Eldrick

Všichni koukali na sci-fi, jenom já viděl film o lásce. Jako že jsem dlouho neuronil u ničeho slzu, tak tady u toho jsem na konci smáčel vložku. Jenom si nejsem jistej, na kolik v tom hrál roli Jack Daniels, jímž jsem byl nasátej. Postava Àstrid Bergès-Frisbey byla taková spirituální múza, o který každej chlap sní, že zaplní jeho prázdný místo v hlavě (a taky posteli). Salomina pak byla tak rozkošná, že bych ji snad i adoptoval...

Emocionálně chladný, nedivácký a téměř bez hudby a dynamiky. Zvraty Vás vzhledem ke zvráceným charakterům postav nemůžou ani vyvést z míry, natožpak překvapit. Film skončí jen tak mimochodem a celý to působí tak uměle, že nemá šanci zaujmout ničím hlubším. Sympatie s postavami nulová, režie odcizená, zato herci výborně černohumorní. Pro mě absolutně nudnej film na jedno spláchnutí.

Besson zpátky ve formě namíchal ten správný guláš z americko-asijsko-evropské kuchyně pro výplach 10 % mozku a vyvedl mě z automatizmu vnímání, což se dlouho žádnému filmu nepovedlo. Rysy a mimika Min-sik Choie mi hned připomněly jeho part v Old Boyovi. Říkal jsem si, že už jsem ten ksicht někde viděl. Film působí jako kříženec bijáků Limitless a Transcendence, ale je rozhodně zábavnější a nebere se vůbec vážně, stejně jako Besson sám.

Počáteční přirozená nenucenost se překlene do klasickýho americkýho citovýho vydírání. Čekal jsem, že podstatná část filmu se bude odehrávat v Amsteru už jen kvůli klipu Charli XCX, ale sekvence zabere pouhých pár minut. O nereálnosti vzhledu lidí umírajících na raka ani nemluvim. Dobře rozehraná partie, který nechyběla chemie, vyšuměla úplně do ztracena.

Psychotropní vizuál, rozmašírovaná hlava v epicentru S/M klubu homoklád, kde je na moment ke spatření masturbující sám Gaspar Noé a třešničkou na dortě je Monica Bellucci vymrdaná do prdele. Koho to neztopořilo? Přihlašte se!

Tak krom toho, že film je předvídatelnej jako anglický počasí a Taissa Farmiga má šmrnc, je na tomhle mindfucku nejzajímavější fakt, že Mark Strong se dokonale zbavil anglickýho přízvuku a zní jako pravej Amík. Toť bohužel vše. Závěr pro jistotu vyšumí do ztracena, takže diváku, vyliž si prdel.

Prezentace české malosti hrající si na něco víc. Ucházející forma fakt nestačí. Kolosální vypíčená karikatura v čele s rádoby cool kokotem Budařem. Obsah filmu "Vše je tak snadné, až je to k smíchu." bych přepsal na "Všechno v týhle mrdce je tak nafoukaně podaný, až bych se z toho posral!". Ten typ českýho filmu, u kterýho se stydíte, že jste Čech. Vrcholem je vykradení plakátu z Mechanickýho pomeranče.

Schizofrenní Jake Gyllenhaal s bobrem na ksichtě v prefabrikátu Hitche, Lynche a Cronenberga v hnusný betonový Kanadě.

Bez života, technicky vytříbený večerníček na dobrou noc.

Ten film mě dojal svým reálným optimismem a bez skrupulí vyobrazenou demencí amerického školství, kdy student může všechno a kantor nic. Seřezal bych ty zmrdy ukazovátkem po držce jednoho po druhym. Adrien Brody zahrál dokonalýho cynika.