FialovaMaska

Film o tom, jaký Holywood nikdy nebyl, ale jaký si ho všichni pamatují. O milosrdných lžích, které divák vyžadoval a o hrdinech, kteří na rozdíl od reality dostali to, co si zasloužili. Tenkrát v Holywoodu není jen pocta snovému obrazu LA v 1969, on se v něm odehrává a fakt, že se to Tarantino nebojí použít ve svůj prospěch, mě na tom baví ze všeho nejvíce. Přesto mám strach, že se film při opakovaném shlédnutí bude zdát roztahaný. Uvidíme.

Férová adaptace, která nedělá knize špatné jméno, alespoň co se týče autentičnosti. Budu mít ale výtky k tomu, nakolik se podařilo materiál převést pro dané médium tak, aby zůstal sexy. Filmaři se možná nemuseli tak moc bát experimentů a odchylek a pozměnit způsob vyprávění. Úplně bych vynechal linku s rozhovorem Igora a Jožka (Její přítomnost ve své volně zadaptované formě postrádá smysl) a první akt bych prolnul s druhým a třetím v podobě flashbacků. Pro mě jako fanouška knižní předlohy byl zážitek vidět, jak byl postavám a lokacím vdechnut život, ale chápu, že pro někoho, kdo knihou nežil jako já je celá první třetina filmu úděsně vleklá, což by mnou navrhovaná změna v narativním postupu elegantně vyřešila.

Chris Cunningham byl klipovej Lynch dávno předtím, než to bylo cool. Dekonstrukce povrchní a objektivizující hiphopové gangsta kultury jak víno.