progression

Působivý film nejenom o žití s duševní chorobou. Výborné a uvěřitelné herecké výkony Luka Kirbyho i Katie Holmes, působivá kamera i hudba. Ten výčet (zdaleka neúplný) význačných světových osobností s totožnou diagnózou v titulkách na konci byl setsakra zajímavý (o některých jménech jsem to netušil).

Výborný dokument Olgy Sommerové o zpěvačce s nezaměnitelným hlasem a velké morální osobnosti. Spousta jejich nezapomenutelných písní mi stále zní v uších a není to zdaleka jen ta všeobecně známá Modlitba. Je jen ohromná škoda, že nežila ve svobodném státě, jinak by dost pravděpodobně byla (díky barvě hlasu, pěveckým schopnostem i zajímavé osobní kráse) pěveckou hvězdou nejenom československou, ale mezinárodní. Dokument mapuje jak její kariéru s Golden Kids, jedenadvacetiletou dobu "temna", obnovenou kariéru polistopadovou i častou spolupráci s Anetou Langerovou, ale hlavně názory a komentáře "jejích blízkých". Od premiérového shlédnutí dokumentu mne dost překvapilo (což jsem pozapomněl), že o tom jak vypadala a zpívala, se její dcera dozvěděla až v docela pokročilém věku a nechtěla tomu uvěřit. I to svědčí o charakteru Marty Kubišové. V té pro ni obzvláště nelehké době bylo pro ni prvořadé uživit a vychovat dceru a sebe, což vzhledem k tehdejším okolnostem nebylo určitě jednoduché. A s tím co bylo krásné předtím možná nechtěla dceru zatěžovat - nebo spíše nebyl čas na nostalgické vzpomínky a bylo nutné žít tehdejší přítomností i když to bezesporu nebylo jednoduché.

Výborný Vondrákův dokument o Bolkovi Polívkovi, který (s ohledem na jeho délku) mapuje jak jeho kariéru divadelní, filmovou i tu osobní. Hodně zajímavé jsou komentáře syna Vladimíra i dcery Anny k jejich divadelní spolupráci (inscenaci D.N.A. kde excelují Bolek s Annou je v dokumentu věnováno poměrně dost místa). S Milanem Lasicou jsou evidentně naladěni na stejnou vlnu, což jejich divadelní spolupráce evidentně dokazuje. Nechybí ani vzpomínky na Bolkova nejlepšího kamaráda Jiřího Pechu, který Bolka bohužel letos opustil. Zmíněny jsou i nezapomenutelné filmové (vážné) role (Zapomenuté světlo, Musíme si pomáhat) a rovněž divadelní role shakespearovské. Jeho blízcí i spolupracovníci vyzdvihují jeho nuvěřitelnou schopnost improvizace - nakonec ta "provázkovská éra" se improvizaci nebránila a tradiční Manéž také ne. Dokument k jubileu bohužel nemůže zdaleka obsáhnout více z Bolkova více než bohatého života, což je škoda, ale třeba je další pokračování na cestě ...

Velice působivý film natočený krátce po válce neztratil ani po letech nic ze svého nesporného kouzla. Životopisný film o vynikajícím českém houslovém virtuosovi a skladateli Josefu Slavíkovi, bohužel neoprávněně pozapomenutému. Jeho cesta za uznáním byla nesmírně obtížná (v tehdejší době to měl chudý čech bez šlechtického původu i když s nesporným talentem neuvěřitelně těžké). A když se konečně dočkal uznání a chystal se "dobýt svět", zemřel předčasně v 27 letech. Vkusně natočený snímek, který určitě ocení nejenom milovníci vážné hudby (obzvláště houslové) obsahuje nejpodstatnější houslové úryvky dokazující jeho nespornou a famózní virtuozitu. "Celý svět se chvěje když vy hrajete" (Nicolo Paganini). Lyrické pojetí celkového vyprávění (na pomezí snu i skutečnosti) bylo nesporně zajímavé, ale přiznám se, že bych uvítal trošku méně těch snů obzvláště v druhé části (Krškův režisérský rukopis se nezapřel) a o něco více té reality. Pak bych se nerozpakoval ještě jednu hvězdičku přihodit.

Výborné romantické drama s africkou faunou a flórou v hlavních rolích i výtečnou hudbou Johna Barryho. Výborné herecké výkony ústřední herecké trojice Merryl Streep, Robert Redford a K.M. Brandauer (nikoliv překvapivě v roli "záporňáka"), mnoho působivých a nezapomenutelných scén (namátkou první vyhlídkový let, scény "gramofonové", lví scény včetně lvího epilogu a mnoho dalších). Krásně se na to dívá a ani po letech film neztrácí nic ze svého kouzla a jeho shlédnutí vždy pohladí po duši (i ostatních smyslech). Ale úplný top romantický film to pro mne přesto není, tím je shodou okolností také s Meryll Streep, ale jiným "parťákem" sedícím současně i na režisérské židli, film "Madisonské mosty".

Výborný scénář, skvělé herecké výkony - obzvláště postava seržanta v podání Louise Gossetta Jr. byla naprosto skvělá (hned se mi vybavila 1. část filmu "Olověná vesta", možná že se tvůrci postavou seržanta Foleyho trošku inspirovali. Každopádně "brutalitu" v Olověné vestě vystupňovali na maximum, ale postava seržanta Foleyho pod slupkou "drsňáka" měla současně i lidský, obětavý a zodpovědný (skrytý) přesah a možná právě proto ten zasloužený "zlatý plešoun". Moc příjemně mne překvapil i Richard Gere, tady jsem mu (na rozdíl od jiných filmů) skoro všechno věřil a možná to byl jeden z jeho nejvěrohodnějších výkonů. S Debrou Winger se skvěle doplňovali a ve filmu bylo těch zajímavě napsaných postav povícero. Perfektní hudba Jacka Nitzscheho včetně využití dobových hitů, romantická linka, ale především oslava přátelství, disciplíny i lásky. Akorát mne moc nepotěšila ta závěrečná motorková scéna cestou do továrny, to už byl snad trénink na "Pretty Woman" a dal bych přednost malinko jiné filmové koncovce ...

Nejenom Belgičani dokážou natočit originální film s vozíčkářskou tématikou (Hasta La Vista), vytáhli se i Maďaři, kteří to pojali zase trošku jinak - důmyslný mix dramatu, absurdní komedie, gangsterské střílečky i "rozpitvávání" traumat z dětství i těch současných. Perfektně vybrané typy ústřední trojice (obzvláště ten voňavkový šikulka neměl chybu) i toho "psího" gaunera a originálně a důstojně vypointovaný závěr. Jen se "trošku obávám" toho, jestli odteďka nebudu chtít vozíčkářům nakukovat do igelitek :-)

Ne že bych až tak moc vyhledával filmy s drogovou problematikou, ale upoutalo mne jméno Bena Kingsleyho. A musím říci, že jsem ani na chvilku nelitoval. Ben byl ve své roli psychiatra, který má svých starostí také až nad hlavu, ale ač utrápený svým životem, neztrácí svůj svérázný optimismus, naprosto úžasný. Své "marjánkové role" se zhostil naprosto věrohodně a i když té marjánky a všeho kolem ní bylo ve filmu habaděj, nebyla vlastně tou nejdůležitější a v povedeném snímku šlo vlastně úplně o něco jiného. A to jiné bylo díky výborným hereckým výkonům (nejenom Bena Kingsleyho) znázorněno poutavou a velice originální formou, takže se divák ani na chvíli nenudil. A občas ho napadaly i zvláštní myšlenky, kdo vlastně komu pomáhá resp. kdo je tady terapeut a kdo pacient ? To všechno díky famóznímu Benu Kingsleymu fungovalo naprosto perfektně, hip hop do filmu taktéž seknul perfektně (i když preferuji jiné styly) a "terapeutické" metody krásné Olivie Thirlby také nebyly k zahození. Ono na tom, že i když v tom reálném životě to mockrát stojí za prd, člověk by se měl zaměřit na ty pozitivní věci a naplno si je užívat, ten dopad těch průšvihů se alespoń sníží. V opačném případě to "negativní myšlení" situace jen dále stupňuje a zhoršuje a to opravdu není to správné ořechové ...

Vynikající dokument o jedné z největších a nejcharismatičtějších osobností evropského filmu. Původem Ital, ale proslavil se ve Francii. Všechno co dělal, dělal naplno a (obzvláště ve filmu)mu to každý věřil. V zápase byl mistrem Evropy, jeho slibná kariéra skončila zraněním. Ale pro filmové fanoušky to bylo "požehnání", tehdy začínala jeho kariéra filmová a měl to štěstí, že v prvních filmech měl možnost si zahrát se svým vzorem Jeanem Gabinem, který ač už v té době hvězda, Venturu jako "filmového začátečníka" plně respektoval a předpovídal mu nadějnou kariéru obzvláště jako typ mužného a naprosto věrohodného hrdiny. No a budoucnost určitě ještě překonala původní očekávání. Dokument se zaměřuje kromě kratičkých filmových ukázek převážnou formou na samotného Lino Venturu, jeho myšlenky a názory a samozřejmě i na názory jeho nejbližších i jiných významných osobností. Jako herec byl opravdu nezaměnitelný a jedinečný, v obálce drsného chlapa jeho něžná duše a lidské vlastnosti. A to všechno se v dokumentu objevilo a Venturovy filmové role (namátkou Nesahejte na prachy, Výtah na popraviště, Sicilský klan, Dobrodruzi, Klec, Svědek a další) jeho vizáž, povahu i povahové vlastnosti věrohodně doplňovaly, takže díky za perfektní dokument o perfektním chlapovi.

Působivé psychologické drama Elia Kazana, ve kterém dominují překrásná Natalie Wood a pro oči divaček perfektní Warren Beatty ani skoro po šedesátli letech neztratilo nic na své působivosti. Dramata, ve kterých ta psychologie převažovala nad romantikou a skvělé vyobrazení rodinných vztahů i společenské situace uměl Elia Kazan vždycky na jedničku a tento nestárnoucí film je toho výstižným příkladem. Já od Kazana preferuji ješte o něco více "Na východ od ráje" (díky epičtějšímu příběhu), ale tento snímek nezůstává o moc pozadu. Při sledování ústřední dvojice se mi párkrát vybavila asociace na částečně podobný film ze stejné doby a se stejnou herečkou, akorát místo Beattyho byl v ústřední roli James Dean ("Rebel bez příčiny"). Je jen ohromná škoda, že jeho filmová kariéra byla tak předčasně utnuta, což v poněkud delším časovém horizontu samozřejmě platí i o Natalii Wood.