Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní

Recenze (34)

plakát

Toy Story 2: Příběh hraček (1999) 

3/26 Toy Story 2 (1999) - Druhý díl fantastické série od pánů a dam z Pixaru. Režisér a scénáristé se nyní rozhodli odkrýt kus Woodyho historie, a to se mi líbí. Jinak je příběh vyprávěn zase velice svižně a nenudí dlouhými nezáživnými úseky. Vizuál se během těch 4 let, které uplynuly od vydání prvního filmu, posunul zase opět blíže k dnes již téměř fotorealistické stránce. V tomto filmu nám byly představeny také nové postavy, které jsou výborné. Ať už Jessie, která si prošla mnohým zlým, nebo Stinky Pete, který je absolutně fenomenální twist villain. Zbytek postav se, až na Woodyho, napříč filmem osobnostně moc nikam neposouvá, a nebo ano, ale jen velice mírně. Humor zde zase pobavil, ačkoliv se nejedná o nic tak silného, u čeho byste se váleli smíchy po podlaze. A nakonec soundtrack, ten je stejně fajn jako v prvním filmu a velice hezky doplňuje náladu. Toy Story 2 je stále můj nejméně oblíbený film ze série, ale to neznamená, že by to byl nekvalitní film, ba naopak. Je zde spousta skvělých nápadů, referencí a easter eggů. Nic se nikde nezdá protahované a film velice hezky graduje až ke konci. Postavy stále baví a mají spolu velice hezkou chemii, což mám rád. 8/10

plakát

Život brouka (1998) 

2/26 A Bug's Life (1998) - Tento film jsem nikdy nějak nemusel, a ani dneska se to nikterak nemění. Stále se jedná o jednu ze slabších Pixarovek, to ale neznamená, že se ihned jedná o špatný film. Samotný příběh a jeho vyprávění fungují, dle mého, dostatečně dobře, ačkoliv se tady samozřejmě setkáme s mnohými příběhovými klišé. To ovšem až tolik nevadí a celkový film hezky plyne a nikde nějak moc nezdržuje. Vizuální stránka se zase o řádný kus posunula k lepšímu a stále zůstává na tehdejší dobu výbornou. Upřímně ale nejsem úplně fanouškem animační stylizace tohoto snímku. To ale neberu jako chybu Pixaru, jedná se pouze o osobní preferenci. Postavy nejsou velmi památné (Až na Slima a Heimlicha), ale dokážou film hezky tahat kupředu (Ovšem, třeba pana Blechu bych z filmu vymazal. Jedná se o zbytečnou a otravnou postavu). Humor snímku se mi překvapivě velice líbil, hlavně pak "Slapstick joke", jelikož zrovna u něj jsem v sobě smích neudržel, ale je zde řada výborných vtipů, které pobaví (např. Hey Bartender! Bloody Mary! O'positive!). Soundtrack není nic bůhvíjak skvělého, či památného, ale hezky podkresluje děj, což je, přeci jen, hlavním účelem. A nakonec se mi hodně líbilo, jakým stylem film budoval atmosféru. A Bug's Life sice nesahá mnohým Pixarovkám ani po kotníky, ale i tak se jedná o velice solidní film s nádherným vizuálem, příjemným soundtrackem, zábavnými vtipy a odsýpajícím příběhem. Pro mě osobně je to však snímek, ke kterému se vracím mírně nerad. 6/10

plakát

Toy Story: Příběh hraček (1995) 

1/26 Toy Story (1995) - I po více než 25 letech stále skvělý film. Už tehdy lidé z Pixaru dokázali, co v nich je, a dodali nám velice zábavný a kouzelný snímek o přátelství, závisti a o strachu z nového, dosud neznámého. Film má příjemné tempo a i přestože není dlouhý (cca. 80 minut), tak dokáže výborně budovat vyprávěný příběh s elegancí (Ač je teda samotný příběh lehce přihlouplý). Vizuálně je sice Toy Story z dnešního pohledu už trochu zašlé, ale když vezmeme v potaz rok, ve kterém snímek vyšel, tak bych vizuál nazval (na tu dobu) úchvatným. Soundtrack snad asi ani nemusím zmiňovat, jelikož je dnes už víceméně legendární. A nakonec dabing, ten je taktéž skvělý, ale zrovna u prvního dílu se spíše přikláním k českému dabingu, který mi přišel lepší. První film je tedy za mnou a dvaadvacet dalších zbývá. Nicméně, první Toy Story považuju za skvělý celovečerní debut pravděpodobně nejvýznamnějšího animačního studia současnosti, který sice nebyl dokonalý ve všech aspektech, ale definitivně splnil to, co od Pixaru očekáváme. 9/10

plakát

Ed Wood (1994) 

Ed sice neměl talent pro film, ale měl vášeň a zápal pro to, co dělal - A tento film to krásně vyobrazuje. Tim Burton zde zvládl prostřednictvím skvělých herců odvyprávět nejdůležitější etapu jeho života, a přitom nám dodat vysoce kvalitní film (Kterému, dle mého přidává na kvalitě i to, že je natočen monochromaticky - Doplňuje to atmosféru Hollywoodu v 50. letech.) Jediné, co bych filmu asi vytkl je trošku pomalejší tempo, kdy mi připadalo, jakoby byl film delší, než ve skutečnosti je. Ale i tak, tuhle malou vadu na kráse kompenzuje ten precizně zpracovaný zbytek, na který je radost se koukat. 9/10

plakát

Špióni v převleku (2019) 

Velice dobrý animák od studia, které jsem až do včerejška považoval za studio na úrovni příšerného Illuminationu. Tenhle animák však studio Blue Sky vyšvihl v mých očích výš. Kvalitní akční scénky, zajímavá premisa, holubi, které považuji za jedny z nejhezčích ptáků vůbec (Nevěřil jsem tomu, že bych se mohl takhle dlouho rozplývat nad roztomilostí Lovey, ale stalo se, no), trhlé vychytávky, dobrý jednoduchý humor a sympatické duo postav. To vše zabalené do 105 minut zábavy, akce a dramatu, jenž jsem si užíval po celičkou dobu, a to také díky svižnému tempu vyprávění příběhu. 7/10 a doufám, že se studio Blue Sky po tomhle filmu vzpamatuje a začne tvořit filmy podobné kvality.

plakát

Hotel Hazbin - Pilot (2019) (epizoda) 

Hazbin Hotel má rozhodně silný potenciál a těším se na to, co přinese v dalších epizodách, ovšem pilotní epizoda je, dle mého, ne moc zábavná a táhne se. Na druhou stranu nám představuje absolutně dech beroucí svět, který bych chtěl prozkoumat více a také dosti zajímavé postavy, u kterých mě doopravdy zajímá, jak to s nimi bude dál. Zatím 6/10, až přijdou další epizody, rozhodně upravím.

plakát

Mám vás ráda, ať se stane cokoli (2020) 

Silná myšlenka, která prozkoumává lidské utrpení, umělecké vizuální zpracování a úchvatný soundtrack. Vše zabalené do 12 minut dlouhého kraťasu, který vás bude schopen rozplakat. 10/10

plakát

Hoodwinked Too! Hood vs. Evil (2011) odpad!

První díl byl, dle mého, skvělý. Ale tohle už je prostě jen trapně nevtipné. 0/10, absolutní odpad.

plakát

Vlčí děti (2012) 

Už jen za ten soundtrack musím dát vysoké skóre. Ale samozřejmě jsou i ostatní aspekty filmu zvládnuty bravurně. 10/10

plakát

Skromní hrdinové (2018) 

Takže, zrovna jsem to dokoukal a řeknu vám. Jsem velice příjemně překvapen. Předem říkám, že jsem o Studiu Ponoc doteď neslyšel a tohle je jejich první počin, který jsem viděl. Nicméně, zpět ke snímku, potažmo ke snímkům. Protože se technicky vzato jedná o film, který je však složený ze tří krátkých filmečků. (o délce cca. 10-15 minut). Začneme tedy u příběhů. Ty jsou vcelku jednoduché a vždy jsou, jak název napovídá, o hrdinství. Ovšem nečekejte zachraňování světa a podobné krávoviny, nýbrž malé skutky, které jsou ovšem hodny nazvat hrdinstvím. U prvního příběhu s názvem "Kanini a Kanino" se mi velice líbilo to, že se v tomto filmečku skoro vůbec nemluví (až na oslovování se jmény mezi postavami) a tak je skoro celé vyprávění příběhu pouze v režii vizuálu. Příběh pojednává o dvou "krabích" sourozencích, jejichž matka odejde na pevninu zrodit další potomky a tudíž zbyde pod vodou jen jejich otec a je "jen na něm", aby své děti ochránil. Příběh ale pravděpodobně nebude tím hlavním, proč se na film budete chtít kouknout, tím budou pravděpodobně vizuály. K vizuálům řeknu jen to, že jsou místy až dech beroucí, což mě mile překvapilo. Autoři zde použili kombinaci 2D animace se CGI. Ale ten vizuál prostě krásně funguje, hlavně tedy ve spojení s příjemným soundtrackem. Druhý film s názvem "Life Ain't Gonna Lose" je typický Slice of Life příběh o malém chlapci jménem Shun a jeho matce. Je zde ovšem jeden háček, Shun má vážnou alergii na vajíčka a tak ho jeho matka chrání a snaží se, co jí jen síly stačí, aby byl její syn v pořádku. Tady je vizuální stránka opět jiná (jako i v dalším "kraťasu"), je použitá klasická 2D animace, která ovšem vypadá více... Umělecky, řekl bych. Soundtrack je zde opět skvělý a krásně doplňuje ostatní aspekty filmu. A teď k poslednímu filmu jenž se jmenuje "Invisible". Ten pojednává o doslova neviditelném muži, kterého nikdo nevidí (ačkoliv mám pocit, že se jedná o metaforu pro všemi přehlíženého člověka). A musí s sebou nosit předmět, jakým je třeba hasící přístroj, nebo krumpáč. Protože, kdyby tak neučinil, tak by se začal vznášet do výšin. A ovšem, jako u ostatních dvou příběhů, tak i tady se z hlavní postavy na konci stane "hrdina každodenního života". Jak jsem již řekl předtím, vizuální stránka je zde zase krapet jiná, je mnohem více podobná tomu, co známe z téměř každého řadového anime (Samozřejmě je velice kvalitní, o tom žádná). Ovšem, hrozně se mi líbilo, jakým způsobem byly namalovány pozadí. Taky se mi líbí malinké detaily. Jako třeba to, že když prší, tak kapičky vody krásně "lemují" obličej hlavní postavy. A nakonec k mé oblíbené části každého filmu, k soundtracku. Ten se mi líbil, ale přijde mi, že v obou předchozích filmech byl výraznější, než tady. Takže, nakonec se z Modest Heroes stalo opravdu milé překvápko, na které jsem narazil v podstatě úplnou náhodou. Příběhy jsou dostatečně kvalitní ve všech možných aspektech na to, aby mě byly schopny udržet tu necelou hodinu u obrazovky. Takže podtrženo, sečteno, si snímek jako celek těch slabších 8/10, dle mého, zaslouží.