Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (415)

plakát

Šílený Max: Bojovník silnic (1981) 

Jak jsem již zmiňoval u prvního dílu, tahle série je prý klasika - já jsem tím pádem asi naprosté dřevo, já ji v tom šíleném filmu nevidím. Ano, lepší příběh, než jednička. Ano, lepší akce, než jednička. Ale přesto… taková docela drsná a šílená bída…2 hvězdičky - 20% … za tu trošku lepší podívanou… :-/

plakát

Šílený Max (1979) 

Do chvíle, než (v té době ještě ne šílený) Max odešel na dovolenou, jsem nechápal nic. Myslím, že ani režisér a ani nikdo ze štábu. Až teprve pak se jim vyloupnul ze situace nějaký ten námět děje, a ejhle - zabijeme jeho ženu a dítě a Šílený Max je na světě! Prý je to klasika, tudíž ale já tím pádem klasice naprosto nerozumím. Přesto ale budu ve sledování života a kariéry Maxe pokračovat. Možná třeba později se stane něco… No, ale teď v každém případě jen 1 hvězdička - 10% … za tu klasiku… :-/

plakát

San Andreas (2015) 

Ač nejsem fandou katastrofických filmů, tenhle jsem doslova hltal. Pravda, spousta víceméně hloupých dialogů, navíc odehrávajících se v naprosto nevhodných situacích, trochu kalilo dojem, ale to všechno bylo vyvážené opravdu hutnou akcí a efekty, které mnozí sice neuznávají, ale v tomhle filmu byly fakt na vysoké úrovni. Akce měly styl a návaznost, a kupodivu mnohdy i docela logiku. Pokud bych se měl tvářit jako „znalec“ nestálo by hodnocení za nic. Budu raději hodnotit podle zábavy, a já se bavil fakt drsně. Jen si tvůrci mohli odpustit tu závěrečnou patriotickou scénu se zástavou a příslušnými kecy o budování. Taky bych vytknul způsob Danielova konce, ten by si fakt zasloužil něco drsnějšího, facka kontejnerem byla za jeho chování fakt málo. 4 hvězdičky - 70%

plakát

Pozemšťan (2007) 

Pro mně jednoznačně nejpřekvapivější a nejneuvěřitelnější (v tom pozitivním smyslu) film posledních let. Za hodinu a půl sledování filmu přestala být chřipka, kterou jsem zrovna procházel, tím, co mě bralo. Úplně jsem na nemoc zapomněl. Tento komorní sci-fi příběh mě totálně dostal. Vyprávění starého muže, který vůbec nevypadal staře, začínalo velice jemně, jen v náznacích. Pak když řekl, že plul s Kolumbem, se všechno změnilo. Kolegové se rozdělili na ty v opozici, na ty, kteří chtějí věřit jeho příběhu, a na věřící, kteří se dostávají na pokraj svých „věřících sil“. Opravdu fascinující vyprávění, které se (alespoň co se týče náboženství) podle mého názoru velice nepříjemně (pro věřící jakéhokoli druhu) blíží pravdě, tak jak se skutečně mohla v dějinách odehrát. No a ten konec… brilantní a fascinující… 5 hvězdiček - 100% a to jednoznačně!

plakát

Fenomén (1996) 

Fenomén mě velice překvapil. Byť jsem původně měl chuť na sci-fi, zjistil jsem, že sci-fi je u tohoto filmu jen jakýmsi podmazem. Film je spíš romantické drama o přátelství (které se tak snadno pokazí), lásce (která se tak těžce získává), ale taky o tom, jak je těžké být jiný: „Přátelství s tužkou? Proč ne, spojuje nás přece stejná hmota.“ Když začalo jít do tuhého a hlavní hrdina najednou začal představovat ohrožení národní bezpečnosti, začalo drama kulminovat, ale přesto se z něj nestal thriller. Film dává spíš důraz na přátelství (Robert Duval je úžasný) a tím se stává takovým pohlazením, peřím na duši. 4hvězdičky - 80%.

plakát

Monty Pythonův smysl života (1983) 

Po shlédnutí filmů Život Briana a Svatý grál jsem už věděl do čeho jdu a docela jsem se těšil. Nicméně dopadlo to trochu jinak. Monty Pythoni jsou skvělí, ovšem do určité úrovně. V tomto filmu je to asi nejviditelnější. Jednotící myšlenka Smyslu života je rozdrolená na několik desítek různých skečů v několika různých obrazech. Mnohé z nich jsou jednoduše geniální. Prakticky vše, co svérázně řeší náboženskou problematiku - „Může za to katolická církev, protože nesmím nosit ty gumičky. Ale udělali i spoustu dobrých věcí, zachovali mysterium církve svaté, svatost oltářní i nedělitelnou trojjedinost boží!“ - „A kdyby si maminka brala pesar? Ne jestli chceme zůstat nejsilnější církví světa, chlapče!“ - „A kulky by sis neuřízl? Kdepak, pan bůh to vidí, a co sobě činíme, jakoby jsme i jemu činili!“ - to jsou prostě geniální věci, které drsně krásným způsobem poukazují na hloupost náboženství. Taky hodina sexuální výchovy nemá chybu: „Probíral jsem s vámi minulý týden vaginální šťávy?“. Je to fakt těžká záplava geniálních skečů a scén, které mě dostávali do kolen (meditace o protestantské šprcce, píseň o tom, že každá spermie je svatá, každá spermie má cíl... ). Zhruba do scény v zákopu jsem se opravdu dobře bavil. Pak se ale vše zvrtlo. Přišla scéna odebírání jater, pak „slavná“ blicí scéna v restauraci (pro mně už opravdový vrchol nechutnosti... ) a na konec poněkud uvolněnější scéna smrti: „Jáť jsem chmurný žnec!“, která už blicí náladu ale nijak nevylepšila. Nebýt těchhle scén, byl by to super film a hodnocení na sto procent. Takhle ale opravdu maximálně jen 3 hvězdičky - 70%. Tvůrcům se v každém případě nemusím omlouvat geniální větou: „Odpusť nám Pane, že ti tak podlézáme, ale ty jsi takový silák a jsi tak supr!“

plakát

Jen počkej...! (1969) (seriál) 

V poslední den rok 2015 mě přepadla jakási nostalgie a tak jsem si pustil, fakt netuším proč, několik dílů tohoto přímo ikonického sovětského animáče. Výsledek byl, že mě nostalgie opustila a vystřídalo ji náramné překvapení, že mi to neříká naprosto nic. Je fakt, že před desítkami let to byl hit, dnes ale z něj už nezbyla ani ta nostalgie. Nic. Prázdno. Hodnocení 2 hvězdičky - 25% pokukazuje akorát na ty vzpomínky (kdo z té generace by si třeba nezvpomínal na hru, kde vlk chytá vejce...), ale jinak... „... už nečekej, zajíci...

plakát

Vojničův kód: Nejzáhadnější světový rukopis (2010) (TV film) 

Docela nechápu některé komentátory tohoto dokumentu. Je fakt, že nedal jasnou odpověď kdo rukopis vytvořil, ale vždyť to je prostě jasný fakt, na který nemůže tvůrce dokumentu odpovědět tak, že řekne jméno tvůrce a hotovo! Dokument měl za úkol najít a vyhodnotit všechny možné pisatele rukopisu a to dokázal velice napínavým a strhujícím způsobem, byť jediné co víme, je (snad) téměř přesné datum, kdy rukopis vznikl. Sám za sebe můžu říct, že jsem velice nedočkavý, kdy už se záhadu podaří vyřešit. Jenže... kdy to bude? Nemám totiž čas čekat dalších několik století... :-) Dávám 5 hvězdiček - 100% a jdu psát vlastní šifru. Rudyamonovu šifru... :-)

plakát

Kořen všeho zla? (2006) (TV film) 

Tenhle dokument (jak ostatně většinu dokumentů) nelze hodnotit z pohledu „filmařiny“, jak tady smutní někteří komentátoři, ale jen co se týče hodnoty výpovědi. A ta je u tohoto dokumentu stoprocentní. Náboženství je opravdu velice primitivní přežitek, který si v sobě hýčkáme od doby kamenné a snažíme se jeho „hodnoty“ nacpat do dnešní společnosti. A to prostě nejde, ať už se různí církevní hodnostáři různých církví a sekt snaží sebevíc. To, co dokázal pan Dawkins v tomto dokumentu je podle mého milionkrát hodnotnější, než co vytvořila náboženství za dobu trvání lidské civilizace (pokud vůbec vytvořila něco hodnotného). Pro někoho je to třeba nudný dokument, který mluví o známých věcech, ale v tom je vlastně i jeho kouzlo. Náboženství potřebuje šílené stohy knih o tom, aby vysvětlilo, co vlastně chtěl říct kdejaký starověký prorok, a stejně nic nevysvětlí. Ateistovi stačí říct pár základních věcí, které dokážou zbořit tu nesmyslnou stavbu mýtů, pověr a tmářství. Vlastně... nedokážou... Jak se totiž ukazuje, virus náboženství je daleko nebezpečnější, než všechny nemoci, kterým lidstvo čelilo, a lék na něj ještě nebyl nalezen... :-( 5 hvězdiček - 100% a veliká pravda na závěr: „Bez náboženství by dobří lidé dělali dobré věci a špatní ty špatné. Aby dobří lidé dělali špatné věci, na to potřebujeme náboženství...

plakát

Monty Python a Svatý Grál (1975) 

Pokud bych měl říct, jestli mě víc nadchnul Život Briana, nebo Svatý grál, asi bych se nevěděl rozhodnout. Dávám je oba na stejnou výši. Monty Pythoni jsou v každém případě prostě skvělí, nechápu, že jsem je tolik let míjel! Svatý grál, byť má jakousi jednotící dějovou linku, je rozdrolený na menší minipříběhy, jak tak hlavní hrdina, král Artuš, putuje a s ním i jeho rytíři. Už úvodní rozprava o vlaštovce a kokosu mě poučila, že půjde o skvostný zážitek. Celý film je sbírkou geniálních nápadů, které parodují historii (trojsky králík), náboženství (svatý ruční granát - „Vytrhneš svatou pojistku a budeš počítat do tří, ne méně a ne více... “) a s ním spojené pověry („Dá se pomocí ovčího měchýře předejít zemětřesení? Jistě pane. “ - „Země má tvar banánu... “ - „Proměnila mě v mloka! Ale už nejsem.“). Rytíři, kteří říkají NI, to je opravdová šílenost (v tom dobrém, samozřejmě), nebo scéna, kdy po vyvraždění svatebčanů na výtku, že zabil nevěstina otce rytíř řekne: „Já jsem to tak nemyslel!“ - to je jen několik perel tohoto filmu. Hodně se mi líbilo prolínání scén děje a filmařského štábu (sťatý historik vyprávějící o historických souvislostech, policejní auta... ). Celkově to byla lahůdka, kterou nepochybně shlédnu ještě mnohokrát. Jednoznačně 5 hvězdiček - 100% a samozřejmě ještě jednu perličku na konec: „Jak to, že tolik víš o vlaštovkách?“ „Musíš takové věci vědět, když jsi král!“