjemy, myšlenkové pochody svých originálů, jen proto, že jsou z kovu, nejsou vnímány jako ony? Samozřejmě situace tady je trochu komplikovanější a pro kopie tady snad ani není dobré řešení - leda se pokusit přizpůsobit nové situaci a časem se s ní vyrovnat, tady padlo, že mohou žít až 11000 let (i když v ději seriálu to nakonec bylo jen okolo 3 let). Jsou zde působivé pasáže (nepovedená kopie Teal'ca, loučení v závěru, rozhovor 2 Jacků), Harlan je trochu otravný, ale slušně zahraný a v klíčových scénách přesvědčivý (v podstatě omluva kopii Jacka na konci).