Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (629)

plakát

Mrtví neumírají (2019) 

Škoda nevyužitého potenciálu. Film mohl být zajímavým "pokračováním" či protiváhou předchozího nestvůrného filmu Only Lovers Left Alive, který by přišel s jednoduchým, přístupným a zábavným příběhem. Nápad to byl skvělý... natočit zombie film v pomalém Jarmuschově tempu (které prostě s tímto protikladným tématem nutně muselo vytvořit zajímavý náboj) a s jeho neopakovatelným stylem humoru (jak ho známe třeba z Coffee and Cigarettes). Ale přitom se z toho nepovedlo takřka nic vytěžit, jako by snad ani režisér nevěděl, co vlastně chce, a neudržel se v kolejích dalšího geniálního počinu... výsledkem je film s ne moc dobrou osou příběhu a s mnoha nezajímavými jednotlivostmi. Tak například zombíky mohl režisér klidně držet v omezeném počtu, který by dovolil přidat další komediální scény typu nadšení Iggyho Popa pro kávu, i to flegmatické sledování zombíků z policejní stanice nebo ocenění roztomilé tenistky jedním z policistů. Naopak by se vyhnul klasickým (někdy i nechutným) hromadným zombie scénám, které upřímně moc zajímavé nejsou (a ani nedokážou nic zajímavého vybudovat). Zapojení postavy Tildy Swinton bylo vcelku bizarní, ale proč ne. Postava lesního muže Toma Waitse mohla naopak mít mnohem víc důležitosti (i když samozřejmě chápu tu ekologickou myšlenku, kterou do značné míry buduje tato postava, i to zlomení hole nad lidstvem žijícím mimo přírodu, ale i toto mohlo být zajímavější). Vystupování herců z rolí a komentování scénáře bylo sice vtipné, ale na můj vkus do filmu vůbec nezapadalo... jen ten Bill Murray byl zase geniální. Nechápu proč mu Jim nedal přečíst celý scénář po tom, co pro něj všechno udělal :-)

plakát

Černé zrcadlo - Železná vůle (2017) (epizoda) 

Zřejmě nejhorší epizoda Black Mirror, jakou jsem dosud viděl (kterou musím popsat včetně děje až do závěru, tak pozor na SPOILER). Její obrazové zpracování není špatné, ale obsah jako by snad ani do tohoto (jinak geniálního) seriálu nezapadal. Apokalyptická vize byla natočena vcelku napínavě a uvěřitelně, ale námět nebyl nijak originální. Je to, už by se dalo říct, klasická hrozba robotické technologie, která se vymkne lidstvu z rukou a dostane ho na pokraj vyhynutí. Ale to by nebylo to nejhorší, i tak by to určitě mohlo být natočeno zajímavě. Bohužel byl ale tento díl založen hlavně na nechutných záběrech rozstřílených hlav, kterým se dosud díkybohu tento seriál úspěšně vyhýbal. Navíc snad poprvé u Black Mirror se mi stalo, že mé hodnocení snížila pointa celého příběhu (tak bacha na ten spoiler, byla by škoda, kdyby toho byl někdo ušetřen :-D )... sice chápu, že chtěli autoři poukázat na určitou mechaničnost technologií, která útočí na lidi bez většího důvodu, ale už si asi neuvědomili tu neskutečnou absurditu jejich nápadu... lidé se zřejmě někde skrývají, nejspíš budou mít problémy se zásobami, aby vůbec přežili, když v tom se chrabrá trojice vydá na sebevražednou misi do opuštěného skladu... ne aby doplnili životně důležité suroviny, léky nebo jiný materiál, ale aby přivezli dítěti náhradního plyšového medvídka... ach jo :-D

plakát

Trhlina (2019) 

Film oproti výborné knize pár ne moc povedených věcí přidal (třeba jsem nepochopil účel toho únosu spisovatele), pár mých oblíbených pasáží naopak vypustil (větší část rozhovoru s Walterem Fischerem nebo některé okamžiky ze zmateného putování), ale to asi nemohu autorům filmu zazlívat, nějak tu knihu zadaptovat museli. Postavy hodně odpovídaly mým představám při četbě knihy včetně té jejich určité nesympatičnosti (která má podle mého své opodstatnění). Skvělá byla také pomalu budovaná atmosféra a určitá "civilnost" příběhu, která mu dodává na děsu... ačkoli si myslím, že některé klíčové okamžiky byly představeny až moc zrychleně (nevím, jestli se nečtenáři v příběhu mohli dostatečně orientovat) a neškodilo by tedy na těchto místech ještě více zpomalit a něco jiného naopak vypustit. Celkově ale atmosféru filmu, adaptaci příběhu i režisérskou práci hodnotím hodně pozitivně (proto mě taky dost překvapuje tak mizerné hodnocení, což se mi stalo už u druhého výborného slovenského výtvoru, které nemají v české kinematografii srovnání... ale člověk je k domácímu asi vždy trochu kritičtější).

plakát

Obrovské stavitelské chyby (2018) (seriál) 

Překvapilo mě, že jde o britský dokument, přestože jsem si celou dobu myslel, že ho natočili Američané :-D Neustálý důraz na senzaci, obvyklejší spíše za oceánem, je vcelku únavný, i když by vlastně mohlo jít o docela zajímavý dokument. Více mě ale zaráží úplně jiná věc, která je spojená s lidmi mluvícími o stavbách... odhlédnu od toho, že se mi podle jejich chování zdá, že jde spíše o herce než o vědce, a že se často jejich vystoupení omezuje na vyjádření údivu, ale hlavně... jde o ryze technický dokument, kde se mluví o způsobu výstavby nějakých staveb, občas o architektuře, o tom, co se během výstavby zanedbalo nebo prostě pokazilo, a k čemu to vedlo nebo mohlo vést (i když občas jsou podle mého názoru tyto důsledky mírně řečeno zveličované)... takže koho si autoři dokumentu pozvali pro zasvěcené komentáře? Kdo by čekal inženýry, architekty, urbanisty, geology a podobné profese, uvažoval by sice poměrně logicky, ale... odlišně od autorů, kterým přišel zajímavější biochemik, bioložka nebo neuroložka. Nedělám si srandu, to se musí vidět :-D

plakát

Yesterday (2019) 

Výborný nápad hodný Dannyho Boyla, ale příběh mě překvapil svou neskutečnou nepropracovaností a plochostí, kterou bych od tohoto (mého oblíbeného) režiséra vůbec nečekal. Je to prostě taková klasická ne moc zajímavá romantická komedie, což je jeden z mých nejméně oblíbených žánrů (který právě až příliš často vykazuje takové charakteristiky) a toto asi nebude výjimka. Ale protože jsem poslední dobou stále větší fanda Beatles, tak ve mně každá další píseň ve filmu vzbuzovala nemalé nadšení. A taky musím pochválit hlavní postavy, Lily James byla nádherná (a to jsem ji tady viděl poprvé) a Himesh Patel takový sympatický ňouma (což je jeden z mých oblíbených charakterů), který nezpíval úplně špatně. Takže je moje hodnocení takové hodně rozporuplné... jo a taky jsem se konečně dozvěděl, kdo je to ten Ed Sheeran :-)

plakát

Události Luďka Staňka (2018) (pořad) 

Tak tímto fórem mě Luděk Staněk naprosto odrovnal https://www.mall.tv/udalosti-ludka-stanka/babis-osobne-mluvil-se-vcelami-repku-zboznuji?t=160.6 :-D Pořad je postavený na výborném sarkastickém humoru moderátora, který mi přesně sedí a který je mi hodně vlastní. Teda až na ten příšerně laciný protibrněnský (či protiostravský, protimoravský, protivenkovský, zkrátka proti-mimopražský) humor, který to docela ubíjí... z Brna nejsem, bydlím v Praze, ale stále lomím rukama nad tím, proč si většina Pražáků nedokáže vymyslet něco aspoň lehce sofistikovanějšího, než že v Brně nemají elektřinu, vodovod a metro, ach jo :-) Reakce na podobně laděný humor mířící opačným směrem radši ani nebudu komentovat :-D Ale naštěstí to zbytek Událostí zachraňuje... a je fajn, že se poslední dobou (nejen tímto pořadem) ukazuje, že i po skončení legendární České sody je u nás dobrý politický humor stále ještě doma.

plakát

Co děláme v temnotách (2014) 

Ze života upírské komunity v novozélandském Wellingtonu. Jde o výbornou komedii, která reaguje na módní upírskou vlnu tím, že se snaží upíry ukázat v trochu lidštějším světle a poukázat na jejich těžký život a všechny problémy, které musejí řešit každou noc. Nenucený humor je skvělý, dokumentární forma dodává filmu výborný parodický rozměr. https://www.youtube.com/watch?v=bs2kVatQKkA

plakát

Doctor Who (1963) (seriál) 

Usoudil jsem, že už jsem dostatečně závislým na nejnovějších dílech (které mě ale v jedenácté sérii bohužel dost znechutily), tak jsem se pustil do klasických sérií, abych zjistil, jak to všechno začalo (u kterých navíc byl v pozdějších sériích můj oblíbený Douglas Adams). Musím ale říct, že série s prvním Doktorem Williama Hartnella jsou poměrně slušný bizár. Doktor je nezajímavý, nepříjemný a bezradný, příběh je plochý, vedlejší postavy stereotypní, humor nic moc, o obrazové stránce nemluvě. Rok vzniku a asi i určitá neujasněnost postavy Doktora, která se k dokonalosti vyvíjela desítky následných let, to snad omlouvá... přesto si nemohu pomoct, stejně na ně pořád koukám a jsem vždy stejně nadšený ze znělky každé nové epizody :-)

plakát

Velkovlak (1998) (seriál) 

Nikdy bych si nepomyslel, že je možné něco takového natočit. V určitém smyslu absurdity představeného humoru chápu srovnání s Monty Pythony, ale nutno dodat, že jde o vcelku odlišný styl, který jde v některých ohledech mnohem dál. Přesto obě série seriálu představují trochu odlišnou formu. První je výrazně střelenější, méně propracovaná, ale o to vtipnější, jako by to byly první dokonalé nesmysly, které autory napadaly. Příkladem může být kultovní mistrovství světa v zírání nebo můj nejoblíběnější skeč celého seiálu: https://youtu.be/wK0KL6PevxA Druhá série je už propracovanější, skeče mají jasnější strukturu a takový jakoby promyšlenější humor. Ani o jedné se však nedá říct, že by byla lepší nebo horší, každá je trochu jiná a obě jsou extrémně vtipné.

plakát

Muzeum nevinnosti (2015) 

Výborný film originálním způsobem přibližující geniální román Muzeum nevinnosti od Orhana Pamuka. Předpokládám, že tomu, kdo nečetl tuto propracovanou a hlubokou knihu s romanticky tragickým a rozervaným příběhem nenaplněné ale přitom šťastné lásky (nebo tomu, komu se nelíbila, není určitě pro každého), zřejmě film nic moc neřekne. Ale ti, co byli z knihy nadšení stejně jako já, budou z filmu stoprocentně stejně odvaření jako ze samotné knihy. Film obsahuje nejen obrazové ztvárnění hlavní osy zmíněné knihy, ale také literární inspiraci jejího autora a jeho melancholický pohled na starý a omšelý Istanbul plný zapomenutých příběhů místních lidí... čímž se vytváří ještě propracovanější kruh uzavírající se kolem Muzea nevinnosti. Ten kruh tvořený geniálním uměleckým záměrem autora, který je zhmotněn nejen románem, ale také fyzickým muzeem vytvořeným jednou z postav románu z věcí s vazbou k tragickému příběhu, které v knize sám sbíral. Při cestě do Istanbulu mám jasno, co stoprocentně navštívím. Abych si opět a znovu připomněl svůj úžas nad knihou, ke kterému se nyní přidal i úžas nad jedním z nejzajímavějších filmů, jaké jsem poslední dobou viděl.