Fryštok

Záhadný film, ale překvapivě funkční. Proč záhadný? Australská autorka si v roce 2003 vydá obsáhlý fantasy román. O 21 let později se adaptace chytnou Španělé a Číňané a uvedou film, ve kterém hlavního draka dabuje proslulý britský herec Bill Nighy. Jedná se tedy o něco, co přišlo komplet odnikud, jelikož původní knihu do této chvíle nikdo neznal (kromě Australanů, asi?)._________ Hl. hrdinka Ping je sympatická holka, její krysa Hryzka je spolehlivý parťák (Remyho z Ratatouille ale rozhodně nepřipomíná). Společně s drakem Danzi se vydávají na nebezpečnou cestu, v rámci níž musejí střežit dračí vejce, kterého se chtějí zmocnit zlí poskoci císaře. Tento jednoduchý syžet ale ve filmu postrádá jasnost. Uznávám, že nejsem chytrý divák, ale pokud nejsem schopen přehledné orientace v ději u filmu pro děti, tak samotné děti na tom asi nebudou o moc lépe. Je zřejmé, že tvůrci nedostatečně upravili složitý původní román pro filmové plátno. Ping si prochází světem, potkává nové postavy, objevuje nové schopnosti, navštěvuje nové lokace, ale vše bez hlubších návazností a souvislostí. Děj si plyne nahodile a postrádá širší ucelenost. ____________ I přes nepřehlednost příběhu film ale nenudí. Divák Ping a Danzimu přirozeně fandí a doufá v jejich úspěch. Odsýpá to poměrně rychle a každou chvíli se děje něco nového. Pro obveselení dětí slouží ve filmu několik cute momentů. To samé platí pro mírné znechucení (vyplivování bublin, nemilá chvilka Hryzky na pláži). Po technické stránce je vše funkční, animace je dostatečně kvalitní. Český dabing je moc hezký. _____________ Co se týče názvu filmu, tak český název schválně asociuje divákům film s Jak vycvičit draka, ačkoliv Jak zachránit draka nemá nic společného se známějším dvoutřetinovým jmenovcem. V angličtině se původní román i filmová adaptace jmenuje Dragonkeeper, což má do českého názvu daleko jako já do Austrálie. Kulišáci z Forum Filmu to udělali fikaně! Opravdu 300 IQ manévr. Rip rodiče, kteří si to fakt spletou. ______________ Takže, kdyby mi bylo šest let, bavilo by mě to? Spíše ano. Je to přeci jen poměrně příjemná béčková podívaná.

Jsem prostý člověk... když uslyším song z russian doomer playlistu, tak jsem potěšen. (pokud mě nešálí paměť, tak je to tento) _______ Na poměry studentských filmů 100% nadprůměr. Scénář se ale bohužel neobešel bez rušivých klišé (1 - protagonista je jediný sympatický muž, ostatní dělníci jsou tupí jedinci, kteří se jen opíjejí a nečtou knihy o vikinzích; 2 - jediná figurující žena se samozřejmě intimě sblíží s protagonistou, jaksi automaticky, protože jinak by to ve filmu chybělo, že ano). Jinak velmi zdařilé řemeslo. Cením využití reálných neherců naverbovaných z ubytoven, pocit autentičnosti byl tímto posílen. _______  Škoda, že se autor nerozhodl námět rozpracovat na celovečerní film (tj. minimálně 70 minut), jelikož zde potenciál rozhodně byl. V zájmu filmové distribuce by to také bylo mnohem flexibilnější, než se snažit prezentovat „krátký film“, který prostě většina lidí ani nebere jako reálný film. _________ Nakonec ještě mírný stesk nad volbou tématu. V rámci pásma FAMU v kině 03 byly obsaženy další filmy, které se také věnovaly cizinecké tématice - Milý tati a Projekt Adam Basma - rozdíl je ale v tom, že autoři těchto filmů jsou cizinci. Dává tedy smysl, že chtějí zpracovat svoji odlišnou zkušenost skrze film pro české publikum. Martin Kuba je ale Čech, přičemž referuje (velmi obstojně) o zkušenosti cizinců z Východu. Kdyby podobným způsobem referoval např. o mládeži v českém školství, tak bych to osobně ocenil milionkrát víc. Mohl bych se s takovým tématem ztotožnit. Naopak se zkušeností dělníků z Východu se ztotožní minimum diváků (mimo jiné také na základě mého předpokladu, že si ukrajinští dělníci opravdu nepředplácejí Dafilms nebo Famufilms).

Český sen předčil dobu Youtube pranků. V podstatě je to největší český Youtube prank, co byl kdy natočen, jenom bez Youtubu a označení „prank“. Následně přibližně po roce 2010 se na YT začaly objevovat kanály, na kterých jejich tvůrci natáčeli tehdy mimořádně populární pranky (ViralBrothers, VladaVideos, Stejk atd.). Žádný z nich se ale nikdy nevyrovnal Českému snu. Napadá mě jedině Kazma, který se svým dvojníkem Jima Carreyho udělal podobný mediální humbuk, ale v porovnání byl podle mě i tak o dost slabší. ___________ Efekt filmu vnímám pozitivně, poněvadž sice jde o podvod, ale je to neškodný podvod. Vysvětlím. Když vytáhnete pár tisíc lidí ven skrze marketingovou kampaň, aby šli nakupovat do nového obchodu, který neexistuje, tak co z toho reálně budete mít? Kromě zviditelnění nic. Naopak napálení lidé si odnesou ponaučení, že nemají věřit všemu, co vidí v reklamách/médiích. Ano, jedná se o podvod, ale asi v podobném smyslu jako když vám někdo řekne: „Hele, letadlo! Podívej!“, přičemž ukáže na nebe, vy se podíváte, ale žádné letadlo tam neuvidíte. Moc vtipné to sice není, ale je to tak neškodný vtip, že nad tím mávnete rukou a jdete dál. V kontrastu se skutečnými scamy, kdy např. důchodcům volají podvodníci, aby se jim dostali do počítače skrze remote access a vybrali jim konto - je myslím rozdíl očividný. Nebo v současnosti jsou populární AI verze Babiše, které se vás snaží nalákat na sUpEr-vÝhOdnÉ-iNvEsTiCe, přičemž tyto scamy kombinují i reálné záběry Babiše a jeho poměrně uvěřitelný AI hlas (hoši scameři už upgradovali). Kdo si to nedokáže pospojovat v hlavě, tak pravděpodobně naletí. TO JE REÁLNÝ SCAM! Ne Klusákův prank. ___________ Dnešní doba si žádá natočení obdobného dokumentu, který by se věnoval právě podvodům s AI a investicemi. Hned má Klusák zase co dělat.

Tady si někdo spletl tutoriál na Blender s krátkým dokumentem. Originální to je, ale až moc.

Název úplně mimo. Dokument reálně neřeší opravdové postavení žen ve společnosti, jen předkládá výsledky dotazníku, které autorka nasbírala od cca tří seti žen. Na otázku, jestli se tyto ženy někdy setkaly s obtěžováním odpovědělo 83 % pozitivně. To je ale skoro stejné, jako kdybych se kohokoliv zeptal, jestli se k dotyčné(mu) někdy někdo v životě choval nevhodně či zle. Ano, kdo by to byl tušil, drtivá většina všech lidí této planety nějakou takovou situaci v životě zažila. A kdo může za to, že se k sobě lidi chovají hnusně? Z mé osobní zkušenosti vím, že podstatná část populace je tvořena primitivními tupci. V tom je problém. Nikoliv v tom, že muži jsou prostě zlí, protože jsou prostě zlí, jak popisuje tento film. (brát v úvahu muže, kteří jsou normální, účelům dokumentu nevyhovuje) _________ Hlavní message je tedy banální apel na to, že by se lidé k sobě měli chovat hezky. Ano, je velmi milé, že toto chtěla autorka sdělit světu, ale primitivní tupci, kteří (jak dokládá svědectví jedné z respondentek) masturbují na pláži mezi lidmi, si tento film opravdu nepustí, a i kdyby si ho pustili tak jim ve své omezenosti bude upřímně u pitche. Kromě obecného a banálního poselství se tedy divák nic moc dalšího nedozví. _________ Jedna respondentka zmínila, že nemá ráda animalitu, která muže zbavuje gentlemanství. Pokud ale muž v sobě naopak nemá jakoukoliv animalitu, pravděpodobně si ho žádná žena kvůli jeho nevýraznosti nikdy nevšimne. Hejtit animalitu je jedna věc, ale to, že většina žen preferuje animální Chady, je věc druhá. Naopak gentlemanství je v porovnání s animalitou nevýrazné, neviditelné, neefektivní, prostě slabé. ___________ Nakonec musím pochválit vizuální stránku, tj. obrázky, fotky a kresby. Zpracování filmu skrze otáčení listů knihy s voice-overem autorky a respondentek mi přišlo vhodně zvolené.

Odkaz Jana Palacha je nutné brát s maximální vážností. Proto je zásadní si položit zcela seriózní otázku - kolik současných českých filmů se věnuje dějinám českého cosplayerství? Prakticky žádný. To ale není případ Jana Palacha, jelikož toto dílo je nevídaným unikátem v tuzemské produkci. Jako jediný český celovečerní film se věnuje životnímu osudu prvního českého cosplayera Human Torche z Fantastické čtyřky! Snímek mapuje životní cestu od prvotního zajiskření (tj. myšlenkový koncept cosplaye), shánění materiálů (benzín, sirky), až po finální realizaci. Největší výhodou cosplaye Human Torche je to, že veškerý potřebný materiál na výrobu je levný a dostupný. Není tedy divu, že byl zvolen jako první právě tento typ superhrdinského outfitu. ______ Když ale porovnám Sedláčkovo zpracování s krátkometrážní verzí z roku 2008, tak Sedláčkova verze bohužel více připomíná Deadpoolův origin story. Každý ale ví, že Deadpool poprvé přišel na svět v roce 1991, tudíž Jan Palach na něj nemohl dělat cosplay v roce 1969. To tvoří zásadní faktický nedostatek, který narušuje věrohodnost prezentovaných dějin cosplayerství. ___ Pokus dobrý, ale ne vše se povede hned napoprvé. Vyhaslé 2 hvězdy. ____________ (Teď už vážně. Je to pro mě tak neinspirativní film, že se k němu nedokážu normálně vyjádřit. Paní Cardová zde výstižně sdělila vše podstatné ve svém stručném komentáři. V některých ohledech je možná až moc kritická, ale to je ve výsledku jedno.)

Sledovatelný ročník. ___ Nejvíce mě pobavil Mr. Freeze a Tučňák s jejich narážkou na Batmana, přičemž následný Keatonův reakční ksicht byl skvostný. ___ Moderátor Jimmy Kimmel, jehož humor na úrovni osmé třídy ZŠ mi sice nepřišel moc vtipný, ale stále byl lepší než povýšenecké a trapné narážky Ebena na letošních Českých lvech. Také oceňuji, že Kimmel povětšinu času ani nemusel moderovat, poněvadž přechody mezi udílením jednotlivých cen a hudebními čísly byly naprosto plynulé (i zde má Český lev co dohánět). ______ Celý záznam jsem sledoval... ze záznamu, což jsem pochopitelně uvítal, protože jsem všechny reklamy mohl přeskočit. Moje otázka ale zní, proč místo těchto reklam ČT nenechá mluvit naše české komentátory? Vícekrát jsem postřehl, že někdo z komentujících něco vysvětloval a pak najednou BEM! střih a reklama. Komentátor byl utnut a to, co chtěl doříct, už pak nikdy nedořekl. Přitom by se toto dalo naprosto jednoduše vyřešit. Stačilo by střihnout do studia ČT a komentátoři by se mohli vyjádřit podobným způsobem jako to funguje u sportovních přenosů. Je to opravdu škoda, že neměli více prostoru, protože za ty cca tři hodiny jsem nenabyl dojmu, že by kromě překladu a popisu očividného dění sdělili něco navíc (ale tak aspoň jsem se dozvěděl kurzy sázkových kanceláří na některé filmy).

Ačkoliv se plně neztotožňuji s proslovem Darii, tak musím říct, že jeho přerušení pomocí křiklavého hlasu „velkého bratra“ bylo nechutné a nemístné. Cenzura v přímém přenosu a český antifeminismus v praxi. Neskutečné, co si dnešní pseudoautority dovolí, ani nenechají člověka domluvit.

Finsko. Deprese. Finsko. Deprese. O čem že byl ten film? FINSKO! DEPRESE! (pouze úvod mého komentáře a i ten má v sobě více emocí než celý film) ___________ Ano, je to funkční, kvalitně zpracované, esteticky zvládnuté, dostatečně promyšlené atd. etc. Ale můj hlavní problém s Karaoke blues je to, že je to film extrémně obyčejný a minimalistický. Je mi jedno, pokud si nějaký člověk zvolí jako jedinou náplň svého života to, že pracuje, poslouchá rádio a chodí do karaoke baru. Pohoda, nemám problém, ať si dělá, co chce. Ale vystavět na těchto třech aktivitách celé osobnosti dvou hlavních postav filmu, no, to je zajímavá taktika na zaujmutí diváků. Toť jedna věc - o postavách víme minimum a v rámci filmu se toto minimum rozšíří (překvapivě) minimálně. ________ Druhá věc - politická rovina snímku. Již zmíněné rádio slouží dvěma věcem: poslechu hudby a poslechu zpráv o válce na Ukrajině. Zapadá to do filmu/příběhu? Podle mě nikoliv. Možná se autor snažil vytvořit jakýsi kontrast mezi obyčejným pracovním životem a tragédiemi války, nebo spíše kontrast mezi jeho minulou spoluprací s Alexandrovci (Total Balalaika Show) a jeho současném politickém přesvědčení. Z tohoto rozhovoru s Akim jsem se pouze dozvěděl, že to bylo nevyhnutelné, aby to zmínil, přičemž se vstupem Finska do NATO nesouhlasí. Ok. To ale nic nemění na tom, že mi to do filmu nesedí a působí to rušivě. __________ Třetí věc - „herecké výkony“. Zde se vracím k úvodu komentáře, jelikož naše dvě hlavní postavy jsou čirou esencí nulové emocionality. Finsko je stereotypně bráno jako země introvertů v depresi a naše dvě postavy tento stereotyp věrně naplňují (obzvlášť hl. mužská postava Holappa, který je ještě k tomu alkoholik). Uznávám, že zadívat se na chvíli na nehybné tváře byla vítaná změna - v porovnání např. s upištěnou Barbie z minulého roku. Ale opět, vystavět na tom celý film? Někomu to jistě stačí, ale ve mně to již v polovině filmu začalo vyvolávat určitou repetitivnost... ještě k tomu namočenou ve vší obyčejnosti a minimalističnosti. __________ Závěrem. Karaoke blues je dobrý film o dvou ztracených duších, které si k sobě hledají cestu (i přes veškerou šablonovitost a obyčejnost). Nelze opomenout také (podle mě nejlepší) scénu v karaoke baru, kde dvě blondýny na jevišti předvádějí nejpůsobivější song, který se ve filmu nachází (YT live verze zde). Karaoke blues má své dobré momenty, ale na současných 82 %, co zde má, bych to opravdu neviděl.

Osamělá noční jízda alá Taxikář nebo Drive + hl. postava jako alfa-verze Patricka Batemana z Amerického psycha + nejprovařenější filmové město Los Angeles + ne zrovna zdařilý společensko-kritický tón typu: „Zpravodajství vydělává na ‚senzačnosti' tragédií.“ = to vše dohromady tvoří film Slídil. __________ Po stránce řemeslnosti a scénáře je zpracování kvalitní. Co se týče myšlenkového poselství, tak na původního Taxikéře jednoduše nemá. Podobně na Drive zase nemá hudebním podkresem, který v porovnání není dostatečně výrazný a zapamatování hodný. Jake Gyllenhaal sice hraje obstojně, ale jeho psychopatičnost nelze ze začátku dostatečně vyčíst - až postupem času graduje - narozdíl od Amerického psycha, které s psycho atmosférou pracuje napříč celým filmem. Je to takové od všeho trochu, ale nic pořádně... _________ Nakonec chutná jednohubka, ale podle hodnocení jsem čekal víc než jen zdařilé řemeslo a odvar z jiných filmů.