Eldrick

PROM NIGHT je z historického hlediska důležitý slasher, protože inspiroval I KNOW WHAT YOU DID LAST SUMMER, v němž Kevin Williamson imituje hned několik nápadů z PROM NIGHT, ale nutno uznat, že je modifikoval v mnohem lepším podání než tady originál. Začátek sice začne slibně, budování atmosféry funguje, Jamie Lee Curtis je sexy jako svině, ale na úvodní regulérní mord se čeká přes hodinu, což je u slasheru zásadní. Snímání temných chodeb střední školy evokuje, že film měl mnohem na víc, kdyby se ho chopil schopnější režisér. Veškerý napětí totiž selhává při zdlouhavý naháněčce nemotornýho vraha se sekyrou a závěrečná melodramatická pointa mě docela zklamala. Slasher, jehož pověst je lepší než obsah.

Údajně v Americe populárnější vánoční film než HOME ALONE, což je dost s podivem, protože pojednává o Vánocích během 40. let. Možná, kdybych film viděl jako dítě, působil by na mě jinak, ale vyloženě mě iritoval ten voiceover vypravěče, co všechno dovysvětloval, protože film je určen vyloženě dětem. A navíc generaci, z který jsou dneska důchodci, nebo jsou už pod drnem. Za mě má Clarkův inovativní slasher, BLACK CHRISTMAS, mnohem lepší vánoční atmosféru než tahle obstarožnost.

MATRIX REFUNDED. Původní MATRIX byl zjevením, komerčně nezbytná pokračování RELOADED a REVOLUTIONS devalvovala hodnotu originálu, ale aspoň fungovaly jako akční filmy a trikově hnaly dobu kupředu. Trailery k RESURRECTIONS neklamaly, nový Matrix jde ruku v ruce v žumpoidních vodách s posledními díly Terminátora. Metaverzní fraškoidní sequel/reboot/remake pro retardovanou sockamediální (de)generaci, kde je všechno špatně, nic nefunguje a hlavně to celý působí jako sebeparodie s televizním lookem. Třešničkou na dortu WTF momentů je pak závěrečná strašlivě špatná předělávka Wake up od RATM. Lana Wachowski by měla vysadit ženský hormony a měla by si zas nechat přišít péro a koule, protože tohle je bezpohlavní sračka.

Taková reminiscence příběhu kapely Mayhem s jednoduchým dějem, kdy novinář navštíví skupinu při nahrávání nové desky v lese daleko od civilizace a sám se stává obětí svojí vlastní zvědavosti.

Oblíbený film Edgara Wrighta, který se tady inspiroval při psaní BABY DRIVER. Stejně jako třeba Refnův DRIVE víceméně kopíruje celou úvodní sekvenci. THE DRIVER nepovažuju za matku driverských filmů, protože BULLITT tu byl už o 10 let dřív, ale nedá se tomu upřít osobitost, díky které utkví v paměti. Bezejmenné postavy a celý ty prostořeký dialogy a blocking scén připomene klasický westerny. Bruce Dern nebyl nikde jinde takhle výrazný a jeho monology stojí za to. Naturalistické honičky a atmosféra let 70. jsou kumšt, jenž dnešní filmy můžou těmhle jen tiše závidět.

Bezkonkurenční film roku. Dlouho tu nebyl tak vizuálně výrazný a dějově nepředvídatelný film, u něhož by člověk zůstal přikovaný na plátně a zároveň natěšený, co se stane v další minutě. Výtvarný žrádlo, který je Wrightovou variací na italské giallo a poctou Argentovi (SUSPIRIA, DEEP RED), Bavovi (BLOOD AND BLACK LACE) a dalším. Edgar sám v Soho žije a tak chtěl zachytit dobu, o které většina zromantizovaně básní, protože o ní vědí jen to pozlátko. Pointu jsem do poslední chvíle nečekal a je otázkou, zda-li film bude fungovat stejně i po dalších zkouknutí. Ale to už prověří čas. Za mě překvapení roku a Wrightvův zatím nejlepší film, jímž jako tvůrce dokazuje jednoznačný progres ve srovnání se svou předešlou převážně satiricko-komediální zombie tvorbou. Ambiciózní neo-giallo thriller ve stylu filmů produkční společnosti Hammer.

Carpenter a producentka Debra Hill (v té době pořád zároveň jeho milenka, ačkoliv se ženil s hlavní kozatou představitelkou  Adrienne Barbeau) se inspirovali klasickými duchařskými příběhy, pomstychtivými mrtvolami z EC Comics a výletem do Stonehenge a přišli s jedním z nejlepších nízkorozpočtových hororových výtahů: magická mlha přivádí pirátské duchy s leprou, aby rozpoutali svůj hněv v malém přímořském městečku. THE FOG je skvělý strašák s ojedinělou komorní atmosférou, vynikajícími vizuálními prvky, chytrou režií scén, fantastickou hudbou a dobrým obsazením.

Je to jediný film, který Carpenter režíroval výhradně jako práci, ke které byl najatý. K filmu se dostal, aby ho natočil až poté, co už byla učiněna většina kreativních předprodukčních rozhodnutí. Nenárokoval si tak to, co u něj bylo obvyklé, přivlastňovací zásluhy v názvu filmu "John Carpenter's", což se stalo jedinkrát od DARKSTAR. Ačkoliv se tak jedná o nejméně Carpenterovský film, nemění to nic na tom, že tak kouzelné filmy se dnes již netočí. Nostalgický zážitek z dětství, co je po letech pořád stejně silný. Ztotožnit se s "neviditelným" samotářem Chevy Chasem, který se shodou blbých okolností stal opravdu invisible, bylo přirozený a když do toho připočtem tehdy dechberoucí Daryl Hannah a jejich společnou chemii, nešlo jejich pohádce nefandit a člověk si chtěl takový život v exilu ve Švýcarsku hned zažít. Tohle byl Hollywood raných 90. let.

Studentský short film, jak se sluší a patří. Carpenterův halloweenský závan. https://www.youtube.com/watch?v=L1sKDU5cQFE

Carpenterův osobní antireaganovský sociální komentář proti yuppies, který je snadno aplikovatelný i na dnešní dobu. THEY LIVE je ikonický film také díky nápisům ve stylu tučných podprahových zpráv: CONFORM, CONSUME, SUBMIT a především OBEY. Existuje jen málo filmů, pokud vůbec nějaké, které využily sílu typografie k tomu, aby prosadily svůj názor tak úspěšně jako THEY LIVE. Film má velmi silné poselství o síle komerce a způsobu, jakým jsou lidé manipulováni reklamou. Kult.