HKstars

The Myth je neuvěřitelně ambiciózním projektem (musím to říct předem - Jackie se evidentně od Medallionu nepoučil), nejen technicky (spousty historických flashbacků a digitálních triků), ale i dějově. Stanley Tong se rozhodl po letech bezduchých akčních fláků natočit romantickou akčně-dobrodružnou story, ve které nezbylo moc místa pro charakteristický chanovský humor (v podstatě se ve stopovém množství vyskytuje jen v akčních scénách), zato se tu až příliš plýtvá flashbacky a samoúčelnými triky. Prvních deset minut, pokud z hlavy vypudíte onu exkurze do starých časů, ve kterých má Jackie na hlavě něco jako záchod (říkají tomu generálská helma) a jeho obličej vykazuje silný útok postprodukce (Digitální vyhlazování vrásek? Vždyť místy vypadá jako figurína!), by se dalo označit za jakýsi splacený dluh všem trpělivým fanouškům, kteří doufali v Operation Condor 3. Vystřízlivění ale skutečně trvá jenom chvilku, protože pak vám dají tvůrci základní lekci v aritmetickém dělení. Tenhle film totiž chtě nechtě musíte dělit na výborné, průměrné a špatné scény. Tong nedokáže plynule přecházet z flashbacků do současnosti a naopak, je přímo bolestně vidět, že zatímco v současnosti je jako ryba ve vodě (a platí to i o kvalitě akčních scén), výprava do historie mu dělá neuvěřitelné problémy, stejně jako Chanovi, který se musí tvářit jako zamilovaný trubec. Sami jsme viděli, že romantika bez humoru v jeho případě prostě nefunguje. Proč se pokoušet o druhého Agenta z Hong Kongu, Jackie? Proč? A dělit musíme dál, protože ani o akčních scénách se nedá hovořit jako o nějaké hmatatelné jistotě. Zdaleka nejlíp z filmu vychází indický úsek. Nejen že tu Jack potká půvabnou indickou mladici (Mallika Sherawat), ale v akčních scénách stihne nejdřív vykrást americkou Mumii a pak předvede scénu na běžícím pásu, který je natřen lepidlem (kdo tohle schválil pro provoz, to opravdu nevím). Vynikajících pět minut, které odkazují na staré dobré časy. Bohužel také jediných pět minut, které si zaslouží vaší/naší/mojí ctěnou pozornost. Zbytek je divoká křeč, protkaná snahou o vizuální ekvilibristiku. Občas se to daří, bohužel v jiných filmech se to daří stejně a navíc smysluplně. Tong zkrátka nebyl tím pravým dostihovým koněm, zvlášť pokud se chtěl Jackie etablovat jako seriózní herec. Všechnu snahu o vážně míněnou romantiku totiž stejně v závěru spláchnou nechutné digitální triky (Medallion hadr) a víc-než-divný souboj s jakýmsi přestárlým Pakua maníkem. Přesto jsou akční scény jediným záchytným bodem pro ostřílené Jackieho fandy. Jen skrze ně občas probleskne jeho stará forma (nyní však mohutně dopovaná dráty a různými "zlepšováky", ale to mi vadí snad ze všeho nejméně), tolik potřebný humor, bez kterého Chan jede jen na tři válce a především kreativita. Všechno kolem je jenom honbou za jakýmsi neviditelným cílem, samoúčelnými vizuálními perličkami (které ale stejně díky nízkým rozpočtům nedosahují údernosti hollywoodských bratříčků) a vlastní verzí rozmáchlých wuxia příběhů. Je mi z toho hodně smutno, protože si myslím, že Jackie nepotřebuje sama sebe vymezovat vůči veškeré asijské konkurenci, pokud to má znamenat nejistý krok do neznámých vod. Je víc než jasné, že staré dobré časy jsou ta tam, ale proč si kazit pověst tímhle? New Police Story mohla být pěkná tečka, Jackie. Teď musíš natočit ještě alespoň jeden slušný akčňák, abys nešel do důchodu s ostudou. Myslel jsem si, že Medallion je chvilkovou krizí středního věku, ale tohle zjevně bude rozvinutější "choroba". Bohužel. 40%

Obecně je známo, že některé Jackieho filmy (jmenovitě First Strike, Rumble in the Bronx, Operation Condor) jsou pro americký trh upravovány, tj. prostříhávány, ale existuje snímeček, který si prošel i opačnou cestou. V roce 1985 totiž Jackie ve Státech natočil kriminálku The Protector, která měla konečně prorazit jeho smůlu na americkém trhu. Bohužel se nezadařilo a Jackie se naštval natolik, že odjel do Hong Kongu, kde si přitočil pár scén a vydal vlastní verzi. Její úspěch ho přesvědčil o tom, že by si mohl troufnout i na takhle moderní akčňák a tak vznikla série Police Story. To už je ale jiná pohádka moji milí... Takže se teď vrátíme do New Yorku, kde svědomitý policista Billy Wong (Jackie Chan) právě v baru se svým kolegou zapíjí desetiletou existenci v zemi neomezených možností. Už je dávno po službě, ale znáte to - policajt musí být vždy připraven a ve chvíli, kdy si Jackie odskočí na malou, umírá jeho parťák v nastále přestřelce (stačí když do místnosti vběhnou tři hipísáci s automaty a hnedle je veselo). Jackie vybíhá z WC a pošle všechny k pánu stylem, za který by se nemusel stydět ani Max Payne, ale kolega už leží bradou vzhůru. Ač je film typickou americkou detektivkou, nečekejte nějaké dilema - Jackie si nechá vynadat od šéfa a najde si partnera nového - veterána z Vietnamu, mírně vysloužilého Garoniho (Danny Aiello), který je v celém filmu jen tak na ozdobu, asi "aby ten Asiat nehrál úplně hlavní roli"... Hned první akce, návštěva party nechutně bohatého magnáta Shapira se však zvrhne v pořádný malér a sotva se Billy stihne pozdravit s Garuccim (Bill "Superfoot" Wallace), nevraživým bodyguardem pořadatelky večírku - Laury, vtrhnou stropem hosté, kteří nebyli na seznamu a unesou pořadatelku (dceru Shapira)... Všechny stopy vedou do Hong Kongu, kde má Billy pár známých, takže přijme nabídku tajné služby a spolu s Garonim jde Lauru zachránit ze spárů místního bosse Harolda Koa (Roy Chiao). Jak už jsem řekl, The Protector je obyčejná americká kriminálka druhé třetí jakosti, kterými se v osmdesátých letech radostně plnily pulty videopůjčoven. James Glickenhaus film napsal i natočil (je to mimochodem člověk, který stojí za vydáním "finální verze" posledního filmu Bruce Leeho - Game of Death) a Jackieho obsadil jen proto, že chtěl točit v Hong Kongu a mít při ruce někoho místního. Od začátku je vám jasné, že Billy všechny zmlátí, Garoniho minimálně skoro zabijou a Garucci je poskok hlavního záporáka. Zápletka je primitivní a nepomáhá ji ani skok do atraktivního Hong Kongu, ani Jackieho občasné exhibice (choreografie je jednoduchá, ale docela funkční a na americké poměry to tehdy muselo být docela maso). Pokud tedy sáhnete po americké verzi (která je k mání v našich videopůjčovnách pod názvem Ochránce), získáte tuctovou detektivku, ve které náhodou hraje Jackie Chan (a řada menších HK hvězdiček - Moon Lee, Roy Chiao, Sally Yeh...). Kdyby v ní hrál náhodou Nick Nolte, nic se nezmění, jen by se trochu víc střílelo a trochu míň mlátilo pěstmi do hlavy. Jenže filmový bůh je naštěstí milostivý a tak si můžete přes internet objednat i Jackieho verzi, která spočívá v kompletně předělaném finále a několika nových scénách. Jackie sice nijak nemohl pohnout s charakterem své postavy (která humor ztratila po cestě, střílí hlava nehlava a dokonce i mluví sprostě - že by chtěl Glickenhaus udělat z Jackieho asijského Clinta Eastwooda? ;) a občas zdvihnete obočí nad tím, jak se některé scény liší - v jedné části filmu po bojové scéně natočené v Americe následuje bojová scéna natočená v Hong Kongu, rozdíl je tak znatelný (tempo, zvuky, náročnost úderů), až vám přijde líto, že Jackie ten film raději nenatočil znovu od nuly. Dvě přidané akční scény a předělávka konce nicméně zvedají hodnocení o pěkných pár procent. Zejména nemastný neslaný souboj se slavným karatistou Billem Wallacem je v hongkongské verzi řádně opepřen (i přesto že Jackie používá stejný vývoj a stejné rekvizity jako v Glickenhausově verzi) a i když podle mého názoru Wallace na hongkongské poměry nekope nějak extra hezky (ovšem jeho údery jsou sakra silné - přezdívku Superfoot nemá jen tak pro nic za nic), jeho duel s Jackiem je patřičně drsný a vezme vám dech, stejně jako Jackieho honička v přístavu, která je oproti té americké dost prodloužena. Zkrátka Jackie dokázal pomocí několika přitočených scén a s pomocí věrných kolegů ze Stunt Teamu, udělat z tuctové detektivky mírně nadprůměrný akčňák. Není to něco, z čeho byste skákali do stropu, ale dá se to v klidu odkoukat. To všechno se však dá říci jen o hongkongské verzi. Nedoporučuji riskovat sledování té americké, protože rozdíl je skutečně značný a pokud bych ji měl hodnotit, sotva by vyšplhala na čtyřicet. 60%

Tenhle snímeček, v české distribuci kolující pod názvem Blesk, má takovou sílu, že když jeho jméno vyslovíte v hloučku fandů Jackieho Chana, okamžitě se rozprchnou ;) Proč tak panická reakce? Asi jste ještě Thunderbolt neviděli, no tak pojďte se mnou... přednesu vám jednu z těch temnějších kapitol Jackieho filmové kariéry... Jackie (ve filmu mu také říkají Foh To) je bývalý profesionální závodník (s diplomem ze školícího centra Mitsubishi), toho času vlastnící odtahovku, ve které pracuje celá jeho rodina (otec a dvě sestry). Žije si celkem v pohodě a jen občas zmlátí pár otrapů, kteří dorážejí na sestřičky, jenže pak se to všechno změní. Při rutinní policejní akci se totiž náhodou přitočí k honbě za pirátem silnic a jeho řidičské schopnosti nakonec vyústí v divokou honičku (při ní se také Jackie seznámí s půvabnou reportérkou v podání ještě půvabnější Anity Yuen). Jackie vítězí a padouch putuje za mříže, jenže kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp - blonďatý ulízanec (Thorsten Nickel - druhý dan v karate, ale to je příliš malá kvalifikace na to, aby ho někdo v tomhle filmu nechal bojovat ;) má totiž styky i peníze, takže se i přes aktivní odpor Interpolu (vyšetřovatele hraje Michael Wong) snadno dostane z vězení a rozhodne se vyřídit si účty s Jackiem... Do téhle chvíle to vypadá, že se o režisérské pravomoce Chanové (Jackie a Gordon) perou nerozhodně a film je jakási plichta mezi Gordonovým roztěkaným epileptickým stylem (plným podezřelých stříhů a křečovitých zrychlovaček) a Jackieho precizním přístupem. To že se nám jaksi nedostává akčních scén, je vysvětleno tím, že Jackiemu se v průběhu natáčení druhého Drunken Mastera a především Rumble in the Bronx hýbnulo pár kostí nesprávným směrem a tak se v Thunderboltu věnuje bitkám jen velice střídmě (a když už tak s hutnou podporou drátů a doublů). Ostatně takováhle akce je tu jen jediná, jde o souboj v japonském kasínu, který je všechno jen ne chanovský. Gordon v tu chvíli už totálně přebírá otěže a rejdí kamerou sem a tam, Jackie marně bojuje se záplavou drátů a celé je to až příliš chaotické než abyste si to stihli užít. Ale abych nepředbíhal, zhruba v půli filmu konečně Gordon Chan převezme PLNOU kontrolu nad filmem a aby to bylo jó všem jasné, nechá Jackieho totálně zmlátit v ultrabrutální scéně likvidace autodílny (jedna z nejdrsnějších scén, které v Jackieho filmech můžete vidět) - padouchova msta je dokonalá, Jackieho bolí všechny kosti v těle, jeho otec je v šoku a přizabité sestry si bere blonďáček jako pojistku, že se Jackie vydá do Japonska a rozdá si to s ním na závodní trati. Ehh? Tohle je Jackieho film? Ne, není - je to Gordonův film a pokud se chcete zeptat ještě na něco zásadního, odpoví vám vyplašený Jackie sám, když se ho jedna postava v průběhu tréninku na osudový závod zeptá... "Umíš se vůbec smát?" Tuhle ironii přejde Jackie nuceným úsměvem, který možná ani nebyl tak úplně hraný a ze kterého většinu jeho příznivců zamrazí. Gordon Chan nám tu totiž předvádí jak by vypadal Jackieho film, kdyby z něj někdo vyříznul veškerý humor a zbytek prostě odfláknul... Ani Sammo jako choreograf v akčních scénách nepředvádí nic co by stálo za pozornost (muselo se hodně zjednodušovat), takže nepotěší ani camea většiny maníků z Jackieho stunt teamu nebo milé obsazení Yuena Chora (Jackieho nemesis v prvních dvou Police Story) do role Jackieho otce. Gordon nás ale vytrvale mučí dál. Jackieho film bez humoru, akce a emocí - budiž, ale proč teda ty závodní scény, na kterých to všechno má stát, vypadají tak otřesně. Gordonovi evidentně stačí, když nechá kaskadéry kroužit osmdesátkou po trati a pak to ve střižně dvojnásobně zrychlí. Vypadá to komicky, ale smát se nebudete, protože vám v průběhu onoho závodu dojde, že většina pečlivě připravených kaskadérských kousků se topí právě v oněch zrychlovačkách. A to se tehdy propagace oháněla astronomickým rozpočtem a chvástala se, že jen zničená auta stála několik milionů. Je to všechno smutné - Jackie tu sice hraje, ale jako by tu nebyl, protože žádný element, žádná vteřina filmu, tu ani zdánlivě nepřipomíná jeho tvorbu. Pevně věřím, že na Thunderbolt by Jackie rád zapomněl (a asi to i udělal, když se odvážil o osm let později opět zkřížit své cesty s Gordonovými... a dopadlo to opět špatně), takže následujme jeho příkladu a tenhle film, který v jeho filmografii leží mezi Drunken Masterem 2 a Rumble in the Bronx, milostivě ignorujme... 40%

Sammo Hung proslul jako průkopník žánrů, které nemají v hongkongské kinematografii na růžích ustláno a v roce 1985 se rozhodl natočit trochu serióznější drama a do hlavní role obsadil, zcela proti typu jeho předchozích filmových partů, svého kamaráda Jackieho Chana. Heart of Dragon by se dal vzdáleně přirovnat k Rain Manovi (ten však vzniknul o tři roky později). Jackie hraje poctivého policistu Funga, který tajně sní o kariéře námořníka (inu, každej jsme nějakej). Namísto bezstarostných toulek po moři se ale musí po smrti rodičů starat o mentálně zaostalého bratra (Sammo Hung), který díky své dobrosrdečnosti a naivitě vždy neomylně skočí do dalšího průšvihu. Fung už je psychicky unaven z neustálého obětování pro bratra a navíc ho přítelkyně tlačí do úzkých neustálými narážkami na svatbu, společnou budoucnost a další "holčičí" věci. Není divu, že jednoho dne pohár trpělivosti přeteče a Fung během ostré hádky řekne bratrovi pěkně od plic, co si o tom všem myslí. Je to nejemotivnější scéna filmu, ve které jak Chan, tak Hung překračují své herecké škatulky a vydávají ze sebe úchvatné herecké výkony. Sammo ostatně exceluje už od začátku a jeho mentální zaostalost mu skutečně věříte (navzdory tomu, že jste ho předtím stokrát viděli jako akčního hrdinu). Tahle hádková scéna také předznamenává odklon od tradičního dramatu (kterým je film ve své první půli) a nastupuje fanoušky požadovaný akční díl snímku. Fungův bratr totiž nalítne do největšího průšvihu, když při hře na policajty a zloděje omylem "okrade" gangstera, jenž zrovna utíká s taškou plnou cenností a splete si ho s policistou. Následuje nezadržitelný vodopád situací, které v důsledku vedou k únosu Fungova bratra a tady dojde i na to, co by skalní fanoušci Jackieho Chana vyžadovali asi i od muzikálu. Pořádně nabušené akční finále. Fung vezme své bývalé kamarády ze S.W.A.T. jednotky (Chin Kar Lok, Yuen Wah, Mang Hoi) a jde si to na opuštěné staveniště rozdat o život svého bratra s celým gangem pašeráků, který je znatelně v přesile. Bohužel, i když se to v obsazení přímo blyští hvězdami (a Jackie si opět neodpustí delší souboj s Dickem Weiem), je na téhle akční tečce vidět, že byla zřejmě připravována v časové tísni a tak nepatří k tomu "nej", čím nás osvědčená firma Sammo-Chan-Biao (ten se podílel jen na choreografii) oblažila. Heart of Dragon však naštěstí není o akci, ale o přátelství, rodinných poutech a ochotě obětovat se pro ty druhé. Jakkoliv tyhle "ideály" znějí uhozeně, film si s nimi bohatě vystačí a vy při jeho sledování nejen že neusnete, ale ani nebudete reptat, že vám chybí akční scény (je tu skutečně jen ta jediná, závěrečná). Navíc úplný konec filmu hraje na city tak silně, že dojme i ty největší drsoně. Možná si říkáte, že podobný druh filmu není nic pro vás, ale to nevíte, dokud to nevyzkoušíte. P.S. Japonská verze obsahuje jednu akční scénu navíc (bitku po odchodu z baru, která je v čínské verzi jen zmíněna). 70%

Stephen Fung je čerstvý třicátník, vycházející akční hvězda a nová režisérská tvář mladého Hong Kongu. Možná až příliš rolí na jednoho člověka, ale Fung měl zkrátka štěstí. Hned poté, co přišel k fochu si ho všiml Jackie Chan, se kterým spolupracoval na několika filmech (Thunderbolt, Gorgeous) a následně se uplatnil i jako jeden z raubířů (hezké staročeské slovo) v Gen X-Cops a Gen Y-Cops, které Jackie produkoval. Není tedy divu, že ve chvíli, kdy Fung pomyslel, že by si rád něco natočil tzv. "za sebe", šel za svým životním chlebodárcem. Jackie zrovna založil produkční společnost JCE, aby tak dostál slibům, kterými nešetřil na tiskovkách Fung byl přesně ta generace, jíž hodlá Jackie v Hong Kongu vypěstovat. Slovo dalo slovo, dolar dal dolar a Fung mohl natáčet svůj režijní i scenáristický debut Enter the Phoenix (sám Jackie mu krom plné peněženky přispěl i symbolickou čestnou roličkou, její rozsah je ale doslova bleskový). Štěstěna se Funga držela i při shánění herců - Daniel Wu, Eason Chan, Sam Lee, Karen Mok, Nicholas Tse, opravdová smetánka mladé generace (imho v ukecávání ansámblu měl prsty opět Jackie, protože v malé roli otce hlavního hrdiny se objeví sám Yuen Biao), takže se dramo-komedie z prostředí Triád mohla rozjet na plné obrátky. Fung-psavec se rád baví, ale ještě radši boří zaběhnutá klišé, po standardním flashbackovém úvodu, v němž vykvete dávná křivda, kterou musí během filmu záporák (sám Fung) pomstít, se rozebíhá hned několik linií. Máme tu Georgieho Hunga (Daniel Wu), homosexuála žijícího kdesi v zahraničí (pracuje jako šéfkuchař), jehož otec kdysi vykázal z rodiny, zřejmě proto, že nesnesl jeho odlišnou sexuální orientaci (pravý důvod ale vyjde v závěru filmu vyjde najevo). Jenže zatracovaný tatínek (právě Biao) právě skonal a jako dědictví za sebou zanechal triádí gang. Pokud se ho rychle neujme nástupce, pohltí ho konkurence (v té se objevuje i Fung, pomalu spřádající své plány na pomstu). Poměrně zmatkařská gangsterská dvojice otec-syn se tak vydává pro Georgieho, aby převzal rodinné otěže, ale pod vlivem několika náhod si ho spletou s jeho spolubydlícím Samem. To Georgiemu vůbec nevadí a tajně souhlasí s tím, že si oba (alespoň) na chvilku vymění role. Pravý Georgie tak bude moci z povzdálí sledovat, do čeho vlastně jde. A není toho málo. Ve světě gangsterů samozřejmě platí přísná pravidla a být homosexuálem je jaksi nepatřičné. Z křečovité obřadnosti a zatajování nejrůznějších skutečností pak Fung buduje nejrůznější smrště gagů (málokdy se mu je ale povede vygradovat, takže nečekejte, že se budete smát od ucha k uchu) a především další linii, tentokrát romantickou. Hung si totiž má začít s dcerou šéfa konkurence (aby došlo k požehnanému spojení a věčnému blahobytu), neuvěřitelně ukecanou agentkou jedné pojišťovny, Julií (fantastická Karen Mok). Ta se ale zakouká do Daniela Wua (ten se svou homosexualitou naopak tajit nemusí). Zábava? V jistém slova smyslu ano, Fung-režisér je ale v průběhu celého filmu mnohem lepší než jeho inkoustové alter-ego. Na ději je přes veškeré ambice vidět práce debutujícího autora a hravý přístup začne díky nedostatku opravdu úderných gagů a hlášek po chvíli značně nudit (ano, i přes ty zástupy velkých jmen). Všechno je předem dáno a náznaky akčních scén jsou příliš krátké než aby radikálně zvýšily tempo a poskytly uspokojení neposednějším jedincům. Fung jako by od půlky filmu nevěděl kudy kam a zamotával se do všech linií. Je tu snaha to všechno chytře spojit dohromady a částečně to vychází, jakmile se ale scénář příliš soustředí na jedno herecké křídlo, to druhé zůstává na ocet. Ne nadarmo se říká, že začátečnickým chybám se nevyhne ani sebelepší debutant, Fung v závěru snímku sice dohání v akčním finále (velice příjemně předrátovaný duel Wua s Fungem, plný poctivé destrukce) vlak, který mu během filmu ujel, ale právě kvůli tomu nemohu snímek nazvat vyváženým ani se zavřenýma očima. Moc bychom chtěl, protože Fung je rozhodně talent, kterému se za kamerou daří lépe možná lépe než před ní. Jen to chce všechno ještě vychytat - dodat humoru ten správný říz, lépe vést herce a občas se nebát střihnout (je to "jen" 105 minut, ale občas Fungovi tempo skáče jak na sinusoidě). Tyhle malé drobnosti zatím dělí zdatného řemeslníka od výborného režiséra. Není to nic na čem by Fung nemohl zamakat, navíc to očividně tenhle mladíček myslí s budoucností hongkongské kinematografie dobře. I proto byste měli na Enter the Phoenix mrknout, jeho režisér bude dost možná za deset let v Hong Kongu tzv. "držet prst na tepu doby", ať už to znamená cokoliv. ;) 60%

Přemýšleli jste někdy o Jackie Chanovi jinak než o akční mlátičce rozdávající úsměvy na všechny strany? Co kdyby si zahrál ve filmu, kde vystupuje jako úplně normální řadový policista a jeho tvář je většinu stopáže zkřivena vztekem, při pohledu na bezvýchodnost situace? Inu vaše přání se může stát skutečností, pokud si někde seženete Crime Story... Eddie Chan (Jackie) si nežije zrovna růžově - navzdory skvělým výsledkům v akci, zůstává stále jenom inspektorem a navíc si ho policejní psycholožka neustále dobírá, kvůli jeho vzteku. Eddieho totiž jakýkoliv případ vybičuje do podoby agresivního pitbulla, který jde zločincům po krku až do posledního dechu... Nejinak je tomu i v případě únosu bohatého podnikatele Yat-Feie. Auto s únosci frnkne Eddiemu těsně před nosem a divoká honička si vybere své první oběti. Celé policejní oddělení se pouští do pátrání, ale netuší, že hluboko uvnitř celé mašinérie je velká krysa. Inspektor Hung (Kent Cheng) už jeden případ Yat-Feiova únosu zdárně vyřešil a má tak to nejlepší krytí jaké si vůbec může dovolit. Pod lampou bývá největší tma a Hunga už přestalo bavit pobíhání v uniformě za pár prašivých dolarů. Když celá akce vyjde, připíše se mu na účet kulaťoučkých 60 milionů dolarů a navíc potěší vysoce postavené členy Triád, kterým Yat-Fei už pěkně dlouho leží v žaludku. Eddie "pitbull" Chan splétá nitky případu pomalu, ale krůček po krůčku se blíží k finálnímu odhalení. Po neúspěšném převodu peněz se spolu s Hungem přesouvá na Tchajwan a celé vyšetřování začíná nabírat na obrátkách... Vlna filmů s mafiánským tématikou zasáhla na počátku devadesátých let celý Hong Kong a tváří v tvář tomuto trendu se musela postavit i hvězda největší, Jackie Chan. Možná tušil, že sám by napínavý thriller nenatočil a tak si na pomoc přizval Che-Kirk Wonga (Big Hit) a začal připravovat pecku, při které vám zmrzne úsměv na rtech... Nepřeháním, sledování Crime Story nepatří k oddechové zábavě v Jackieho stylu - zmizí prvoplánové gagy při soubojích, nevinné žertíky a úsměvy do kamery... jediné čemu se lze ironicky pousmát, jsou pokusy o pár "drsňáren" (soulož ve výtahu), ale jinak se film až křečovitě drží sugestivních výjevů a Jackieho kamenná tvář zachrání i scény s náběhem plným patosu. Nutno dodat, že jeho herecká zručnost vynikne především při konfrontaci s dalším velkým hercem (platí to doslova), Kentem Chengem, jenž ztvárnil záporáka opravdu dokonale. Nebudete se smát jeho kypré postavě, protože když do vás zabodne svoje očka, pochopíte, že si nedělá srandu. Akční scény jsou tentokrát až na posledním místě, jako nezbytné koření hutné atmosféry, a vtipné momenty střídá nebývalá vlna brutality (soucítím se všemi kaskadéry). Nejsou to hektolitry krve a hromady zlámaných kostí, kterými nás denně oblažuje Hollywood, Crime Story obsahuje skutečně drsné kaskadérské kousky, ze kterých vás zabolí za krkem (a možná nejen tam). Seriózní thriller, herecká exhibice, netradiční chanovka, výborný film - Crime Story má mnoho tváří a krom jiného dokazuje, že Jackie by si na stará kolena vystačil i bez bojových kejklí, které k němu neodmyslitelně patří. Pokud jste ho jako herce vždy trochu podceňovali, zkuste si Crime Story půjčit. Na změnu názoru není nikdy pozdě... 80%

Kdo je nejneodolatelnější teenager na světě? Přeci Jackie Chan v nepřímém pokračování Young Mastera, nazvaném Dragon Lord (původní název zněl Young Master in love). Jackie hraje Dragona, jenž se svými kamarády Cowboyem (Mars), Kangem a Paoem tvoří nejpovedenější čtveřici puberťáků v okolí. Ačkoliv má Dragon přísného otce, snaží se většinu dne proflákat a paradoxně největší úsilí tak nevěnuje studiu literatury a bojových umění, ale žehlení svých průšvihů (a že je to někdy opravdu o chlup). Milostná i jiná dobrodružství těhle mládežníků se však brzy střetnou s nekalými praktikami gangu pašeráků... Dragon a Cowboy budou muset ve finále dokázat, že nemají v hlavě jen lumpárny a sukně pohledných sousedek. Čínské národní poklady se totiž musí bránit až do roztrhání těla ;). V tomhle případě to platí doslova a z filmu přímo sálá Jackieho elán. Po návratu z Ameriky už mu daly Triády konečně pokoj a tak se mohl pustit do dalšího filmu. Jelikož jeho poslední kousek, Young Master, byl nadmíru úspěšný, rozhodl se Jackie opět usednout za kameru a pokračovat v dobře rozjeté práci. Snímek se však nakonec vyvrbil trochu jiným směrem a Jackie mu raději dal úplně nové jméno. Tak vznikl Dragon Lord, který kombinuje tradiční old school reálie a velice oblíbenou zápletku s pašováním památek s vylomeninami až nebezpečně moderní hlavní čtveřice. Kreativní podvádění při zkouškách, pokusy o randění s děvčaty nebo kung-fu mutace známých her (fotbal, a to jak americký, tak klasický), to všechno jako by bylo z jiného světa a nastavovalo celému příběhu kontrastní zrcadlo, ve kterém se všechno zdá být trochu odlehčenější. Od humoru Jackie upustí až ve finálním souboji (který je opět příjemně dlouhý) a některé outtaky v závěrečných titulkách vás přesvědčí o důrazu použitých technik a kaskadérských kousků. Jackie se opět úspěšně zakousnul do historie bojových filmů. Povedlo se mu skloubit komedii hraničící až s parodií a navíc přiběh ozdobil perfektními akčními scénami. Po Young Masterovi šlo o další velký úspěch na který Jackie v následujících letech navázal filmy jako Project A, Police Story a Armour of God. Dragon Lord je jedním z těch snímků, díky kterým se zrodila hvězda - zastihuje Jackieho ve vrcholné formě a plně ukazuje jeho všestrannost (hlavní role, scénář, režie, choreografie bojových scén). Navíc je poměrně zajímavé, že film si drží tempo navzdory faktu, že jsou v něm jen dvě bojové scény a obě až v samotném závěru. Jackie tak nepřímo dokazuje, že by se "uživil" i v žánru nebojových komedií... p.s. přestaňte uznale kývat hlavou a koukejte si Dragon Lorda sehnat ;) 80%

Máte rádi mimořádně šílené filmy ozdobené kvalitní akcí a zhusta osázené hvězdami? My Lucky Stars tohle všechno nabízí v japonském stylu, s několika překvápky a pořádným akčním nálevem v závěru. Z filmu je cítit snaha zaútočit i na japonské fanoušky (tenhle trh chtěl Jackie vždycky ovládnout), ale i když je na obalu jméno Jackie Chan napsáno největším písmem, ve filmu si ho moc neužije. Spolu s Yuenem Biaoem hraje dvojici elitních hongkongských detektivů, která se snaží dopadnout zloděje šperků... Při honičce v zábavním parku jsou ale napadeni gangem ninjů a Biao je unesen. Jackie (ve filmu se jmenuje Ka-Kui, tedy stejně jako jeho postava v Police Story. Pro japonské fanoušky se však vžilo jméno "Muscles") je sám v cizí zemi a bude potřebovat vydatnou pomoc, kontaktuje tedy svého nadřízeného a pošle ho pro přítele z dětství, Kidstuffa (Sammo Hung). Ten ani neví, že pomáhá Ka-Kuiovi (se kterým se nemá moc v lásce), ale je vděčný policii za předčasné propuštění z vězení. Pro záchrannou misi sežene další čtyři potulné živly (Richard Ng, Eric Tsang, Charlie Chin, Fung Shui-Fan) a spolu s pohlednou inspektorkou Poison Ivy (Sibelle Hu) vyráží do Japonska... Ačkoliv je film součástí série "Tří bratrů", Biao a Jackie jsou tu tentokrát spíš pro dotvoření atmosféry (Biao je na plátně všehovšudy tři minuty, z toho tak minutu bojuje) a veškerou smetanu slízne Sammovo elitní komando, které je zdrojem nekonečné hory gagů. Eric Tsang sice do scénáře vepsal pár omšelých vtípků, ale jejich provedení vám vyrazí dech. Jak by taky ne, když jsou realizovány hongkongskou komediální elitou a jištěny akčními scénami. Těch je sice pomálu, ale kdykoliv se objeví Jackie v záběru, akční křivka letí prudce vzhůru a neklesá, dokud není poslední záporák bradou vzhůru (v jejich řadách se krom známých tváří objeví i pohledná kulturistka Michiko Nishiwaki a malé cameo si střihnul i slavný Bolo Yeung). Výsledek je možná moc svérázný i pro Japonce, ale scény jako "hromadná přepadovka za učelem muchlovačky", "objednávání jídla v japonské restauraci" nebo "Jackieho procházka Muzeem hrůzy" vás připoutají k obrazovce silou tunového magnetu. A to jsem se nezmínil o umění telepatie a telekineze, které Richard Ng ve filmu ovládá s děsivou spolehlivostí. Je toho zkrátka moc a My Lucky Stars vám vyřízne do obličeje široký úsměv, se kterým hrávě zapomenete, že je to celé jen obrovská ptákovinka bez hlubšího smyslu. Ostatně, kdo by ho potřeboval, když má k dispozici dávku humoru, která vystačí na celé roční období ;). 60%

Dobří holubi se vracejí, stejně jako dobré komedie, v případě pokračování úspěšné My Lucky Stars, se však jedná o návrat kapku vynucený. Po velikém úspěchu filmu, ve kterém se sešli nejlepší komici Hong Kongu, spolu s proslulou akční trojicí Sammo Hung-Yuen Biao-Jackie Chan, se doslova v raketovém tempu natočil druhý díl. Aktéři zůstali až na výjimky (Charlie Chin má jen malé cameo, protože byl vázan u jiného projektu) stejní, Chan a Biao se opět objevují jen sporadicky, když je třeba vyčistit plátno od zlotřilých padouchů a pětice hlavních postav zdárně pokračuje v honbě za jakýmikoliv příslušnicemi ženského rodu... Stejně jako minule jsou samotné gagy důležitější než děj filmu (ostatně nad triem úkladných vrahů a jeho motivy se ani nevyplatí přemýšlet, stačí vědět, že zmiňované záporáky hraje Chung Fat, Richard Norton a Yasuaki Kurata a každému svitne, že tihle týpci nebudou přehnaně filozofovat). Bohužel, i když se film snaží trochu přicukrovat výsledek romantickou linií (mezi Sammem a Sibelle Hu z prvního dílu), až příliš kopíruje model prvního filmu a začíná platit ono okřídlené "opakovaný vtip přestává býti vtipem". Jako by z hlavních protagonistů vyprchal elán, jenž udržoval v My Lucky Stars ďábelské tempo, při kterém jste si nestěžovali na nedostatek akce. V Twinkle jsou naopak akční scény to, k čemu se bude upínat vaše pozornost jako ke smilování. Potěší dynamická bitka ve skladišti (asi v první třetině filmu) a samozřejmostí je akční finále, ve kterém stihnou zazářit všichni tři záporáci. Za akční scénu můžeme považovat i judo exhibici s cameem v podání Michelle Yeoh - jedna z mála scén, které vám vykouzlí na tváři nenucený úsměv. Je zatrolená smůla, že film dopadl takhle neslaně-nemastně, protože tahle pětice svérázných komiků si takové sražení do kolen snad ani nezasloužila. Možná to chtělo dát si oraz a nepokoušet se ždímat diváky hned dvakrát v jednom roce. Možná to chtělo víc akčních scén. Možná by všechno fungovalo, kdyby si ta spousta herců na place navzájem nekradla drahocenný celuloid, který jim byl svěřen... Až příliš je vidět, že nikdo nedostává šanci zazářit, protože je okamžitě střídán... nejvíc to zamrzí u hlavních záporáků, kteří se sice snaží seč můžou, ale na plátně se víceméně jenom mihnou a nebýt toho, že dostanou v závěru přes hubu, divák by si je snad ani nepamatoval... To je hlavní problém Twinkle... vyšumí z hlavy rychleji než levné neznačkové šampaňské... A přitom pár z těch bublinek moc příjemně šimrá ;). 40%

Minule jsem je poslal do... háje a přesto jsou zpátky. Popularita a nezdolnost dívčího pěveckého dua The Twins je zkrátka nekonečná a i když se druhý díl Twins Effect maskuje za dlouhatánský název The Huadu Chronicles: Blade of the Rose a Patricku Leungovi prý v režii pomáhal i Corey Yuen (buď je to lež nebo se má Corey za co stydět), trpí film stejnými chorobami jako jeho starší bratříček. Hlavními hrdinkami jsou tu opět děvčata - Gillian Cheung a Charlene Choi, ale děj už definitivně uhnul od upírů (i když je tu na ně menší odkaz, lidé žijící v podzemí mají nadměrně vyvinuté tesáky) a nacházíme se v jakési Amazonii, kde jsou muži degradováni na post otroků, čistě proto, že královna trpí zvláštní vesmírnou konstelací (ty vznikají jen v hlavách asijských scenáristů) - je mrcha, má nadpřirozené schopnosti a její sestra se kdysi vyspala s jejím manželem. To stačí na to, aby všechny muže začala nenávidět (manžel to přežil, jen se musel vlastnoručně vykastrovat (o tom se ve filmu díkybohu jen mluví ;)) a udělala z nich otroky, jejichž poslušnost střeží ženské vojsko v růžových uniformách. Charlene Choi hraje obchodnici s otroky, Gillian Cheung pro změnu pobočnici královny. Za hradbami města však žijí revolucionáři, v čele s Crouching Tiger, Hidden Dragon (ano, přesně takhle se postava, kterou hraje Donnie Yen, jmenuje). Ten věří, že kámen, který jeho kolega ukradl v paláci v sobě ukrývá klíč k supermeči, jenž dokáže naporcovat na kusy i královnu. Málokdo totiž ví, že v hlavě hlavní záporačky se vylíhnul zákeřný plán, pomocí smrtících paprsků hodlá všechny muže předělat na ženy. No... mohl bych vašemu matení věnovat ještě celý odstavec, máme tu debut Jayceeho Chana (syn Jackieho), který je ve skutečnosti tajným dědicem královského trůnu a zamiluje se do Gillian Cheung (nebo ona do něho, přeberte si to), abychom to zaokrouhlili ještě je tu jeho kamarád, kterého hledá Charlene Choi jako otroka pro nějakou generálku. A jiskra přeskočí i tady, ostatně klasické klišé o tom, že zakázané ovoce chutná nejlépe, se tu propírá od začátku. Přechod do pseudohistorického období filmu určitě prospěl, vizuálně je to oproti jedničce pokrok (nebo spíš poskok), ale jinak se toho příliš nezměnilo. Obě herečky opět při soubojích vypadají jako retardovaný taneční soubor z Horní Dolní, jsou pomalé, nemotorné a zdaleka nejhorší je, když si tvůrci tenhle handicap vynahradí počítačovými triky. Nemám nic proti evidentně digitálním palácům, ptákům a zbraním, na to už si člověk u nové hongkongské vlny zvyknul, ale kaskadéři jsou asi opravdu na vymření, protože jakýkoliv náročnější kousek je prezentován digitální kopií herce! Kdo viděl Blade II asi ví o čem mluvím, v hongkongských rozpočtech je ale míň peněz a tak v Twins Effect 2 vypadají tyhle triky ještě mnohem hůř, tím spíš, že jsou, stejně jako většina úderů, zpomalené. Už tak málo dynamickým soubojům to zaráží finální úder do zátylku. A kde není akce, tam není na co koukat, protože humor i děj je stejně infantilní jako v prvním filmu, vrcholem jsou pak podzemní lidé, kteří nejdřív vyvraždí celou královskou gardu, aby se pak prezentovali jako nesvéprávní idioti, o mužích, kterým po zásahu paprskem narostou ňadra, případně o Donniem transformovaném do homosexuála už asi slyšet nechcete. Nebo ano? Tak tady to máte. Twins Effect 2 je napodobeninou filmu a to takřka ve všech směrech. Postavy nemají žádnou hloubku, herci nehrají, jen prostě odříkávají gagy, popř. se ksichtí v kýčovitých kostýmech a přitom se film snaží tvářit jako seriózní fantasy příběh. Zoufale umělé jsou i souboje a dialogy posunující děj kupředu, jakoby to celé bylo jen technologické demo bez duše a i tahle chladná podoba je tříštěna Leungovou neznalostí významu slova kontinuita, občas prostě děj poskočí "o deset minut" a postavy se během jednoho střihu ocitnou na úplně jiném místě a v jiném čase. Ale nebojte se, po půlhodině už vás nic nepřekvapí. I když... úmyslně jsem si nakonec nechal vrchol filmu a zároveň velice smutnou pasáž. V chrámu, kde je ukryt onen supermeč je stráž, generál prastaré dynastie, chránící objekt před zlodějíčky. Kvůli doživotní záruce je komplet z kamene a oživne až ve chvíli potřeby. A toho generála hraje Jackie Chan. Když už ve filmu debutuje jeho syn (hraje asi úplně nejhůř ze všech a hned na něm poznáte, že mu do zad střílí protekce), tak proč by si nezahrál, navíc když mu to s Donniem v Shanghai Knights tak šlo. Takže dojde k souboji Jackie vs. Donnie, který je bezkonkurenčně tím nejlepším co filmu nabízí, navzdory několika digitálním trikům a hnusným drátům je to koukatelné, především kvůli prostředí (padající voda, tekoucí voda, tříštící se voda ;), jenže s tím také přichází kámen úrazu. Celá scéna totiž dost nepokrytě vykrádá úvodní duel z Hrdiny (Donnie vs. Jet). Ne prostředím (voda jako voda), ale jednotlivými nápady i chvaty. Donnie šermuje s kopím zavěšený vzhůru nohama, rozráží kruhovým pohybem vodu, odlétává pozadu, aby se vyhnul Jackieho meči, je toho spousta, ale i laik pozná hutnou kopírku, na relativně slušné scéně tak leží stín jedné z nejokatějších vykrádaček všech dob. Co dodat k filmu, jehož jediná koukatelná sekvence je "z jiného filmu"? Corey Yuen je uveden jako choreograf, takže by si zasloužil přejet drezínou, osobně bych ale řekl, že on sám nemá tolik drzosti, aby něco podobného provedl a Chan s Yenem zas nejsou takoví vejlupci, aby se do toho nechali jen tak navézt. Pravda je někde tam venku, jakkoliv vám podobné věci netrhají žíly, nic to nemění na tom, že Twins Effect 2 je skoro stejně špatný jako první díl a Twins už by konečně měly přestat znásilňovat filmovou branži a zůstat u vřískání do mikrofonu. Co bude dělat Jaycee opravdu nevím, protože hrát ani zpívat neumí. Možná by měl zůstat jen "synem Jackieho Chana", tak je neškodný a nebude dál likvidovat moje mozkové buňky. Scenáristy raději nebudu jmenovat (je jich hodně), ale k recenzi třetího dílu (mám takové tušení, že se ho dočkáme) mě donutí jen mimořádně velký úplatek. A konec, pryč z tohohle digitálního kýče, musím si pustit Fist of Legend na uklidnění nebo něco rozmlátím. Minule to odnesla skříň, díky těmhle hnusům se koukání na filmy celkem prodraží. ;) 20%