Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Horor
  • Komedie

Recenze (69)

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Tak jsem konečně viděl Cameronovo návrat na Pandoru a prostě mě to neohromilo, tak jako zbytek světa. Vím, že si teď na mě celý zástupy fanoušků brousí vidle, tak jen pro upozornění: Neříkám, že je film sračka, jen jsem z toho prostě nebyl tak odvařenej jako ostatní recenzenti nebo lidi, který mi nadšeně říkali svoje dojmy z filmu i přesto, že do kina chodí tak jednou za dekádu. Rovnou taky předem říkám, že nejsem nějakej hater Avatara jedničky a už vůbec ne Jamese Camerona, protože ten chlap vytvořil úžasný snímky, z nichž dva mám ve svým osobním žebříčku TOP 10ti nejlepších filmů všech dob. Jen tak pro zajímavost to je Terminátor 2 a Vetřelci. Když si ale odmyslim Avatarovo revoluční 3D technologii, tak jsem z filmu nebyl po příběhový stránce úplně odpálenej a od roku 2009 jsem neměl potřebu se na film znovu podívat. Na dvojku jsem ale přesto šel bez nějakejch předsudků s otevřenou myslí. No a po dokoukání jsem byl trochu zklamanej. Kouzlo zmizelo. Ano, po vizuální stránce nemá ten film konkurenci. James Cameron odhaluje nový zákoutí Pandory, kdy se z magickejch lesů potopíme do mořskejch hlubin. A ano, ten chlap má prostě superschopnost z každýho záběru vytěžit maximum. Ví kam přesně umístit kameru ať už virtuální nebo reálnou. Cameron je pod filmem podepsanej nejen jako režisér, ale i jeden ze scénáristů a editorů. Za mě si ale myslim, že by 3D neměl bejt prvek, kterej rozhoduje o kvalitě filmu, vyprávění je na prvním místě. A i sebevětší fanoušek Avatařích filmů musí potvrdit, že čistě po příběhový stránce to není žádný haló. Přejdeme teda teď na to, co mi ve filmu vadilo. Hlavní problém vidím v tom, že film nemá ukončenej příběh. Upřímně chápu proč se točí víc filmů naráz (samozřejmě je to kvůli ušetřenejm finančním prostředkům), ale nechápu proč mají všichni tvůrci i pocit, že i příběh musí bejt rozdělenej do víc filmů. Nepovedlo se to u Matrix sequelů, nepovedlo se to u Návratu do budoucnosti 2 a 3 s nepovedlo se to ani u druhejch a třetích Pirátů z Karibiku. Jedinou výjimku tvoří snad jenom Pán Prstenů. Prostě jsem staromódní a mám rád filmy, který maj začátek, prostředek a konec. Ale Avatar dvojka mi přijde, že začne takovým epilogem k jedničce, v prostřední části filmu přejdeme k tomu hlavnímu, což je objevování vodního světa a v poslední části dostaneme nedořešenej konflikt, kterej se možná uzavře až v pátym filmu. Ta představa mě docela děsí. Nápad na návrat původního záporáka v novém těle se záložní paměti mi přišel docela jako výsměch, ale uznám, že Stephen Lang si svojí postavu užíval asi nejvíc. I když bych ho pořád radši viděl ve svý lidský podobě, tak chápu že to nešlo zařídit, navíc by asi ve finále moc dlouho nevydržel. Dáel mě taky mrzelo, že byl Jake Sully a Neytiri trošku odsunutý na vedlejší kolej a hlavní hvězdy filmu jsou jejich děti. U těch mě mrzelo, že jsem si k žádnýmu kromě Kiri nedokázal vytvořit nějakej hlubší vztah a kromě Spidera a dcery Ripleyový jsem ani nevěděl jak se kdo jmenoval. Rozhodně taky nepomohlo, že až na dvě dříve zmíněný děti vypadali všechny ostatní jak přes kopírák. Finále mi taky nepřišlo tak epický jako z jedničky, kdy předtím proti sobě šli dvě armády, ale teď tu máme jenom dvě znepřátelený Navi skupiny čítající 20 lidí dohromady. Taky mi vadilo, že ubylo lidskejch postav a z filmu se stal vlastně vysokorozpočtovej animák. Potom kdykoliv se na scéně objevil Spider, generálka nebo nějakej vědec, uvědomil jsem si, že to je vlastně hranej film. Ale abych se jenom neoháněl jenom záporáma, tak řeknu i pár pozitiv. Jednou z nich je určitě hudba Simona Franglena, která vás svejma známejma tónama  okamžitě vrátí na Pandoru. Vizuální stránku a herecký výkony asi není třeba vyzdvihovat. Rozhodně musim pochválit Cameronovo poselství o záchraně oceánů a přírody obecně. Jedna z nejhorších scén tohohle roku (v dobrym slova smyslu) pro mě byl rozhodně krutej lov vesmírnejch velryb. O to horší byla potom následující scéna, která mi připomněla slova Agenta Smithe z Matrixu (scéna jak Agent Smith mluví o lidech jako o viru). Z Avatara dvojky mám podobnej pocit jako z letošního Black Adama – roky příprav a marketingovejch masáže, ale po dokoukání se nemůžu zbavit pocitu, že jsem tohle všechno už někde viděl. Upřímně si myslim, že kdyby se nejednalo o Cameronovo dlouho očekávanej vysněnej projekt, tak by možná film nesbíral tak vysoký hodnocení. Na druhou stranu, kdyby Avatar 2 vyšel třeba v roce 2012 pod režisérskou taktovkou někoho jinýho, tak bych možná nebyl tak přísnej, ale to jsem jenomo proto, že vím co všechno Cameron dokáže a tohle mi přijde jako jeho nejmíň originální film. Možná bych byl teda radši, kdyby Cameron přenechal svojí Avataří ságu někomu jinýmu a rozhodl se natočit zas něco originálního. Závěrem teda řeknu, že ten kdo miloval prvního Avatara, tak bude milovat i dvojku. Ten komu přišel první Avatar fajn, tak bude asi lehce zklamán z minima inovace a proto ty z vás kterejm se první Avatar nelíbil, bude asi nejlepší když si zajdete do nějakýho mořskýho světa nebo si zaplaťe lekce potápění. 7/10

plakát

Na nože: Glass Onion (2022) 

Sakra, proč tohle nešlo i do českejch kin? Rian Johnson se svojí detektivkou Knives Out potvrdil, ze je zatraceně dobrej režisér i vypravěč v jednom a dokáže mnohem víc než jen ničit Star Wars fanouškům jejich dětství. První pozitivum vidím v tom, že i když se jedná o pokračování, nemusíte nutně Knives Out vidět nebo dokonce znát. Klidně se na filmy můžete podívat i v opačném pořadí a o nic nepřijdete. Daniel Craig se opět chopil nejlepšího detektiva současnosti Benoita Blanca, který se opět dostává do centra dění, kdy je spolu s dalšími lidmi pozván na soukromí ostrov miliardáře Edwarda Northona. Důvod? Odhalit kdo ho zavraždí. Samozřejmě nebudu z příběhu víc prozrazovat, ale film má opět hodně zvratů, originální nelineární vyprávěcí styl, suprový soundtrack a hvězdné obsazení. Daniel Craig jako Benoit Blanc mi v tomhle filmu přišel se svýma manýrama ještě víc jako Columbo než v Knives Out, kdy se navenek tváří trochu jako pitomec, ale když přijde na věc, je zřejmé, že se jedná o nejchytřejšího člověka v místnosti. Jinak prostředí soukromé vily na pustém ostrově pro mě měla lepší atmosféru než to staré panství z předchozího dílu, ale to je asi věc názorů. 9/10

plakát

Morbius (2022) 

Původně jsem teda vůbec neměl v plánu vidět tenhle novej přírůstek do Sonyverse, ale ty první zahraniční recenze ten film tak rozcupovali, že jsem se musel o jeho sračkoidní kvalitě přesvědčit osobně. A po dokoukání mi ten film nepřišel až tak špatnej… jako jasně, není to nic světobornýho, ale úplnej průser to taky není. No jenže, pak jsem si dal od „snímku“ maličko odstup a po zapojení mozkových závitů se problémy filmu začali šířit stejně rychle jako statistiky nakaženejch COVIDEM. Ale než přejdeme k těm negativním aspektům, podíváme se na pozitiva. Těch je totiž míň. Design Morbia vypadá fakt parádně, přesně jako vystřiženej z komiksů. Ta jeho echolokace a ostatní schopnosti taky vypadaly, aspoň z vizuálního hlediska zajímavě. No a tim pozitiva filmu asi končí. Takže přeskočíme k tomu hlavnímu. Tohle je kurevsky průměrnej film, kterej už prostě neodpovídá dnešním komiksovým standartům. Film je katastroficky sestříhanej (což studio svádělo na COVID a jiný pořadí vydanejch filmů) a svým způsobem připomíná komiksový filmy z 80. let , kdy kravaťáci sami nevěřili v úspěch filmů, který mají základ v knížkách pro děti. Další problém je ve scénáři, kterej by dokázal s přehledem napsat student základní školy za dva dny. Hlavní hrdina získá nějaký schopnosti, učí se s nima zacházet, stejný schopnosti získá i jeho nejlepší jedinej přítel, kterej se po malý rozepři stanej jeho hlavním záporákem filmu… no a nesmí chybět i potencionální love interest. Fim je bohužel předvídatelnej a žádný zvraty vás nečekaj. No tak v čem jinym by mohl film vyniknout? Je to biják s upírama, tak co třeba v tom hororovym aspektu? Film je R-ko, tak co trocha tý krve a děsivý atmosféry? No jo vlastně, ono to je PG-13, aby se sypaly peníze za široký dětský publikum. To by ten film, ale musel i něčim zaujmout, že jo? No dobře, tak aspoň mladiství budou mít něco z toho propojenýho Spider-Manovskýho univerza, na který tak hodně odkazovaly všechny trailery, Jo, tak i to bylo z filmu vystřižený?! Takže chápu správně, že tenhle slepenec neexceluje v jedinym aspektu dnešní komiksový konkurence? No do pr…kený ohrady. Vedlejší postavy jako Moriarty detektivní duo nestojí taky vůbec za zmínku a ani nechtějte abych začínal s nelogickejma post-credit scénama. Jejich nelogický propojení s pravidlama stanovenejma ve Spider-Man: No Way Home mi úplně vypaluje díru do mozku a absolutně nechápu, kdo mohl tenhle výslednej paskvil schválit a poslat do světovejch kin. Teď už jenom budu doufat, že film Morbius viděli i tvůrci Kravena a využijou ho jako důkladný příklad toho, jak netočit  komiksovej sólo film se Spider-Manovskym záporákem v hlavní roli. Tomuhle filmu byste se měli vyhnout obloukem a když už ho nějakym omylem vystavíte svým očím (s dostatečnou dávkou omamných látek), tak jedině proto, aby jste zpětně docenili kvalitu Raimiho Spider-Mana 3, kterej v porovnání s tímhle vypadá jako Občan Kane komiksovejch filmů. HODNOCENÍ – 3/10.

plakát

Král Tulsy - Go West, Old Man (2022) (epizoda) 

Sakra, já nevim čím to je, že z toho Stallona číší takový charisma (i když hraje zmrda),ale když ho sleduju, tak mě jeho povaha vždycky naplní pozitivní energií. Mrzí mě, že jsem rovnou nemohl bingnout celou první sérii, protože tenhle první díl mi neskutečně sedl. Sice jsem neviděl Mayor of Kingstown ani Yellowstone, ale asi i těmhle seriálům dám šanci jestli budou aspoň z poloviny tak dobré jako tenhle pilotní díl.

plakát

Barbar (2022) 

Barbarian je lehce přehypovaný hororový kousek, který v mých očích není hororem roku, ale rozhodně si zaslouží vaší pozornost. Film krásně buduje v první polovině napětí z neznáma, postavy se chovají překvapivě logicky a oplívají nějakým pudem sebezáchovy, díky čemuž se s postavymi dokážete celkem ztotožnit. Po kinematografiký stránce je film prvotřídní, ale i přesto, že má film nějakou 1 hodinu a 40 minut, tak bych z toho klidně 10 minut vystříhal. Po příběhový stránce nic prozrazovat nebudu, ale rozhodně pokud pujdete na film naslepo bez vidění traileru, tak si troufám říct, že nedokážete odhadnout co vás čeká. Tenhle snímek a další hororové kousky mi dokazují, že rok 2022 je na fanoušky hororu hodně štědrý, ne jenom po stránce kvantity, ale vyjímečně i kvality. Barbarian za mě dostává krásnejch 7,5/10.

plakát

Star Wars: Příběhy rytířů Jedi (2022) (seriál) 

Ano, Dave Filono opět dokazuje, že je opravdovým následovníkem George Lucase (a odvážím se i říct, že ho i v některých aspektech jako jsou dialogy silně překonává). Tahle série krátkých šesti mini-epizod nám dává pohled na několik zlomových okamžiků Mistra Dooku, před jeho přechodem na temnou stranu a určité části života padawanky Ahsoky Tano jako je zrod, výcvik a následné vyhnanství. I když jsem byl samozřejmě nejvíc natěšen na epizody mojí oblíbené Togruty, tak mě překvapivě víc zaujala pouť Mistra Dooku, kdy jeho epizody krásně rozvíjeli jeho rozhodnutí nejen opustit Jedie, ale i Senát, díky čemuž vám při zpětném sledování epizody II. a III. přijde hrabě jako sympatičtější postava a ne jako nějakej egomaniak posedlej mocí. Škoda, že se celá série nesoustředila jenom na něj (nebo by série měla aspoň 12 epizod), kdy bysme viděli i jeho první setkání s Darth Sidiousem, vysvětlení celé situace ohledně objednání armády klonů a zabití Sifo-Dyase. Epizody s Ahsokou jsem bral spíš jako vystřižené scény ze seriálu Clone Wars, na které už nezbyl čas. Trochu jsem doufal, že uvidím jak si jí z vesnice vyzvedne Plo-Koon, její skoro střet s Darth Sidiousem a sestavení nového světelného meče s bílou čepelí + za nějaký delší souboj s Inkvizitorem bych se taky nezlobil. Kolem a kolem nemůžu říct, že by kterákoliv z těchto krátkých epizod dosahovala kvalit posledních sérií The Clone Wars, ale o to se Dave Filoni ani nesnažil. Rozhodně jsem si ale Příběhy rytířů Jedi užil víc než třeba The Bad Batch nebo anime Star Wars: Visions z minulého roku. Teď mě jenom zajímá na jaké Jedie se zaměří druhá série (je vůbec nějaká potvrzená?). Jelikož je Plo Koon Filoniho oblíbenec, tak bych si vsadil na něj a klidně by nás mohli tvůrci překvapit nějakým dobrodružstvím Luka Skywalkera po epizodě VI. (teda pokud se Příběhy rytířů Jedi nebudou exkluzivně odehrávat během prequelové éry). 7/10

plakát

Black Adam (2022) 

Black Adam je kombinace všech superhrdinkých filmů, které jste za poslední dekádu viděli. Je to opulentní a velkolepé, ale i prázdné a předvídatelné. S tím jak o tomhle filmu Rock básník posledních cca 14 let bych čekal minimálně něco revolučního ve stylu Jokera nebo Batmana od Matta Reevese. Je to rozhodně lepší než Shazam!, Wonder Woman 1984 nebo letošní průser ve stylu Thor: Love and Thunder, ale hodně to zaostává za Suicide Squad Jamese Gunna nebo Man of Steele Zacka Snydera. CGI záporák vytažený z prdele je asi ten nejgeneričtější od záporáka z prvního Suicide Squad, kterej ani nevim jak se jemnoval. Největší tahouni filmu pro mě byli The Rock a Pierce "007" Brosnan, kterej nestratil nic ze svýho šarmu, když byl ve službách jejího veličensta. V celku to je dobrá výplachovka, která vám zabije dvě hodiny času jak nic a když nic jinýho, tak už kvůli tý potitulkový scéně (kterou Dwayne v mediích tak propaguje), byste se na to měli podívat. 6/10

plakát

Úsměv (2022) 

Nemůžu říct, že bych se na film SMILE vyloženě těšil, ale chtěl jsem udělat radost svojí lepší poloviččce, tak jsem koupil lístky do kina pro dva. No a od filmu jsem dostal přesně to, co jsem čekal - typickej standartní horor 21. století. Uznám, že první půlka filmu začala slibně, kdy se filmaři nespoléhali na laciné lekačky, ale na budování postav a mrazivé atmosféry. No jenže pak přišla druhá polovina, u které mi přišlo, jak kdyby si tvůrci řekli, že přece na takovýhle filmy chodí hlavně puberťáci a rázem se z toho stala přehlídka trapných lekaček, kdy klasicky navodíte ticho, nějaké to napětí a BUM! Ohulíte zvuk, že nadskočí polovina sálu. Takhle za mě nene pánové. Filmu uznám dva docela dobrý mindfu*y a vtipnou scénku s narozeninovým dárkem, který jsem sice už předem dokázal odhadnout, ale to mi nebránilo se smát v kině na celý kolo. Po konci filmu jsem na manželky tváři viděl trochu skleslý výraz, který mi i potvrdila s tvrzením, že od filmu čekala něco mnohem víc. No, očeividně se další NOPE nekoná (což byl pro mojí ženu nejlepší film roku). Nakonec mi i musela dát za pravdu, že nedávný Halloween Ends byl rozhodně lepší kino zážitek než SMILE. Ten pro mě bude jenom průměrný film na který si za týden ani jeden z nás nevzpomene. A když tak koukám na to hodnocení na ČSFD, tak si fakt říkám, že tyhle moderní horory s démonickejma entitama asi nebudou moje cílovka. Já se asi budu držet u svejch Halloweenů (Halloween Ends), Vřískotů (Scream 5), Predátorů (Prey) a Hellraiserů s tím, že občas natrefím na nějakej diamant typu Nope nebo Černý telefon (snad se do toho zařadí i Menu). Tohle byla taková nouzovka na zabití dvou hodin. 4,5/5

plakát

Halloween končí (2022) 

Tak jo, zkusim svoje pocity sepsat bez spoilerů. Je to konec jedné éry, ale ne podle představ diváků. Hlavní problém v tomhle filmu (což se odráží i zde v hodnocení) je fakt, že diváci hodnotí film podle toho co není, místo podle toho, co opravdu je. Osobně bych řekl, že to byl dobrej film (a dokonce i líp natočenej než 2018 nebo Kills), ale už tolik nefunguje jako  uspokojivej závěr Halloweenský série. Tenhle film totiž není typickej slasher horor, ale spíš se jedná o psychologický drama. Ano, takhle to zní na papíře fakt hrozně, ale chápal jsem záměr tvůrců. Když už máte 13 Halloweenskejch filmů a většina z nich je pořád o nezničitelnym Myersovi jak v Haddonfieldu vraždí lidi jak na běžícím páse, tak musíte tvůrcům odpustit, že chtěli zkusit něco novýho... i když hodně riskovali, že tím rozeštvou fanoušky. A podle recenzí se tak stalo. Halloween Ends je rozhodně nejslabší z celý tý nový trilogie, ale zas na druhou stranu to nemá ty trapný vtipy jako v Halloween 2018 nebo zbytečnou vatu jako rozběsněnej dav nahánějící falešnýho Myerse v Halloween Kills. Postava Laurie (a vlastně i Michaela) tu byla odsunuta na vedlejší kolej a hlavní otěže přebírá Allyson a a nová postava Corey Cunningham, se kterym se celej svět (nebo aspoň Haddonfield) moc nepáře. Laurie tu funguje víc lidsky a vyměnila roli drsný přeživší za drsnou babičku, která bydlí se svojí vnučkou. Tahle její stránka se mi líbila a jsem rád, že jsem se od ní nedočkal žádnejch otřepanejch frází typu: „Evil Dies Tonight“ nebo „I’m the One Who Must Kill Him“. Děkuju. Finále bylo docela dobrý a napínavý, ale nebudu lhát, mohlo bejt klidně trochu delší. Koneckonců fight „Laurie vs Michael“ z 2018 byl celkově nejlepší z celý Halloweenský ságy a těžko by se to asi překonávalo. Tenhle konec je ale definitivní. Hudba mi taky nepřišla tak výrazná jak v předchozích filmech. Za mě byl soundtrack hodně slabej a nedosahoval těch démonickejch kvalit z Halloween Kills. Kolem a kolem jsem nebyl z filmu tak zhnusený jako ostatní diváci, ale to možná bude tím, že jsem už tak trochu po těch prvních reakcí věděl do čeho jdu. Vidět tohle úplně naslepo v kině, tak bych byl taky docela rozjařenej, protože trailery vám prezentují úplně něco jinýho než to, co vám představí samotnej film. Takže bacha na to.

plakát

Hellraiser (2022) 

Narozdíl od ostatních Slasherových klasik mi série Hellraiser v dětství jaksi unikla. To jsem se pokus napravit až teprve necelý měsíc nazpět, kdy jsem si po sobě pustil první čtyři díly Hellraisera (které byly jediné plánované jako Hellraiser filmy narozdíl od 5-9 dílu). Překvapivě se mi všechny více či méně líbili, ale jelikož nemám žádné nostalgické brýle, tak musím říct, že remake v rukou Davida Brucknera mi asi přirostl nejvíc k srdci. No a nejlepší  na tom je, že si tohle nové provedení bere to nejlepší z předchozích filmů (samozřejmě neprozradím které přesně). Konečně má ve filmu tajemná puzzle box nějaký smysl, praktické efekty jsou naprosto úžasné, příběh má taky hlavu a patu, soundtrack je taky fajn (s tím, že ve filmu zazní i originální hudební motiv z původního filmu) a design cenobitů je naprosto špičkově provedenej. Snad jen jich mohlo být méně a mohlo se víc pracovat třeba se dvěma nebo třema démonama. I přes moje počáteční obavy obsazená Jamie Clayton úžasně ztvárnila ženskou verzi Pinheda po svém (ale ruku na srdce - Dough Bradley zůstal nepřekonán), hlavní hrdinka byla relativně fajn, kdy úplně neohromila jako Kirsty Cotton, ale ani mě nesrala jako většina dnešních final girls (jsem jedinej komu trochu připomínala Kat Dennings?) a její kámoši tvořili takovej ten typickej standard dnešních TLBTQ pátel. Překvapilo mě, že i skoro dvouhodinová stopáž celkej odcejpala a nezachytil jsem ani jednu zbytečnou scénu. Sice se mi pořád u prvních dvou dílů víc líbila ta 80.ková gotická atmosféra, ale to chápu, že tohle už v dnešní době napodobit nelze... ale i přesto byl tenhle remake asi hned po Everything Everywhere a Prey největší překvapení roku. I když bych si rozhodně přál vidět pokračování od stejný party lidí, tak si na jednu stranu říkám, jestli je to vůbec proveditelný a co by nám vůbec potencionální pokračování mohlo nabídnout. Jediné co mě na filmu mrzí je, že jsem tenhle skvost nemohl vidět. Bohužel se mi hnusí představa, že filmy jako Usměv nebo Zhoubné zlo, které spoléhají jenom na přiblblé lekačky, mají na ČDFD vyšší hodnocení.