Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Horor
  • Komedie

Recenze (69)

plakát

Ahsoka (2023) (seriál) 

První co si musíme říct je, že tenhle seriál nefunguje úplně samostatně bez znalosti seriálu Rebels, protože by se dalo říct, že se neoficiálně jedná o jeho 5. Sérii v hrané podobě. Proto bych těm, kteří nikdy neviděli animovanej seriál STAR WARS: Povstalci doporučil skouknout posledních sedm dílů 4. Série nebo minimálně aspoň najít nějakou rekapitulaci seriálu na internetu. Další animovaný seriál, který nám představil samotnou postavu Ahsoky byl The Clone Wars, kterej není tak úplně třeba znát jako Rebels, ale díky jeho znalosti odhalíte mnoho pomrknutí a easter eggů, který se jejím v hranym seriálu objeví. Rovnou teda řeknu, že jsem byl z první série Ahsoky a obecně i z ostatních Mando-Verse seriálů nadšenej, protože mi dali přesně to, co jsem chtěl původně vidět v Sequelový trilogii. Návrat starých postav, rozšíření loru a implementování aspektů z Expanded Universe neboli Legend. Ano, ještě trochu postrádám toho Luka Skywalkera v hlavní roli, ale i ten se určitě v dalších projektech objeví a ukradne si nějaký momenty pro sebe. Nebo aspoň počítám s jeho účastí ve Filoniho filmu, protože jeho absence by z dějového hlediska nedávala vůbec smysl. Samozřejmě největší kámen urazu sequelové trilogie bylo to, že tvůrci neměli připravenej žádnej pořádnej plán předem a po odkoupení Star Wars značky od Lucase chtěli co nejrychleji vychrlit filmy, aby mohli vydělávat prachy. Strukturou má seriál blíž k animovanému seriálu Rebels než třeba k Mandalorianovi. Samozřejmě ani jeden není bezchybný – pokud jsem Mandalorianovi vyčítal Fillerové epizody, což je teda vata, která neposouvá hlavní příběh vpřed, tak u Ahsoky jsem jsem měl trochu problém s tempem scén, kdy je to enjvíc vidět u epizod, které si Dave Filoni sám zrežíroval. I přesto, že se jako režisér posunul obrovský kus dopředu od jeho prvního dílu v Mandovi, tak má Dave u seriálu Ahsoka potřebu každý záběr strašně protahovat. Ale aby to zas nevypadalo, že Davea Filoniho jenom kritizuju, tak opak je pravdou. K Davovi mám obrovskej respekt, protože jako učedník George Lucase má podle mě nejblíž k pochopení Star Wars světa. Takže, jaké postavy se teda v první sérii Ahsoky objeví? No hned v první scéně se představí nový záporáci – Temní Jediové Baylan Skoll a Shin Hati, kteří chtějí osvobodit Morgan Elsbeth, kterou jsme už viděli ve druhé sérii Mandaloriana. Její postava upřímně není až tak zajímavá, protože kromě zjištění, že je noční sestra z Dathomiru, se o ní do konce seriálu nedozvíme nic nového. Žádný  pořádný odhalení z její minulosti, žádný osobní obavy nebo hlubší motivace, prostě nic. To na druhou stranu jsou její osvoboditelé o něco zajímavější. Přesněji teda Baylan Skoll v podání nedávno zesnulého Raye Stevensona. Ten je podle mě ten nejzajímavější záporák od návratu Maula v seriálu Clone Wars. Kdykoliv se objevil Ray na scéně, tak z něj vyzařovalo neskutečné charisma, díky kterému jsem nemohl odtrhnout oči od obrazovky a hltal jsem každej jeho dialog nebo i výraz tváře. Bohužel největší kámen úrazu bylo vyhajpení v epizodě 7, kdy nám prozradil, že ho něco volá, ale rozřešení jsme se ve finále nedočkali. Pak tu máme Baylanovo učednici Shin Hati o které toho taky moc nevíme. Jen teda to, že je trochu zbrklá, ale svému mistrovi naprosto oddaná. Nejzajímavější na téhle postavě byla jedna fanouškovská teorie, že by do budoucna mohla zastat funkci Mary Jade z Expanded Universe, kdy by se později přidala na světlou stranu a k našim hrdinům v boji proti Thrawnovi. Sice pochybuju, že by se do budoucna stala Lukovo manželkou, ale už v týhle sérii jsme v ní mohli vidět jistej vnitřní konflikt. Nechám se teda překvapit. Třetí temný Jedi Marrok, kterej vzhledem spíš připomínal typickýho Inkvizitora, byl zezačátku slibnej přírůstek do záporácký party, ale potom co se z něj stalo kouřový monstrum ze Ztracených neměl už žádný širší využití pro hlavní příběh. No a když už teda jedeme ty záporáky, tak si musíme posvítit i na toho nejhlavnějšího, kterým je velkoadmirál Thrawn. Ten se drží stejnejch charakterickej prvků jako jeho animovaná verze ze Star Wars: REBELS. Teď už je jenom na vás jestli to budete brát jako + nebo -. Rovnou se, ale přiznám, že i když vlastním Thrawnovu trilogii z Expanded Universe od Timothy Zahna, tak jsem se nedokopal k jejich přečtení. Všechno co teda vím o Thrawnovi je teda z Filoniho animáku REBELS a z vyprávění fanoušků. A i když jsem se na něj s příchodem 3. Série REBELS fakt těšil, tak bohužel nikdy nenaplnil moje vysoká očekávání.  Thrawn totiž není Sith, neovládá temnou stranu síly, neohání se světelným mečem a nemá ani nějakou nalidskou sílu. Je to jenom obyčejnej modrej týpek, jehož největší zbraní je jeho mozek. Asi by se dal označit jako zlá verze Sherlocka Holmese. Když se totiž objevil poprvý v roce 1991 v Expanded knize Dědic Impéria, tak to bylo pro čtenáře jak zjevení, protože nikoho takového v originální trilogii neviděli. Problém s tímhle záporákem ale je, že nemůže efektivně použít svoje taktický dovednosti, protože by ihned zlikvidoval naše hlavní hrdiny. Tady, stejně jako v seriálu Rebels jsme odkázaný na to, že Thrawn připraví na hrdiny past, ze který hrdinové vyváznou bez zranění a následně Thrawn prohlásí, že přesně s tímhle výsledkem počítal a vše postupuje podle plánu.  Kdyby se to stalo jednou nebo dvakrát, tak nic neřeknu, protože hrdinové mají plot armor v podobě užívání Síly, kterou Thrawn úplně nechápe. Ale když se tenhle scénář opakuje několikrát během jedný epizody, tak mi už Thrawn nepřijde jako brilantní stratér, ale jako někdo kdo trpí sebeklamem a nedokáže si přiznat porážku. Když už teda naši hridnové všechny jeho pokusy o jejich zlikvidování přežijou, tak proč to aspoň neudělat zajímavější tím, že s každým dalším střetnutím jsou naši hrdinové pořád slabší, unavenější nebo klidně i smrtelně ranění. Sakra vždyť v týhle Disneyovský éře ani probodnutí světelnym mečem nic neznamená. No a když se vrátim ještě k Thrawnovi, tak to, že skoro každý rozhodnutí činil až po asistenci těch čarodějek z Dathomiru mu taky na respektu mco nepřidalo. I přesto, že měl teda Thrawn v epizodě 6 fakt epickej nástup na scénu, tak to nemění nic na to, že ve výsledku mi nepřipadal až jako taková hrozba, kvůli který by se museli spojit všechny postavy z Mando-Verse, ať už mluvim o Mandalorianech, Jediích nebo vojácích Nové republiky. Filoniho Thrawn prostě není ten Zahnovo Thrawn. Jako čeho vlastně Velkoadmirál dosáhl během těch 10ti let na Peridei? Našel si akorát kouzelný kamarádky a věnoval se Kincugi, na úkor jeho fitness režimu. Tohle není brilantní válečný taktik, který 10 let v exilu plánoval svůj návrat - je to jen modrej týpek, kterýho kámoši vyzvedli z dlouhý a neproduktivní dovolený. Thrawnovi by na vážnosti určitě přidalo, kdyby v seriálu zničil nějakou taktikou několik novorepublikových lodí a určitě i minimálně jednu z hlavních a pár vedlejších nových postav. Ale to všechno jsou věci, kterejch se pořád ještě do budoucna můžeme dočkat ve Filoniho Mando-Verse filmu, kdy bude Thrawn plně vyzbrojenej a připravenej zničit Novou Republiku. No a jelikož jsem tak dlouho básnil o Thrawnovi, tak si zbytek hlavních postav sjedeme už jenom zběžně.  Takže nejhlavní po který je seriál pojmenovanej je Ahsoka. Není moc tajemství, že jsem z jejího hranýho debutu ve 2. Sérii Mandaloriana nebyl úplně nadšenej. Ahsoka v podání Rosario Dawson mi přišla moc upjatá, uzavřená a skoro i depresivní na sledování. Akrobatický dovednosti a choreografie s meči daleko zaostávala za její animovanou verzí a nesprávná délka jejích hlavových ocasů neboli leků mě taky ubíjela. Jo, já vim, hnidopišství  jak se patří. Samozřejmě jsem si uvědomoval, že pohyb animací rozpohybované postavičky se nedá úplně srovnávat s pohyby skutečnýho člověka po čtyřicítce a těžká protéza na hlavě vás taky ohebnějšího neudělá. Ten přechod z animace do hraný verze byl pro mě zezačátku uprostě šok, ale naštěstí jsem se od toho časem odprostil a Ahsoku jsem v době jejího hraného seriálu naplno přijal takovou jaká je. Délka leků se přiblížila její animované verzi, choreografie se s intenzivním tréninkem trochu zlepšila a Ahsoky mentální stav byl v seriálu taky podrobně rozebranej a měl svoje opodstatnění. Takže jsme se nakonec dočkali pozitivnějšího Gand… teda Ahsoky The White. Za mě teda oproti jejímu debutu v Mandalorianovi to byla hotová otočka o 180 stupňů.  Dál tu máme postavu pilotky Hery Syndully, kterou ztvárnila Obi-Wanovo reálná manželka Mary Elizabeth Winstead. Přechod její postavy z animace do hrané podoby mi přišel asi nejlepší, kdy jsem z ní stejně jako v REBELS cítím tu mateřskou lásku a autoritu ke svým přátelům. Sice nemá v seriálu až tak velkou roli, ale i na tak malé ploše dojem rozhodně udělala. Pak tu máme náš McGuffin v podobě vesmírnýho prince, Ezru Bridgera. Herec vzhledem i svými manýry dokázal úspěšně ztvárnit Ezru z animáku, ale přesto mě mrzelo, že se většinu času choval jako nějaká NPC postava, která poslouchá každýho na slovo, nemá k ničemu žádný námytky alidský emoce byly jakoby vypnutý. Abyste mě ale pochopily, tohle nedávám za vinu hercovi, ale Davovi, kterej postavu přesně takhle napsal. No a nakonec tu máme Sabin Wren. Tohle byla postava, kterou jsem měl už v animáku z celý posádky Ghosta asi nejmíň v oblibě a v hraný verzi tomu není jinak. Sabine je v tomhle seriálu dětinská, otravná a sobecká. To nemusí bejt úplně negativní vlastnosti, ale hodily by se třeba k 15ti letýmu dítěti a ne 30ti letý ženě, která by to už měla mít v hlavě srovnaný. A ano, vím o její minulosti z Rebels ohledně masakru vlastních lidí jejímu zbraněmi atd. Ty vlastnosti jako sobectví by nemuseli bejt úplně špatnej hnací motor pro příběh, ale opravdu nevím, kdo by si jí s tímhle chováním měl oblíbit. Třeba to, že předala nalezenou mapu Baylanovi jsem ještě v rámci příběhu chápal, ale od šestý epizody až do finále jsem Sabin nesnášel, kdykoliv se objevila na obrazovce. Vždycky udělá úplnej opak toho, co se jí přikáže, hned jak přiletí na Peridei v řetězech, tak tam začne vyřvávat, že měla s Baylanem dohodu, i když není v pozici, aby si na kohokoliv vyskakovala a ještě později v epizodě začne řvát na tu toho krysovlka, že od ní utekl. Ty píčo jedna, je to zvíře, který se prostě vyplašilo, když se začalo střílet a prostě se cítil v ohrožení. Bože, kdyby jí ten krysovlk prokousl krk, tak by to byl rozhodně lepší osud než pro ní připravili tvůrci. Ano, samozřejmě mluvim o tom, že je Sabine citlivá na Sílu, i když (pokud se nepletu) to animovanej seriál REBELS nijak nenastínil. A zezačátku se mi fakt líbila představa Mandaloriana, kterej sice neovládá sílu, ale umí se ohánět se světelným mečem, ale Davovi to hold nestačilo a musel z ní udělat plnohodnotnýho Jedie, kterej v jedný minutě přitáhne světelnej meč a za dvě minuty už mistrovky ovládá telekinezi, když popostčí Ezru na palubu Star Destoryeru. Furt si říkám, jak moc by bylo pro seriál lepší, kdyby místo Sabine cestovala s Ahsokou třeba Bo-Katan, když už se znaj od Klonových válek. Ale to zas chápu, že má svejch starostí dost s obnovou Mandaloru. No, teď tu vyzdvyhnu ještě pár pozitiv, negativ a pak řeknu k nějakejm epizodám svoje dojmy ze sledování. Takže začnu vizuální stránkou, kdy mi přišlo že Volume bylo využito rozhodně líp než třeba v Obi-Wanovi nebo Boba Fettovi. Celý seriál má opravdu blockbusterovo produkci, kdy jsou peníze vidět z každého kostýmu i setu na place. Jedna z mála věci na který se všichni kritici ohledně seriálu shodnou je epická hudba Kevina Kinera, která dokáže krásně navolit tu správnou STA RWARS atmosféru stejně jako to dodnes dělá legendární John Williams. Kevin Kiner je kdyžtak podepsanej pod hudbou ke všem Filoniho animákům jako Clone Wars, Rebel i Tales of The Jedi. Hodně mě třeba mrzí, že neskládal hudbu i pro seriál Obi-Wan, kdy by přišlo, že se tvůrci ikonický Star Wars hudbě vyhejbali jak čert kříží. Jinak kromě originální trilogie a prequelů sleduju všechny Star Wars projekty v originálním znění, ale zrovna na Ahsoku jsem koukal nadvakrát a podruhý zrovna s českym dabingem kvůli manželce. A musím říct, že českej dabing byl docela fajn. Hlavně teda musim pochváli i fatk, že všechny postavy z Rebels namlouvali stejní dabéři i pro seriál Ahsoka, takže pro nějaké mladší diváky to bude určitě dobrá kontinuita. Jen teda škoda, že nevyšel ten Bohumil Švarc ml. pro Anakina, když ho daboval v prequelech, v Clone Wars, i v Obi-Wanovi, ale taky, kde se objeví pravděpodobně úplně naposledy se zrovna musel změnit dabér? Z negativ vyzdvyhnu asi tu trochu pomalejší choreografii světelných mečů, kdy to pořád nedosahuje kvalit prequelové trilogie, ale zas to není to přiblblý máchání žářícíma baseballkama ze sequelový trilogie. Tím nechci určitě nějak poukázat na neschopnost Rosario Dawson, ale spíš na všechny ty body, díky kterým nená možnost se naplno projevit jako Jedi v nejlepší formě. Chyba je na straně její protézy na hlavě, nedostatek času na procvičování soubojů a hlavně absence trenéra Nica Gillarda, který se postaral o všechny souboje z prequelové éry Star Wars. Když jsme ještě u těch světelným mečů, tak musím vyzdvihnout, že mě hodně mrzí absence DISMEMBERMENT! Ano, můžete říkat, že sekání končetin není u Disneyho na programu dne kvůli dětem, ale tohle navazuje na originální trilogii, kdy v každém díle přišel někdo u ruku. Dál mi taky vadilo, že v týhle Disney éře vypadá všechno jako varianta pouště nebo lesa. Furt si proto říkám, jak mi chybí mi ty krásně různorodý mimozemský světy z prequelů a z Clone Wars.  Ok, z mejch dojmů k epizodám asi řeknu, že u první epizody, kterou režiroval Dave Filoni a vlastně i u jeho pátý mi vadilo, že skoro každej záběr trval o třeba 10 vteřin dýl než měl. Jasně chápu, že se Dave s režírováním teprve sžívá a vím, že máš rád filmy Akira Kurosawy, ale tohle bylo na mě moc. Za mě třeba překvapivě byla jeho nejlíp natočená epizoda, zrovna ta, kde předsstavil hranou Ahsoku poprvé a to v 5 epizodě, 2. Série Mandaloriana. Zrovna tam mi přišlo, že všechno odcejpalo, mytologie tekla proudem a ta pocta Yojimbovi byla (cheff’s kiss). Jinak k epizodě jedna jsem se už vyjádřil k probodnutí, tak přejdeme na epizodu 2. Tam se mi třeba zase líbil takovej ten detektivní aspekt, kdy se něco vyšetřuje a hledají se další vodítka. To mi zas propomínalo Obi-Wanovi hledání Kamina z epizody II.  Třetí a nejkratší epizoda měla tu vesmírnou naháněčku a co jsem se tak načetl, tak hodně lidem se v kapse otevírala kudla při sledování jak Ahsoka lítá ev vesmíru. Já nevim, proč, ale mě třeba tahle scéna vůbec nevadila, v hraný podobě jsem nic podobnýho neviděl a věřím, že to je něco, co by se úplně hodilo do animovaných projektů jako Clone Wars nebo Rebels. Čtvrá epizoda byla podle mě fanouškama docela přehypená, ale chápal jsem, že se jim hodně soubojů líbilo, šarvátky s mečem byly docela fajn, ale mě trochu vadili slabý dialogy mezi Ahsokou a Baylanem. Jejich rozhovor byl podle mě dost generickej a kdyby se do sebe rovnou pustili beze slova, tak by se nic moc nezměnilo. Jako když si v porovnání s tímhle třeba vzpomenu na dialogy, který napsal Dave pro Clone Wars – přesněji třeba rozhovor mezi Ahsokou a Maulem před jejich soubojem nebo v Rebels mezi Ahsokou a Vaderem při jejich střetu na Malachoru, tak je to rozdíl jako mezi dnem a nocí.  Jako od epizody 5 a obecně shledání Anakina a Ahsoky jsem čekal víc, ne jen fan-service pro fanoušky Clone Wars. Taky musím říct, že se mi fakt nelíbilo to Volume během Clone Wars flashbacků. Díky tý mlze, což byl možná uměleckej záměr, to prostředí vypadalo strašně odflákle. Kdybych měl říct něco o Anakinovu návratu, tak jeho "trénink / poselství" pro Ahsoku bylo na Star Wars docela laciné - Live or Die, to je jako všechno?. To, že se na internetu objevilo tuny různejch „vysvětlení“ pro jeho lekci znamená, že to až tak přesně pochopený nebylo. Jinak pokud něco musim pochválit, tak je to určitě. Hayden Christensem hrající mix jeho Anakina z prequelů i Matt Lantera ze seriálu Clone Wars. Taky jsem byl rád, že se s Anakinem neutrhli tvůrci ze řetězu a do epizod ho vraceli sporadicky, kdy mi tam nikdy nepřišel úplně uměle naroubovanej. Jinak jsem si taky všiml, že z celýho Mandoverse je Hayden nejvíc sžitej se světelným mečem, protože s ním jako jedinej pořád dokáže máchat rychle jak před 20ti lety. No a poslední co jsem fakt nemohl překousnout byl fakt, že mladou Ahsoku nedabovala v angličtině Ashley Eckstein. To by podle mě bylo úplně nejlepší cameo, který by nebylo úplně do očí bijící. Epizoda 6 bylo docela fajn představení Thrawna a Sabinino heldání Ezry s pončem ve mně evokovalo film Hodný, Zlý a Ošklivý. Jen mě teda v tomhle i v následujícím díle sralo, že Sabine neřekne Ezrovi pravdu o tom, jak ho našla. Sedmá epizoda měla podle mě úplně nejlepší otevírací scénu, kdy jsem měl při prolétávání Velryb minovym polem úplně husí kůži. Úplně mě potom mrzelo, že jsem nemohl tuhle scénu vidět na nějakym velkym látně v kinosále, protože bych při tom asi vyskakoval ze sedačku. Jinak rematch souboj mezi Ahsokou a Baylanem byl docela slabej, proto bych doporučil si na youtube najít jejich souboj sestříhanej dohromady, bez přeskakování mezi jimi a Sabine s Ezrou.  No a záverečnej osmej díl byl pro mě takovej miš maš. Ano, postup Ahsoky a spol k Thrawnovi byl akčně nabitej. Musim taky pochválit rematch souboj mezi Ahsokou a upgradovanou Morgan, kdy se choreografie jejich souboje od posledního střetnutí hodně zlepšila. Potěšili mě i Zombie Troopeři, protože to vzdává hold nejen Clone Wars, kde povstaly mrtvé sestry noci na Dathomiru, ale i knize z Legend s názvem Death Troopers. Sabininu náhlou citlivost na Sílu nebudu dlouze rozebírat, protože jsem opravdu doufal, že se k tomu Dave nesníží, ale hold stalo se. Radši bych byl u těch náznaků a prostě Sabinino smíření s tím, že Sílu nikdy moct ovládat nebude, ale i tak se kvůli tomu necítit špatně, protože je dobrá taková jaká je. Jenže Dave se vydal vlastní cestou a já z toho pochopil, že dokud není postava citlivá na Sílu, tak vlastně stojí za hovno. No a bohužel jsem nebyl úplně nadšenej z toho, že jsme se nedočkali nějakýho završení příběhů Baylanovo a Shin. Oba si vzali na velký finále dovolenou a měli tam spíš takový cameo, kdy se Shin vrátila k banditům, zatímco Thrawn unikl z Peridei a Baylanovi příběh skončil úplnym cliffhangerem. No v angličtině by tahle věta dávala větší smysl. Na jednu stranu jsem zvědavý co ukáže další série ohledně mytologie Síly ve formě Otce, Syna a Dcery, ale upřímně jsem doufal, že by se mohl objevit spíš Bendu, který mi přišel jako to nejzajímavější co Dave Filoni vytvořil. PS: Otce, Dceru a Syna vymyslel ještě George Lucas osobně. No a výskyt Force Ghost Anakina potěšil, ale doufal jsem, ež bude mít s Ahsokou nějakou plodnou konverzaci třeba o Lukovi, jeho návratu na stranu Jediů nebo třeba podobnýho. No a obecně taky trochu zamrzelo, že se neobjevil Luke nebo Zeb, ale to už bych chtěl asi moc.  Kolem a kolem to byl hodně kvalitní seriál, kterej sice měl pár much, ale já si ho náramně užil. Hodnocení bch dal asi slabších 8, nebo silnějších 7/10.

plakát

Ahsoka - Část 5: Stínový válečník (2023) (epizoda) 

POZITIVA: Hayden hrající mix jeho Anakina z prequelů i Matt Lantera ze seriálu Clone Warsbyl top. Všímám si, že z celého Mandoverse je Hayden nejvíc sžitý se světelným mečem, protože s ním jako jediný pořád dokáže máchat rychle jak před 20ti lety. Epic hudba Kevina Kinera dokáže krásně navolit tu správnou atmosféru stejně jako to dodnes dělá legendární John Williams. No a dočkali jsme se i  psychicky pozitivnější Gand... Ahsoky The White. Teď teda, ale nějaký NEGATIVA. Od shledání Anakina a Ahsoky jsem čekal víc, ne jen fan-service Clone Wars. Dialogy byly na Davea Filoniho překvapivě slabý, když si vzpomenu co nám naservíroval v epizodách Siege of Mandalore a Twillight of The Apprentice (tam byly dialogy silnější než souboje se světelnými meči). Volume je v tomhle díle neskutečně odfláknutý, v Disney éře vypadá všechno jako varianta pouště nebo lesa (chybí mi ty krásné různorodé mimozemské světy z prequelů a Clone Wars). Anakinovo "trénink / poselství" pro Ahsoku bylo na Star Wars docela laciné (Live or Die, toť vše?). Nemůžu překousnout, že mladou Ahsoku nedabovala v angličtině Ashley Eckstein, stejně tak nemůžu odpustit, že Anakina v českém znění nedaboval Bohumil Švarc ml. (TWF? Daboval ho v prequelech, Clone Wars, i v Obi-Wanovi a tady, kde se objeví pravděpodobně úplně naposledy zrovna změníte dabéra?). A poslední rýpnutí na závěr... Dave, vím, že se s režírováním teprve sžíváš a vím, že máš rád Akira Kurosawu, ale každý záběr nemusí mít 10 a více vteřin! Víš, kolik budu mít tý práce se stříháním až to budu editovat po podoby celovečeního filmu? Jinak z hodnocení a mých komentářů se může zdát, že se mi ta epizoda nebo obecně seriál Ahsoka nelíbí, ale opak je pravdou, Davovi i jeho týmu věřím, návrat Haydena jsem si užil a chápu i, proč hraje Rosadio tak chladnou a nepřístupnou Ahsoku oproti její mladší a divočejší Clone Wars verzi. Sem s posledními třemi díly!

plakát

Tajná invaze (2023) (seriál) 

Pokud čekáte Tajnou invazi ve stylu komiksového eventu, kdy bude každý díl akční nářez ve stylu Infinity War a bude se postupně odhalovat, že ten a ten Avenger je ve skutečnosti Skrull tak budete nejspíš zklamaní. Pokud k tomuhle seriálu přistoupíte jako ke slow burn thrilleru, kdy se stárnoucí Nick Fury jako samostatná jednotka snaží na stará kolena uklidit svinčík co po sobě nechal před lusknutím a zabránit buňce zdivočelých Skrullů před rozpoutáním třetí světové války tak jste na správné adrese. Ano, opravdu se tu nehraje na akci, ale spíš na paranoiu a postupné odhalování Skrullů na vysoce postavených místech. Jsou tu hodně fajn dialogy, kdy spolu většinou jenom dvě osoby sedí v místnosti a povídají si třeba pět minut o svých názorech a pohledech na věc. Ano, není to moc mainstream MCU, na kterém jsou mladší diváci odkojení, ale v tom je podlě mě síla tohohle seriálu, protože přináší něco jiného. Inteligentní lidi nepotřebují každých pět nějakou bitku tělo na tělo, intenzivní přestřelky nebo mlátící se siláky, kteří s každým úderem dokáží srovnat budovu se zemí. Z postav se mi samozřejmě kromě Furyho líbila nejvíc nová posila ve formě ředitelky britské tajné služby Sonyi Falsworth v podání Olivie Colman. Její suchý britský humor mi neskutečně sedl a udělala na mě mnohonásobně silnější dojem než dlouho budovaná Valentina Allegra de Fontaine. U upřímně jsem i zvědavý jak do budoucna naloží s postavou G'iahi. Tajná Invaze je podlě mě krok správným směrem a já doufám, že si takovouhle atmosféru udrží i třeba nadcházející Daredevil: Born Again a další budoucí MCU projekty, protože je čas na změnu. Za mě slušných 7,5/10.

plakát

Mission: Impossible Odplata - První část (2023) 

Když přeskočim ty typický pozitiva jako práci s kamerou, herecký výkony, nabušenej soundtrack, kaskadérský kousky, bojový scény na jedoucím vlaku nebo nahánění v úzkejch uličkách Benátek, tak jediný co musím filmu trošičku vytknout, je ten nedávnej hollywoodskej trend, že každej film větší frančízy musí bejt rozdělenej na dvě části. V tomhle roce už je tohle třetí film, kterej je tzv. Part 1 ze 2, hned po Fast X a Across The Spider-Verse. I přesto, že tomuhle novými trendu nefandim, tak aspoň uznám, že z předem zmíněnejch filmů působí Dead Reckoning, Part 1 jako nejucelenější a ne jako film, kterej se tvůrci rozhodli náhodně ukončit s nápisem "To be continued...". Stejně je ale paradox, že předchozí díly byly v rámci stopáže vždycky kratší, ale přesto dokázaly odvyprávět kompletní příběh, kterej má začátek, prostředek a konec. I přesto, že tohle nebude patřit do mý TOP trojky Mission Impossible filmů, tak musím film všem fanouškům týhle frančízy a Toma Cruise doporučit, protože se pořád jedná o jeden z nejlepších blockbusterů tohohle roku a já můžu jenom doufat, že nám stávka herců neprodlouží to čekání na Part 2. Více ZDE!

plakát

Strážci Galaxie: Volume 3 (2023) 

Doporučuju si před návštěvou kina koupit nějaký nápoj, jinak budete po filmu značně dehydrovaní. Třetí Strážci Galaxie ukončují příběh téhle vesmírné nesourodé rodinky ve velkém stylu, tak jak to umí jenom James Gunn. Za mě asi nejlepší film od Avengers: Infinity War (ano, lepší než Endgame, rozhodně lepší než Spider-Man: No Way Home a pravděpodobně i lepší než můj oblíbený a nedoceněný Doctor Strange in The Multiverse of Madness) a možná i lepší než Gunnovo počin pro DC The Suidice Squad, prototože tohle jsou postavy které znáte už skoro deset let. Hraje se tu hodně na emoce, a já nemít místo srdce kus šutru, tak bych asi taky brečel (což nedokázala scéna We are Groot nebo smrt Tonyho a Natashy). Všechny postavy dostaly dostatek prostoru, humor je po delší době v MCU opět vyážený a chytrý, originálníma nápadama se tu nešetří, soundtrack je oproti Volume 2 povedenější (kdy děti z 90tek uslyší i nějaké známější songy z jejich dětství), u vizuální stránky a CGI je vidět, že si programátoři dali se svym řemeslem záležet a nebyly (snad) komandovaný Marvelem, kvůli blížícím se kvótám. Snad jen ty záporáci Gunnovi moc nejdou a ve všechn jeno filmech (kromě Russelovo EGA) slouží jenom jako příběhová překážka, kterou musí jeho postavy překonat. Nějaký osobní rozvoj nebo empatie u High Evolucionary nečekejte, ale jak jsem řekl, svému účelu posloužil dobře. Je vidět, že tenhle výsledný film je produktem lásky k filmařině a ne nějakou rychlokvaškou, která měla rychle režisérovi zaplatit nájem. Pokud tohle budou úplně poslední Strážci Galaxie, já budu spokojen. Za sebe dávám po dlouhém přemýšlení 10/10, protože mě opravdu nenapadá nějaký kritický zápor... a navíc, tahle Gunnovo rozlučka nesourodých vyvrhelů si to prostě zaslouží.

plakát

The Mandalorian - Kapitola 22: Žoldnéři (2023) (epizoda) 

Tak jo, díl to nebyl špatnej, ale nechápu jak mohla kvalita seriálu tak rychle klesnout. Z dosavadních 6ti dílů tu byl jenom druhej díl, kterej bych označil za fakt dobrej, ale zbytek je těžkej podprůměr. Kdyby celá série směřovala k Mandovu očištění v živé vodě a převzetí Mandaloru s hrozbou od Gideona, tak by to bylo rozhodně záživnější, jenže tvůrci tohle vyřeší během dvou epizod a od třetí epizody sledujeme jenom side questy bez nějakého hlavního cíle, kdy Mando prostě bloumá z místa na místo. Kdyby aspoň bral v každém díle nějaké zajímavé zakázky nebo by hostovali nějaké legacy postavy, tak by bylo lepší. Tímhle dílem jsem se utvrdil v tom, že si sestříhám vlastní 3. Sérii Mandaloriana.  3x01 - Return of The Mandalorian (epizoda 5 z Book of Boba Fett); 3x02 - From the Desert Comes a Stranger (epizoda 6 z Book of Boba Fett); 3x03 - In The Name of Honor (epizoda 7 z Book of Boba Fett); 3x04 - Apostate + Mines of Mandalore (vystřihnout zbytečný úvod s Armorer); 3x05 - The Convert + The Foundling (vystřihnout celou část s doktorem a záchranu Grogua); 3x06 - The Pirate; 3x07 - Guns for Hire; 3x08 - dvoudílné finále z budoucích epizod 7 a 8. Takhle dostanete u upravené 3. Série R2D2, Ahsoku, Bobu Fetta, Fennec Shand i Cad Banea a aspoň se v sérii bude dít něco zajímavého.

plakát

Vřískot 6 (2023) 

Takže tu po roce máme nový Vřískot, kdy se v příběhu přesuneme z Woodsboro do New Yorku, kde Tara a její přeživší kámoši studují na vejšce, což hodně připomíná Vřískot 2 a samozřejmě se tu opět objeví Ghostface, který začne svoje telefonáty rozjíždět nanovo. Montreal maskující se za New York byl krásně využitej na maximum - byty, metro, sámoška, temné uličky, kino. Změna prostředí téhle sérii náramně pomohla. Samozřejmě ale nečekejte probíhajícího Ghostface na Times Square, na Empire State Building nebo na Soše svobody. Shodneme se ale na tom, že náš maskovaný vrah využil prostředí New Yorku líp než Jason. No a když už mluvíme o Ghostfaceovi, tak ten je v tomhle díle nejbrutálnější z celé série. Je rychlej, vynalézavej a hlavně není neohrabanej jako ti předchozí GF z ostatních filmů. Bohužel má Vřískot 6 zatím asi nejslabší meta téma ke zpracování, ale to bude asi tim, že nešlo tak rychle s novým meta koemntářem takhle rychle po pětce. Smrti mohly být zajímavější, protože i tady tu opět v 90% máme bodání nožem, kdy kromě brokovnice z traileru neuvidíte nic originálního a ano, souhlasím se zahraničními recenzenty, že nesčetný bodný zranění který postavy přežijou jsou už docela k smíchu. Ale i přesto mě tenhle díl bavil, možná bych i řekl víc než pátý díl (to budu potřebovat opakované shlédnutí, abych se v tom utvrdil), ale hlavní je, že si tahle frančíza drží oproti jiným slasherům svoji kvalitu i po tolika letech. Více v mojí recenzi ZDE!

plakát

Černý telefon (2021) 

Mým osobním favoritem na nejlepší horor za rok 2022 je bez debat Černej telefon Scotta Dericksona. Ten vypráví jednoduchej příběh o únosci dětí v 70. letech, kterýho ztvárnil Ethan Hawke. Unesenej chlapec Finney, kterej čeká na smrt ve zvukotěsnym sklepě je  kontaktovanej přes záhadnej odpojenej černej telefon únoscovo zavřažděnejma obětma. Ti se Finneymu snaží pomoct z onoho světa, aby mohl ze spárů únoce utéct. Možná že pro někoho to nebude tak silnej zážitek jako pro mě, ale já šel na film úplně naslepo bez znalosti příběhu nebo shlédnutí zbytečně spoilerovýho traileru. 70ková atmosféra na mě silně dolehla a nepamatuju si kterej film měl tak perfektně vygradovaný a napínavý finále jako Černej telefon. 10/10

plakát

Menu (2022) 

Tady asi platí, že čím míň toho o filmu víte, tím větší zážitek budete mít z jeho sledování. V hlavní roli tu máme mojí oblíbenou herečku současnosti Anyu Taylor-Joy,  která minulej rok zabodovala po boku Alexandra Skarsgarda ve filmu The Northman a předtím v hororu Edgara Wrighta – Last Night in Soho. Její postava se spolu s Nicolasem Houltem a dalšími vyvolenými vydává na soukromej ostrov proslulýho šéfkuchaře Voldemorta Finnis, kterej si pro svý hosty připravil (nejen) gastronomickej zážitek na kterej jistě do konce života nezapomenou. Ví prozrazovat opravdu nebudu, ale pokud se alespoň částěčně věnujete kulinářskýmu umění, budete slintat blahem. 7,5/10

plakát

Nene (2022) 

Jordan Peele se svým třetím hororovým počinem zamířil vysoko ke hvězdám a zaměřil se na oblíbený fenomén UFO. Trailery opět šikovně nic zásadního nevyzradili, ale když během filmu vymýšlíte nový a nový teorie co bude ten hlavní zvrat, tak se po jeho odhalení nemůžete ubránit smutné myšlence: „To je jako ono?“ Z příběhu nic prozrazovat nebudu, ale osobně jsem měl z filmu moc velké očekávání, které Peele nenaplnil. Kinematografie, úhly kamer, přechody a všechno kolem je opravdu úchvatný. Jo a soundtrack krásně buduje už tak napínavou atmosféru. K hercům řeknu akorát to, že dvojice Daniel Kaluuya a Kiki Palmer mají perfektní sourozeneckou chemii – hlavně teda Kiki je neskutečně energetická. Na druhou staranu její bratr mi přišel celej film jak zhulenej, kdy ho absolutně nic nevyvede z míry a vypadá, že je celou dobu myšlenakama úplně jinde. Ano chápu, že je tahle jeho postava napsaná, ale sakra kámo… když ti nad hlavou proletí zkurvený vesmírný plavidlo, tak prostě nějaký emoce projevit musíš! No a teď přednesu svojí největší výtku filmu, což je celá ta flashbacková scéna z narozeninový oslavy seriálový opice Gordyho. Ano, chápal jsem, že měla ta situace nějakej emocionální dopad na kovboje Glenna, kterej podle toho ve filmu zaujal určitej postoj nebo roli, ale sakra, to všechno se dalo obejít a z filmu vystříhat 20 přebytečnejch minut, který vás pořád nutili přemýšlet, jestli má ta opice nějakou spojitost s UFEM… to je jak kdybyste si pustili X-Meny a ¼ filmu sledovali Magneta, jak řeší svoje problémy s močovejma kamenama. Říkejte si co chcete, ale kdyby celá ta vedlejší linka s Gordym a Glenem byla vystřižená, hlavní děj filmu by to nijak neovlivnilo. Za mě teda nejslabší film hororový trilogie Jordana Peela, ale rozhodně tím nechci říct, že bych se netěšil na jeho další hororovej počin. 7/10