Big_Boss

Rozhodně jedno z těch příjemnějších překvapení MCU Fáze 4. Michael Giacchino je nejenom talentovaný filmový skladatel (úspěšně se umístil v mojí TOP 5), ale i zapálený režisér, který si trochu zaexperimentoval s nevšedním tématem v MCU světě a nadělil nám Halloweenský speciál v podobě kraťasu "Werewolf by Night", kde se Giacchino nejvíc inspiroval černobílými horory ze 30.-50. let. Díky černobílému filtru a krásné hře světel a stínů tu dostaneme trochu brutálnější scény na které už nejsme v MCU moc zvyklý, ale rozhodně jsem tuhle změnu příjemně uvítal + taky pomáhá převaha praktických efektů nad CGI. A když nad tím tak uvažuju, tak musím říct, že mě snad jedině mrzí, že Marvel víc neexperimentuje a nedodává víc takových speciálů. Kdo ví, třeba se tímhle otevřou dveře dalším talentovaným tvůrcům, kteří jenom čekají než jim Kevin Feige dá šanci zazářit. 8/10

Komiks Sandman začal vycházet na konci 80. let a Netflixová adaptace zpracovala do své první 10-ti dílné série Gaimanovy první dvě knihy – Preludia a Nokturna a Domeček pro panenky (s bonusovou jedenáctou epizodou i část KRajiny snů). I když seriál vychází z dílny komiksovýho nakladatelství DC, tak od toho nečekejte nějakou akční rubačku ve stylu Batmana nebo Supermana. Navíc všechny DC aspekty byly ze seriálu vyškrtnuty, kvůli právům na různé postavy. To může fanoušky komiksu mrzet, ale tenhle záměr naprosto chápu. Pak by někoho mohla rozhodit skutečnost, že hodně postavám je změněna barva kůže, sexuální orientace nebo dokonce pohlaví, ale už hold žijeme v takové době kam se musí procpat každá kategorie, že už ani nemá cenu na to nějak upozorňovat. Naštěstí můžu po skouknutí seriálu s s klidnym svědomím říct, že mi to děj příběhu nijak nenarušovalo. Po vypravěčské stánce má seriál čerpající z 80. kové adaptace pořád co nabídnout a možná má Sandman v dnešní superhrdinské záplavě blockbusterů ještě větší sílu než kdy dřív. Po vizuální stránce jsem byl doslova odzbrojen, že Netflix dokázal za televizní budget vytvořil takhle věrnou adaptaci (třeba ani jejich Zaklínač mě tak moc nepotěšil jako právě Sandman). Samozřejmě by se našlo pár věcí, které mě mrzeli jako třeba pomalejší tempo druhé části a odsunutí Morfea na vedlejší kolej, ale to je zas součástí předlohy druhé knihy, takže za to nemůžu seriál odsuzovat. Pokud bych měl ale hodnotit první sérii Sandmana teď, tak za sebe můžu říct, že se seriálová adaptace Gaimanova díla velmi povedla a já jí můžu jedině doporučit… a spolu s poslední sérií Better Call Saul se jedná o to nejlepší co jsem na poli seriálový produkce mohl tenhle ro kvidět. Sorry Disney+. Více zde!

Přiznám se, že po posledním Shanovo fiasku Predátor: Evoluce jsem věřil, že je Predátoří značka suveréně mrtvá, protože hollywood dokáže točit pokračování jedině větší, dražší a velkolepější, ale přesto se mu nikdy nepodaří zachytit to kouzlo originálů. Ale! Dan Trachtenberg na to šel úplně opačně a vrátil Predátora zpátky na začátek, ne jenom časově, ale udělal pokračování komornější, levnější a osobitější. A světě div se, ono se to vyplatilo! Po dokoukání jsem fakt litoval, že jsem neměl možnost vidět tohle na velkym plátně, protože tyhle naděje předchozí kasovní neúspěch úspěšně pohřbil. Film je rozhodně R-ko, takže se tu nešetří krví nebo násilím na zvířatech, ale nejde o nějakou přepálenou krvavou lázeň jenom tak pro efekt, jak to předvedl třeba AVP2: Requiem. Když to jde, klidně se usekne nějaká ta hlava nebo končetina i mimo záběr. To všechno podrthuje tu Predátorovu syrovou brutalitu a krásně to dodává filmu mrazivou atmosféru. Navíc jsem byl rád, že si režisér odpustil přiblblej humor, kterej totálně zabil vážnost Evoluce. Kořist je totiž pojatá stejně vážně jako první dva filmy a to má za mě hodně velkej palec nahoru. Pokud bych měl říct nějaký slabší negativa, tak i přesto, že má film jenom hodinu a 40 minut (což je obdobná stopáž jako u jedničky), tak uznám, že se začátek filmu trochu vleče a vystřihnout třeba 5-10 minut by vůbec nebylo na škodu. Hodně se v recenzích řeší i slabší CGI u zvířat, ale kromě jedné scény medvěda v pohybu mi nic zážitek z filmu nekazilo. Víc mě třeba mrzelo, že po odhalení Predátorova obličeje je zřejmé, že na něm bylo použito CGI a hned mi to připomnělo toho hnusného digitálního Superpredátora z Evoluce. Co nezachránili jedničky a nuly, ale náramně vynahrazuje krajina ve filmu, protože se všechno točilo převážně v přírodě a ne v kulisách. Vizuální stránka filmu je opravdu skvostná. Kořist je pro mě osobně takovej závěr mojí Predátoří trilogie, kterou tvoří Arnieho jednička, Gloverova dvojka a teď i pětka s Amber Midthunder, která měla původně vyjít v půlce 90. let. Trachtenbergovo počin mě příjemně překvapil a rozhodně ho doporučím všem fanouškům Predátoří série. Víc takových Predátořích filmů do budoucna prosím. 8/10

Po neuvěřitelných 36-ti letech se vrátil Tom Cruise se svojí postavou Peta Michella zpátky na výslunní. Ano, ani teď nechce Tom Cruise svoje fanoušky zklamat a opravdu se pro potřeby filmu naučil létat s americkou bojovou stíhačkou F-14. A to, že natočil materiál ve formě 800 hodin je už jenom bonus. Letecké akční sekvence se poctivě nacvičovali a točili několik měsíců, kdy byli ostatní herci vystavováni přetlaku pod vodou a další vopičárny, který si později můžete dohledat někde na internetu. Pokud jste film už viděli, tak jste jistě ocenili snahu herců i tvůrců, kteří dali přednost reálný filmařině před zeleným a modrým plátnem, který využívají nejenon superhrdinyské žánry, ale i menší a nezávislý filmy, protože každý programátor ví, že vytvořil pozadí na počítači je levnější záležitost než budovat nějaký praktický set reálně cihlu po cihle. Když pak ve filmu vidíte reálný výrazy tváře herců, kdy se jim díky rychlosti a gravitaci různě deformují obličeje, tak to vydá za víc než kterýkoliv CGI fight z moderních blockbusterů. Vrcholem filmu jsou tzv. DOG FIGHTS, kdy se stíhačky vzájemně nahánějí a pokouší se sestřelit jeden druhého. Příběh filmu je poměrně jednoduchý, nenajdete tu žádné zvraty a nebyly byste daleko od pravdy, kdybyste si při sledování řekli, že vám finále filmu připomíná jeden nejmenovaný díl Hvězdných válek… ale to vůbec nevadí, protože Tom Cruise a režisér Nevědomí vyšperkovali všechny ostatní aspekty ve filmu k dokonalosti. Navíc je super, že jedničku vůbec nemusíte vidět, abyste si příběh nového Mavericka užili. Audiovizuální stránku filmu nemusím samozřejmě vůbec kometovat. Za mě byl film obrovský překvapení, který jsem po oznámení nijak nevyhlížel, ale trailery mě utvrdili v opak s tím, že to bude jeden z nejlepších filmů roku. A zatím v mojí TOP trojce je, tak uvidíme jak si proti Maverickovi povedou ostatní film. Pokud náhodou budou tenhle film ještě někde promítat v kinech, ideálně ve 4XD, tak rychle na film vyražte, protože potom z domova to už nebude takový orgasmický zážitek jako z kina. 8,5/10

Ze všech tří filmů Roberta Eggerse je zrovna Sevřan asi nejpřístupnější širšímu publiku, protože příběhovou linkou se hodně podobá Disneyovce Lví Král. Film je hodně komorně natočený s přimočarým příběhem, který má ve filmu jenom jeden zvrat (který jsem úspěšně odhald už dlouho předtím než na něj došlo). Vizuální stránka filmu je perfektně natočena, protože se jedná o takzvaný artový film a obecně tenhle snímek nemá žádnou kulervoucí hollywoodskou akci, což v tomhle případě není výtka, ale naopak pochvala. Akční scény jsou krátké, realistické a nejvíc bych je asi přirovnal k akci z filmu NIKDO. Ne kvůli choreografii, ale kvůli té její údernosti a syrovosti. Navíc je většinou natočená na jeden záběr, takže je všechno krásně přehledné. Vrcholem filmu pro mě byly různé snové a halucinogení sekvence, které víc odkrývaly tu severskou mytologii a její mýty. Škoda, že jich nebylo víc. Film můžu jedině doporučit, ale upřímně to není snímek, který bych si chtěl v nejbližší době pustit znovu. Hlavní postava Alexandera Skarsgarda toho moc nenamluví, ale většinu jeho myšlenkových pochodů odtušíte z jeho výrazu ve tváři nebo z řeči těla. Film můžu doporučit všem milovníkům vikingů a severské mytologie obecně – 7,5/10.

Takže po 11ti letech se vrací král meta slasherů, ale tentokrát bohužel bez režiséra Wese Cravena, kterej nám umřel v roce 2015. Samozřejmě jsem měl obavy, protože Wes doteď režíroval všechny díly a nevěřil jsem, že někdo dokáže navázat na jeho práci, ale překvapivě se to novejm režisérům, kteří nám dodali Krvavou nevěstu fakt povedlo. A co víc, kdybych nevěděl, že Wes umřel, tak bych klidně věřil, že natočil i tenhle aktuální díl. Myslim si, že by bylo teda dobrý vidět všechny předchozí filmy z týhle série, než se pustíte do tohohle nejnovějšího kousku, ale pokud vás tlačí čas, tak by měl první a čtvrtej díl bohatě  stačit. Doufám, že tohle nebudete považovat za spoiler, když řeknu, že stejně jako všechny předchozí díly je i tenhle dost meta, což je v poslední době oblíbený slovo, ale kam se na tenhle film hrabe Matrix Resurrections. Stejně jako se první díl vysmýval hororovým klišé, dvojka zase zbytečným pokračováním, trojka trilogiím a čtyřka remakům… tak si pětka zas utahuje z takzvaných requelů, což je sice slovo, který jsem nikdy předtím neslyšel, ale označuje to přesně ty pokračování už tak dlouho zdímanejch frančíž, kerý úplně ztratily svoje kouzlo. Takže nebojte, ani pátej díl se nedrží zkrátka a i u tohohle slasheru se párkrát zasmějete, jak je to už u týhle série zvykem. Z příběhu tady nebudu moc prozrazovat, ale řeknu, že jsem byl fakt rád, že není opět středobodem děje Sidney, ale nová parta teenagerů z Woodsboro, což film aspoň za mě trochu oživilo – za mě byla nejlepší dvojice z Odessy. Jako Sidney se samozřejmě taky dočkáte, ale ta vstoupí do děje trochu později. A přestože je hrdinka téhle série v tomhle filmu vedlejší postavou, tak její vtažení do děje mi přišlo rozhodně přirozenější než v předchozích dílech. No a když mluvim o Sidney, tak se vrací i staří známí jako Gale Weathersová a Dewey Riley. David Arquette mi přišel z téhle navrátilší trojice překvapivě nejzajímavější postavou, což bych nevěřil že kdy řeknu. Dál tu pochválím vraždící řádění Ghostface, ale rovnou vás schladim, když řeknu, že ty vraždy nejsou tak super jak je zahraniční recenze hajpovaly. Je to prostě klasický vraždění nožem v Ghostface stylu - nic moc inovativního jsem v tomhle filmu oproti ostatním neviděl. Nový maso na porážku je jako fajn, ale pořád to nepřekonalo postavy z prvního a čtvrtýho dílu, kde mi na nich fakt záleželo – tady mi bylo fakt jedno, kdo umře jako první. A když nad tim tak přemejšlim, tak zrovna série Vřískot má hodně udržitelnou kvalitu, což z ní dělá nejlepší slasher sérii za poslední skoro tři dekády. A i když třeba pořád považuju třetí díl za nejslabší, kvůli novému scénáristovi a událostech ve světě, tak to pořád není taková katastrofa jako třeba Halloween: Vzkříšení, Poslední Pátek – Jason jde do pekla nebo Freddyho smrt – Poslední noční můra. A ano, chápu, že se to dá odůvodnit tím, že tyhle slashery už tu jsou dýl a mají taky víc pokračování, ale v tom je to kouzlo Vřískotu, protože vyjde vždycky novej díl jenom když má co novýho říct o současnym Hollywoodu. Takže je vlastně ta 11tiletá pauza mezi čtvrtym a pátym dílem opodstatněná. Pokud by tímhle dílem série Vřískot navždy skončila, byl bych spokojenej.

Michael Myers je opět nezastavitelná mašina na zabíjení a ten tu doslova chodí přes mrtvoly a přiznám se, že z Michaela šel po dlouhý době fakt strach. Samozřejmě jako správnej slasher dostal film rating R, takže o hektolitry krve a kreativní vraždy nebude nouze. Co musím hlavně ocenit, je utlumenej trapnej humor, kterej podle mě srážel předchozí film hodně dolů (ách, mám burákové máslo na svém penisu!). Ve filmu se objeví tuny eastr eggů a callbacků na předchozí filmy, kterých si všimnou jen ti nejvěrnější fanoušci Halloweenské série. No a nakonec musím vyzdvihnout do nebes i Carpenterovo nový soundtrack, který je podle mě ještě lepší, démoničtější a děsuplnější než jeho originál z roku 1978. Tenhle film prostě není lepší nebo horší než předchozí díl, ale je prostě jiný. Což je něco za co tvůrce musím opravdu pochválit, protože nemusíme vidět pořád tu stejnou zápletku dokola jak přes kopírák. Problém tohohle snímku je jenom to, že je prostřední částí nové trilogie a nejde se na něj moc koukat bez znalosti ostatních dílů, což třeba u předchozího z roku 2018 ještě jakž tak šlo. I tak vám ale radím, abyste se nenechali odradit negativními recenzemi nebo nízkým hodnocením a o filmu Halloween Kills si prostě udělali obrázek sami. Já rozhodně návštěvy kina nelitoval a osobně jsem po tomhle konci nahajpenej na završení týhle Halloweenský ságy víc než kdy dřív. Nejlepší bude, když u tohohle filmu jednoduše vypnete mozek, nacpete si pusu popcronem a budete si užívat tuhle slasherovou brutální zábavu. 7/10

Wow… tak vedle Gunnovo Suicide Squad tu máme dalšího favorita na film roku 2021. Nejnovější a zároveň poslední bondovka NO TIME TO DIE za mě pořád nepřekonala perfektní SKYFALL, ale s klidem můžu říct, že to překonalo můj doteď druhý nejoblíbenější Craigovo film CASINO ROYALE. Tahle bondovka „NO TIME TO DIE“ je za mě nejbondovější bondovka ze všech Craigovo dobrodružství ve službách jejího veličenstva, což někdo bude brát jako mínu, ale já rozhodně ne. 007 tu hláškuje víc než dříve a konečně taky dostane nějaké zábavný gadgety. Jediný mínus tohohle filmu byl v mých očích záporák Remiho Maleka - Safin. Rovnou chci upozornit, že to nemá nic společného s hereckým výkonem Remiho Maleka, protože když se jeho záporák objeví na plátně, tak vás jeho přítomnost pohltí… jenže, on se na plátně nevyskytuje, tak často jak byste doufali. Po vizuální stránce je film pastva pro oči, kdy bych to stylem nejvíc přirovnal ke Skyfallu. Kinematografie a záběry kamer obecně dělají skoro z každýho záběru  skvost, kterej si díky pestrý paletě barev budete chtít hned pověsit na zeď v obýváku. Po akční stránce tu máme opět tu brutální syrovou akci na kterou jsme u Craigovek zvyklý a z každý kontaktní bitky tělo na tělo cítíte tíhu těch úderů a opravdu věříte, že je titulní hrdina v ohrožení… na rozdíl třeba od posledních Marvelovek, kdy už nemáte o hrdiny žádnej strach, protože přežívaj všemožný pády, výbuchy a nakládačky jako by se nechumelilo. Jinak přestřelky, automobilový honičky nebo jiný kaskaderský kousky jsou v NO TIME TO DIE vždycky perfektně nasnímaný, přehledný, svižný a hlavně jsou bez zbytečnejch střihů. Někoho možná zaskočí ta stopáž 163 minut, což jsou skoro tři hodiny a jedná se tak o nejdelší bondovku ze všech. Překvapivě mi, ale tahle podívaná utekla rychleji než poslední bondovka SPECTRE, která byla o 20 minut kratší, ale ke konci filmu jsem už pokukovat po hodinkách. Dál musím pochválit úvodní píseň, kterou tentokrát nazpívala Billie Eillish, kterou nemám úplně v lásce, ale lhal bych kdybych řekl, že jsem si tu písničku v NO TIME TO DIE hned nezamiloval. Nevím jestli to bylo tou úvodní sekvencí, ale v dobře ozvučeném kině s tou vizuální animací zní najednou ta její píseň 100x líp než na youtube. Billie prostě vystihla ten bondovskej vibe a musím její skladbu zařadit mezi moje nejoblíbenější, hned vedle Skyfall od Adele a GoldenEye od Tiny Turner. Další věc, kterou ještě musím zmínit se netýká jenom NO TIME TO DIE, ale obecně všech pěti bondovek Craigovo éry, a to je jejich vzájemná dějová provázanost. Nemůžu komentovat ostatní bondovky, protože jsem ještě všechny neviděl, ale pokud si vezmu třeba bondovky Pierce Brosnanna, tak tam je skoro nulová provázanost a na jeho bondovky se můžete koukat klidně na přeskáčku a o nic nepřijdete, protože to jsou vždycky uzavřený příběhy, který se neohlíží na předchozí filmy. No a poslední věc, která mě na tomhle filmu překvapila, bylo to, že tenhle snímek je docela emocionální, což bych u bondovky rozhodně nečekal. Samozřejmě to nechci moc rozebírat, ale až uvidíme film, tak pochopíte o čem mluvim. Kolem a kolem jsem teda věřil, že novej James Bond bude dobrej film, ale Cary Fukunaga pro mě tenhle snímek vystřelil mezi favority roku a díky tomu si ode mě odnáší hodnocení 9/10 a jedná se určitě o film, kterej si přidám do svý bondovský sbírky.

Seriál Big Mouth je něco jako Třída č. 402 říznutá South Parkem, ale víc se zaměřuje sexuální tématiku. První, co ale musím říct je, že tohle není seriál pro děti. Upřímně si nejsou jistý na koho je ten seriál zaměřený, protože bych to asi nepustil 18ti letým dětem, natož 15ti letým. Teď si teda příběh rozebereme trochu podrobněji. Big Mouth je americkej animovanej sitcom, kterej sleduje skupinu sedmáků základní školy v New Yorku, v čele s hlavními hrdiny Nickem Birchem a Andrewem Gloubermanem, kteří prochází pubertou, ale seriál se nebojí podívat i na témata jako rasová identita, sexuální orientace, rozvod v rodině, dívčích problémů, závislost na pornu a další tabu. Postavy hledají svůj osud, protože puberta je v jejich očích ničí psychicky i fyzicky. Jako přehnaně sexualizovaní mentoři v seriálu vystupují imaginární hormonální monstra: Maurice, který otravuje hlavně Andrewa a Matthewa, Connie, která je rádcem Jessi a Nicka a Mona jako nejnovější přírůstek, která dostala na starosti Missy. Nápad s Hormonálníma monstrama, které má každé dítě jako osobního rádce v začínající pubertě je prostě geniální. V celém seriálu děti komunikují s lidmi a předměty, který jsou často personifikovaný a nabízej užitečný, ale někdy i matoucí rady v jejich životech plných puberty. Máme tu ducha jazzového zpěváka Duka, Sochu svobody s francouzským přízvukem, polštář schopný otěhotnět, mluvícího psa Ludacrise, který si uvědomuje svojí existenci a dokonce i Jessiina vlastní... ehmm, tak přejdeme dál. I když to všechno zní docela bláznivě, tak seriál má překvapivě i pár dojemných nebo citlivých momentů jako třeba pohled na to, jaký dopad může zanechat rozvod rodičů na dítě, odhodlání říct rodičům pravdu o tom, že se vám líbí stejné pohlaví a jak na to budou reagovat nebo klasická neopětovaná dětská láska. Díly na sebe překvapivě navazují, takže není moc ideální na jednotlivé epizody koukat bez znalosti těch předešlých, a co se mi navíc líbilo bylo to, že se seriál nebojí narušovat status quo, narozdíl třeba od Simpsonů. Některé díly mají několik hudebních čísel, které jsou samozřejmě vtipně podané. Pokud vás nechytne seriál hned od začátku, tak dejte mu ještě dva díly na rozjezd. I když je první série dobrá, tak ze všech čtyř jí považuju za nejslabší. Pokud to ani poté nebude to pravé ořechové, tak seriál prostě není pro Vás. 1. Série - 85%; 2. Série - 100%, 3. Série - 95%, 4. Série - 90%

1. série: 9/10 - - - 2. série: 10/10 - - - 3. série: 8/10 - - - 4. série: 10/10 - - - 5. série: 7/10 - - - 6. série: 6/10 - - - 7. série: 10/10 - - - 8. série: 5/10 - - - Seriál má kvalitu jak na horské dráze, ale ve své době byl seriál Dexter vedle LOST, Heroes a dalších fenomén. Škoda jen té nepovedené 8. Série. Snad to nově oznámená 10ti dílná mini-série napraví, protože se vrací původní showrunner, který se podílel na prvních čtyřech sériích Dextera.