Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (276)

plakát

Všechno bude (2018) 

Kámen úrazu u tohohle filmu je v jeho koncepci: příběh vyprávěný očima jeho klukovských hrdinů, takže ne vše, co vidíte, se ve skutečnosti stalo, a i to, co se stalo, se možná stalo úplně jinak. Autoři k tomu nic nedodávají, nic nenaznačují, nechávají jen a jen na divákovi, co a jak vyhodnotí. Budiž. To samo o sobě nemusí být chyba. Problém je v tom, že na to potřebuji sakra dobrý scénář a herce, kteří chytnou diváka. Omerzu bohužel nenašel ani jedno. Scénář kulhá, kde může - když vyprávíte samotné scény, nezní to nejhůř - ale když je vidíte, zjistíte, jak moc jim chybí k tomu, aby z nich byla aspoň zábavná historka - rozpliznou se buď délkou - topení psa - nebo dojedou na chabé herce - jak se Heduš dostal do auta či trapně slzavé vyvrcholení výslechu, dějové křeče - kazišucké přepadení chaty a scény se stopařkou vůbec - či režisérskou bezradností, kdy ztrácí prostor s tím, co mohlo být vypuštěno - záchrana dědečka, kde trvá nesmyslně dlouho než dojde na klíčovou scénu jízdy s kolečkem a ta se místo vrcholu stává jen odfláklou epizodkou. Jediná povedená akce je v tomhle směru útěk z policejní služebny... Divák se tu navíc těžko sžije s některým hrdinou - Mára je typický fracek zralý na pár facek a Heduš dobře maskovaný odstrčený špek posedlý šukáním (mimochodem, kde jste vzali jejich filmový věk? ve filmu o něm žádná zmínka není), oba hodně nestandardní, aby se na nich daly zobecňovat generační sny. Představitelé obou jsou k tomu hodně špatní herci - neživotné dialogy, Márova marná snaha hrát výrazem obličeje. Výsledkem pak je, že tu na začátku zmiňovanou koncepci, cítím víc jako autorskou berličku, abych (nejen) před divákem obhájil i scény nereálné či přitažené za vlasy.

plakát

Miss Hanoi (2018) 

Pokus o českou verzi příběhu Laury Palmer sice neskončil fiaskem, ale žádná sláva to není. Důvody vidím v zásadě tři: 1. Vietnamská komunita slibovala mnohé, v reálu došlo jen na hodně povrchní náhled (viz nekonečně rozmáchlý průjezd Sapou). 2. Detektivní linie spoléhá na to, že divák nebude klást jiné otázky než scénář (jinak se začne hroutit jako domeček z karet). 3. Hereckou partu zachraňuje policejní pařez Davida Novotného. Ten si roli užívá. Totéž bohužel nelze říci o vietnamské části ansámblu včetně ordinační sestřičky v policejní uniformě - jejich toporná neživotnost jenom podtrhuje výše zmiňovaný dojem povrchnosti.

plakát

Chata na prodej (2018) 

Film se tváří, jako že chce řešit nějaké vztahy. Nic ale neřeší. Problémy sice otvírá, ale nijak je nerozvíjí, nijak s nimi nepracuje, nechává je bez jakéhokoli posunu či přidané hodnoty zase zapadnout. Nemám nic proti nekomentovaným výsekům z reality, ale tady to vnímám nikoli jako záměr, ale jako bezradnost. Celý dojem z filmu tak pro mne zcela přesně vystihuje cimrmanologické shrnutí: TAK PROŠLA NOC A RÁNO OPRAVDU DOŠLO K DRAŽBĚ...

plakát

Mamma Mia! Here We Go Again (2018) 

Pokud byla jednička zábavnou oddychovkou, pak dvojka je pouhopouhou ždímačkou na peníze. Nedokáže vymyslet nový příběh (jen parazituje na jedničce), hudebně kulhá na obě nohy - po the best zbylo jen the nebest, místo svěžesti a radosti úporná vyumělkovanost a křeč (vygradovaná v dokonale zdokonalené Cher) - brrrr! Jednou větou: ani po kotníky aneb nevstoupíš dvakrát do téže řeky.

plakát

Teambuilding (2018) odpad!

Nic trapnějšího už se snad ani natočit nedá...

plakát

Na krátko (2018) 

Tak tohle budu rozdýchávat hodně dlouho... Dost drsný/nemilosrdný pohled na rodinu - nebo spíš rodičovství - v dnešní době. Svou beznadějností a marností místy připomene POUPATA, ale drama je tentokrát střídmější, intimnější. Velmi dobré herecké výkony (zvláště babička Marty Vančurové). Příběh dcery poněkud schematický (skoro až proflákle - jakoby se nedalo vymyslet nic jiného?), je tady tak trochu jako vzdálená kulisa. Příběhu syna nepomáhá ani nenahrává, spíš naopak. Přesto mezi letošními českými filmy zatím jasná jednička.

plakát

Dvě nevěsty a jedna svatba (2018) 

Mám pocit, že Holubovou s Kleplem bude muset nějaký režisér rozvést jinak oslaví i filmovou zlatou svatbu... Jinak ovšem žádná díra do světa - ani do Česka. Oproti všem těm předcházejícím "Pepům", "Zoufalkám" či "Věčně nevěrným" ale nemám tak šílený pocit trapnosti. Možná je to tím Brutusem, možná tím, že Polívková si fakt zaslouží o kousek víc než "úchyla z Účastníků zájezdu".

plakát

Sedm mužů na zabití (1956) 

Tak nebýt Lee Marvina (a očí Gail Russell) je to zoufalá nuda de facto o ničem. K drsné realitě chybí už jen krůček - aby šerif střílel do zad. Chybí vypravěčský drajv. Tohle lze prezentovat jako vztahový víceúhelník stejně jko western - oboje ovšem stěží v Béčkové kategorii...

plakát

Hastrman (2018) 

To, co se povedlo, je linka vazby na kraj a přírodu, přirozený způsob žití - fungují celkové záběry krajiny i zařazení lidových zvyků. To, co se nepovedlo, jsou bohužel hlavní motivy: zvíře v člověku, člověk ve zvířeti. Karel Dobrý byl skvělá volba. Bohužel mu dochází dech v okamžiku, kdy má ukázat souboj člověka a zvířete v sobě, nadmuže chtíče a nadmuže citu. Jakoby se mávnutím kouzelného proutku proměnil v samčího trotla. Ještě hůře ovšem dopadá Katynka. V její postavě totiž žádný boj není ani v náznaku. Jediné, co ji charakterizuje je neustálé okázalé nabízení vlastního těla. Zcela nečitelný je vztah obou postav po splynutí v bouři. Rozhodně nemám pocit nějakého souznění či dokonce lásky. Oboustraně. Ona mi přišla spíš vyděšená a on jen jakoby uklízel nepohodlného svědka. Na Katynce tak zaujme jediné - smysl castingu pro černý humor, když do její role vybral ZMRZLOU... Paradoxně je tak nejsilnější postavou farář - bohužel shazovaný rádobyvtipným vynálezectvím (ať už jde o lipovou pannu nebo o lesní jogging). Ostatně v zasazení do kontextu doby spatřuji další slabinu filmu (naprosto devótní vesnice vs. holka, před kterou si sedne na prdel i pan hrábě...) Přesto všechno v současné době nadprůměrný český film.

plakát

Tiché místo (2018) 

Na filmu jediná pozitivní věc - pokus natočit něco jiného nebo jinak. Nápad bohužel neoriginální (x-krát použité schéma transformované jen do jiné klíčové veličiny), uspěchaný a nedotažený ani v základní logice (vypadá to, že monstra slyší jen to, co říká scénář - šumění televize je přitáhne na dálku, ale zrychlený dech neslyší ani na dva metry; kraj je bez lidí, ale elektřina vesele funguje - přesto ve sklepě svítí svíčky; hluchoněmá sice nic neříká, ale jinak samozřejmě hluk způsobuje - o to horší, že ho neslyší, syn se bojí s otcem na ryby, ale pak vesele běží odpálit ohňostroj, kde se ve sklepě s miminem vzal eMZák a proč tam najednou začala téct voda?...atd atd atd). Příběhu chybí logika, postavám prokreslení - absence souvislostí není výhodou, jen pohodlností autorů, kteří na ně prostě rezignovali a vsadili na to, že divák to spolkne i bez nich. Bohužel. Takže podtrženo sečteno docela hloupý film, který vás chce nachytat na blyštivé pozlátko. PS: nejvíc práce mi dalo udržet bránici při scénách v zásobníku zrní.