Troniq

Naprosto strhující podívaná s do posledního dechu hrajícím Burtem Lancasterem, plná potu, mouru, špíny a skřípějícího železa. Jakoby se dneska tenhle snímek vysmíval všem digitálním efektům a popkornovým nesmyslům pro zhejčkaný konzumenty. Naprosto mě tahle jízda odvařila...stejně jako ty ložiska :-). Ničení vlaků, kolejí, opancéřovanejch vozidel...zkrátka do posledního záběru poctivý film s krásným vizuálem černobílého filmu. Ten zápal hlavních představených, kteří často nepotřebují žádné kaskadéry, to jsem vážně hltal s každým dalším pohybem, střihem a metrem překonaných pražců. Když si představím, že některé scény musely klapnout na jediný pokus, zůstává skoro rozum stát. John Frankenheimer a Arthur Penn se toho sakra nebáli. Plnej počet bez delšího přemýšlení. Prostě chlapáckej film, co má koule.

Skvěle zvládnutý snímek o tom, že se nikdy nemáme vzdát, ani když proti nám stojí nerovný soupeř. A navíc podle skutečné události, na jejíž dozvuky si možná ještě chvilku počkáme i my a naše kuchyně především. Vlastně mě fascinuje kolik C-8 / PTFE..tedy teflonu, je tady dneska všude kolem nás. Třeba jen v různých hadicích, co mají splňovat různé zvýšené nároky, ale i v lékařství a pro výrobu Gore-Texu. Pánve ani nezmiňuju, to je jasný... Je pro nás i tenhle běžný styk ohrožující? Co kdybych se i my, na míle vzdálený továrnám na zpracování, vystavili krevním testům na přítomnost? Tyhle a další otázky musí vyvstat každýmu, kdo bude s napětím sledovat boj právníka Roberta Bilotta s molochem DuPont, jež má na svědomí desítky, stovky lidskejch životů asi nejen ve Virginii, kde se děj za těmi modro-žlutými filtry vizuálu odehrává... Co dodat závěrem? Možná jen...West Virginia, mountain mama, take me home, country roads...

Ufff...tak tyhle 3 hodiny utekly hodně rychle a to jsem moc velká očekávání díky zdejšímu rozporuplnému hodnocení hlavně kvůli obsazení některých rolí neměl. Zvláštní dojem ve mě Blood In Blood Out zanechal...na jednu stranu slušně rozmáchlý film, velmi propracovaný, poutavý...a na druhou stranu vlastně hrozně civilní i svojí režií. Docela by mě zajímalo, jak je na tom 300 min. verze. Mě osobně se hodně líbil náhled do hispánský komunity a ten rozdíl, jak to v ní chodí na svobodě a v lochu. Vlastně mám tak celkově rád filmy, co sledujou životní cesty lidí po delší časový úseky. A v tom se dá hodně posrat i předvést. Naštěstí myslím, že tady se povedlo určitě předvést... a věřím, že hlavně v Kalifornii tohle musí být kult. U nás velmi, velmi zapadlý snímek, neprávem.

Americkej sen nakreslenej na Super 16mm filmu a tělech chudých přistěhovalek. Skvělá, autentická a vlastně dost nervydrásající jednohubka, kdy celou dobu sledujete spirálu ústící do solidního průseru s hlavní představitelkou a režisérkou zároveň v čele. Supertajný večírek pokoušel i moje nervy. A vlastně...dlouho jsem neměl pocit takový úlevy, když to Luciana zvládla...

Úvodní scéna přiková do křesla a brouzdání po nočním LA s unaveným veteránem Thomasem Janem může začít. A že to bude dlouhá noc. Kromě dobrýho Thomase Janea zaujmou skvělý výkony prověřovaných a zadržených individuí a paniček, který bloudí po LA pod vlivem. Vlastně takhle bych si to představoval i v reálu, strávit s borcema noc v crown vicu... Pro film ale škoda, že to nemá větší spád, ač atmosféra je solidní. Holt noční LA nikdy neomrzí. Chyběla mi nějaká pěkná naháněčka a silnější zúčtování se dvojkou z úvodu, jinak by to bylo na poctivý 4. Takhle alespoň hodně silný 3. Uvidíme se zejtra...

Shia a Kate se sakra snaží, ale nestačí to, když režisér nezvládnutou, těžko diváka vtahující a roztříštěnou první polovinou snímek dost pohřbí. A mrzí mě to moc, protože gradace druhé poloviny, hlavně teda poslední třetiny, je víc než slušná a závěr, nestydim se říct strhující a hlavně hodně emotivní. Velký potenciál, který byl využit napůl. Navíc ještě větší škoda, když Man Down poukazuje na skutečnost, co z mnoha mladejch kluků válka dělá. Hlavně že hodně americkejch vlajek nad barákama, ale ty duševní zdraví frajerum, co riskujou životy, nevrátí...

Excelentní, citlivá a zároveň solidně nabroušená sonda mezi mexickou komunitu ve Friscu. Nevzpomínám si, kdy jsem tak fandil všem postavám, jako v La Mission s drsným a dokonale přesvědčivým Benjaminem Brattem v čele. Krásné, neokoukané kulisy, vybroušené dialogy, přítomné emoce. Okej, v několika momentech tempo trochu drhne, ale i tak vím, že tenhle snímek uschovám ve filmotéce a někdy znovu pustím. Škoda, že není víc známý, nemá se za co stydět mezi ostatními filmy, co mají být sondou do života menšin/komunit/gangů. Takže brácho, hlavně low and slow!

Therese umřela maminka, a tak solidně zmatená, zlomená a sjetá bloudí nejen po místnostech prázdnýho domu, ale i mezi sekvoji, který kácí její kluk. Vlastně velice smutný snímek, který je neuvěřitelně něžně natočen - není divu, když je od sester Mulleavyových. Za toho hypnotického kaleidoskopo-květinového vizuálu mě to absolutně pohltilo, ač nevím, jestli úplně po celou dobu bavilo. Kirsten to zahrála skvěle. Jestli je něco na plných pět hvězd, tak fenomenální závěrečná sekvence s nádhernou hudbou. Zbytek na silné tři hvězdy...i když jsem po tomhle tripu i já značně zmatený.

Mokré holky v kalhotkách jedenáct kilometrů pod hladinou. Underwater má v mnoha ohledech vybroušenou, tísnivou atmosféru, kdy čekáte, že vám vybouchne obrazovka přímo do očí a tlak vás roztrhá na kusy, ale na druhou stranu moc neumí pracovat s anomáliemi/živočichy/bůhvíco to bylo. Takže brzdy najede na klasiku americkejch popkornovek, kdy není nouze o klipování a zmatečnou práci s kamerou. Přitom bylo zaděláno na zatraceně dobrej podmořskej snímek. Škoda, že nezůstalo u tempa z první poloviny, mohlo to být o hodně, hodně lepší. Proč se tak nestalo je zodpovězeno vlastně až v titulcích, které otevřeně prozrazují, kdo je cílová skupina filmu.

Jaká škoda! Žeru Hackmana, mám rád Dillona a vím, že Penn uměl...ale sakra vždyť tady mu ta režie pěkně ujela. Zvláštní mrhání potenciálem filmu a vůbec se nedivím, že toho jako (pravděpodobně) předlohy využili pro mnohem později natočené Taken pánové Morel a Besson. Mohl to být syrový špionážní thriller, ale proměnilo se to v hromadu klišé s pár dobrými, nadprůměrnými momenty. Takže hvězda za skvělý a uvěřitelný výkon Hackmana a druhá za moje první auto - Peugeot 205 GTI, figurující v poměrně povedený honičce.