Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Drama
  • Komedie

Recenze (608)

plakát

Ona (2013) 

Ty jo teda, jeden z nejdivnějších/nejzvláštnějších/nejzajímavějších filmů, co jsem kdy viděla, chvílemi mě fascinoval, chvílemi naopak odrazoval. Nevím, co si vlastně o něm mám myslet, tohle je těžkej kalibr. Připomněl mi seriál Černé zrcadlo. Rozumím milovníkům i odpůrcům. Po delší úvaze nechám prozatím ty tři hvězdy. P.S.: Na ten Phoenixův knír nikdy nezapomenu, ten plakát mě bude strašit ve snech asi hodně dlouho. 6/10

plakát

Co ta holka chce (2003) 

Coline, k čemu ses to do hajzlu upsal?! Ta hvězdička patří jedině Tobě. A Dobrodružný a Drama? Nechtějte mě rozesmát. 2/10

plakát

X-Men: Nová generace (2017) (seriál) 

Rovnou píšu, že na Legiona The Gifted (zase ten překlad!) nemá, ale zatracení si nezaslouží. Je totiž zajímavější, než se na první pohled zdá. -------------------- PRVNÍ série: přestože je tu asi čtyřikrát víc schopností než třeba v takových Inhumans, pořád mám pocit, že tohle je druhá liga. Možná by pomohlo, kdyby vybrali do hlavních rolí nějaké zajímavější herce a zkrátili to tak o tři epizody. Nebo by jednotlivé epizody mohly být víc kvalitativně vyrovnané, ze čtyřhvězdičkového hodnocení to sklouzlo na tříhvězdičkové, u další epizody to bylo zase na pět hvězdiček - měla jsem chvílemi pocit, že to s tou nudou asi vzdám, a pak jsem hrozně chtěla vidět další epizodu, u které jsem se ale zase nudila. Chtělo by to na oživení třeba nějaké x-menovské cameo, neustálé připomínání Hellfire Clubu a toho, že X-Meni zmizeli, začíná být otravné. Taky nechápu, proč Prima Cool vysílá seriál kolem půlnoci, není v něm nic, co by bránilo uvedení před desátou hodinou večer. -------------------- DRUHÁ série: milé překvapení, hlavně na začátku. Druhá polovina sice občas trochu drhne a projeví se natáhnutí o tři epizody, ale finále je dostatečně emotivní i akční na to, abyste na tohle zapomněli. Kvalita jednotlivých epizod je oproti minulé sérii podstatně vyrovnanější a kvalitativní výkyvy se objevují pouze směrem nahoru, takže za tohle velké plus. Funguje zde příběh, fungují emoce, funguje akce (oceňuji, jak si tvůrci vyhráli se schopnostmi mutantů). I postavy mě bavily víc, než v předešlé sérii, hlavně Reed, jehož schopnosti se konečně projevily a upřímně mi bude i chybět. Na pět hvězd ale ani tahle série nebyla: "Čističi" nebyli nic moc a Jace Turner mě štval. Flashbacky na začátcích (a občas uprostřed) epizod mi vadily, jen minimum z nich má pro děj nějaký větší význam, vetšinou sloužily k navození emotivní atmosféry, většinou ale zbytečně. // I The Gifted se snížili k vykrádání soundtracku, tentokrát z filmu Šílený Max: Zběsilá cesta (skladba Brothers In Arms) ---------- Vzhledem k vzestupné kvalitě seriálu mě jeho zrušení mrzí, ovšem bez některých postav už by to možná nebylo ono. 7/10

plakát

Úžasňákovi 2 (2018) 

Sakra, vůbec jsem nečekala, že se mi to bude líbit tak jako jednička, a že to bude tak dobrý film. 14-ti leté čekání se rozhodně vyplatilo, Brad Bird je zpátky ve skvělé formě. Schopnosti většiny superhrdinů a ústřední téma o jejich působení jsou sice okopírované z jiných superhrdinských filmů (takže jako originální film označit nelze, každý, kdo má trochu nakoukáno, ví), ale všechno je to poskládané do dobře odvyprávěného příběhu s moc dobrou hudbou a akcí tak dobře, že jsem nestačila žasnout a nenechala si zkazit zážitek ani jedinými dvěma neustále vykřikujícími dětmi, které ten film evidentně nezajímal (věk max 4 roky, nevydržely sedět deset minut a koukat na plátno ani pět) a já nevím, proč na něj vůbec chodily (?!), když i jejich matky byly celou dobu na mobilech s jasem displeje na max a jediný, kdo ze skupiny na film koukal, byl otec jednoho z těch dětí. Jsem zvyklá, že na dabovaném animáku jsou děti, co občas promluví, ale tihle to fakt přehnali. P.S.: Ten kraťas před filmem (jmenuje se Bao), byl nádherný a z trailerů vede jednoznačně dvojka Raubíře Ralpha. 8/10

plakát

Ghost in the Shell (1995) 

S anime jsem se před Ghost in the Shell setkala jen několikrát, a to hlavně spíš se seriály jako Pokémon nebo Beyblade (čest výjimce: Cesta do fantazie), tím spíš jsem byla zvědavá na něco vážnějšího a myslím, že i dost oceňovaného, aspoň tedy u nás v Česku. Ghost in the Shell (zkráceně GitS) se tak stal tím dílem, které mě po letech opět přivedlo k anime. ----- Se světem GitSu jsem se poprvé nejspíš setkala formou traileru na hrané zpracování se Scarlett Johansson, který mi přišel divný a nijak jsem neměla potřebu film zhlédnout. Opět jsem se k němu dostala až díky Tron: Legacy a kliknutí na tag kyberpunk. Tak trochu jsem tomuhle subžánru propadla a bylo jen otázkou času, než si seženu i předlohu, které v roce 2017 vyšla konečně i u nás (doporučuji všem, pokud vám nevadí manga). A teď, konečně jsem zhlédla i tohle výborné anime obsahující nejednu velmi zajímavou myšlenku a úvahu. Oproti předloze jsou jisté menší změny, možná, že kdyby GitS byl delší než osmdesát dva minut, nebyly by nutné, i tak je ale zvláštní to klidné tempo celého filmu. Animace se mi líbila, na své stáří je velmi kvalitní a neměla by vadit ani odpůrcům anime, jelikož zde nedochází na přehnané deformování obličejů při vyjadřování emocí postav. Potěšilo i to, že vzhled postav odpovídal předloze. Hudba od Kendži Kawai je zajímavá, má v sobě něco zvláštního, co dodává GiTSu jakousi auru mystična a zároveň ve mně vyvolává spoustu pocitů. P.S.: Projekce ve vyprodaném kině Aero byla skvělá, když pominu fakt, že během ní někomu třikrát zapípal Messenger... 10/10

plakát

Cloak & Dagger (2018) (seriál) 

Vypadalo to z traileru na pořádný průser, ale zase takové utrpení to není. -------------------- PRVNÍ série: Opět jsem si všimla, že to mnozí vzdali po prvních pár dílech proto, že to bude nuda o ničem pro teenagery. Ne, není to nuda o ničem pro teenagery, aspoň ne většinu času, vztahy se tu sice řeší také, ale minimálně. První polovina celkem nudí, ale tak kolem pátého dílu se to zlomí, díly začnou slušně odsýpat a to tempo až do konce nepoleví (dokonce mě asi dvakrát i mrzelo, že si nemůžu pustit všechny díly najednou jako u seriálů od Netflixu). Efekty jsou celkem povedené, hudba je fajn. Obsazení je takové nijaké: hlavní dvojici to sice fungovalo dobře a ani z ostatních jsem nenašla nikoho, kdo by mi tam neseděl, ale zase tam není jediná zajímavější postava. Celkový dojem nakonec nic moc, opětovné zhlédnutí nehrozí. -------------------- DRUHÁ série: vůbec mě to nebavilo, až na dvě epizody mi děj přišel absolutně nezajímavý a celkem často se objevovalo zbytečné vracení se k událostem z minulosti/minulé série, jen aby se pak přešlo k nevýraznému padouchovi s příšerně otravným způsobem mluvy (to není myšleno rasisticky, ne všichni černoši v tomhle seriálu tak mluví, většina je v pohodě), který byl pravděpodobně inspirován padouchy z Lukea Cage, přičemž ani ti nebyli z většiny nijak oslniví. Postavy vůbec ztratily na atraktivnosti nebo sympatičnosti a u hlavní dvojice se často objevuje nelogické a podivné chování. // Obraz zůstává většinou tmavý jako plášť Tyrona, a světelné dýky Tandy na obzvláštnění a osvětlení opravdu nestačí. Aspoň, že se schopnostmi hlavních hrdinů si tvůrci pěkně vyhráli. // Náznak příběhu podle komiksů byl dosti nepříjemným rýpnutím pro zklamané diváky. Podobně jako u Thora by to rozhodně byla zajímavější podívaná. // U Marvelu je zřejmě někdo, kdo miluje soundtrack z Tron: Legacy tak jako já, jelikož se jeho napodobeniny nebo pokusy o ně objevují ve stále více seriálech MCU. Jenže tady to k záchraně nestačí. 6/10

plakát

Fenomén (1996) 

Ani milý, ani příjemný, spíš mě s každou minutou otravoval víc a víc. Přeslazený film s potenciálem pohřbeným hodně hluboko pod zemí. 4/10

plakát

Ultraviolet (2006) 

Ultrashit, u jehož natáčení to někdo musel přehnat s omamnými látkami, jinak si tu extrémní tupost (obzvlášť toho, co postavy vypouštějí z úst) nedokážu vysvětlit. Smát se, nebo brečet? Kvůli tuposti smát, kvůli hercům, kteří ze sebe dělají idioty, brečet. Za co ta jedna hvězdička? Za Milu Jovovich, mám ji ráda a při sledování jsem se styděla i za ni. Ukázkový příklad filmu bez děje, bez smyslu, bez ničeho. 1/10

plakát

2001: Vesmírná odysea (1968) 

Popravdě nevím, zda-li by mé hodnocení bylo po přečtení knihy vyšší nebo nižší, jelikož mě drobné odlišnosti nijak nevyvádějí z míry. Mám dojem, že aspoň zde na ČSFD film většinu rozdělil lidi na dva tábory - milovníky, kteří jej vynášejí do nebes a na zaryté odpůrce. Já nejsem ani v jednom z táborů, je to někde mezi - vizuální stránka je dokonalá, neznat rok vzniku filmu, vůbec bych stáří padesát let nehádala, a detaily jako ticho ve vesmíru (které např. u osmých Star Wars vyděsilo diváky jednoho amerického kina) jsou vynikající. Ale zase je to v některých pasážích opravdu až neuvěřitelně natahované a nudné (třeba na začátku jsem si říkala, co jsem si to sakra pustila...) - jak mi to u Osvícení nevadilo, tady mě to iritovalo a pocitově vyhnalo film někam za tři hodiny. Naprosto uznávám, že se jedná o milník v kinematografii, jen jde jeho vyznění tak trochu mimo mě a maximální počet hvězd tak prozatím udělit nemohu. 7/10

plakát

Nevědomí (2013) 

"Jste pořád efektivní tým?" Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych zhlédla druhý film Josepha Kosinskiho, režiséra mého oblíbeného Tron: Legacy. Nejvíce jsem byla zvědavá na podobnosti právě s Tronem, jelikož je zde v komentářích mnozí zmiňují. No, tak design některých vozidel asi jo, ale tím to pro mě po vizuální stránce hasne (ale opět obdivuji práci s kamerou Claudia Mirandy). Jak zde poznamenal uživatel Matty, Nevědomí vám pravděpodobně nevypálí díru do sítnice tak jako Tron: Legacy. Hudba? Od skupiny M83 jsem dosud slyšela jen asi tři skladby, ale i tak mi přijde, že největší podíl na soundtracku má Joseph Trapanese - ten nejdříve orchestroval skladby u Trona, a pak se sám postaral o soundtrack k seriálu Tron: Povstání - a Nevědomí má podle mě blíž právě k soundtracku ze seriálu než z Tron: Legacy, ten Trapaneseho vliv je tam prostě znát. Tak nějak je mi záhadou, že Nevědomí vidělo víc lidí než druhého Trona. Že by Cruise? A příběh? Nemám zásadní problém s tím, že není vrcholem originality. Pochopila jsem ho, aniž bych si film hledala na Wikipedii atd. P.S.: Mám dojem, že někteří jedou hate na Kosinskiho, protože nevědí, co vlastně chtějí: u Trona si stěžovali na absenci příběhu a tady zas nejsou schopni ho pochopit, že je "moc složitý." Chtěli jste u filmů přemýšlet, tak tady to máte. 7/10