Bohulib

Někde jsem slyšel, že existuje jen 7 základních filmových příběhů, první z nich je o tom, že se objeví velká příšera nebo spousta malých. Spielbergovi na to stačil jeden větší žralok. (Mimochodem, jestlipak někdy někdo natočí film Čelisti s podtitulem "Psychologická sonda do zákulisí symfonického orchestru".) Ale doba pokročila, takže dneska místo žraloka použijeme lidožravý létající talíř (nebo to byl klobouk?) a místo kyslíkové bomby do něj narveme nafukovacího panáka. A až vás budou honit emzáci, tak nejjistější je ujet jim na koni.

Tohle mi skvěle sedlo, retro béčkový horor na hranici parodie, délka tak akorát. Když na konci začali hrát Somewhere Over the Rainbow, musel jsem se smát.

Ze začátku jsem byl přímo nadšený - jednak si Spielberg bravurně utahuje sám ze sebe (začátek z Čelistí s japonskou ponorkovou pointou), jednak se humor dostával skoro až k absurdnu, což se mi líbí. Ale postupně film nějak ztrácel šťávu.